Novinky

Navrhujeme změny, které budou motivovat víc lidí ke spoření ve 2. pilíři

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Důchodová reforma
  • Lidé MF
  • Náměstek ministra financí pro finanční trh
  • Radek Urban
  • Rozhovor
  • Regulace
  • Veřejný sektor
  • II. pilíř

Rozhovor s Radkem Urbanem, náměstkem ministra financí.
Hospodářské noviny | 18.6.2013 | Rubrika: Téma - příloha Penze na poslední chvíli | Strana: 22 | Autor: Olga Skalková

* HN: Před pár dny jste potvrdil, že připravujete úpravy spoření na důchod ve 2. pilíři. Co v něm chcete změnit?

Jde o změny, kterými reagujeme na poptávku. To je něco, co by nikoho nemělo překvapovat. Když začnete provozovat nějaký systém – a je jedno, jak je to dlouho, tak pokud z něj nashromáždíte dostatek zkušeností, je legitimní navrhnout úpravy na jeho zlepšení. Ono to přece odpovídá i běžnému přístupu v soukromých společnostech. Sám jsem to zažil. Bývalý šéf České spořitelny Jack Stack, kterého považuji za svého velkého mentora, vždycky říkal: Implement today, perfect tomorrow. A my teď prostě děláme totéž. Typickým příkladem je otázka dědictví – v současném 2. pilíři dědic nemá možnost se rozhodnout, co s penězi po zůstaviteli udělá. Když je účastníkem 2. pilíře, může si je jen nechat převést na svůj osobní důchodový účet. Ukázalo se, že dědění 2. pilíře je předmětem konstruktivních návrhů na změnu, proto ji navrhujeme.


* HN: Připouštíte tím, že dědění z 2. pilíře bylo od začátku nastaveno špatně?

Ne. Současné řešení dědického nároku vycházelo ze dvou východisek. Zaprvé z principu, že prostředky by v maximální možné míře měly posloužit ve stáří, tedy zůstat v systému a být vyplaceny dávkou. Primárním cílem důchodového spoření koneckonců je finanční zabezpečení ve stáří. Zadruhé z požadavku na robustní 2. pilíř. Mělo posloužit tomu, aby v něm peníze zůstávaly. To není špatný záměr, protože čím víc v systému bude peněz, tím se příspěvky klientů mohou lépe zhodnocovat a snižovat náklady na provoz.


* HN: Je připravovaných změn víc?

Celkem čtyři až pět. Nyní probíhá jednání na úrovni klíčových vládních představitelů, tedy mezi ministrem financí, ministryní práce a sociálních věcí a premiérem (rozhovor se uskutečnil minulý týden – pozn. red.). My paralelně k tomu chystáme už i paragrafové znění novely zákona o důchodovém spoření. Předložíme z nich tu variantu, na které při politických jednáních dojde ke shodě.


* HN: Lidem nad 35 let brzy skončí možnost vstoupit do 2. pilíře. Nebylo by užitečné ty návrhy už odkrýt?

Další navrhovaná změna reaguje na kritiku, že k účasti ve 2. pilíři se lidé musí uvázat až do konce produktivního věku. Navrhujeme proto možnost z něj po nějaké době vystoupit. Schválně nebudu říkat, že chceme zavést účast na zkoušku. Orientačně má jít o možnost odejít po pěti letech a do systému už nebude možné se opět vrátit. Ona ta kritika, že se z 2. pilíře nedá vystoupit, je sice neoprávněná, protože ani v 1. pilíři se vás nikdo neptá, jestli v něm chcete, nebo nechcete být doživotně. Ale myslíme si, že tato úprava by mohla zájem o 2. pilíř zvýšit.


* HN: Proč navrhujete vstup a výstup jen jednou?

K jiné možnosti se nepřikláníme. Časté vstupy a výstupy zvyšují administrativní náročnost systému a brání dostatečně smysluplné akumulaci peněz.


* HN: Z jakého důvodu navrhujete možnost vystoupit právě po pěti letech a ne kdykoliv?

