Novinky

Rozhovor se Simonou Hornochovou pro Konkursní noviny

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Náměstek ministra pro daně a cla
  • Elektronická evidence tržeb
  • Lidé MF
  • Rozhovor
  • Konkursní noviny

Zdroj: Konkursní noviny - Bulletin | 16.4.2015 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 2 | Autor: Karel Žítek


Ministerstvo financí připravuje návrh zákona o prokazování původu majetku. Jeho cílem je identifikace majetku, který ve významné míře neodpovídá deklarovaným příjmům poplatníka, a následné dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Jak pokračuje jeho příprava , o tom jsme hovořili s náměstkyní ministra financí Simonou Hornochovou.



* V jakém stádiu je příprava návrhu zákona o prokazován majetku?


V současně době tento návrh projednává Legislativní rada vlády. Prošel jednotlivými komisemi a až projde závěrečným projednáním, půjde do vlády.


* Kdy to bude?


To jsem se ptala také. Legislativní rada vlády má na projednávání 60 dnů. To znamená, že mají ještě čas. Projednávají to samozřejmě rychleji. Je potřeba říci, že všechny komise návrh projednávaly skutečně rychle. Máme společný zájem, aby byl návrh zákona kvalitní, všichni si uvědomují, že jde o citlivou problematiku.


* Jaké byly k návrhu v rámci připomínkového řízení nejčastější připomínky? Můžete některé uvést?


Asi nejčastěji byly připomínky z hlediska osobní působnosti. Oponenti říkali, že by se to nemělo vztahovat na právnické osoby a zároveň by se to nemělo vztahovat ani na ty, kteří nemají plnou daňovou povinnost v České republice. Tady Ministerstvo financí ČR z logických důvodů zásadně nesouhlasilo, protože pak by bylo možné zákon snadno obejit. Majetek si prostě převedete z fyzické osoby na právnickou osobu a potom jej jen užíváte. To je nasnadě. Změna rezidentství taky není nic tak složitého, to by byly jednoduché plánovací techniky - potom bychom ten zákon nemuseli psát. Další připomínky se týkaly penále. Byly protisměrné. Z jedné části připomínkových míst říkali, že je máme snížit, druhá část naopak říkala, že je máme zvýšit. Takže jsme zůstali na stejné úrovni tak, jak jsme navrhovali, protože to vyplývalo z rozumných analýz. Potom tam padalo to, co se opakovaně diskutuje, to znamená dva základní právní principy - jestli návrhy neporušují takzvaný zákaz sebeobvinění v trestním řízení. My se domníváme, že tomu tak není. A druhá připomínka se týkala možného retroaktivitního působení zákona. To byly nejzákladnější okruhy připomínek.


* Konkrétní hranice výše hodnoty majetku, jehož původ by v případě nesouladu s výší příjmu musel být prokazován, je pět milionů korun. To se nemění?


Změnilo se to na 10 milionů korun, což byl náš původní návrh. Je to rozdíl mezi výší majetku a deklarovanými příjmy, který musí finanční úřad zjistit a podložit, aby se mohl začít ptát. Má naplňovat dva efekty. Není to nové zdanění. Jsou to vylepšené možnosti finančního úřadu jakým způsobem zdanit příjmy, které nikdo nepřiznal. Vzhledem k tomu, že to jsou nástroje silnější povahy, tak by se měly zaměřit pouze tam, kde disproporce na majetku je velká. Nemělo by se stát, že bude obtěžovaný běžný občan. Ono se to nezdá, ale z analýz našeho majetkového oddělení nám vycházelo, že průměrná rodina vlastní majetek v řádu šest milionů korun, proto nám pět milionů přišlo málo. Zároveň finanční úřad musí, pokud se dozví, konat, nemůže si vybírat na koho se podívá a na koho se nepodívá. Kdyby hranice hodnoty majetku byla příliš nízká, tak aktivita finančních úřadů by byla zbytečně plošná po celé republice, obtěžovala by občany a zahlcovala kontrolní kapacitu. Myslíme si, že se běžné daňové úniky mají řešit běžnými nástroji. Proto se vracíme zpět k těm 10 milionům. Uvidíme, co se stane v Poslanecké sněmovně. Tam samozřejmě ty názory mohou být protichůdné.


* Pravděpodobně nejčastěji zaznívající připomínka směřuje k prolamování prekluzivní lhůty pro stanovení daně. Poplatník by byl povinen prokazovat skutečnosti související s nárůstem jeho jmění bez ohledu na to, kdy k takovému nárůstu došlo. Jak daleko v čase při prokazování původu majetku správce daně půjde?


