Novinky

Ivan Fuksa - v pořadu ČT1: Otázky Václava Moravce

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nervozita, překvapení a rekordy, tři slova, která výstižně charakterizují dění v globální i v české ekonomice. V tomto týdnu jsme se dozvěděli několik čísel. Například únorová inflace zůstala v České republice na rekordních lednových sedmi a půl procentech. Významné poklesy na světových trzích zaznamenává americký dolar. Například ve vztahu k české koruně klesl dolar i pod rekordních šestnáct korun. Vytrvalý pokles amerického dolaru se podílí i na zvyšování cen ropy a zlata. Ropa v tomto týdnu překonala další rekord, když poprvé její cena překročila hranici sto deseti dolarů za barel.
Slabý dolar a obavy z inflace vyvolávají vyšší zájem o nákup komodit, jako jsou ropa a zlato. Zlato je pak nejčastější alternativou k investicím.

Ray CA..., makléř, Paramount Options
--------------------
Kdybychom tušili, kam až se americká měna propadne, znali bychom taky strop pro ropu. Vidíte ale, jak dolar neustále oslabuje, i cena ropy proto ještě může drasticky narůst.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle ekonomů je americký dolar v krizi. Americká ekonomika se dostává do recese a svět bedlivě dál sleduje důsledky takzvané hypotéční krize. Centrální banky významných ekonomických hráčů, především pak centrální banka Spojených států FED přišly v týdnu s oznámením, že do globálního finančního systému napumpují víc než dvě stě miliard dolarů.

Luboš MOKRÁŠ, analytik České spořitelny
--------------------
Má to pomoct těm bankám, které mají ve svých portfoliích ty teď zdiskreditované dluhopisy vázané na hypotéky a které nutně potřebují likviditu, hotovost a nemůžou si ji na současném trhu půjčit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V ekonomice bude víc peněz, uleví se i bankám a makléřům na burzách. Na záchranném programu se mají podílet i národní banky z Kanady, Švýcarska a také Evropská centrální banka. Není to poprvé, co tyto banky postupují společně. Už jednou, loni v prosinci, napumpovaly do oběhu desítky miliard dolarů. Stále to ale nestačí.

Vladimír..., makléř, Patria Direct
--------------------
Těžko lze hovořit o tom, že se jedná o všelék na problémy americké ekonomiky. Spíše bych to přirovnal k pilulce proti bolesti hlavy. Určitě bude třeba, bude potřeba dalších zásahů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Americká měna v první reakci na oznámení centrálních bank poměrně výrazně zpevnila. Reakce na tuto zprávu však byla jen přechodná. Investoři pochybují, že toto opatření stačí k zažehnání hrozby větší recese.

Norben B..., hlavní ekonom, banka Sal.Oppenheim
--------------------
Banky by měly jasně říct, kolik problémových aktiv ještě vlastní. Z toho bude patrné, jak rizikové mají portfolio a jaké odpisy je ještě čekají.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ekonomice by prospěl i zásah americké vlády, třeba v podobě snižování daní a také další pokles úrokových sazeb.

K tomuto kroku se americká centrální banka chystá zřejmě už příští týden. Podle respektovaného amerického ekonoma Martina Feldsteina už Spojené státy vstoupily do hospodářské recese, která by mohla být podstatně tvrdší než poslední období útlumu. A možná bude nejhorší od konce druhé světové války.

A dalšími hosty Otázek jsou, první náměstek ministra financí z ODS Ivan Fuksa. Vítejte, hezký dobrý den.

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dále pak hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podíváte-li se oba dva na ty špatné ekonomické zprávy, které přicházejí ze světa, především pak ze Spojených států amerických, ze kterých máte největší obavy v souvislosti s vývojem, s budoucím vývojem české ekonomiky, pane náměstku?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak to, co se odehrává v současné době ze strany centrální banky Spojených států, tak samozřejmě bude to mít vliv na ceny ropy, na inflaci, a to jsou prvky, které zatím poměrně mírně ovlivňují míru inflace v České republice. Takže z toho bych moc velkou obavu neměl.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A nemůže se to změnit, až koruna začne oslabovat, nebo nebude dál sílit, ta cena ropy půjde nahoru, tak proinflační tlaky v České republice se zvýší.

