Novinky

Nechci být bubeníkem zahánějícím bouři

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Rozhovor - Miroslav Kalousek, ministr financí

Ministerstvo financí v pátek oficiálně snížilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,4 procenta. Podle ministra financí Miroslava Kalouska však může být ještě hůř. »Doufám, že růst bude kladná nula,« tvrdí. Podle něj to ale díky vysokému růstu v minulých letech »není průšvih«. Kalousek dlouhodobě opakuje, že odmítá stát ještě víc zadlužovat a uvolňovat na řešení krize miliardové částky. »Dokud budu ministrem financí já, nepřipustím, aby dluh výrazně narostl,« tvrdí.

 

* HN: Společně s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) chystáte balík opatření, který by měl vyvést Česko z krize. Patří sem třeba rychlejší odpisy nebo slevy na sociální pojištění. Opoziční politici i někteří ekonomové však tvrdí, že je to zvláště ve světle mnohamiliardových balíčků na západě málo. Bude to, co chystáte, skutečně stačit?

Samozřejmě nepodceňujeme dvě hlavní rizika - snížení hrubého domácího produktu a růst nezaměstnanosti. Veřejnost a média, což je totéž, čekají od svých vlád rychlou akci. Že problém »zasypou« stovkami miliard a krize zmizí. Vláda, která nemá k dispozici jiné peníze, než které si může půjčit, je však v pozici obecního bubeníka, jenž se vydá s bubnem rozhánět bouřku. Něco musí udělat, nicméně představa, že bouřka díky tomu bubnování nebude, je naivní.

* HN: Není tenhle příměr podceněním krize?

Naopak. Jsou některé kroky, které krizi sice nemohu vyřešit, ale její dopady mohou zmírnit. Když budeme hledat řešení, zajímá nás jen jedno - udržet zaměstnanost. Nemá žádný smysl snažit se snižovat třeba daň z příjmu právnických osob. Firmy, které bojují o přežití, to neocení - stejně ji neplatí. Ale má velkou cenu udělat plošnou investiční pobídku v případě rychlých odpisů. To budu prosazovat. Kdo si koupí počítač, má tu investici letos odepsanou. Kdo si koupí osobní nebo nákladní auto, má letos odepsáno šedesát procent, a v dalších dvou letech po dvaceti procentech. Podobné je to se slevou na sociálním pojištění.

* HN: Za jakých podmínek byste přece jen byl pro razantnější státní podporu v krizi?

Pokud by tu byla jasná politická vůle, že si půjčíme na rozvojové projekty, a pokud hlubokými strukturálními změnami o to snížíme mandatorní výdaje. Pak by to mělo svoji logiku. Nicméně nic takového se vzhledem k politické situaci u nás nestane. A dokud budu ministrem financí já, nepřipustím, aby dluh výrazně narostl. Jeho splácení je navíc jediným mandatorním výdajem, který nemůžete nějak libovolně škrtnout nebo omezit. Splácet musíte.

* HN: Takže všechny zdroje na »krizový balíček« chcete hledat uvnitř současných příjmů a výdajů?

Priority, které jsme měli v dobrých časech, musíme obětovat prioritám současných horších časů. Státní rozpočet není nic jiného než rozpočet v rodině. Třeba jste plánovali, že letos opravíte plot a pojedete na dovolenou do Chorvatska. Jenže krupobití rozbilo střechu. Normální rodina oželí Chorvatsko a odloží opravu plotu, aby si spravila střechu. Není si totiž jistá, že by další půjčku na střechu mohla splatit.

* HN: Ze tří variant státního rozpočtu, které jste v lednu představil, považujete za reálnou pouze tu nejhorší - růst HDP o 1,4 procenta a méně. Už teď je deficit podle metodiky EU na hranici Maastrichtských kritérií -tedy tří procent HDP. Ale ani ta určitě není konečná. Kdy si budete jistější, jaká bude skutečnost?

Pevně doufám, že výsledek bude kladná nula. Což není průšvih, rostli jsme v minulých letech velmi rychle.

* HN: Když se ale o HDP budeme bavit třeba za čtvrt roku - umíte si představit, že odhad růstu HDP bude i záporný, že půjde o recesi?

Ano. I když nejpoctivější odpověď je, že to nevíme. Nemáme žádnou jistotu, že to nebude minus jedno, minus dvě procenta. Všichni analytici dělají své odhady podle standardních modelů. Ale toto je bezprecedentní stav od druhé světové války. O to víc musíme být opatrnější.

 

Programové prohlášení vlády se může měnit

* HN: To by znamenalo další výpadek příjmů. Jestli se nechcete víc zadlužovat, kde nebo komu ty peníze v rozpočtu vezmete?

