Rozhovor s Jiřím Žežulkou, generálním ředitelem Finanční správy
Rozhovor s Jiřím Žežulkou, generálním ředitelem Finanční správy
Zdroj: Hospodářské noviny, ihned.cz | 14.5.2014 | Rubrika: Události | Strana: 4 | Autor: Luboš Kreč, Miroslava Jirsová
* HN: Daňovou správu vedete od května, pracujete pro ni ale třináct let. Na co se teď zaměříte?
Určitě budeme pokračovat v daňových kontrolách převodních cen (platby mezi pobočkami mezinárodních firem a jejich ústředím, společnosti tím vyvádějí peníze do zemí s nižšími daněmi – pozn. red.), v oblasti DPH problematikou motorových vozidel, dovozu textilu a surovinami v potravinářství.
* HN: Převodní ceny jsou tématem v celé EU. Co přesně chystáte?
Nemůžu být úplně konkrétní, využijeme posílené rizikové analýzy z dostupných informací o nadnárodních podnicích, zvažujeme zavedení určité formy dokumentační povinnosti pro vybrané subjekty a komunikujeme se zahraničními partnery o využití zkušeností.
* HN: Ale jak chcete zabránit tomu, aby velké firmy jako Google nebo Microsoft vyváděly zisky a v Česku zdaňovaly jen zlomek obratu?
Je otázka, zdali daňová optimalizace prováděná těmito společnostmi je v souladu se zákony. To je nutné posuzovat. Teď bychom chtěli udělat skutečně velkou plošnou akci. Dnes máme specializovaný finanční úřad, který se tím zabývá. A chceme prohloubit povědomí o problému do celé finanční správy.
* HN: Když ohlásíte, že budete víc kontrolovat převodní ceny, firmy si opatří alibi, že výdaje do zahraničí byly oprávněné.
Najdeme řadu případů, kdy finanční správa úspěšně zpochybnila tvrzení kontrolovaných osob. Když budete například prodávat náhradní díly do Indie své dceřiné společnosti, musí být jasně dokázáno, na základě čeho byla cena stanovena, jakou formou, co jste použili při výpočtu a zda se kontrakt vůbec uskutečnil. Je řada oblastí, které nemají firmy dotažené do konce.
* HN: A kromě převodních cen?
Například obchod s pohonnými hmotami, konkrétně s leteckým benzinem. To je zajímavá oblast a tam pravděpodobně dochází jak k únikům na DPH, tak na spotřební dani. Tento rok se zaměříme také na subdodávky veřejných zakázek.
* HN: Subdodávky?
Ano, máte firmu, která vyhraje zakázku. Jenže ta společnost zakázku zároveň dělí mezi několik dodavatelů a může se stát, že některý z nich to zapomene přiznat.
* HN: O jakých se bavíme částkách?
To by v této chvíli byla spekulace, dejte nám chvilku. Obecně si ale vezměte příklady, které jsou známé i z médií – firma zakázku vyhraje s nadsazenou cenou. Hodnota plnění je pak samozřejmě neadekvátní, cena je vyšší. Takže máte vysoké výnosy, ale malé náklady. Půjdete na berňák a rozdíl zdaníte? Spíš si domalujete faktury na vstupu.
* HN: S korupcí souvisí i plány na majetková přiznání a na prokazování původu majetku. To by také měli na starost vaši lidé.
Zatím bych nepředbíhal, pořád není jasné, jakou cestou se půjde. Jedna věc je přiznání majetku, další jeho prokazování a pak musí existovat efektivní cesta, jak nelegitimní majetek odčerpat. Jsou dvě zvažovaná řešení. Daňové, kde je ale otázka, jak by se na to díval Ústavní soud, protože podle jeho nálezů nesmí mít daň rdousící efekt. Pak ale není reálná představa, že by ta daň byla padesáti-, nebo dokonce sedmdesátiprocentní. Má to i další úskalí – někdo může mít velký majetek nejasného původu, ale co mu v Česku chcete vzít, když si všechno pronajímá třeba od kyperské společnosti? Druhá než daňová cesta je civilní soudní žaloba.
* HN: Vy se už teď můžete ptát, když si někdo žije nad své možnosti.
