Novinky

Rozhovor s Generálním ředitelem Finanční správy Martinem Janečkem

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Lidé MF
  • Lidové noviny
  • Finanční správa

Lidové noviny | 4.12.2014 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 12 | Autor: MIROSLAV PETR | Téma: Ministr financí

Finanční správu, obří úřad s 15 tisíci zaměstnanci, řídí od konce října pětatřicetiletý Martin Janeček. Od ministra financí Andreje Babiše dostal za úkol pokročit v odhalování nejzávažnějších podvodů, spustit systémové změny ve fungování berních úřadů a připravit je na opatření, která mají významně zlepšit výběr daní – například elektronickou evidenci tržeb.

* V televizi nedávno od ministra financí zaznělo, že finanční úřady byly do nástupu nové vlády v rozkladu. Vidíte to také tak?

Nevím, jestli bych řekl přímo v rozkladu. Ale v dobrém stavu nejsou. Problémů je celá řada.

* Který je z hlediska fungování úřadů největší?

Asi nejdůležitější v tuhle chvíli je nastavit směr hodnoticích kritérií pro finanční úřady. Každá organizace by mělamít nějakou strategii a nějaké cíle. Ředitelé finančních úřadů i jejich podřízení se pak upnou na své cíle, snaží se je naplňovat, aby v těch hodnoceních dopadli dobře. Nechci přes noc dělat úplnou revoluci, ale chci nastavit cíle tak, aby odrážely smysluplnou práci. A tohle tady nebylo.

* I z pohledu hodnocení a ocenění těch lidí?

V podstatě ano. Řada ukazatelů, které se sledovaly, nebyla úplně špatně. Ale kritéria nebyla nastavena tak, aby odrážela smysluplnost té práce.

* Můžete uvést nějaký příklad?

Například se tu sledovala čísla příchozích písemností. To mi samo o sobě, když se na to upnu, neříká, kdo jak pracuje. Jsou úřady, kam přišla třeba desetina písemností než na jiný, a přitom pracují kvalitněji. Třeba v tom regionu máte víc daňových subjektů nebo je tam víc stěžovatelů, což ale nevypovídá o tom, že ten úřad pracuje kvalitněji. Řešení ale nepřijde přes noc.

* Příchozí písemnost je...

... například daňové přiznání. Odchozí písemností jsou zas třeba různé výzvy, odeslané finančními úřady.

* Myslíte tedy třeba přetížené finanční úřady v Praze?

Nechci uvádět jako příklad zrovna Prahu, byť těch problémů s příchozími písemnostmi, zejména daňovými přiznáními, je tu hodně. Za poslední roky se sem přihlásila spousta firem. A Praha má problém, který sama nevyřeší. To je další z největších potíží, které vnímám. Ale sama o sobě hra o písemnostech je podlemě taková hra na slepou bábu. Takže se budu snažit nastavit hodnoticí kritéria trochu jinak.

* Jak?

Důležitá je jak běžná agenda, vyměřování a podobně, tak současně agenda spočívající v úkonech z moci úřední, které vedou k vybrání daní od subjektů, které je dobrovolně zaplatit nechtějí.

* Co chcete udělat pro to, aby výběr daní byl lepší?Nejen v komoditách, které jsou nejvíc náchylné na podvody, jako jsou třeba pohonné hmoty?

Především co nejúčinněji zasahovat proti sofistikovaným karuselovým podvodům. Ty v podstatě můžete dělat se vším, co je zatíženo DPH. Některé komodity jsou náchylnější, jiné méně. Musíme si uvědomit, že podvodníci potřebují co nejlépe obstát v případném důkazním řízení se správcem daně. Aby transakce působila co nejvěrohodněji při nároku na odpočet daně. Mají perfektní faktury, platby jsou přesně v termínech podle nich. V těchto podvodech přitom fungují velmi propracované systémy. Je to v podstatě kriminalita bílých límečků.

* Těch, kdo to vše řídí?

Oni jsou ale tomu samotnému podvodu hodně vzdáleni. Pod nimi je patro organizátorů. A pod nimi jsou teprve oni pověstní nastrčení bílí koně. Ti když padnou, dostanou od organizátorů velmi kvalitního právníka. Starají se o něj. Nad ním stojí ten organizátor, který si kontroluje všechno. Hlavně cash flow celého řetězce. Viděl jsem například velmi podrobnou excelovou tabulku, kde byl uvedený tok peněz přes jednotlivé nastrčené firmy, přesně tam bylo, kolik procent si kdo nechává, kolik odvádí. Podrobný byznys model.

