Novinky

Prokazování původu majetku - reakce MF na nesprávné informace uváděné v některých médiích

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Reakce MF
  • Nepřesnosti
  • Zákon o prokazování původu majetku
  • Finanční správa
  • Daň

V zájmu zabránění šíření nesprávných informací ohledně základních parametrů navrhované právní úpravy řešící prokazování původu majetku uvádí Ministerstvo financí na pravou míru některá nepravdivá tvrzení ohledně návrhu, který představilo médiím na tiskové konferenci v pátek 17. 10. 2014.  

  • Není navrhováno odčerpání či zabavení majetku ani 100% zdanění

Podstatou návrhu je zdanění příjmů odpovídajících hodnotě majetku, u kterého nebylo prokázáno pořízení z příjmů, které byly řádně zdaněny, případně které zdanění nepodléhaly. Na takové příjmy by měla být uplatněna daň z příjmů v běžné sazbě, tedy 15 % u fyzických a 19 % u právnických osob.

Původní zadání, které mělo vyústit v odčerpání majetku s neprokázaným původem, a které bylo v předchozí fázi návrhů hojně diskutováno v médiích i v odborných právních kruzích, bylo po projednání ve vládě opuštěno. Důvodem bylo, že uvažovaná soudní cesta je neprověřená, příprava by byla zdlouhavá a jako koncepce může narážet na hranice ústavnosti, daňové nástroje pak nemohou z povahy věci sloužit ke konfiskaci majetku.

Sankční rovina navrhovaného postupu by měla být zajištěna nikoliv prostřednictvím „konfiskačního zdanění“, ale formou zvýšeného penále, které může dosáhnout až 100 % vyměřené daně (tedy ve výsledku 30% zdanění).

  • Není pravda, že z každého zámožného člověka se stane podezřelý a bude prověřován ze strany státu

Právě z důvodu zabránění potenciálního plošného užití navrhovaného postupu je již jako základní podmínka navrhována skutečnost, že mezi hodnotou majetku (resp. jmění) poplatníka a příjmy, které deklaroval finančnímu úřadu, existuje nevyjasněný rozdíl alespoň ve výši 10 milionů Kč.

Pokud finanční úřad takové podezření ze svých zdrojů zjistí a vyzve poplatníka k prokázání zjištěného rozdílu, bude muset svou pochybnost podložit relevantními důvody.

Obdobně navrhovaná úprava obsahuje podmínky pro možnost požadovat od poplatníka tzv. prohlášení o majetku, tedy nástroj, který „zafixuje“ výši jeho majetku pro účely případné další kontroly. Finanční úřad bude moci prohlášení požadovat pouze po takovém poplatníkovi, který v předchozím řízení zdanění svých příjmů neprokázal. Zároveň se opět musí jednat o poplatníka s majetkem významnějších hodnot, navrhována je hranice 10 milionů Kč (hranice se týká majetku, který není evidován ve veřejných rejstřících, tedy nikoliv například nemovitostí, o kterých si správce daně může zjistit informace bez nutnosti požadovat je od poplatníka).

Na závěr je vhodné uvést, že podobná pravomoc správců daně existuje ve většině evropských států, a jde tedy o poměrně běžný nástroj.

Nejčtenější