Novinky

Andrej Babiš: Dokud budu ministrem financí a Řecko v eurozóně, budu proti přijetí eura

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Mladá fronta Dnes
  • Rozhovor
  • Andrej Babiš
  • Ministr financí
  • Imigrace
  • Zahraniční sektor
  • Zahraničí EU
  • Řecko

Rozhovor s Andrejem Babišem, ministrem financí.
Mladá fronta DNES | 25.7.2015 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 14 | Autor: Zuzana Kubátová


* Jaké poučení pro Česko plyne z řecké krize? Situace se tam zklidnila, Řecko spouští reformy, dostává nové půjčky...

To bylo zcela špatné politické rozhodnutí, poskytnout Řecku další půjčky. Nemělo v eurozóně nikdy být. Už jednou, v roce 2011, mu odpustili dluh, odepsalo se z něj 100 miliard eur. Paní Merkelová tehdy prohlásila, že v roce 2020 bude mít Řecko zadlužení „jenom“ 120 procent HDP. Ale loni dluh dělal 177 procent, předpoklady o snižování se nenaplnily. Tvrdím, že i teď bude problém znovu na stole za tři roky, možná dřív.


* A byl by řecký finanční kolaps a odchod z eurozóny lepší?

Pro Řecko by bylo výhodné opustit eurozónu. Vlastní měna by jim lépe nastartovala ekonomiku, automaticky s tím by muselo dojít k odpuštění dluhu. Chápu, šlo by o špatný precedent, mohlo by se to pak stát i u dalších států. Byl by problém to vysvětlit voličům zbytku Evropy, že by měli daňoví poplatníci platit za Řeky. Přitom ta částka pro ekonomiky, které jsou největšími řeckými věřiteli, není nijak gigantická. Šlo prostě o politiku.


* Unie alespoň Řecko dotlačila k rychlým reformám.

To ničemu nepomůže. Pokud navýšíte daň z přidané hodnoty z 10 na 23 procent, podnikatelé se to budou snažit obcházet. Když navýšíte korporátní daň, firmy budou z Řecka utíkat. Podle mne je třeba daně vybírat, ne zvyšovat. Ano, můžete snížit důchody a platy státních zaměstnanců a navýšit daně, před kterými nemají Řekové kam utéct. Jenže to vše jsou drastická opatření, která tvrdě dopadnou na lidi. A ekonomiku to dost nenastartuje. Problém to jen odkopne do budoucnosti. Stejně jako v letech 2010 a 2011.


* S ohledem na řeckou zkušenost má Česká republika pořád počítat s přijetím eura a začleněním do eurozóny?

Já mám jasno. Dokud budu ministrem financí a Řecko členem eurozóny, budu proti vstupu. Eurozóna má na vstup nových členů pravidla, ale neumí si poradit s tím, kdo má vystoupit, s tím, kdo tam nepatří.


* Jenomže Česko se v roce 2004 při vstupu do Unie zavázalo i k zavedení eura.

To je sice pravda, ale nebyl určen žádný termín. V této chvíli by pro nás bylo přijetí společné měny nevýhodné a drahé. A bez ohledu na Řecko bychom v budoucnu měli uspořádat referendum k přijetí eura. Stejně to udělalo Švédsko. Také se k euru původně zavázalo, pak lidé řekli v referendu „ne“, vláda je odmítla a nikdo to Švédsku nevyčítá. Ale přijetí eura či vypsání referenda není téma pro tuto vládu.


* Česko je členem EU. Není tedy správné přispívat svým dílem i k řešení evropských problémů? Podílet se třeba na garanci řeckého dluhu?

Máme být solidární, ale otázka zní, kde je hranice této solidarity. Těžko vysvětlíte třeba slovenským důchodcům, že mají přispívat na pomoc, když mají průměrný důchod 400 eur a řečtí důchodci měli penze 1,2 tisíce eur, dnes mají skoro 700 a léta měli 13. a 14. důchod.


* Do Česka přišlo od vstupu do Unie z jejích fondů přes 500 miliard korun. Když z EU bereme, nejsme povinni jí také něco vracet? Zvlášť jde-li jen o zlomek toho, co nám sama dává?