Představu o tom, co daňový subjekt má a používá, dnes daňová správa má. Máme přístup do katastru nemovitostí, do registru vozidel, vidíme v Česku registrovaná letadla či lodě, peníze na účtech. Porovnáme to s daňovým přiznáním, a když zjistíme nesoulad, máme právo se zeptat, z čeho majetek pochází. Jenže každá daň má i svůj časový rámec. A když nám ten člověk předloží vysvětlení, které jde tři čtyři roky zpět, máme problém.
* HN: Třeba že něco zdědil?
To by ještě bylo fajn, k tomu se dají dohledat data. Ale když to bude pět let stará půjčka od strýčka Vika v igelitové tašce a strýček Vik nám to dosvědčí, přejde důkazní břemeno na naši stranu, a naše možnosti jsou rázem velmi omezené.
* HN: Na druhou stranu, pořád se mluví o kontrolách firem, ale na fyzické osoby se tolik nezaměřujete.
Je to otázka priorit. Víme, že daňová mezera u DPH má potenciál asi 100 miliard korun. Primárně bychom se měli věnovat tvrdým daňovým únikům, protože tam může ležet až 40 miliard korun. Fyzické osoby zatím nepředstavují až tak velké riziko. Jde o nějakých dvanáct třináct miliard. Když to srovnáte se 40 miliardami, je zřejmé, co je naší prioritou. Pokud zpozorujeme nějaké větší přesuny majetku, samozřejmě se na to zaměříme.
* HN: Vláda slibuje, jak zásadně zlepší výběr daní a zamezí únikům. Šéf finanční správy se tak automaticky stává klíčovou postavou. Budete mít za úkol, aby se to opravdu podařilo. Cítíte ten závazek?
Plány jsou ambiciózní, ale my jsme profesionální státní úředníci. Musíme využít toho, co máme v legislativě, a sil, které máme ve výkonu. A samozřejmě budeme přemýšlet, co dál zlepšit, aby byl výběr daní lepší. Nejsou to malé úkoly, ale jsme tu od toho, abychom je zvládli.
* To zní státotvorně, nicméně vaše výkony budou pečlivě sledovat podnikatelé z celé země, protože na vašem úspěchu dost záleží, zda se jejich firmám zvednou, či nezvednou daně...
Když jsem tu funkci přijímal, tak jsem počítal s tím, že budu pod drobnohledem.
* Co se tedy bude dít, aby se zlepšil výběr daní?
Jedna věc je, co už v legislativě máme. Budeme revidovat, jakým způsobem stávající nástroje využíváme. Máme tady ručení za nezaplacenou daň, máme nespolehlivého plátce (černá listina – pozn. red.). Je otázka, jestli tyto systémy jsou nastaveny správně. Jestli se nedají používat lépe. Druhá věc je vlastní výkon, tedy to, co chystáme na konkrétní segmenty trhu, kde cítíme nějaké větší problémy, ať už v oblasti DPH nebo daně z příjmů.
* Revize stávajících opatření, jako je institut nespolehlivého plátce. Co tím přesně myslíte?
Můžeme se bavit o tom, jestli kritéria tak, jak jsou nastavena, jsou dostatečná a zabírají na největší excesy. Nespolehlivý plátce tu není proto, aby perzekvoval poctivé poplatníky. Jestli chceme cílit nespolehlivého plátce na nejzávažnější případy daňových úniků, musíme se hlavně ptát na čas – za jak dlouho jsme schopni z firmy, pakliže odhalíme, že se zapojila do nelegální činnosti, nespolehlivého plátce udělat. Jestli je jedním ze základních kritérií nedoplatek deset milionů po dobu delší než tři měsíce, tak reakční doba správce daně je minimálně tři měsíce plus vydání rozhodnutí. A je otázka, jestli je to dostatečné.
* Co tedy uděláte, aby proces trval kratší dobu?
Test dluhu deseti milionů by mohl být zkrácen například na jeden měsíc, nebo by mohla být snížena částka dluhu.
* Kolik je dnes na černé listině firem?
Kolem šedesáti.
* Od roku 2015, resp. 2016 má začít platit několik novinek, které mají výběr DPH hodně zlepšit. Od kterých změn si nejvíc slibujete?