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak v tom případě ano. Pokud bude ta koruna oslabovat a cena barelu ropy půjde nahoru, tak v tom případě ten vliv na českou ekonomiku bude daleko výraznější.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to je největší vaše obava z toho, co se děje v americké ekonomice?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak v tuto chvíli asi ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká je obava Davida Navrátila?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Tak já se především obávám, aby se americká recese, nebo ty potíže v Americe nepřelily do okolních, do dalších zemí, do Evropy, do Asie, což by určitě poškodilo české vývozce, protože přece jenom více než třičtvrtě toho loňského růstu české ekonomiky táhli právě vývozci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jestliže Feldstein mluví o tom, že ta recese, americká recese už začala, je na místě obávat se z nějaké globálnější recese, která v konečném důsledku může zasáhnout i českou ekonomiku, pane náměstku?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak zatím prohlášení bylo, že už recese je. Otázka je skutečně, jestli se tak skutečně stane i v tom dalším čtvrtletí. Pokud recese nastane, tak bude samozřejmě dominový efekt, takže do určité míry se to samozřejmě přenese do Evropy. Nicméně česká ekonomika je takový trošku uzavřený ostrov, kde by ten dopad té recese nemusel být tak výrazný narozdíl od západní Evropy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane Navrátile?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Tak česká ekonomika roste docela zdravým růstem, nebo ten růst je relativně zdravý. A samozřejmě, jak říkám, ten růst je hodně tažen vývozy, tudíž my potřebujeme, aby v zahraničí rostla poptávka po českých vývozech. A samozřejmě v případě, že dojde skutečně k tomu přejití do okolních zemí, což není vyloučené a dokonce některé indikátory to už naznačují, tak dojde ke zpomalení růstu v České republice.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy oba dva mluvíte o hospodářském růstu České republiky, což české občany i vás pravděpodobně, ať už hlavního ekonoma České spořitelny, ale i prvního náměstka ministra financí zajímá nejvíc. Česká ekonomika prožívala v uplynulých třech letech období silného ekonomického růstu. Stačí se podívat na data, která máme od roku 2002. Tady jsou. Zatímco před šesti lety rostla česká ekonomika necelými dvěma procenty, o rok později šlo o víc než tři a půlprocentního bodu ekonomického růstu. V roce 2005 došlo k výraznému zrychlení hospodářského růstu na bezmála šest a půl procenta. Tuto dobou kondici prokázala česká ekonomika i předloni a loni, jak ostatně můžete vidět z grafu. Odhady ekonomů a institucí, jako je například centrální banka, počítají s poklesem růstu letos na čtyři až pět procent. Neukazují, Davide Navrátile, ta data ze světa, že bude zapotřebí ekonomický růst pro rok 2008, ale pravděpodobně pro rok 2009 korigovat, že čtyři až pět procent je hodně optimistický odhad na základě těch globálních zpráv?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Tak naše odhady České spořitelny leží spíše na té dolní hranici tohoto intervalu, to znamená, že my čekáme růst kolem čtyř procent v letošním roce. Je potřeba ale říct, že to snížení růstu České republiky není dáno jenom nějakým ročním vývojem v zahraničí, ale i vlastně načasováním a spuštěním reforem, které vlastně v tom prvním roce podle našich odhadů také sníží růst české ekonomiky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro vás, pane náměstku?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Za poslední měsíce jsme zaznamenali několik zpřesňování ze strany všech institucí, jakým způsobem se bude ekonomika vyvíjet. A pro nás podstatné jsou ty termíny červnové, kdy se budou tvořit základní rámce rozpočtu na příští rok. A já bych řekl, že počkáme si v této chvíli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváte vývozci, český vývoz, český průmysl hodně je tažen automobilovým průmyslem, protože jde o zásadní segment. Nemáte v souvislosti s tím, co se děje v globální ekonomice, rostoucí ceny ropy, drahý vývoz, protože česká koruna sílí a sílí, že to může podlomit ta závislost pouze na automobilovém průmyslu a dominance automobilového průmyslu v českém hospodářství že může podlomit nohy české ekonomice, pane náměstku?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Do budoucna určitě ano, protože ten jeden segment je velmi zranitelný. Zároveň je to i v pozici montoven. To znamená, bylo by výhodnější, kdyby skutečně další podpora těchto investic byla do kvalitnějších a výkonnějších technologií. Ohrozit to samozřejmě může.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Davide?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Je to tak, že automobilový průmysl hodně táhl růst české ekonomiky v těch posledních dvou, třech letech. Nicméně Česká republika není pouze jenom o autech. Je tady docela silný elektrotechnický průmysl a další průmysly, takže samozřejmě zpomalení se odrazí v růstech tohoto průmyslu, nicméně máme tady ostatní průmysly, které jsou také silné a podílí se významně na ekonomice.

