Novinky

Méně kontrol? To není pravda, jen je děláme cíleněji

oddělení 1002 - Komunikace
oddělení 1002 - Komunikace

Vydáno

  • Boj proti podvodům
  • Daně a cla
  • Finanční úřady
  • Generální finanční ředitelství
  • Generální ředitel daňové správy
  • Kontroly
  • Lidé MF
  • Rozhovor
  • Hospodářské noviny

Rozhovor s Janem Knížkem, generálním ředitelem Generálního finančního ředitelství
Hospodářské noviny | 5.11.2013 | Rubrika: HN Byznys | Strana: 14 | Autor: Milan Mikulka

Poloviční počet kontrol než před pěti lety, ale dvojnásobek doměřených daní – 18 miliard. Daňová správa sice čelí kritice, že rok co rok vyrazí na méně a méně kontrol, šéf „berňáků“ Jan Knížek se hájí tím, že počet klasických kontrol sice klesá, ale výrazně roste objem peněz, které kontroloři doměří.

Zdůvodňuje to tím, že se zlepšila práce analytického týmu a kontroloři chodí spíše než na náhodné kontroly cíleně.

„Není pravda, že daňová správa přestala chodit na kontroly. My jsme se rozhodli, že zkusíme kontroly lépe zaměřit, víc zanalyzovat dopředu a že chceme chodit tam, kde se něco nekalého děje, a ne chodit „na kontrolu pro kontrolu“. Díky tomu jsme mnohem efektivnější,“ říká v rozhovoru pro HN šéf Generálního finančního ředitelství Knížek.

Čísla mu dávají za pravdu. Zatímco v roce 2007 počet kontrol, a to jak úplných, tak částečných, činil 160 tisíc, loni to bylo 66 tisíc. Daňaři však po těchto kontrolách přinesli do státní kasy přes osmnáct miliard korun, tedy dvojnásobek toho, co v roce 2007.

Za růstem průměrného doměrku, tedy sumy, kterou firma musí doplatit, stojí i boj s rozsáhlými podvody s daní z přidané hodnoty u pohonných hmot, drahých kovů nebo dřeva. U těchto operací se totiž v případě jedné akce daňový podvod pohybuje v několika desítkách milionů korun.

Rozhovor

* HN: Když se podíváme na letošní rok, vynesly kontroly víc než loni?

Rok 2013 ještě nemáme zpracovaný, protože ještě běží. A celá řada kontrol tedy není ukončená. Na vysvětlenou – kontrola, když začne v lednu nebo únoru, tak máli ta kontrola stát za to, tak určitě nekončí do měsíce. Subjekt podává odvolání, vy sice máte doměřeno, ale včas podané odvolání má odkladný účinek na placení, čili vy ty peníze nevidíte. Takže hodnotit kontroly v průběhu roku, ne že by to nešlo, ale je to ošidné. Obecně k letošnímu roku můžu říct, že pořád dodržujeme trend, který jsme nastavili řekněme tři čtyři roky zpátky. Třeba v roce 2012 druhé pololetí bylo na doměrky bohatší, nicméně pokud bereme v potaz jen první pololetí, je vidět stoupající trend z hlediska doměření. Nicméně to ještě neznamená, že celý rok se v zásadě nevyrovná, protože tam hraje roli délka kontroly a tak. Nicméně nepředpokládám, že bychom měli vysloveně klesnout, myslím si, že skončíme zase výš než loni nebo na přibližně stejné úrovni.

* HN: A jak je to s počtem kontrol? Dosud každý rok jejich počet klesal.

My jsme se vždycky bavili jen o počtu klasických daňových kontrol. A všude se uvádělo, že zatímco někde na přelomu tisíciletí se chodilo na kontroly a bylo jich asi 180 tisíc, tak loni jsme vykázali 42 tisíc kontrol. To je pravda. Ale nikdo k tomu už nedodává to „B“. To je, že kromě daňové kontroly existuje ještě tzv. postup k odstranění pochybností, dříve se to jmenovalo vytýkací řízení. A pak ještě existuje tzv. místní šetření. A všechny tři instituty mohou sloužit k doměření daně.

* HN: Jaký je rozdíl mezi kontrolou a postupem k odstranění pochybností, když je tedy evidujete zvlášť?

Postup k odstranění pochybností se používá hlavně u DPH. Převážně tam, kde máte pocit, že vyplacení nadměrného odpočtu berním úřadem by bylo nemuselo být úplně v pořádku, a tak si ten odpočet jdete zkontrolovat. A projdete si buď jeden měsíc, dva, tři, ale neotevíráte celou daňovou kontrolu, jdete cíleně na tu částku. Ale jste u subjektu, kontrolujete ho, mnohdy se stane, že když u postupu k odstranění pochybností zjistíte, že subjekt v principu řádně vede účetnictví, objasní vám nejasnosti kolem nadměrného odpočtu, tak průřezově i tam třeba zjistíte, že další kontrola u něj nemá smysl.

Ale říkám to proto, že kontrol bylo 42 tisíc, těchto postupů k odstranění pochybností bylo 23 tisíc.

* HN: To máme zhruba 66 tisíc kontrol...

A to ještě není všechno, protože 66 tisíc kontrol je v tom smyslu, jak kontrolu veřejnost vnímá. Kromě toho ale finanční správa udělala 105 tisíc místních šetření. A to je institut, kdy buď přímo vstoupíte do jednání s daným subjektem a jdete si něco ověřit, nebo čistě teoreticky je to šetření, ze kterého děláte protokol a subjekt o tom třeba ani neví. Může to taky být, že jdete k dodavateli toho subjektu a ověřujete, jestli spolu obchodují a jestli uvedené věci v přiznání jsou pravdivé. Nebo subjekt tvrdí, že má někde nemovitost, ale na katastru nepoznáte, jestli je to nemovitost za dva miliony nebo za sto milionů, tak si to jdete ověřit. A ověření těchto skutečností může vést k doměření daně, to ale většinou bývá součástí dalšího šetření.