Žádným způsobem se nezasahuje do prekluzivní lhůty. To znamená, že daň bude možné stále stanovit tak, jak ji stanovíme dneska - lhůta je tříletá, tři roky zpátky. Potom existují úkony, které ji protahují maximálně na 10 let. Například daňová kontrola startuje lhůtu znovu. To naprosto respektujeme, do toho návrh zákona žádným způsobem nezasahuje. To, o čem se diskutuje, je, že pokud správce daně vidí rozdíl na deklarovaném příjmu historicky a na majetku nebo spotřebě, kterými subjekt disponuje - ta spotřeba nám do návrhu zákona také přibyla - tak se zeptá. To může i dneska. Návrh zákona ale výslovně říká, že takový subjekt musí odpovědět, i když příjem nastal už v období, na které nelze stanovit daň. V tomto případě stačí doložit čas. Pokud to správce daně ví - jde například o nemovitost, která je v katastru pět let - tak zcela logicky příjem musel být předtím. A správce má přímo v zákoně napsáno, že za takových okolností se ptát nemůže, pokud je to zřejmé z jiných informačních zdrojů. Pokud ne, tak správce neví, kdy nastal ten příjem - je přece logické, aby měl možnost se zeptat. Jak jinak má správně vybrat daně. Pak výslovně říkáme, že se tohoto subjektu zeptá a subjekt musí prokázat alespoň čas. Pokud prokáže, že majetek měl již před více jak třemi lety, tak se správce neptá dál kde k majetku přišel, z jakých zdrojů má příjmy, jestli je vůbec zdanil. stejně tu daň nemůže stanovit, takže by to bylo zbytečné obtěžování. To, na co se může ptát obecně, je čas. A poplatník zcela logicky musí prokázat kdy nastal ten příjem bez ohledu na to, jestli to bylo před třemi lety, nebo po třech letech. To je ten princip - respektovat lhůtu, kdy daň lze stanovit a mít možnost si vysvětlit, kdy nastal příjem.


* Kritici návrhu zákona upozorňují na údajnou retroaktivitu navrhovaného zákona. Mají pravdu?


Ta diskuze se vede. My se domníváme, že se nejedná o pravou retroaktivitu, protože nijak nezasahujeme zpětně do práv nebo povinností daňových subjektů. Povinnost prokázat a své příjmy tvrdit poplatník měl vždycky. Zákon je na tom postavený - v daňovém řízení prokazuje poplatník. Takže tu povinnost měl a má. Myslíme si, že se nejedná o retroaktivitu, jinak bychom to do návrhu zákona nikdy nenapsali. Když ale zavádíme nové sankce, tak v návrhu zákona v přechodném ustanovení je napsáno, že je to pouze na ty situace, kdy povinnost přiznat daň vznikla až po účinnosti zákona. To by bylo pochopitelně retroaktivní, kdybychom zvýšenou sankcí penalizovali nějaký stav, který nastal již před účinností zákona. To rozhodně nejde. Tam je jasně přechodné ustanovení, že ty sankce jsou až u porušení povinností, které bude po účinnosti toho zákona. cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce.


* Původně jste ale byla spíše pro zvláštní soudní řízení. Proč?


Ono to politické zadání tak, jak jsme je dostali tady na ministerstvu financí, bylo, že se máme zaměřit na odčerpání nelegálně nabytého majetku. A tam jsou dvě slova, která nekonvenují s daňovým řízením. Daně nejsou trest, takže prostřednictvím daní se nedá nic odčerpávat. Daně jsou úhradou do státního rozpočtu, příspěvkem na fungování státu. To je první problém. Druhým problémem je to nelegální. Daněmi se neodčerpává nelegálně nabytý majetek. Daně prostě zdaňují zdanitelné příjmy. Například pokud máte výnos z trestné činnosti, tak my ho ani danit nemůžeme. To je prostě nelogičnost. My toto daněmi nedokážeme. V okamžiku, kdy se vysvětlilo, že opouštíme rovinu odčerpávání a problematiku majetku nelegálně nabytého, tak ty daně začínají dávat smysl. Potom říkáme, že hledáme nástroje pro správce daně, aby mohl efektivnější formou daně vybírat. To, že se bude dívat na subjekty, které mu v daňovém přiznání vždycky vykazovaly nulu nebo něco zanedbatelného, nebo poplatníky, kteří měli nějaký plat jako veřejně činná osoba a nyní disponují velikým majetkem, který tomu neodpovídá, to je snad logické. To se ten finanční úřad měl ptát vždycky. My finančnímu úřadu dáváme lepší možnosti, aby se dopátral pravdy a naplnit cíl správně zdanit příjmy, které zdaněny být mají.


* Majetkové přiznání má mezi českou veřejností velkou podporu. Podle sociologického šetření agentury TnS aisa by s ním souhlasily čtyři pětiny občanů české republiky. Těší vás to?