HAMPL K VÝVOJI EKONOMIKY

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na stanovisko centrální banky, nový viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl podle svých slov z rozhovoru pro pondělní vydání deníku E15 nevidí signál, že nejhorší ekonomické zprávy jsou za námi, a Hampl dodal, následuje citát: "Riziko světa je velké a nikde nevidím signál, že to nejhorší už je za námi, v tom je ten vtip, že nikde nevidím konec. A pokud budou přicházet další a další špatné zprávy, tak to samozřejmě může mít v dalších kvartálech vliv na naše uvažování o reálné ekonomice. Když se ale ekonomika, když ale ekonomika jede tak, že máme plyn sešlápnutý až k podlaze, otáčkoměr na maximu a možná už v červené zóně a zároveň se mění výhled ve světě, je situace pro měnová rozhodování skutečně komplikovaná," konstatoval v ekonomickém deníku E15 viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Je to výrazné posilování české měny k euru i k dolaru, které může v rozhodování členů bankovní rady podle vás hrát teď zásadní roli, aby rychleji zvyšovali úrokové sazby, a není na místě zase ta obava, že zvýšení úrokových sazeb je teď další faktor, který vám podváže českou ekonomiku, pane náměstku?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak zvyšování úrokových sazeb samozřejmě bude mít dopad na inflaci, nicméně obava z další sílící koruny omezuje export. Takže všechno jsou spojené nádoby a musí se vyvažovat de facto na lékárnických vahách. Těžko predikovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy kdybyste, Davide Navrátile, byl centrálním bankéřem, tak jak byste se v této chvíli rozhodoval? Vaše úvaha, co hodit na misky lékárnických vah?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Tak na té jedné misce je negativní výhled světové ekonomiky, který by mohl poškodit český růst. Na té druhé misce je vysoká inflace sedm a půl procent, což je inflace, kterou jsme tady několik let neviděli. A samozřejmě díky tomu, té struktuře inflace, to znamená, že rostou ceny potravin, tak je tady významné riziko, že porostou inflační očekávání, porostou mzdy v příštím roce a tudíž inflace se nedostane pod kontrolu. Navíc Česká národní banka si snížila od roku 2010 inflační cíl ze tří procent na dvě procenta. To znamená, že Česká národní banka je v prekérní situaci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak myslíte jako analytik, jak ji bude řešit? Zvýší své inflační cílení, nebo sáhne k častějšímu zvyšování úrokových sazeb a možná i většímu v tom globálním měřítku, když posčítáme ty jednotlivé kroky a pak to povede k podvázání ekonomiky a čtyři procenta ještě budete v budoucnu snižovat na tři?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Tak centrální banka česká má hlavní cíl - udržování cenové stability. To znamená, že by se měla primárně zaměřit na cenovou stabilitu, a proto si myslím, že ze strachu, aby inflační očekávání České národní bance neutekly, raději zvýší sazby a zachová si volné ruce pro nějakou flexibilní reakci třeba ve druhé polovině roku v situaci, kdyby se ekonomika ve světě vyvíjela mnohem hůř, než se nyní čeká.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady pak ministerstvo financí může, a vidíme to ve Spojených státech amerických, zásah do daňového systému, který by stimuloval ekonomiku, což je jedna z rolí exekutivy. Rodí se takové plány na ministerstvu financí, že byste sahali ještě do daňového systému, byť v Topolánkově prvním batohu bylo snížení daní, takže byste sáhli ještě k razantnějšímu snížení daní, abyste stimulovali českou ekonomiku, jestliže jsou tady negativní zprávy?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak já bych to rozdělil asi do dvou oblastí. První oblast je to ten balíček, který byl schválen v loňském roce. A tam se řeší v poslední době problém těch nízkopříjmových skupin, aby se ve srovnání s příštím rokem nedostaly do horšího zdanění. To znamená, budeme se bavit o zvýšení slev na dani. Nicméně je připraveno i variantní řešení, které v tuto chvíli diskutoval pan ministr Nečas s ministrem Kalouskem, téma snižování příspěvků na sociální a zdravotní, což by byla daleko lepší kompenzace, protože by to nemělo dopad na daňové příjmy obcí a krajů. Nicméně to systémové řešení, které by mělo následovat v roce, počínaje rokem 2010, je zestabilizování daňového systému, možná a pravděpodobně i rozšíření daňového základu. A tím jediným mechanismem, který by skutečně byl, by bylo určování výše daňové sazby, která by skutečně sloužila k tomu v budoucnu, aby skutečně vláda mohla prakticky, pragmaticky reagovat na vývoj ve světové ekonomice. Nicméně já neočekávám, že v následujících pěti letech zažijeme cosi tak dramatické tak, jako jsme zažívali na přelomu tohoto a současného roku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pochopil-li jsem to správně, tak rodí se spíš dohoda sahat do menšího zatížení v sociálním a zdravotním pojištěním. Jsou jasnější obrysy?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Nejsou jasnější obrysy. Zatím byl tento systém představen jako alternativa pro projednávání v Poslanecké sněmovně ještě v letošním roce. A premiér ji představí příští týden poslancům a potom by probíhala diskuse v poslaneckých klubech. A těžko nechci v této chvíli predikovat to, co budou projednávat v současné době poslanci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy, Davide Navrátile, vidíte toto jako správné nástroje, které byste volil, abyste stimuloval ekonomiku, nebo vláda některých nástrojů nevyužívá?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Tak já si nemyslím, že ekonomika teda poroste o čtyři procenta. Potřebuje nějaké záchranné balíčky. To určitě není, tahle ta situace určitě u nás není. Naopak...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, že vstoupím do vaší řeči. Pak je tady další fáze reforem a podíváme-li se na mix těch negativních zpráv, tak k tomu ještě sáhnutá k reformám, vysoká inflace, tak to může srazit tu ekonomiku, nechci říct, také do recese, ale způsobit, spadnout ze šesti a půlprocentního růstu na během dvou let dvou až jednoprocentní růst.