* Kolik těch bílých límečků, které stojí nad celou touhle podvodnou strukturou, už finanční správa odhalila a poslala k soudu?

K těmhle lidem se finanční správa sama o sobě nikdy nedostane. Nikdy. To je úkol pro policii a orgány činné v trestním řízení.

* Ale berní úřad to celé odhaluje, předává zjištěné důkazy dál a určitě také sleduje, který z vypátraných podvodníků skončil za mřížemi a který ne.

Jsme samozřejmě jednímzhlavních zdrojů pro policii. Ale ta má i jiné způsoby, jak se k těmto lidem dostat. Třeba podněty od FAU (Finanční analytický útvar ministerstva financí), teoreticky třeba i od zpravodajských služeb. Znejvětších kauz, ve kterých policie zasahovala, si vybavuji například případ obchodníka s ropou Íránce Shahrama Zadeha, zatčeného v hotelu Hilton. Ale znám ten případ jen z médií.

* Obecně se ale velké ryby státu chytat nedaří.

Myslím, že ne. Pořád to jsou jen rybky v moři.

* Čím to je?

Stále je to jaksi zamrzlé. K rozhýbání v podstatě došlo až se začátkem činnosti kobry (vyšetřovací skupina pro boj proti daňovým únikům – pozn. red.). Do té doby orgány činné v trestnímřízení neměly za prioritu zachránit daňové výnosy České republiky. Měly jako prioritu stíhat pachatele. Což bez úzké součinnosti se správci daně ale vede jen k částečnému úspěchu.

* Chytit pachatele je asi jejich priorita dodnes, nebo ne? Zachraňovat daňové výnosy je zas priorita vaše.

Já teď v souvislosti s naší větší spoluprací v rámci kobry cítímurčitý posun v těch prioritách. Ne že by usvědčení pachatele nebyla priorita, ale vidím jako důležité jít v první řadě po těch ukradených penězích a co nejvíc jich zachránit. Kobra přinesla prioritu na zajišťování těchto výnosů z trestné činnosti. Ať už námi, nebo policií. To je jedno. Důležité je, aby se trestná činnost přestala vyplácet. Pak to odradí i ty velké ryby.

* Tenhle postup tady doteď nebyl? To je novinka?

Tohle bylo u nás dosud hodně upozaděné. Mám o tom několik vlastních zážitků z dřívějších jednání.

* Dá se účinek kobry ilustrovat nějakými čísly?

Určitě. Případy a odhalené částky se pravidelně zveřejňují na webových stránkách (aktuálně Kobra prezentuje, že zabránila škodám ve výši 1,3 miliardy korun – pozn. red.). Ale chtěl bych připomenout, že prezentovaná čísla neukazují přesně význam kobry. Ten je ve skutečnosti mnohem větší. Chytneme lidi a zachráníme například milion korun, o který by připravili stát konkrétním podvodem, ale kdyby ta skupina fungovala dál, tak by na podvodech následně vydělala třeba pětkrát tolik.

* Co je třeba nyní udělat, aby kobra začala chytat a usvědčovat i ty velké, až největší ryby?

To je spíš otázka na policii a státní zástupce. Je to o operativních prostředcích a trestním řízení. My k tomu dáváme konzultace a podklady, odhalujeme dost případů.

* Policie a státní zástupci mají tedy od vás dost podnětů, aby mohli stíhat i ty největší ryby?

Určitě.

* Máte vlastní názor na to, proč zatím ti největší podvodníci a organizátoři podvodů do vězení moc nechodí? Mají tak dobré advokáty?

Tohle nevím. Nechci dělat žádné soudy. Do téhle problematiky nevidím, moje problematika je ta daňová. Ne trestní.

* Ale určitě se zajímáte, co se s vašimi podklady děje, proč zabírají nebo nezabírají.

Nechci říkat, že se orgány činné v trestním řízení nesnaží dotáhnout kauzy až do nejvyšších pater. Ale bojujeme s velmi sofistikovanými soupeři, s velmi propracovaným systémem podvodů. A s jejich velmi zdatnými právníky. K jejich odhalování určitě přispěje součinnost v rámci Kobry.

* Jaké opatření je v současné době nejúčinnější proti karuselovým podvodům s benzinem?

V tuto chvíli jsou to dvacetimilionové kauce, které musí od loňska platit všichni distributoři. I když po zásahu Ústavního soudu se připravuje změna zákona tak, aby kauce byly diferencované, je to stále nejúčinnější zbraň proti podvodům. Kauce v podstatě přes noc eliminovaly stovky rizikových firem a nastrčených bílých koní. Problém umí zkrátka bleskově řešit jedině kauce a pak také systém reverse charge.

