Novinky

Arbitráž mezi Českým státem a Nomurou je u konce

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Arbitráž mezi Českým státem a Nomurou je tedy u konce. Stát vyplatí japonské investiční společnosti necelé tři miliardy a sedm set milionů korun. Rozhodlo se o tom po zhruba osmi letech sporu mezinárodním arbitrážním řízením v Londýně. Odškodnění se počítalo podle algoritmu dohodnutého oběma stranami v roce 2006. Za tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého se Česko i Nomura dohodly na smíru. Připomeňme, že stát v roce 2000 uvalil na IPB, kterou Nomura tehdy vlastnila, nucenou správu a pak jí prodal ČSOB. Nomura tvrdí, že nevýhodně. V arbitráži šlo původně o čtyřicet miliard korun. O další podrobnosti teď požádám ředitele Mezinárodně právního odboru ministerstva financí Radka Šnábla. Přeji dobré ráno.

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
Dobré ráno.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Šnáble, odškodnění mohlo dosáhnout až sedmi miliard, nakonec je to zhruba půlka. Přesto jde o druhou největší sumu, kterou Česko za prohru v arbitráži zaplatí. Z čeho je ta částka tři celé sedm miliardy složená? Jak k ní arbitři dospěli?

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
Tak jednak chci říct, že ta částka skutečně, jakkoliv v absolutní hodnotě, je vysoká, tak ta částka, která by hrozila bez této dohody, by v podstatě překonala všechny rekordy široko daleko za posledních dvacet let i v evropském měřítku. A jak jsme dospěli k té částce? K té částce nedospěli arbitři, když se ptáte na částku odškodnění. Arbitři dospěli k částce, která říká, jakou hodnotu měla IPB v okamžiku prodeje Československé obchodní bance, včetně udělení státních záruk, to znamená, bylo to vyčíslení vlastně toho nerovného zacházení tak, jak konstatoval ten mezitímní nález, jak jste už správně říkali, v roce 2006 a částka dvě miliardy osm set milionů plus úrok je výsledkem, výsledkem aplikování vzorce dohodnutého smlouvou o narovnání na hodnotu IPB, jakou by měla, kdyby s ní bylo zacházeno bez porušení mezinárodních závazků České republiky, to je, myslím, správná formulace.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr Kalousek včera sdělil, že stát požádá o odklad splátek. Na kdy?

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
Já jsem neslyšel přesný výrok pana ministra, takže bych to nerad komentoval. Nicméně, nicméně standardní situace je taková, že Česká republika má do deseti dnů po výroku zaplatit, nicméně v tomto případě předpokládáme ještě jednání mezi Nomurou a ministerstvem financí, kde bysme řešili vlastní techniku zaplacení a není asi žádným překvapením, že ministerstvo financí v případě jakéhokoliv prodlení, dohodnutého prodlení nad těch deset dní to udělá pouze v případě, že dohodneme, že takové prodlení nebude úročené, protože budeme hledat nějakej způsob vlastní platby, pokud jde o její techniku.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, ale pokud by tedy šlo o odklad splátek, tak řádově o týdny, měsíce?

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
Já v tomhle skutečně nechci spekulovat. My teďkon počítáme vlastně celou tu kompenzaci, ještě si vyčíslujeme, kolik přesně je ten úrok a tohle je informace, kterou budeme schopni sdělit v horizontu, řekněme, jednoho, dvou dní. My jsme se od toho včerejška se nedostali k týhle detailní části té diskuse, to je spíš otázka na pana náměstka Janotu, který spravuje rozpočet. Já nejsem úplně kompetentní tohle odpověď.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsme řekli, že arbitři dospěli k částce zhruba třiceti čtyř miliard korun za zkrachovalou IPB. Zatímco víme, že Nomura si ji na začátku sporu cenila na zhruba šedesát osm miliard, stát na necelých sedmadvacet miliard. Kde se vzaly ty rozdíly v oceněních?

