Novinky

Ministerstvo financí jako přezkoumávající a kontrolní orgán

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF
  • Kontrola
  • Audit
  • Auditor
  • Rozhovor
  • Legislativní činnost MF

Zdroj: Auditor | 1.11.2013 | Rubrika: Téma čísla - Veřejný sektor | Strana: 24 | Autor: Martina Smetanová
Rozhovor s Janem Málkem, ředitelem odboru Kontrola

* Jaké úkoly čekají na odbor kontroly MF ČR v nejbližší době?

V současné době se poněkud pozastavil legislativní proces. S ukončením činnosti Poslanecké sněmovny definitivně padla novela zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Technické novely zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, a zákona č. 420/2004 Sb., které musí být upraveny v souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona o kontrolním řádu, Poslanecká sněmovna ani nezačala projednávat. Neschválení technických novel obou zákonů může vyvolat problémy zvláště v oblasti finanční kontroly, kde bude chybět zákonný kontrolní proces. Zákon o státní kontrole, který je profesní normou, od nového roku pozbývá účinnosti a zákon o finanční kontrole je na něj navázán. V současnosti tento problém řešíme s Ministerstvem vnitra ČR. Nový zákon o řídicím a kontrolním systému ve veřejné správě, který náš odbor připravoval v jarních měsících, je v Legislativní radě vlády a čeká na projednání novou vládou. Mimo tyto legislativní úkoly byl zpracován Manuál pro výkon interního auditu pro orgány veřejné správy. Účelem Manuálu je poskytnout podrobnější praktický návod pro aplikaci zásad, metod a postupů, které používá současný interní audit při výkonu své činnosti. Pracujeme na novém manuálu pro řídicí kontrolu a na Manuálu pro nastavení a zajištění výkonu kontrol v odpovědnosti managementu řídicích orgánů při implementaci strukturálních fondů (2014-2020). V nejbližší době budeme novelizovat Národní strategii na ochranu finančních zájmů EU a ČR, a to v reakci na novou evropskou a národní legislativu upravující danou oblast. Zásadní úpravu čeká i metodická pomůcka CHJ 1 – pro výkon veřejnosprávních kontrol na místě v návaznosti na nový kontrolní řád.


* Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, je jedním ze základních „nástrojů“ pro provádění přezkoumání hospodaření těchto účetních jednotek. Plánuje odbor kontroly jeho novelizaci? Pokud ano, kterých oblastí se aktualizace bude zejména týkat?

V květnu letošního roku byla Poslanecké sněmovně předložena novela zákona 420/2004 Sb. (zákon o přezkoumání), a to v souvislosti s přijetím nového zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), který nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Novela zákona o přezkoumání poměrně razantně zasahuje do stávajícího textu a odstraňuje terminologické a jiné disproporce a duplicitní ustanovení, která stejně nebo obdobně upravují obecné kontrolní postupy, upravené v novém kontrolním řádu. Týká se to zejména vytyčení práv a povinností kontrolních orgánů nebo kontrolujících osob a kontrolovaných subjektů. Vzhledem k tomu, že před projednáním novely zákona o přezkoumání došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, bude novela zákona o přezkoumání předložena jako součást zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Tento zákon předloží Ministerstvo vnitra ČR vládě v průběhu října 2013.


* V jakém poměru zabezpečili externí auditoři či auditorské firmy přezkoumání hospodaření obcí za rok 2012 v porovnání s krajskými úřady?

Své rozhodnutí zadat přezkoumání hospodaření auditorovi či auditorské společnosti oznámilo přezkoumávajícím orgánům celkem 1 072 územních celků. K těmto účetním jednotkám patřilo hlavní město Praha a jeho 15 městských částí, 873 obcí a 183 dobrovolných svazků. Krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy, jakožto přezkoumávající orgány, požádalo o přezkoumání hospodaření 5 984 územních celků, z toho: 5 372 obcí, 42 městských částí hlavního města a 570 dobrovolných svazků obcí. Auditoři, ve srovnání s kontrolory krajských úřadů a kontrolory hlavního města Prahy, častěji přezkoumávali územní celky s větším počtem obyvatel. Z celkového počtu obcí nad 20 000 obyvatel přezkoumávali auditoři 81 %. Oproti tomu krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy přezkoumávaly 95 % obcí a městských částí hlavního města Prahy s počtem obyvatel do 20 000.


* Do jakých oblastí je možné rozdělit jednotlivá zjištění z dozorové činnosti ministerstva? Která z nich považujete za nejzávažnější?