* Ústavní soud kritizoval, že jedna sazba kauce 20 milionů je pro malé firmy diskriminační. Některé malé poctivé firmy na zaplacení neměly a musely skončit. Jaký je váš názor na sumu 20 milionů?

Myslím, že 20 milionů je naprosto legitimní částka. Obchoduje se tady se strategickou komoditou. Chápu principy volného trhu, ale tady se nejedná o rohlíky nebo kapesníky. Když obchodujete s něčím, co je pod tak velkým zatížením spotřební daní a DPH, vyžaduje to přísnější pravidla a podmínky. Podmínka té kauce, že tím garantujete státu nějakou míru solventnosti, je zcela v pořádku. To mi nikdo nevymluví. A otázka té výše... Chápu, že 20 milionů je hodně, ale nemůže být příliš nízká. Zisky z těchto podvodů jsou obrovské, na nízkou kauci by si podvodníci vydělali během chvilky.

* Hodně se diskutuje o zázračném léku na podvody nazvaném reverse charge. Což je zjednodušeně obrácený způsob DPH, nevyplácejí se vratky, daň platí až poslední v řetězci obchodníků. Kromě Bruselem vybraných komodit musí reverse charge u každé jiné komodity schvalovat dané zemi všechny ostatní členské státy. Což je kámen úrazu. Řada zemí, včetně velkých, jako je Německo nebo Francie, byla proti naší žádosti. Nelze tento způsob u nás zavést pro pohonné hmoty i bez schvalování v Evropské unii?

Leda bychom si tady na národní úrovni řekli, že pohonné hmoty nejsou pohonné hmoty, ale třeba stavební práce či jiná komodita, která už v Evropské unii schválenou výjimku má. Ale vážně. Bez schválení výjimky ostatními státy u benzinu reverse charge zavést nejde.

* Jak velká je pravděpodobnost, že ostatní členské státy Česku žádost o reverse charge pro pohonné hmoty schválí?

Já myslím že se současným ministrem financí docela velká. Ale těžko to předem odhadovat.

* Nepřeceňujete trochu vliv České republiky v EU? Znamená to přesvědčit nejen Evropskou komisi, ale i všech 27 ostatních členských zemí?

Ano, přesvědčit ostatní členské země. Ale to je jedna cesta...

* Je tu ještě nějaká jiná k prosazení reverse charge?

Začít třeba mluvit o nějaké komplexní legislativní změně.

* Například zavést reverse charge v celé Unii a pro všechny komodity?

To je také cesta, ale spíš do vzdálené budoucnosti. Další možnost je ale pokusit se prosadit rozšíření reverse charge na větší skupiny komodit, včetně pohonných hmot. To vše je politikum. Ale jelikož ke karuselovým řetězovým podvodům je náchylných mnohem víc komodit, tak smysluplným řešením by opravdu bylo prosadit reverse charge u větší skupiny zboží a služeb.

* K lepšímu výběru daně má přispět i nábor nových pracovníků, který finanční správa právě organizuje. Je nezbytně nutné posílit novými pracovníky hlavně Prahu?

Určitě.

* A je nedostatek lidí hlavní příčina, proč se v Praze dostane kontrola na firmu za mnohem delší dobu než ve zbytku republiky?

Když se na to podíváme optikou aktuálního stavu, tak to tak může působit. Já si ale myslím, že to je systémový problém. Možnost, že si určujete, jak často vás budeme kontrolovat, tím, že si koupíte tady v Praze kancelář v nějakém office house, to je systémový problém, který se musí řešit. Takhle by se se mohly daňové subjekty sesypat na jakýkoliv jiný finanční úřad a ten paralyzovat a dosáhnou v jeho působnosti pomyslného „daňového ráje“. Jak tahle možnost roste, láká to víc a víc.

* Jak tomu zabráníte?

Třeba delegacemi. To je proces, v rámci kterého my změníme místní příslušnost daného subjektu z Prahy do jiného regionu.

* Proti vůli té firmy jí změníte sídlo?

Přesně tak. Pokud jsou k tomu procesní důvody. Pokud ta firma má centrum ekonomického zájmu například v Plzni, protože tam má kancelář, účetní, má tam svůj byznys a jenom si nechala napsat IČO na některý office house v Praze, tak tímto způsobem ho tam vrátíme. Jsou v takovém případě dané procesní podmínky, za kterých takovouto delegaci lze provést. To je v daňovém řádu.

 

Nejčtenější