To vám konkrétně zatím neřeknu. Mám připraveny další varianty. Některé z nich jsou tak razantní, že se mohou týkat i změn v programovém prohlášení vlády. Ty varianty jsou ale tak citlivé, že by právě bylo nefér vůči kolegům je zveřejňovat přes média. Já jsem ochoten několikrát předělat rozpočet. Mladoboleslavská Škoda Auto měnila rozpočet v poslední době pětkrát. Toho bych se nebál. Nejsme v normálním rozpočtovém období.

* HN: K tomu tu je ještě krizový balíček. Pokud třeba kvůli krizi snížíte odvody ze sociálního pojištění -což bude stát miliardy korun -chcete ten výpadek krýt jen v rámci rozpočtu?

Snížením pojištění dojde k určitému výpadku příjmů rozpočtu. Ale protože to máme důkladně propočítáno, bude dík tomu mnohem méně nezaměstnaných, a ušetříme na vyplácení podpor. V bilanci příjmů a výdajů pak propad bude minimální.

* HN: Podle vás by tedy všechna protikrizová opatření měla být pro rozpočet tak říkajíc neškodná?

Chceme se držet principu, že stát obětuje část daňových příjmů za to, že přiměje lidi investovat. Potřebujeme soukromé investory pobídnout, aby se nebáli. Stejný efekt sleduji u veřejných investic. Když jen dáte víc peněz třeba na stavební zakázky státu, nemáte záruku, že se postaví víc - ale spíš to stavby jen prodraží. Proto jsem tady zase přítelem kombinace: - přispějeme například na zateplování paneláků, ale tak, aby soukromí investoři zároveň vytáhli z kapes i vlastní peníze. V tomto smyslu chceme dělat veškeré kroky při řešení krize.

* HN: Jedním z návrhů jsou i peníze pro Záruční a rozvojovou banku. Člen NERV Michal Mejstřík mluvil o částce blížící se 20 miliardám. Kde je vezmete?

Jak znám pana Mejstříka, tak mě překvapilo, že neřekl třeba čtyřicet. Bohužel právě neříká, kde na to vezmeme. Já ty peníze prostě nemám. Jsme si ale vědomi toho, že je tu obrovský problém s provozním financováním i v případech, že firmy mají zakázky. To je pro nás velký úkol. Týká se to hlavně malých a středních firem. Nechci kvůli tomu zřizovat nějakou další instituci - ale když bude zaručena návratnost provozního financování, budeme prostředky hledat. V žádném případě ale nebudeme dotovat ztráty nebo dokonce oddlužování firem.

* HN: Kolik peněz na to jste ochoten uvolnit?

Já vám žádné číslo neřeknu a to zcela záměrně. To je přesně to, co chtějí komunisti, socialisti a média - stát dá peníze, nemocní se uzdraví a ptáci začnou zpívat. Ale já pořád musím zvažovat, jestli to nebudou peníze vyhozené z okna jen kvůli dočasné popularitě vlády. Já si vlády Mirka Topolánka nesmírně vážím právě proto, že taková laciná gesta dělat nechce.

* HN: To ale vládě na popularitě nemusí přidat?

Každý zodpovědný postup je obtížnější než populistický postup. Ale hovoříte s Kalouskem, ne s Davidem Rathem.

 

V případě Crystalexu jsem neotočil

* HN: Jak se ale s vaší zásadovostí snoubí to, že jste otočil v případě státní pomoci krachujícím sklárnám Bohemia Crystalex? Nejprve jste zdůrazňoval, že nedostanou ani korunu. Pak jste ale připustil pomoc.

V žádném případě jsem nijak neotočil. Tvrdím stále totéž. Žádná vlastnická práva v této firmě nemáme. Vzhledem ke složité situaci nicméně platí můj slib, že jsem ochoten pomoci provozním financování, ale jen za dvou podmínek. Pomoc nebude prodlužováním restrukturalizační agónie. Už se dávno mohlo prodávat, kdyby se vlastníci a věřitelé na té restrukturalizaci dohodli. Bohužel od září dodnes se tak nestalo a chci svým slibem k tomu i dotyčné přitlačit.

* HN: Druhá podmínka?

Chci přesvědčivá čísla o zajištění zakázek, která zaručí, že prostředky na financování provozu se nám vrátí. Ani tahle čísla bohužel nemám. Dokud vlastníci, věřitelé a insolvenční správce tyto podmínky nesplní, nepůjde do skláren z veřejných prostředků ani koruna.

* HN: Je případ Crystalexu zcela specifický, nebo se na vás obrací se žádostí o pomoc i jiné firmy?

Crystalex je specifický, zabýváme se tím dvakrát týdně, ale nikdo nás zatím nepřesvědčil o návratnosti pomoci. Mimoto - Crystalex nemá nic společného s finanční krizí. Je to důsledek špatného managementu ve firmě od roku 2001. Dnes a denně jsme přitom konfrontováni se snahami nejrůznějších vlivových skupin, které tvrdí, že jim kvůli krizi musíme pomoci. Ale zásadě jen pod pláštíkem krize skrývají své chyby.