V souladu s ustanovením § 20 zákona o přezkoumání přísluší dozor nad přezkoumáním hospodaření ministerstvu financí v případě, kdy bylo přezkoumání vykonáno krajským úřadem, Magistrátem hlavního města Prahy nebo auditorem či auditorskou společností. Dozorová činnost nad přezkoumáním hospodaření je zcela specifickou následnou kontrolní činností, která probíhá po ukončení přezkoumání za předchozí kalendářní roky a která je zaměřena na posuzování věcné i formální správnosti uskutečněných přezkoumání. Uskutečňují ji kontrolní skupiny složené ze zaměstnanců ministerstva financí a zaměstnanců finančních úřadů. Dozory jsou vykonávány výběrovým způsobem a jsou zaměřeny na všechny předměty přezkoumání včetně posouzení náležitostí smlouvy o vykonání přezkoumání, pokud bylo přezkoumání provedeno auditorem či auditorskou společností. Pokud přezkoumání hospodaření vykonal auditor nebo auditorská společnost, jsou dozory jednotně zaměřeny i na zhodnocení úrovně smluvního vztahu uzavřeného mezi konkrétním územním celkem a auditorem a na vyhodnocení souladu obsahu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření s podmínkami stanovenými zákonem o přezkoumávání a uzavřenou smlouvou. I nadále se setkáváme s tím, že někteří auditoři považují přezkoumání hospodaření spíše za „nutnou součást“ ověřování účetních závěrek. K vlastnímu přezkoumání v některých případech nepřistupují komplexně z pohledu všech zákonem stanovených předmětů a hledisek přezkoumání.

Doporučujeme, aby při uzavírání smluv byla větší pozornost věnována veškerým potřebným náležitostem, tedy aby bylo přezkoumání hospodaření zabezpečeno v souladu se zákonem o přezkoumávání. To znamená, že smlouvy by měly obsahovat vymezení předmětu a hledisek, dále pak způsob, místo a čas výkonu přezkoumání hospodaření. Přitom v praxi je možné a vhodné využít vzorovou smlouvu o vykonání přezkoumání zveřejněnou v minulých letech jak v časopise Auditor, tak ve zprávách ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů.

Výsledky přezkoumání, resp. zpráva o výsledku přezkoumání musí obsahovat veškeré náležitosti ve smyslu ustanovení § 10 zákona o přezkoumávání. Musí být uveden popis zjištěných chyb a nedostatků včetně uvedení povinností stanovených zvláštními právními předpisy. Ve zprávách musí být uvedeno i označení dokladů a jiných materiálů, ze kterých zjištění vychází. V neposlední řadě závěr zprávy o výsledku přezkoumání musí obsahovat vyjádření ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 zákona o přezkoumávání.

Není přípustné, aby zjištěné, zejména negativní výsledky, byly sdělovány vedení územních celků mimo zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření. Veškeré zjištěné nedostatky při přezkoumání hospodaření musí být uvedeny ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, a to bez ohledu na to, kdo přezkoumání vykonal, a to i v případech, kdy auditor či auditorská společnost zjištěné nedostatky uvádí v samostatném dopise vedení adresovaném statutárnímu zástupci územního celku.
Přezkoumání hospodaření není a nemůže být kvantitativním ani kvalitativním hodnocením dosažených výsledků, ani hodnocením efektivnosti a hospodárnosti, ale je především zhodnocením zákonnosti procesů ve veřejné správě.
Poznatky získané z jednotlivých dozorů jsou dalším cenným podkladem pro jednání odboru kontroly s výborem pro veřejný sektor Komory auditorů. Cílem je zejména sjednotit činnosti všech přezkoumávajících orgánů tak, aby byl zajištěn jednotný postup při přezkoumání hospodaření a srovnatelnost zjištěných chyb a nedostatků.


* Jaké jsou podle Vás stěžejní oblasti spolupráce s výborem pro veřejný sektor KA ČR?

Nesmírně si vážíme spolupráce s tímto výborem, která byla nastavena již v roce 2004, kdy vstoupil v platnost zákon o přezkoumání, a která trvá, k velké spokojenosti, dodnes. Od samého začátku si oboustranně klademe za cíl upravit přezkoumání hospodaření takovým způsobem, aby z hlediska územního celku nebyl významný rozdíl mezi přezkoumáním, které provedl kontrolor, a které auditor nebo auditorská společnost. Ministerstvo financí je ze zákona odpovědné za metodické řízení přezkoumání hospodaření. Za stěžejní oblast spolupráce proto považujeme zdokonalování metodických pomůcek pro přezkoumávání hospodaření. Odbor kontroly a krajské úřady využívají informační systém veřejné správy (IS MPP), který slouží jako systémová podpora procesu plánování a přezkoumávání, výkonu přezkoumání a dozoru nad přezkoumáním. V uplynulém období byla do tohoto systému implementována řada nových funkcí (například typový program pro přezkoumání hospodaření), které umožňují metodicky řídit přezkoumávání hospodaření a dozor státu nad přezkoumáváním. To může sloužit i jako inspirace pro výbor pro veřejný sektor KA ČR. Společným úkolem je i nadále úzce spolupracovat na zdokonalování a zpřesňování veškerých metodických pomůcek souvisejících s přezkoumáním hospodaření. Při aktualizaci metodických dokumentů i kontrolních postupů se budeme zaměřovat především na oblasti, ve kterých jsou při dozoru státu nad přezkoumáním zjišťována pochybení.

Nejčtenější