To nejzásadnější nás čeká od roku 2016. Připravuje se projekt elektronické evidence tržeb (známé jako registrační pokladny – pozn. red.), od té si skutečně slibujeme hodně. Druhá věc je souhrnné hlášení neboli kontrolní výkaz pro plátce DPH. Dá nám to zase nástroj, jak oddělit poctivé od těch nepoctivých. Daňová správa má něco přes tři tisíce kontrolorů. Jsou to vesměs zkušení, šikovní lidé, nicméně kontrolní kapacita je omezená. Nejsme schopni zkontrolovat všech pět set tisíc plátců. Z toho důvodu je třeba si vytyčit priority, stanovit cíle a zaměřit se na oblasti, kde máme podezření na největší daňové úniky.
* U kontrolního výkazu platí, že budete sbírat jen základní údaje – číslo faktury, IČO spolupracující firmy a datum? Ne jako na Slovensku, kde chtějí opravdu hodně dat?
Máme to v hodně omezeném rozsahu. Vždy je to jistý kompromis. Když vymyslíte nějaké opatření v legislativě, postihne to jak poctivé, tak nepoctivé. Je třeba najít řešení, aby to ty poctivé co nejmíň zatížilo a dopadlo to na ty nepoctivé. Budeme vycházet z toho, co už dnes daňové subjekty vedou pro účely DPH.
* To hlavní se chystá na rok 2016, nicméně od ledna 2015 budeme mít tři sazby DPH. Z toho jako výběrčí daní a bojovník proti únikům asi moc radost nemáte.
To je otázka spíš pro politiky. My musíme vycházet z platné legislativy. Takže jestli třetí sazba bude, my budeme schopni ji spravovat. Jestli se ptáte na můj osobní názor, věřím tomu, že bychom to dokázali možná vyřešit i jiným způsobem, dá se třeba bavit o nějakých subvencích pro rodiny. Každá další sazba znamená možnost manipulace. Budeme muset upravit náš interní systém, aktualizovat tiskopisy, ale pakliže taková politická vůle bude, finanční správa je plná profesionálů, kteří to budou umět splnit.
* Hodně se mluvilo také o finanční kobře, speciálním týmu složeném z celníků, kontrolorů, policistů… Jak to s ní vypadá?
Popravdě, ona už pracuje na některých konkrétních případech, přestože ještě oficiálně není zřízena. Předpokládám, že by se výsledky prvních případů mohly objevit ještě dřív, než kobra oficiálně vznikne. Kobra má vzniknout tuším k 15. červnu. Nechte se překvapit.
* Když se firma přestěhuje aspoň papírově do Prahy, šance, že na ni přijde kontrola, je docela malá. Dá se s tím něco dělat?
Každou chvíli někdo publikuje statistiky periodicity finančních kontrol. Ta čísla ale v podstatě ukazují pravděpodobnost, že k někomu přijde kontrola. Pravděpodobnost ale platí při náhodném výběru. Jestli má někdo pocit, že daňová kontrola je náhodná veličina, je blázen. Už jenom to, že se někdo přestěhuje z jiného města do Prahy, pro nás může být signálem, abychom ho šli zkontrolovat.
Ale ano, souhlasím, že Praha je přehlcená firmami, které sedí na hromadných adresách. Některé z nich tu mají své sídlo, ale přestěhovat je moc nejde, protože k výkonu své práce nic jiného než počítač nepotřebují. Jiná věc jsou firmy, které tu oficiálně sídlí, ale u svého původního místně příslušného správce daně v jiném regionu mají fabriky, zaměstnance, stroje. Na to máme už dnes v zákoně institut delegace místní příslušnosti, abychom je vrátili.
I v této oblasti však chystáme novelu, která má celý proces urychlit. Chystáme ale i metodickou změnu, budeme víc využívat institutu dožádání, takže víc zapojíme mimopražské úřady.
* Co to je?
Mimopražské úřady by měly centrálu a Prahu upozorňovaly víc na to, které společnosti by bylo dobré zkontrolovat. A zároveň by ti mimopražští kontroloři s tím i pomohli. Jinak když si vezmete poměr přistěhovaných a odstěhovaných firem z Prahy, vychází to zhruba k jedné. Ale některé z Prahy jsou poddimenzované, takže se jim hodí, když jim dají finanční úřady nebo územní pracoviště z jiných částí republiky k dispozici svou kapacitu.