My jsme si ty peníze brali za určitých podmínek. Vstupovali jsme do Unie za podstatně nevýhodnějších podmínek než její zakladatelé. A dále, výhody z členství jsou oboustranné, 90 procent investic v Česku jsou investice firem z EU, které si od nás každý rok vezmou kolem 300 miliard korun na dividendách. Myslím, že fungujeme tak, že je to výhodné pro nás i ostatní členské státy, s kterými děláme byznys.


* Česká vláda se dosud profilovala proevropsky, ujišťovala, že se země na přijetí eura připravuje. Obrátí teď kabinet?

Někteří z koalice říkají, že do eurozóny chtějí. To ale znamená snižovat strukturální deficit státního rozpočtu o půl bodu ročně. Mít deficit pod 50 miliardami korun. Mne kritizují, že tlačím schodek příliš dolů, že si můžeme dovolit vyšší. Tak jak to myslí s eurozónou?!


* No právě, co chce a jak to myslí s eurem a celou Unií česká vláda?

Myslím, že bychom měli chtít nové jednání o definici vztahů vůči členským státům a Unii jako celku. Pokud chceme v EU něco prosadit, musíme se propojovat s nám nejbližšími, podobně uvažujícími zeměmi. To se nám daří třeba u boje proti daňovým únikům. Hodně se potkávám a mluvím s ministry financí EU. Myslím, že mnoho připravovaných regulačních návrhů Evropské komise nemusí vůbec spatřit světlo světa. Je dobré se podívat, co je možné zrušit z už platné evropské legislativy. Nemyslím, že bychom si ve světle dnešních problémů Evropy měli nechat třeba diktovat, kolik máme mít žen ve vedení firem. Nebo přijímat různá omezování na základě toho, že některý členský stát má silné ambice třeba v sociální oblasti a chce je naroubovat i na ostatní. Jednotlivé státy mají různou historii, tradice, různé jsou názory jejich obyvatel i politických reprezentací. Co je možné řešit doma, by mělo zůstat doma. Na úroveň EU by se měly přenášet věci, které se týkají všech.


* A má pro Česko vůbec smysl být v evropském klubu?

Výhody členství pořád převažují. Od vstupu jsme z Unie získali o 530 miliard korun víc, než jsme jí odvedli. V tom není co řešit. Ale Evropu musíme redefinovat. Hlavně musí začít řešit svou novou podobu, ne jen hasit na poslední chvíli požáry, jako je Řecko nebo imigrační vlna. Koncept Evropy je dobrý, ale dilematem je integrace zemí, které mají každá jiné klimatické podmínky, ekonomiku, energetický mix, jinou imigrační historii. Jsme proevropští, ale Evropa se musí změnit. Vymyslela spoustu dobrých věcí, ale řada z nich se přežila.


* Které konkrétně?

V Evropě je příliš regulace a byrokracie. Žije v ní sedm procent obyvatel planety, tvoří 30 procent globálního HDP a platí 50 procent globálních sociálních výdajů. Tak to nejde. Stát není schopen postarat se o každého, jeho povinností je vytvářet podmínky pro chod ekonomiky, musí spravedlivě a transparentně přerozdělovat veřejné peníze. Solidarita mezi lidmi je důležitá, ale my hlavně musíme učit svoje děti, aby byly samostatné a zodpovědné, schopné postarat se samy o sebe.


* V debatě o EU se formují dva proudy. Francouzský prezident François Hollande doporučuje užší politickou i ekonomickou integraci. Váš německý kolega Wolfgang Schäuble je spíš pro oddělení zón s různou ekonomickou výkonností. Co je lepší?

Já podporuju spíš vizi Schäubleho. Pan Hollande by si měl udělat pořádek doma ve Francii. Měl by říct Francouzům: nebudete už pracovat 35 hodin týdně, ale 42 hodin. Měl by snížit daně a firemní odvody ze 100 procent na půl. Dnes z Francie odchází plno podnikatelů, herců a dalších osobností do Londýna, nejsou ochotní platit na daních 75 procent příjmu. Hollande by měl zrušit některé daně úplně a tak dál...