* HN: Dohromady je to tedy zhruba 170 tisíc kontrol?

Dá se to tak říct. Já na tom chci demonstrovat, že není pravda, že daňová správa přestala chodit na kontroly. My jsme si dali trend, že zkusíme kontroly zaměřit, víc zanalyzovat dopředu a že chceme chodit tam, kde se něco nekalého děje, a ne chodit „na kontrolu pro kontrolu“. Díky tomu jsme mnohem efektivnější.

* HN: A obdobně se mají sčítat ze všech tří „druhů“ kontrol i vybrané peníze, nebo ty uvádíte v souhrnu?

Když se říká, že jsme při loňských daňových kontrolách doměřili rekordních 8,5 miliardy korun, tak k tomu ještě přičtěte 9,5 miliardy z postupu k odstranění pochybností. To nemusí být peníze, které dotekly do státu, ale zároveň v tom je zabráněno vyplacení nadměrného odpočtu. Ale ve výsledku to pořád chrání státní příjmy.

* HN: Takže se teď soustředíte jen na cílené kontroly?

Nechceme a nikdy nebudeme vylučovat preventivní kontroly. Co tím myslím – když daňová správa každoročně dělá rámcový plán kontrol, ke komu půjde a ke komu ne, tak ho sestavuje převážně na základě risk analýzy, kterou připraví naše analytické oddělení. Vyhledá subjekty, řetězce, oblasti či odvětví, ve kterých může být problém. Takto zpracujete nějakou risk analýzu a tu zkombinujete se situací, kdy daňový řád říká, že máte prekluzivní lhůtu tři roky. A protože nechceme podcenit ani tu preventivní stránku kontroly, to znamená, že půjdeme i tam, kde nám nikdo z risk analýzy nevypadl, ale že je vhodné navštívit jednou za čas toho slušného, aby vůbec všichni věděli, že berňák existuje a nehoní se vysloveně jen za těmi těžkými podvody. Ale i při preventivní kontrole si říkáte, zda má smysl jít do dané firmy, jestliže v nějaké časové řadě přiznání daného subjektu v rámci oboru nevykazuje žádné zásadní výkyvy. Zjednodušený příklad – pekař v Praze v Karlíně je čtyři pět let konzistentní a je konzistentní i s dalšími pěti okolními pekaři, tak se dá předpokládat, že možná se někde drobně spletl v nákladech, ale nějaká hloubková kontrola nebude mít smysl. Naopak jestliže vykazuje nějaké výkyvy, tak tam patrně půjdeme. Jestliže zjistíme, že například jsme u žádného pekaře šest let nebyli a naše informace o trhu mohou být zastaralé, tak se tam preventivně půjdeme podívat.

* HN: Říkáte, že se soustředíte na konkrétní odvětví. Na která jste se v poslední době podívali, kromě podvodů s DPH u pohonných hmot?

V poslední době jsme se soustředili například na daňová přiznání finančních poradců, tzv. „pojišťovacích agentů“. Protože z dat, která máme k dispozici z různých zdrojů, se nám zdá, že provize, které byly vyplaceny jednotlivými peněžními ústavy, neodpovídají daňovým přiznáním, jak je ti jednotliví poradci jako živnostníci dávají. Nemusí to být vždy jen podvody, může jít například o použití špatné sazby paušálních nákladů. V nejbližší době se budeme soustředit na obchod s ojetými motorovými vozidly. Zajímavá možná také bude oblast, která by málokoho napadla, a to je chov psů. Ukazuje se totiž, že je tady spousta kynologických stanic a některá psí plemena jsou velmi drahá. Máme indicie, a to i z řad kynologů, že ne všichni vše řádně daní.

* HN: Kdy vytváříte ten rámcový plán kontrol?

V zásadě se sestavuje v průběhu podzimu.

* HN: Takže jinými slovy ho teď sestavujete?

Ano. Říkáme si, na co bychom se v roce 2014 zaměřili.

* HN: Když byste měl tedy říct třeba pět oblastí, na které se oproti předchozím letům víc zaměříte, které to budou?

Prodej ojetých motorových vozidel, možná ta kynologie. Samozřejmě pořád se budeme soustředit na podvody s pohonnými hmotami. Pořád se soustředíme na drahé kovy, na dovoz dřeva a dovoz textilu.

* HN: A kdo určuje, kam se půjde?

V podstatě polovina doporučení, kam jít na kontrolu, pochází z centrály. K tomu se dodá dalších třicet až čtyřicet procent ze znalosti místních „riskařů“ na krajských pracovištích a v případě územních pracovišť můžeme mluvit o deseti až dvaceti procentech. Takto se sestaví plán kontrol a podle něj se jede. A ten se modifikuje. Například máte indicie, že za hranicemi stojí padesát cisteren a čekají na vhodnou dobu, aby přejely. Takže něco zastavíte a přemístíte kapacity na tento případ. Nebo zjistíte, že se sem z Rumunska řítí dřevo. Z Běloruska přijíždí vlak plný pohonných hmot a máte obavu, že se může stát, že to neuvidí DPH ani spotřební daň. A když to takto dáte dohromady, tak zjistíte, že vzhledem ke kapacitním možnostem berní správy musíte risk analýzu dotáhnout do detailů tak, abyste pokud možno šel na kontrolu cíleně a nešel se plácat zbytečně a neříkal si pak, co jste tam vlastně měsíc dělal. Z toho nám vychází, že kontrol je míň, ale jsou účinněji zaměřeny.

 

Nejčtenější