Novinky

Martin Pros: Bojuje centrální banka s větrnými mlýny?

JUDr. Martin Pros, Ph.D.
JUDr. Martin Pros, Ph.D. náměstek ministra sekce 07

Vydáno

  • Lidé MF
  • Náměstek ministra financí pro oblast mezinárodních vztahů a finanční politiky
  • Právo
  • ČNB
  • Komentář

Zdroj: Právo | 29.1.2015 | Rubrika: Trhy & ekonomika | Strana: 19

Je to už více než rok, co se ČNB rozhodla uměle oslabit korunu, aby bojovala proti hrozící deflaci a podpořila ekonomiku, která se jen neochotně oživovala z nejdelší recese v historii samostatné ČR.

A výsledek snažení ČNB po více než roce: Inflace se aktuálně pohybuje na 0,1 procenta a v následujících měsících se pravděpodobně podívá i do záporného teritoria, zatímco v době intervence se pohybovala okolo jednoho procenta.

Co se ekonomiky týče, tak ta zaplaťpánbůh roste, ale s o moc rychlejším růstem než o dvě procenta počítat asi nemůžeme. Vkrádá se tedy otázka: Nebojuje centrální banka s větrnými mlýny? Hlavní problém aktuálně spočívá v tom, že i přes oslabený kurz importuje česká ekonomika deflační tlaky v eurozóně a inflaci pochopitelně snižují i nízké ceny ropy. Na druhou stranu jádrová inflace (inflace po očištění o ceny energií a další položky, které centrální banka nemůže ovlivnit) roste mimo jiné díky intervencím ČNB.

V ekonomické terminologii jsme aktuálně v situaci, kdy poptávková inflace se začíná pozvolna zvyšovat, ale nabídková inflace se snižuje ještě rychleji. Ani světové ceny ropy, ani inflaci v eurozóně ČNB neovlivní. Možným řešením by bylo další oslabování koruny, ale to už by bylo absurdní. ČNB je také slovy guvernéra Miroslava Singera téměř vyloučila. A tak se pravděpodobně můžeme připravit na delší období podstřelování inflačního cíle.

Jakkoliv je další přímá intervence ČNB proti koruně nepravděpodobná, je třeba se připravit, že s oslabeným kurzem nad 27 korun za euro bude muset ještě dlouhou dobu žít. Velmi pravděpodobně ČNB nedovolí koruně posílit přes intervenční úroveň po dobu mandátu současného guvernéra Singera (zhruba do poloviny roku 2016).

Nový guvernér tak pravděpodobně bude řešit netriviální problém, jak ze současného režimu vystoupit. Podobný rébus letos „vyřešila“ švýcarská centrální banka, když po třech letech, co udržovala kurz švýcarského franku vůči euru na úrovni 1,20, šokovala trhy tím, že intervenční režim nečekaně zrušila a nechala frank volně plout. Frank v šoku okamžitě posílil o zhruba 40 procent. Pak sice část svých zisků smazal, i tak ale bude mít švýcarská ekonomika s takto silným frankem problém.

Doufejme, že se ČNB neinspiruje krokem švýcarské centrální banky a nebude opakovat šok, který trhům i celé ekonomice způsobila, když devizové intervence zahájila – tentokrát by šlo o šok v opačném směru. Kdyby ČNB krok švýcarské centrální banky napodobila, jistě by za to sklidila zaslouženou kritiku.

Nový guvernér ČNB bude také pravděpodobně směrovat korunu ze současného intervenčního režimu do eurozóny přes režim fixních směnných kurzů (ERM II), kde je potřeba přinejmenším dva roky setrvat. Vzhledem k tomu, že v režimu ERM II je dovoleno posílit (revalvovat) centrální paritu, tak lze ze současného intervenčního režimu volně přejít do režimu ERM II, tam ji nechat posílit a přijmout euro na silnější paritě, než je 27 korun za euro.

Měnová politika v následujících letech tak určitě nebude nezajímavá a spíše než inflační cílování bude připomínat jistou formu řízení kurzu.

 


Autor je náměstkem ministra financí; článek vyjadřuje jeho soukromý názor.

Nejčtenější