* Kromě Řecka prochází nyní Evropa ještě jedním testem, řeší imigrační vlnu. Jak se podle vás vyrovnává s ní?

Evropa nezvládla vyřešit řecký dluh ani imigrační vlnu. Měla být akčnější, zřídit uprchlické tábory mimo Evropu, v Libyi, Tunisku, Egyptě, uzavřít venkovní hranice schengenského prostoru, a zabránit tak přílivu ilegálních uprchlíků. Těm, kteří už se dostali na pevninu, se má říct, co se s nimi stane, ne je nechat bloudit po kontinentu.


* V české společnosti je čím dál patrnější rozpor: ekonomicky se nám daří, ale mezi lidmi roste nespokojenost a strach z budoucnosti. Nedělá vám ta nálada starost? Jako vicepremiér jste za ni tak trochu zodpovědný.

Myslím, že je za tím hlavně strach z příchodu velkého množství uprchlíků, které Evropa zřejmě nezvládá. Do sousedního Maďarska jich přichází patnáct set denně. Stavějí tam plot. Každý stát to řeší na vlastní pěst, to je špatně. Imigrační vlna je největší ohrožení Evropy. Země, které přijímaly v minulosti podstatně víc uprchlíků než my, začínají mít problém, například Německo. Pokud nenastoupí systémové řešení, může problém v Německu, ale nejen tam, eskalovat už na podzim nebo do konce roku. Impotence Evropy je zřejmá.


* Tisíce uprchlíků sem míří z válčících zemí, skutečně jsou v nouzi...

Evropa měla uprchlický problém řešit dřív, ve spolupráci s USA, Čínou, Saúdskou Arábií, ale i Ruskem a dalšími zeměmi, které mají v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, zájmy a vliv. Lidé utíkají z regionů, kde došlo k destabilizaci režimů, z Libye, Iráku, Sýrie. Ty země teď prakticky nikdo neřídí, válčí každý s každým, proto se lidé dali do pohybu. Ale není možné, aby byla Evropa uprchlíky nekoordinovaně zaplavována.


* Když cítíte takovou nespokojenost vůči Unii, nemáte náhodou puzení mluvit do politiky celé EU? Už to ostatně zkoušíte, dal jste dohromady skupinu středoevropských států, která tlačí na změnu evropského daňového systému.

Já mám velmi dobré vztahy s vícero evropskými politiky, s ministry financí. Samozřejmě se o evropských problémech bavíme. Řada z nich vám mezi čtyřma očima řekne, že ví, že rozhodnutí o Řecku je špatné. Kritizuji to, protože to považuji za neschopnost politiků věc řešit. Umějí jen všechno okecat a vydávat deklarace.


* Mluvíte stejně naštvaně jako před třemi lety, než jste se pustil do politiky. Uspokojuje vás vůbec váš post českého vicepremiéra?

To, čeho jsem dosáhl, mne uspokojuje. Česko může být na špici Evropy. Máme třetí nejmenší nezaměstnanost po Německu a Velké Británii, když pominu státy jako Lucembursko. Rosteme nejrychleji v Evropě. Jsme paralyzováni šílenými omezeními státního sektoru, který nemůže rychle investovat, svazuje nás legislativa, jejíž změna dlouho trvá. Ale máme velkou šanci. Jen je třeba, aby za ní chtěli jít všichni. Bohužel se o vizi této země není s kým bavit, opozice je proti všemu, co vymyslíme.


* Ono se jí do vás snadno střílí, vzhledem k vašemu střetu zájmů. Pořád myslíte, že je slučitelný s politickou kariérou?

To jsou jen řeči a pomluvy. Babiš je transparentní. Tady je řada skrytých střetů zájmů, které jdou za tradičními politickými stranami a o kterých nikdo nemluví. Naše vláda má výsledky a ANO se na nich podílí. Samozřejmě, že v hnutí není všechno dokonalé, ale nabíráme zkušenosti.


* Takže jste pořád přesvědčen, že můžete dělat politiku, zůstáváte-li majitelem obří firmy i velkého mediálního domu?

Nebudu na tom nic měnit. Dokud budu mít podporu a důvěru lidí, v politice zůstanu.

Nejčtenější