Ten pětiletý horizont jsme si jen tak nevymysleli. Podobná minimální doba spoření je i pro jiné státem podporované produkty jako u stavebního spoření, penzijního připojištění nebo nově zavedeného doplňkového penzijního spoření. Navíc to koresponduje s lhůtou, po které je možné zdarma změnit penzijní společnost. Vrátím se ale ještě k tomu, proč ta kritika vůbec existuje. Příliš jsme si zvykli spoléhat se na hotovost. Když se podíváte, co se děje s úsporami z končících cyklů stavebního spoření, penzijního připojištění nebo z životních pojistek, tak vidíte, že si je všichni vybírají v hotovosti. Bude trvat možná generaci, než lidé začnou peníze čerpat formou dávek v důchodu podobně jako v USA, Velké Británii nebo v Nizozemsku, kde spoření na důchod má velkou tradici. Pokud bude odchod ze systému umožněn jen po určité vymezené období, umožní to navíc i penzijním společnostem mnohem lépe řídit portfolio, rizika i likviditu a tím nenarušit stabilitu systému. Odchod po pěti letech ze systému by byl z hlediska proveditelnosti relativně snadný, zamezil by i možnému spekulativnímu chování ze strany účastníků.


* HN: Které jsou další navrhované změny?

Navrhujeme změnit podmínky vzniku nároku na výplatu důchodu z 2. pilíře. Dnes je podmínkou přiznání starobního důchodu z 1. pilíře a ten má dvě podmínky – dosažení stanoveného věku a získání potřebné doby pojištění, která se „malou“ důchodovou reformou prodloužila až na 35 let. Ale hlavně – zase je to debata o státních důchodech, kde je přece tato podmínka také. Vzhledem k tomu, že se získáním potřebné doby pojištění mohou mít někteří lidé v budoucnu problém, třeba proto, že nějakou dobu budou pracovat v cizině nebo budou bez zaměstnání, tak chceme vznik nároku na čerpání peněz z 2. pilíře svázat jen s podmínkou dosažení důchodového věku.


* HN: Ve 2. pilíři mohou lidé volit zatím jen mezi dvacetiletou a doživotní penzí. Chcete zkrátit dobu čerpání důchodu na deset až patnáct let, což by podle fondů také zatraktivnilo 2. pilíř?

To je ta další preferovaná úprava. Diskutujeme o tom, že by se penze na dobu určitou mohly vyplácet kratší dobu, že by si lidé zvolili délku vyplácení.


* HN: A pátá navrhovaná změna?

Další změny jsou spíše otázkou budoucnosti než bezprostřední potřebou. Výplaty penzí by mohl zajišťovat i další subjekt než pojišťovny. Ale technicky by to asi bylo obtížně proveditelné, nehledě na to, že tento problém teď není nutné řešit.


* HN: Jednáte o připravovaných změnách s opozicí, která dala najevo, že druhý pilíř chce zrušit?

Novela zákona je v tuto chvíli záležitostí vlády.


* HN: Předložíte paragrafované znění novely ještě tento měsíc? A bude to vládní návrh, nebo kvůli zkrácení doby projednávání půjdete cestou poslaneckého návrhu?

To v tuto chvíli nevím. Ale ať už půjdou návrhy změny formou vládní, nebo poslanecké novely příslušného zákona, tak s ohledem na parlamentní schvalovací proces je ideální, aby ty návrhy vznikly do konce června. V ideálním případě by pak úpravy 2. pilíře mohly začít platit ještě letos.


* HN: A co možnost, aby si lidé mohli aspoň část peněz z 2. pilíře vybrat po určité době nebo při odchodu do starobního důchodu v hotovosti, jak to navrhují fondy?

Druhý pilíř je doplněk 1. pilíře a ani tam tato možnost neexistuje. Sáhnout si na hotovost mohou lidé ve 3. pilíři. My je 2. pilířem chceme motivovat k dlouhodobému spoření a posléze k dlouhodobému čerpání úspor tak, aby je úspory zabezpečily na stáří a umožnily předejít vzniku chudoby důchodců. Musím znovu opakovat, že 2. pilíř má sloužit jako doplněk příjmů ke státní penzi, a nechceme proto, aby z něj lidé mohli peníze vybrat a utratit naráz.


* HN: Penzijní společnosti také upozorňují, že 2. pilíř by zatraktivnilo, kdyby si lidé například při dlouhodobé nemoci nebo v případě invalidity mohli vybrat vlastní úspory, případně i část z převedených odvodů na sociální pojištění. Co o tom soudíte?

