Novinky

Kalousek varuje před krizí v Evropě

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Miroslav Kalousek
  • idnes.cz
  • Vládní koalice

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: idnes.cz | 21.10.2011 | Rubrika: Zprávy | Strana: 0 | Autor: Josef Kopecký

 


Strana, která se vyhýbá populismu, těžko může mít ambici získat více než 15 procent voličů, říká ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Nikdo příčetný nemůže mít podle něj chuť spolupracovat s Věcmi veřejnými, ale jiné řešení nevidí. V rozhovoru pro iDNES.cz mluví i o tom, že Evropě hrozí vážná finanční krize.

Ve vládní koalici máte nějaké divné vztahy, když na vás místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím dává jedno trestní oznámení za druhým. Teď nově v souvislosti se starou kauzou Ostroje Opava.

Těžko to lze označit za normální vztahy, když jsou to vykonstruovaná absurdní obvinění. To, se kterým jsem byl nově konfrontován, už někdy před rokem vznesl předseda KSČM Vojtěch Filip. A osočily mě také Haló noviny. Celé se to týká operace, která proběhla v roce 2001 v době opoziční smlouvy. Nicméně ani komunisté se při svých pomluvách neuchýlili k účelové kriminalizaci, na to musela být česká politická scéna obohacena novým subjektem Věci veřejné. Pokládám to za zcela nepřijatelné a lidsky odporné chování.

Je prakticky jisté, že i po volebním sněmu TOP 09 budete prvním místopředsedou strany. Mění to, co teď dělá pan Jarolím, vaši chuť být v koalici s Věcmi veřejnými?

O chuti nelze mluvit. Nikdo příčetný nemůže mít chuť spolupracovat s Věcmi veřejnými kvůli tomu, co předvádějí. Nicméně chuť je jedna věc, odpovědnost a povinnost věc druhá. Česká republika nezbytně potřebuje změny, které jsme slíbili v politickém programu a jiná alternativa neexistuje. My si ale své politické partnery nevybíráme, vybírají nám je voliči.

Nepopulistická konzervativní strana může mít těžko více než kolem 15 procent

TOP 09 dlouhodobě soutěží s ODS o postavení nejsilnější pravicové strany. Podle preferencí se vám to ne úplně daří. Co by měla podle vás udělat TOP 09 pro to, aby byla ona tou nejsilnější stranou na pravici?

Mám k tomu dvě poznámky. Bylo by absurdní, zvlášť v případě vládní strany, která na sebe vzala nejtěžší část reforem, aby hodnotila svou práci na základě aktuálních preferencí. Upřímně se přiznám, že vzhledem k tomu, že jsme na sebe převzali odpovědnost za zdravotní, penzijní i daňovou reformu, tak jsem čekal ty preference po roce horší. Za druhé z TOP 09 nikdy nezaznělo, že naším cílem je být nejsilnější stranou na pravici. Tyto věty zaznívají někdy jako ustrašené z ODS, ale nikdy nezaznívaly z TOP 09, která byla založena jako jasně konzervativní pravicová strana a nikdo ze zakladatelů si nemyslel, že konzervativní, pravicová, okázale nepopulistická strana může mít v Česku větší podporu než kolem 15 procent. To, že nám ODS svou politikou poslala ve volbách víc voličů, než jsme se odvážili doufat, byla spíš zásluha ODS než naše.

Neuvažoval jste nikdy ani chvíli o tom, že byste kandidoval i na předsedu TOP 09?

Je to dva a půl roku, co jsme si podali ruku s Karlem Schwarzenbergem. TOP 09 má dvanáct zakladatelů, ale dva otce - což je Karel Schwarzenberg a já. Neumím si představit, že bych někdy kandidoval proti němu.

S ODS se těžko dohodneme na společném kandidátovi na Hrad

Budete se snažit ve vládní koalici prosadit, aby byl Schwarzenberg společným, koaličním kandidátem na prezidenta republiky?