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
To je, to je velmi správný dotaz, z kterého mimochodem plyne, že zatímco stát udělal podle arbitrů chybu v ocenění sedm miliard, tak Nomura byla korigována ve svém odhadu o čtyřicet miliard, takže boxerskou terminologií jsme vyhráli třicet, pardon, o třicet, ne o čtyřicet, takže jsme vyhráli třicet ku sedmi. A ty hlavní rozdíly spočívají ve způsobu, jakým se oceňují aktiva a pasiva banky. IPB zcela jistě nebyla zdravou bankou, v době svého pádu měla cirka osmdesát procent klasifikovaných úvěrů, jejich ocenění není až tak složité. IPB ovšem vlastnila celou řadu dceřiných společností, ať už přímo, nebo nepřímo. Měla zaparkovaná aktiva na takzvaných kajmanských fondech, měla celou řadu aktiv typu IPB Group Holding, kde se názory obou stran na začátku té valuace podstatně rozcházely o tom, jakým způsobem se má promítnout ve výsledné částce to které aktivum, pojišťovnou počínaje přes penzijní fondy až po tehdy vlastněnou televizi Prima. Takže hlavní, jeden z hlavních rozdílů byly zřejmě nasvícené společnosti a pohled na to, jak se tohle to takzvanou férovou cenou, když to /nesrozumitelné/ způsobem přeložím, oceňuje.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stát žaloval ČSOB původně o těch sedmadvacet miliard, o kterých jsme mluvili, teď chce vymáhat onu sumu vyšší, k níž dospěli arbitři. Podle mluvčího ČSOB ale výsledek arbitráže neznamená pro ČSOB žádné závazky. Vaše reakce?

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
Je to jednoduchý. ČSOB má jenom dvě možnosti, co bude říkat. Buď bude říkat a má samozřejmě fakticky pravdu, arbitráž mezi Nomurou a Českou republikou se netýká ČSOB. To je pravda, protože tam se prostě žalují dva jiné subjekty. Na druhou stranu ČSOB na začátku celé transakce deklarovala, že bude asistovat státu při restrukturalizaci IPB, že pomůže státu, že se podělí o náklady, ve skutečnosti došlo k tomu, že stát zaplatil naprosto neuvěřitelnou sumu sto padesát tři miliard korun jen na státních garancích. To si prostě srovnejte s částkou dvě celé osm miliardy a teď se prostě ukazuje, že poté, co se zaplatilo takto masivní očištění těch aktiv, tak výsledná cena nebyla nula, ale byla třicet tři celé dvě miliardy, třicet čtyři celé dvě miliardy korun a já si myslím, že je zcela fér prostě říct: "Ano, my jsme řekli, že zagarantujeme špatná aktiva, ale tak, aby výsledná hodnota byla nula." Jestliže se po osmi letech, a není to tak dlouhej čas z pohledu toho, jak složitý to bylo počítání, jestliže se ukazuje, že se to "přeplatilo", tak je, myslím, na výsost fér říct, to, co se přeplatilo, to, co nebylo zamýšleno, protože nikdo nechtěl dát banku v hodnotě třicet čtyři miliard za nula, každej chtěl předat nulu za nula, to je ten důvod, proč to chceme zpátky. Teď ČSOB má vlastně jenom dvě možnosti, buď říkat: "Nás se to netýká,ů anebo říct: "Víte, z etických důvodů asi máte pravdu, my bysme se s tím státem rádi narovnali, protože se ukazuje, že jsme dostali něco jako "bonus"," což je ovšem postup, který od ČSOB rozhodně nečekáme.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jen jednou větou, prosím. Ministr financí Kalousek sdělil, že do konce týdne zveřejní ekonomickou část dohody z roku 2006. Co zůstane dál utajeno a proč?

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
Utajená zůstane ta část, která může být relevantní pro případné spory, které, které se vedou mezi ČSOB a českým státem do doby jejich ukončení. Potom nevidím žádný důvod, proč, proč to neodstranit celé. Je to prostě z toho důvodu, že ČSOB leckdy smlouvu a státní záruku z roku 2000 vykládá tak, že je agentem státu na zprávu toho či onoho aktivita a z tohoto důvodu jedná jménem státu, to jsou prostě věci, které, které ministerstvo financí v následujících měsících zruší, musí mít ošetřeno a věřím tomu, že až uvidíte ekonomickou část dohody, strukturu vzorce a jednotlivé položky, že veřejnost i odborná veřejnost včetně novinářů bude zcela spokojena s tím, jak ten vzorec byl konstruován.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Radek Šnábl z ministerstva financí, ředitel tamního Mezinárodně právního odboru. Děkujeme. Na shledanou.

Radek ŠNÁBL, ředitel odboru Mezinárodně právní ministerstva financí
--------------------
Na shledanou.

 


Zdroj: ČRo - Rádio Česko, 10.6.2008, 08:08, pořad: Rozhovor na aktuální téma

Nejčtenější