Novinky

Schodek 230 miliard už je neodvratný

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Dlouholetý státní úředník Eduard Janota má v křesle ministra financí výrazně víc práce a starostí než jeho političtí předchůdci. Připravuje nejen státní rozpočet s nejvyšším schodkem v historii, ale spolu s ním i úsporný balíček, který by měl dluhy snížit. V něm počítá se zvýšením DPH, sociálního pojištění pro lidi s vysokými příjmy, zmrazením platů státních zaměstnanců i snížením sociálních dávek. Jiří Paroubek i Mirek Topolánek včera záchranný balík pro státní pokladnu odmítli, a do voleb tak dali přinejmenším tichý souhlas s rozpočtem se schodkem 230 miliard korun. Janota ale dál sepisuje úsporné zákony do paragrafů. „Odmítnutí úspor může zhoršit rating země a prodražit státní dluhy,“ říká v rozhovoru pro HN.

* HN: Včera časně ráno jste jednal s Mirkem Toplánkem a Jiřím Paroubkem o snížení schodku státního rozpočtu na příští rok. Přesvědčil jste je o nepopulárních škrtech, zvýšení daní a odvrácení katastrofického deficitu?

Myslím, že spíš ne. Detailně jsem s nimi probral stav rozpočtu i návrh, jak schodek snížit. Snažil jsem se je přesvědčit, že opravdu nejsem hysterický. Státní rozpočet se vyvíjí měsíc od měsíce hůř. Proto zvyšuji své odhady schodku na příští rok.

* HN: Jak dramaticky se stav státní pokladny zhoršuje?

Velmi špatně se vybírají daně z příjmů firem. Ten trend je horší měsíc od měsíce. Jsme na tom výrazně hůř než před třemi měsíci, kdy jsme schvalovali programové prohlášení vlády, kdy jsme byli přesvědčeni, že bez nějakých zásadních škrtů udržíme deficit rozpočtu kolem 160 miliard. Tehdy jsme škrtali běžné výdaje, snižovali jsme investice, ale ještě nebylo potřeba přijímat urgentně zákony omezující mandatorní výdaje. Od té chvíle nám ale vypadlo dalších 30 miliard na dani z příjmů firem. Snižují se mzdy, a proto klesá i výběr sociálního pojištění. Jen výpadek sociálního pojištění od dubna do června nás nutí snížit příjmy o 40 miliard.

* HN: To zní varovně. Co vám na to řekli Paroubek s Topolánkem? Jsou ochotni schválit do voleb nějaké úspory?

Oba pánové naznačili, že podle jejich názoru je nemožné v této chvíli projednat navrhovaný úsporný balíček pro snížení schodku státního rozpočtu. Budu muset předložit rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Ministerstva chtějí ještě navíc dalších 80 miliard. Na to v žádném případě nemůžu přistoupit. Budou to tvrdá jednání, nikomu nemůžu přidat ani korunu, pokud ji někomu jinému nevezmu. Rozpočet předložím v jednom balíku s úspornými balíčkem. V něm budou zcela konkrétní návrhy úsporných zákonů v paragrafovaném znění. Úspory do voleb nebudou

* HN: Nejste politik a můžete mluvit otevřeně. Dá se říct, že Paroubek s Topolánkem se v podstatě na dobu do voleb „podepsali“ pod rozpočet se schodkem 230 miliard?

Tato informace je asi reálná, dá se to tak říct.

* HN: Oba dobře ví, že vyjednáváte se zahraničními investory, kteří kupují vládní dluhopisy. Tím, že odmítají snížit schodek, pracují společně na zhoršení ratingu země, a znovu tak zvyšují státní dluhy. Přiblížili jsme se maďarskému scénáři na cestě ke státním bankrotu?

Nebudu hodnotit, jak velký krok jsme k němu dnes udělali. Jen konstatuji, že deficit státního rozpočtu bude příští rok 7,1 procenta HDP. Za to zaplatím jen na úrocích 80 miliard. Před třemi lety jsme ještě platili „jen“ 40 miliard, letos 55 miliard. Nejenže si půjčujeme víc, ale za půjčky platíme stále vyšší úroky, protože s rostoucími schodky jsme čím dál rizikovějším dlužníkem. Rating země může spadnout

* HN: Řekl jste pánům na rovinu, kolik nás jejich předvolební strach z úspor bude stát?

Řekl jsem jim, že jen letos zaplatíme kvůli vyšším úrokům navíc osm miliard.

* HN: Úroky zvyšuje nedůvěra a nejistota. Dá se odhadnout, o kolik bychom platili méně, kdyby ČSSD a ODS s úsporami souhlasili? Kolik jsme jen dnes prodělali?

Do takových odhadů se nechci pouštět.

* HN: Co riskujeme?

Hrozí, že dojde ke snížení ratingu země. Pokud se během jediného roku dostaneme z deficitu veřejných financí 1,6 procenta HDP na 7,1 procenta v příštím roce, tak je to rozdíl, který může skončit přehodnocením ratingu.

* HN: Už vás ratingové agentury varovaly, že se to chystají udělat?

Zatím jsem s nikým nemluvil. Věřil jsem, že se podaří najít shodu a úsporný balíček schválit. To ale v této chvíli není reálné.