 

Podporovat spotřebu je nesmysl

* HN: Proč odmítáte návrhy vrhnout peníze na podporu spotřeby, která pak může zachránit HDP a zaměstnanost?

To jsou nápady na hranici demence. Domácí spotřebu tvoří ze tří čtvrtin import. A naopak osmdesát procent produkce je export. Z toho logicky vyplývá, že efektivně vynaložené prostředky mohou jít jedině na podporu exportu. Taková opatření proto děláme. A hlavně se česká ekonomika nesmí uzavírat. Slyšel jsem nesmyslné výzvy, tu nejhorší od sociální demokracie: »Kupujme jenom domácí zboží!« Kdyby to chtěli dotáhnout do konce, pak by to mělo i odezvu na druhé straně hranic. Pokud by nás opravdu něco mohlo zahubit, pak výkřiky, že se uživíme jen z vlastní spotřeby. To platí pro všechny malé tržní ekonomiky.

* HN: Jak své názory na řešení krize můžete prosazovat coby ministr financí země předsedající Evropské unii. Z různých zemí přece zní i zcela odlišné názory?

V každé zemi je situace zcela jiná. My jsme třeba měli výjimečné štěstí, že jsme nemuseli intervenovat ve prospěch bank.

* HN: Ale krize zahraniční poptávky na Česko dopadla. Jaké řešení unii navrhujete?

Neumím si to představit jinak než že na základě společných principů a při maximální výměně informací bude každá země volit svůj vlastní specifický postup.

* HN: Není to protimluv - společné principy a specifická cesta?

Určitě ne. Představil jsem v unii principy českého předsednictví. Znamená to dodržovat pravidla, která si unie stanovila, i v dobách špatných. V krizi z nich můžeme výjimečně něco slevit, ale stále se k nim musíme vracet. Prvním principem je fiskální disciplína - pakt stability, Maastricht. Druhým je férová hospodářská soutěž, nepoškozovat druhé státy. Jestli třeba změníme DPH pro kadeřníky, tak to soutěž neohrozí - nepředpokládám, že se kvůli tomu někdo pojede ostříhat z Vídně do Prahy nebo naopak. Ale třeba diskuse o výši bankovních garancí v unii už z tohoto pohledu důležitá byla. Třetím principem je průhlednost veřejné podpory, vždyť všechno jde z peněz daňových poplatníků.

* HN: Jenže jak se tohle prosazuje v unijní praxi? Nejde spíš než o schválené principy o určitou definici rizikových oblastí, kde se země unie právě budou střetávat?

Je to tak. Právě na tyhle tři oblasti musíme dávat největší pozor.

* HN: Jak v téhle souvislosti vnímáte konkrétní kroky, například pomoc automobilovému průmyslu?

Obávám se, že tady se často nehasí následky krize, ale přispívá se na restrukturalizaci těchto firem, která by beztak musela nastat. Proto tyhle věci nepodporuji. Stejně tak bychom se neměli tvářit, že třeba podporou »sešrotování« starších vozidel bojujeme s jejich vlivem na globální oteplování - ve skutečnosti jde jen o pomoc tomuto průmyslu v krizi.

* HN: Takže takzvaný šrotovací příspěvek v Česku nebude?

S tímto nápadem přišel pan Jahn již před třemi lety. Já to nevidím jako koncepční krok. Vláda má ale osmnáct členů a já mám jen jeden hlas. Daleko větší smysl vidím u odpočtu DPH na nákup automobilů pro podnikatele. To bude součástí toho balíku a mělo by to platit od dubna. Anketa: vyberte pět nejlepších opatření proti krizi

 

***

Miroslav Kalousek (48)

  • Ministr financí za KDU-ČSL. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Od roku 1990 působil ve státní správě. Mezi lety 1993 až 1998 byl vlivným a často kritizovaným náměstkem ministra obrany, zodpovědným za hospodaření. V předčasných parlamentních volbách v roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KDU-ČSL. Od voleb 2002 do roku 2005 byl předsedou rozpočtového výboru sněmovny. Předsedou strany KDU-ČSL byl zvolen v roce 2003 a o tři roky později rezignoval poté, kdy většina strany odmítla jeho koncept menšinové vlády s ČSSD podporované komunisty. Na začátku roku 2007 byl jmenován v Topolánkově vládě ministrem financí. Miroslav Kalousek je ženatý, má dvě děti. Jeho žena pracuje jako vědecká asistentka na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.


Zdroj: 2.2.2009, Hospodářské noviny, autor: Martin Mařík, Jan Sochor

Nejčtenější