To nás zaujalo, protože je otázka, jak to dotazovaní pochopili. co znamená majetkové přiznání? Každý občan této republiky by si musel projít tím, že by sepsal svůj majetek. To je obrovská administrativa. chápu, že to běžný občan podporuje za těch okolností, pokud se to týká politiků - těch ostatních. V okamžiku, kdyby pochopil, že by musel podávat každý rok majetkové přiznání, tak já si nedovedu představit, že by to takové procento občanů podporovalo. Domnívám se, že šlo spíše o omyl v té otázce. Proto říkáme toto ne. Náš návrh k něčemu podobnému přistupuje jen v krajní variantě, kdy při prokazování subjekt selže úplně ve všem, takže nedokáže říci ani čas, kdy vlastně příjmy měl, ani jestli příjmy zdanil nebo nezdanil. Pak použijeme institut "Prohlášení o majetku". Daně jej používají jen okrajově v rámci exekucí. Jinak se používá standardně v jiné oblasti práva. Je to v podstatě totéž jako majetkové přiznání - soupis majetku, a k tomu dluhů. Vzhledem k tomu, že to podléhá trestně-právní sankci, pokud tam uvedete hrubě zkreslené údaje, tak tento nástroj navrhujeme jen na situace, kdy poplatník úplně selže a nedokáže říci ani z jakého období má příjmy, ze kterých financoval majetek, natož jestli byly zdaněné.


* Kdy návrh zákona projedná vláda a kdy má nabýt účinnosti?


Nabýt účinnosti má 1. ledna 2016. Kdy jej projedná vláda, to záleží na ní. Já věřím, že to bude brzy.


* Jak pokračuje příprava návrhu dalšího významného zákona, který se týká elektronické evidence tržeb?


Ten zákon je po vnějším připomínkovém řízení. sešlo se nám připomínek relativně dost. stejně jako u předchozího zákona se dají podřadit pod několik kategorií, které se pořád opakují. Takže jsou to věci, které jsme řešili v minulých dnech. K připomínkám jsme uvedli naše komentáře a následovalo osobní vypořádání s připomínkovými místy. Za sebe můžu říct, že diskuse byla velmi konstruktivní. Chtěli jsme to prodiskutovat v detailu, protože i tady chceme mít komfort s tím, že zákon bude dobře.


* Koho se bude zákon týkat?


Chceme vstup do systému fázovat, protože si myslíme, že je to veliký projekt. Nemůžeme zatížit podnikatelské prostředí jednou velkou nárazovou povinností. Takže v první vlně by to měly být restaurační a stravovací služby - segment hotelů a restaurací. V druhé vlně, kvartál na to, by to měl být maloobchod a velkoobchod. Pak máme třetí skupinu subjektů, o kterých není rozhodnuto. Předchozí dva segmenty jsou jasné.


* Co od zákona očekáváte?


Primárně očekáváme, že se nám narovná tržní prostředí. Podnikatelé, kterých je určitě většina poctivých, říkají, že jsou tlačeni do tak nízkých cen, že když budou poctivě odvádět daně, tak nejsou schopni konkurovat. A to si myslíme, že je špatně. Dostalo se to do roviny, kdy opravdu je potřeba s tím něco udělat. Samozřejmě je důležitý i výběr daní, kdy v konzervativní variantě odhadujeme nárůst o 10 - 12 miliard korun ročně.


* Kdy má zákon o elektronické evidenci tržeb vstoupit v platnost?


Stále cílíme na datum 1. ledna 2016. Od začátku jsme věděli, že je to ambiciózní plán. Doufáme, že se to spustí. Zase na druhou stranu i pan ministr na konferenci pořádané Hospodářskou komorou řekl, že kdybychom to datum o nějaký měsíc nedodrželi, nic se nestane. Všichni vnímáme, že rychlé zavedení elektronické evidence tržeb nemůže být na úkor možnosti testovat systémy pro vybrané subjekty, aby to opravdu bylo hladce nachystané. Pokud by se zavedení systému zpozdilo, což se pochopitelně může stát, tak to samozřejmě bude ve prospěch těch povinných subjektů. Nemůžeme jim nedat prostor několika měsíců, kdy budou mít možnost pořídit si potřebný přístroj a vyzkoušet si, jestli software funguje. I dodavatelé těch přístrojů a příslušných aplikací musí mít dost času, aby mohli vytvořit potřebná řešení. Zatím stále počítáme s 1. lednem 2016. Nikdo však nebude vnímat jako tragedii, když se to o kousek posune. Nesmí se to samozřejmě posunout o moc a musí to fungovat.

Nejčtenější