Debatujeme o všech těchto variantách. Provozně by byly relativně snáze zvládnutelné. Ale jde to proti tomu, jak byl celý 2. pilíř koncipovaný, i proti jeho účelu jako produktu určeného na zabezpečení ve stáří, nikoliv pro případ nemoci nebo invalidity. To jsou jiné sociální události.


* HN: Chápu snahu státu i prostřednictvím 2. pilíře motivovat ke spoření na důchod. Ale proč má vystupovat jako protektor a lidem neumožnit rozhodnutí, jestli si vyberou peníze najednou, nebo formou renty?

Připouštím, že je legitimní se ptát, proč si není možné vybrat aspoň naspořená dvě procenta z měsíčního příjmu, ať už při odchodu do důchodu, nebo dokonce už dříve. Ta debata ještě neskončila, ale jak jsem řekl, v tuto chvíli změnu neplánujeme.


* HN: Fondy říkají, že k zatraktivnění 2. pilíře by přispělo, kdyby si k převáděným 3 procentům lidé nemuseli sami nic spořit ze svého. Zvažujete tuto možnost?

To by byl příliš snadný opt out, tu chybu udělali v Maďarsku a na Slovensku. Neřešila by se tím otázka zásluhovosti penzí, kterou 2. pilíř částečně řeší. Navíc by to mělo příliš velký dopad na 1. pilíř. Naprostá většina lidí by si totiž vyvedla těch pět procent na svůj osobní důchodový účet ve 2. pilíři a ve finále by to vedlo k tomu, že by všichni měli malý a stejný státní důchod zhruba na úrovni šesti tisíc korun.


* HN: Někteří lidé dávají najevo, že státnímu fondu by důvěřovali víc než privátním fondům. Zamýšlíte se nad jeho zřízením?

To se zvažovalo v začátcích, teď už ne. Správcování, které by zajišťovala nějaká státní instituce, je legitimní věc. Ale řekněme si, čím je ta otázka motivována – jestli výnosy, nebo náklady či bezpečností investice. První věc je, jestli stát umí zaručit takový způsob investování peněz, který je principiálně lepší, než to umí soukromé společnosti. Já myslím, že ne. Stejně by to skončilo tím, že by si stát najal kvalifikované profesionály. Druhá věc je, kolik by to celé stálo. Zadarmo by to stát nedělal, alespoň by musel platit profesionální manažery. Navíc je tam další technická překážka – stát dnes neumožňuje vést účty jednotlivých účastníků důchodového spoření a zavést to by bylo velmi nákladné. Podle původních odhadů by šlo až o jednu miliardu korun. Dodatečné náklady pro soukromé penzijní společnosti, které vedou už přes pět milionů soukromých účtů, byly oproti tomu takřka nulové. A třetí věc je, kde a jak by ten majetek byl uložen. To už je ale vyřešeno konstrukcí 2. pilíře – majetek klientů je oddělen od majetku správcovských společností i od majetku státu. Jiné tři rozměry mě nenapadají.


* HN: Jaký je váš názor na povinné členství ve 2. pilíři?

Sám bych to velmi uvítal, ale je to jedna z principiálních věcí, které nemají politickou podporu. Možná je to u nás generační záležitost a nějaká příští vláda s tímto konceptem přijde. Pouhými úpravami podmínek 1. pilíře se rostoucí deficit státních důchodů nevyřeší a povede to ke snížení státních důchodů, k prodloužení odchodu do důchodu nebo ke zvýšení daní. K ničemu jinému to vést nemůže, protože ty další změny, které by mohly 1. pilíř stabilizovat, nejsou pravděpodobné. Snížit nezaměstnanost, což by 1. pilíři pomohlo? To se moc nedaří. Zvýšit imigraci? Tato společnost přece není tak tolerantní, aby v horizontu jedné generace unesla příliv jednoho dvou milionů cizinců. No a zvýšit sociální odvody? Tomu předchází jednání tripartity, protože by došlo ke zvýšení nákladů práce a to by vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti. Ostatně i Evropská komise nás nabádá, abychom náklady práce nezvyšovali.

Nejčtenější