Státní pokladna: Úspory začnou nabíhat v roce 2014
Rozhovor s Radoslavem Bulířem, ředitelem odboru Rozvoj ICT Ministerstva financí.
Mladá fronta DNES | 17.3.2012 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 1 | Autor: Jitka Vlková
Po pěti letech od podepsání smlouvy na informační systém Státní pokladna pro ministerstvo financí má pokladna být od 1. ledna příštího roku plně funkční. Úspory z rozpočtu by díky ní mohly činit podle konzervativního odhadu ministerstva tři miliardy korun ročně. „Samotný provoz má přijít každoročně na tři čtvrtě miliardy korun,“ říká Radoslav Bulíř z ministerstva, který má projekt na starosti.
* Státní pokladna se dodává po částech. Co už v tuto chvíli umí?
1. 1. 2010 se spouštěl Centrální systém účetních informací státu, dnes v pilotním provozu běží rozpočtová opatření. Ta slouží k udržování aktuálního stavu rozpočtu v systému Státní pokladny. Platební styk zatím neběží, protože sklouzla příprava novely zákona o rozpočtových pravidlech.
* Kdy bude tedy pokladna fungovat kompletně?
Zbývající součásti uvedeme do pilotního provozu na podzim a 1. 1. 2013 je nasadíme do ostrého provozu. Musíme si odzkoušet, že všechno funguje nejen nám, ale i u všech organizačních složek státu.
* Hrozil by ještě větší chaos, než je kvůli nedotaženým informačním systémům na úřadech práce?
Nechceme riskovat komplikace typu, že některá složka státu přestane platit své závazky. Jde zhruba o 380 institucí, které máme roztříděny podle toho, kdo jim dodává ekonomický informační systém.
* Samotné dodání základu pokladny přišlo na více než dvě miliardy korun. Je připojení dalších státních úřadů do systému již v ceně?
Není, náklady na úpravu svých systémů si musí zabezpečit organizace samy, ministerstvo financí je nehradí. Informační systémy musí být nicméně upravovány běžně při změně legislativy, což je i tento případ. Je to podobné jako před několika lety, když se zaváděly elektronická spisová služba a datové schránky.
* Kolik to tedy bude jednotlivá ministerstva a jejich podřízené organizace stát?
Záleží, jak mají uzavřenu smlouvu o podpoře svého systému. Standard je, že dodavatel legislativní změny zapracovává v rámci paušálu.
* Umíte to vyčíslit alespoň za ministerstvo financí?
My jsme výjimka, musíme integrovat ještě další centrální systémy, odhad je kolem 50 milionů.
* Před rokem náměstek ministra Zdeněk Zajíček uvedl, že náklady na provoz Státní pokladny budou půl miliardy korun ročně. Jaké jsou aktuální odhady a kdy tyto náklady začnou nabíhat?
Provozní náklady běží od roku 2010. Včetně plánované částky na letošní rok to zatím dělá dohromady 1,25 miliardy korun. Po dokončení by mělo fungování pokladny stát až 750 milionů korun ročně včetně DPH.
* Kdo bude mít na starosti provoz? Stejné konsorcium firem v čele s IBM, které pokladnu dodalo?
Současné smluvní zajištění podpory je do konce ledna 2013. Od pololetí letošního roku budeme soutěžit novou smlouvu na podporu.
* Bude to tedy moci zajišťovat i jiná firma, než dávala pokladnu dohromady?
Vzhledem k tomu, že dodávku informačního systému zajišťuje konsorcium velkých společností, umím si představit, že kterákoliv z nich dokáže podat nabídku samostatně.
* Pokladna měla přinést především úspory. Kdy k tomu dojde?
Na to je zatím brzy. Klíčová část, která přinese vyčíslitelný efekt, naběhne v roce 2013. Předběžný odhad úspor se pohybuje na úrovni tří miliard ročně. První výsledky by měly nabíhat v roce 2014.
* Není to málo? Dříve se mluvilo o úsporách v řádu desítek miliard.
Je to velmi konzervativní odhad.
* Když stát bude vidět detailně do kuchyně svým úřadům, dočkáme se také rozklikávacího rozpočtu?
Od ledna příštího roku zatím počítáme s nadstavbovým internetovým portálem, kde budeme zveřejňovat informaci o aktuálním stavu rozpočtu a stavu rezervací.
* Půjde na internetu zjistit například, za kolik a jaká firma dodává ministerstvu papír?
Takhle daleko nejsme. Faktické údaje o tom, za co bylo kolik komu zaplaceno jsou v účetnictví, ale v této fázi nejsou v takovém detailu sbírány do centra. V dohledné době to ani není v legislativním plánu.
* Počítalo se i s tím, že by se do systému připojily státní podniky a stát si mohl sáhnout na jejich nerozdělený zisk.
Patří to mezi diskutované varianty uvnitř ministerstva, ale zatím se s legislativními kroky nepočítá. Je to politická otázka.