Novinky

Proč nezakazovat privatizaci letiště

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Ring volný

Poslanecká sněmovna hlasy komunistů, socialistů a lidovců schválila minulý týden zákon, který zakazuje vládě privatizovat ruzyňské letiště. Obávám se, že poslance ovládla ideologie, jež jim znemožnila naslouchat věcným argumentům. Ty lze rozdělit do dvou základních skupin – formální a věcné.

Formální argumenty jsou očividné. Jedná se o nebezpečné narušení rovnováhy mezi legislativní a exekutivní mocí, které by se mohlo stát precedentem. Parlament ČR by řadou speciálních zákonů mohl rozšiřovat svou působnost na úkor vlády a posilovat moc zákonodárnou vždy, kdy část poslanců nebude spokojena s různými jednotlivými akty exekutivy. Znemožnit vládě nakládat s majetkem státu znamená také znemožnit výkon působnosti exekutivy, která je dána zákonem. Přitom samotná privatizace ještě vůbec nezačala. Tezi Jiřího Paroubka, že nyní není vhodná doba na podobnou privatizaci, a proto ji musíme zakázat, lze jednoznačně odmítnout. Vláda by přece letiště prodat nemusela, kdyby se ukázalo, že nabídka je příliš nízká. Podobný mechanismus je k dispozici.

Podívejme se nyní na věcné argumenty. Ve Sněmovně jsme mohli zaslechnout, že letiště patří do tzv. veřejných statků, což není pravda. Stačí nahlédnout do základních učebnic o veřejných financích. Veřejný statek se vyznačuje nevylučitelností ze spotřeby (užívání) a nerivalitou spotřeby, jako třeba vojenská obrana státu. Pražské, ale ani žádné jiné letiště tyto podmínky nesplňuje.

Při projednávání návrhu zákona také zaznívaly obavy o bezpečnost země, pokud bude vlastník letiště soukromý. To mohu označit za nepodložené a účelové strašení. Např. při vyhlášení výjimečného stavu je druh vlastnictví irelevantní. Navíc bezpečnostní pravidla regulace provozu letiště, které požaduje EU, budou platit jak pro veřejného, tak pro soukromého vlastníka.

Závazky v oblasti ochrany strategického majetku letiště a případná omezení při dispozicích s tímto majetkem se stanou součástí smluvní dokumentace a budou podléhat dlouhodobé kontrole ze strany státu. Tím bude nepochybně splněn i údajný hlavní motiv navrhovaného zákona ochránit veřejný zájem.

Proklamovaná ochrana strategického majetku a „veřejného zájmu“ pokulhává za situace, kdy stát (a to i za soc. dem. vlád s účastí lidovců) privatizoval snad ještě strategičtější odvětví než letiště, zejména výrobu a rozvod elektřiny, plynu, provoz vodovodní infrastruktury, telekomunikace atd. V žádném z těchto případů nedošlo po privatizaci ke zhoršení nebo omezení přístupu ke službám pro odběratele. Naopak v době krize se projevila výhodnost zapojení národní infrastruktury do většího celku, který je lépe schopen čelit nepředvídatelným situacím.

Legislativní proces zatím neskončil a jsem přesvědčen, že Senát zákon odmítne. Potom se prokáže, jestli poslanci umějí zvážit situaci racionálně, nebo pouze předstírají věcnou debatu.


Zdroj: 6.10.2009, Právo, rubrika Publicistika, autor: Ivan Fuksa (Autor je 1. náměstek ministra financí za ODS)

Nejčtenější