* HN: Nesledujeme ale jen hru s voliči? Topolánek s Paroubkem teď balíček odmítnou a po volbách ho s klidem schválí, protože se budou bát problémů a žádné jiné úspory už rychle nedokážou připravit.

To je vaše spekulace. Není mojí rolí, pouštět se do takových politických úvah.

* HN: Nedá se tento rok odložit příprava rozpočtu až na říjen, kdy bude po volbách?

Musel jsem předložit vlastní návrh a upozornit na problémy rozpočtu.

* HN: Dá se ještě v říjnu stihnout úplně nový rozpočet včetně změn zákonů o povinných výdajích?

Odmítám spekulovat, co bude po volbách.

* HN: Je to klasický rituál: politici vždycky na podzim řeknou, že lepší rozpočet už se zvládnout nedá. Vy ho dáváte dohromady desítky let. Kdyby opravdu chtěli, je ministerstvo schopné připravit úplně nový rozpočet?

Administrativně se to zvládnout dá. Pokud bude politická vůle, dá se rozpočet za dva a půl měsíce stihnout.

* HN: Daří se vám bez problémů prodávat dluhopisy?

Zatím jsme neměli žádný problém. Potíže se státními dluhy mají všechny země a my nijak výrazně nevybočujeme z řady. Jsme nicméně země s ratingem A, nikoliv AAA a v dobách, kdy je na trhu mnoho vládních dluhopisů, to samozřejmě hraje proti nám.

* HN: Státní bankrot, kdy už vládě nikdo nepůjčí, často přichází nenápadně. Lotyšsko mělo nízké státní dluhy 17,9 procenta a stejně ho investoři odepsali. Jak se pozná bod zlomu, kdy už je opravdu zle?

Vražednou kombinací je vysoký schodek veřejných financí spolu s deficitem platební bilance. Tak se dají poznat kandidáti na státní bankrot.

* HN: To byl problém Lotyšska i Maďarska. My ale se schodkem platební bilance nemáme problém. Dlouhodobě je kolem 2 až 3 procent HDP. Nejsou proto varování, že už jsme na cestě do Maďarska, přehnaná?

To je pravda, ale vůbec to není záruka, že nemůžeme mít problémy. Náš deficit veřejných financí je opravdu vysoký a státní dluhy rostou hodně rychlým tempem. Od Maďarska se samozřejmě výrazně lišíme tím, že nemáme půjčky v zahraničních měnách. Oslabení koruny nám tím pádem nezvyšuje dluhy. A nemáme ani hluboký deficit platební bilance. Moc uklidňovat by nás to ale nemělo. Nikdy přesně netušíte, co budou investoři považovat za riziko. Ceny dluhů zvedá i politická nestabilita a špatné vyhlídky, že se v dohledné době podaří dát veřejné finance do pořádku. Prozatímního šéfa ČSA najdu hned

* HN: Na hlavu vám padá výrazně víc problémů než vašim předchůdcům. Kromě obrovského rozpočtového schodku musíte řešit i situaci v ČSA, které jsou podle odhadů některých ekonomů na hraně bankrotu. Co teď vláda udělá?

Dnes (rozhovor se odehrával ve čtvrtek v poledne, pozn. red) mají piloti říct, zda přistoupí na návrh vedení firmy, které jim nabídlo svůj odchod, pokud si sníží platy o 30 procent. Když budou souhlasit, prezident ČSA Radomír Lašák přesně podle svého návrhu rychle odstoupí. Ze dne na den samozřejmě nemůže odejít celé vedení firmy, to snad nikdo nečeká.

* HN: Kdo bude novým prezidentem ČSA, když si piloti nechají snížit platy? Vypíšete konkurz na nového šéfa ještě před koncem privatizace?

Dočasně bych pověřil řízením někoho ze současného vedení. Prozatímní šéf by vedl firmu do ukončení privatizace. Pokud v ní vybereme nového vlastníka (v soutěži zůstal jediný uchazeč, konsorcium Travel Service – Unimex, pozn. red.), necháme už výběr nového šéfa na něm.

* HN: Očekávali jste, že za ČSA můžete dostat až pět miliard. Teď se ale ukazuje, že firma má záporné jmění. Na obrovské ztráty založilo už vedení bývalého prezidenta a současného poradce předsedy ČSSD Jaroslava Tvrdíka. Propad se ale v měsících prohlubuje.

My a naši poradci máme jasnou představu, kolik chceme za firmu v současném stavu získat. Jen podle ní budeme posuzovat nabídku konsorcia Travel Service – Unimex.

 

***

Eduard Janota

  • se narodil se 13. března 1952. Vystudoval VŠE v Praze, kde pak absolvoval i postgraduální studium. Kariéru zahájil v roce 1976 jako odborný referent na Generálním ředitelství České státní pojišťovny. Od roku 1978 působil na ministerstvu financí v odboru státního rozpočtu, který od roku 1992 řídil. Od dubna 1999 je náměstkem ministra financí. V roce 1984 vstoupil Eduard Janota do KSČ. Od listopadu 1989 je nestraníkem. Mluví anglicky a německy. Je ženatý, má dva syny.


Zdroj: 28.8.2009, Hospodářské noviny, autor: Lenka Zlámalová

Nejčtenější