Ještě nevím, zda Karel Schwarzenberg na nominaci kývne. Myslím si, že je ochoten na ni kývnout pro případ přímé volby občany, stále ještě nevím, zda na ni kývne v případě nepřímé volby. My bychom si to všichni přáli. Pokud by nám své rozhodnutí chtěl sdělit na sjezdu, není problém nominaci učinit oficiální ještě tam. To ale záleží na něm. Upřímně řečeno si obtížně umím představit, že bychom se s ODS dohodli na jednom kandidátovi.

Vy jste pro přímou, nebo pro nepřímou volbu?

Zcela jednoznačně preferujeme přímou volbu a jsme proto připraveni i na spoustu kompromisů při diskusích o změně Ústavy.

V koalici se klopotně domlouváte na konečné podobě daňové reformy. Věci veřejné přišly s řadou nápadů, jak ji změnit. Už tušíte, jak bude reforma nakonec vypadat a kdy se hlavně daňoví poplatníci dozvědí, co jim koalice naservíruje?

Dozvědí se to letos na podzim při říjnovém a listopadovém hlasování ve Sněmovně. Pokud by to mělo dopadnout podle koaliční dohody, tak víme, jak to dopadne. Já ale nevidím do hlavy Věcem veřejným. Prostě existuje vládní návrh, pro který hlasovali všichni ministři za Věci veřejné a jsou pro něj připraveni hlasovat všichni poslanci ODS a TOP 09. Jediná strana, která občas vydává signály, že je připravena negovat vůli svých ministrů, je paradoxně klub Věcí veřejných. Pevně doufám, že to neudělají.

U sázek přes internet do ciziny jsme se domluvili jen na tom, že budeme zkoumat, zda to lze omezit

Na čem jste se vlastně v koalici při jednání o daňové reformě dohodli ohledně možnosti omezení hazardu při sázkách přes internet do zahraničí?

My jsme se dohodli, že to budeme technicky zkoumat, jak by se to dalo udělat. Byl bych samozřejmě rád, kdyby existovala možnost, jak regulovat, aby sázky mohly přijímat jen licencované firmy, ale s internetem je to těžké, nezná hranice. Mechanismy, jak to technicky zajistit, se hledají velmi těžko.

Jako ministra financí bych se vás ještě rád zeptal, jaké další razantní škrty se dají očekávat v příštím roce, aby se schodek rozpočtu nepropadl do větších čísel, než jak s tím počítá návrh státního rozpočtu?

Kdybych na tohle uměl odpovědět, tak bych mohl aspirovat na Nobelovu cenu. To v tuto chvíli neví skutečně nikdo. Jestli se někdo v tuto chvíli bojí, tak se bojí všichni ministři financí Evropské unie. Hodně napoví nedělní summit, zda se bude rýsovat  nějaké řešení pro kapitalizaci bilancí řady evropských bank. Pokud se brzy nenajde jednoznačné řešení, které by uklidnilo trhy, tak docela dobře hrozí finanční krize ne menší, než jaká byla po pádu Lehman Brothers. S tím rozdílem, že její epicentrum by bylo v Evropě, ne v Americe. To se netýká českých bank. Nás by nezasáhla finanční krize, ale krize poptávky. Jako exportní ekonomiku by nás to zasáhlo velmi. My teď nemůžeme dělat nic jiného, než rozpracovávat různé krizové scénáře ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády. V případě, že by se jednalo o skutečně systémovou krizi, museli bychom přijít s poměrně rozsáhlým souborem opatření na příjmové i výdajové straně.

České banky jsou v rukou zahraničních, které se mohou dostat do problémů kvůli tomu, že riskantně nakoupily třeba řecké nebo jiné špatné dluhopisy. Existuje garance, že případné problémy zahraničních bank nemohou ohrozit jejich dceřiné společnosti v České republice?

Stále ještě, byť jsou to dceřiné společnosti zahraničních bank, podléhají dozoru České národní banky a ta má dostatek pák a pravomocí, aby ohlídala, aby nedocházelo k úniku likvidity ani ke zhoršování bilance tím, že by si s nimi zahraniční banky vyměňovaly dobrá aktiva za špatná. Při současné úrovni kompetencí České národní banky garance existuje.

Nejčtenější