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
To si nemyslím, že nastane. Ekonomika, naše odhady, odhady trhu nadále hovoří o čtyři až pětiprocentním růstu. V těch dalších letech by mělo docházet k urychlování. Já jsem mluvil o tom, že reformy mají teďka na tento rok negativní dopad na ekonomická růst. To je přechodný dopad. Samozřejmě že s tím, jak budou přicházet ty druhotné efekty, které podpoří růst ekonomiky, například to, že se zvýší motivace pracovat, tak samozřejmě česká ekonomika poroste rychleji. Co by vláda měla nyní dělat, je nepřipravovat samozřejmě nějaké záchranné balíčky, to se neděje. Měla by se soustředit na nějakou dlouhodobější koncepci, právě přesně na ty reformy, které by podpořily růst nejenom v nějakém jednoletém, dvouletém horizontu, ale v padesátiletém horizontu. Říkám v padesátiletém horizontu schválně, protože mluvím především o důchodové reformě.

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
A základní koncepce, o které tady hovoříme a o které se zmiňoval i pan kolega, tak ta by měla platit od prvního ledna roku 2010, takže a taky neočekáváme, že by ten růst skutečně se měl přiblížit, nebo klesnout na nějaké jedno procento.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste, pane náměstku, zmínil zásadní událost sestavování státního rozpočtu na příští rok. Makrodata, která teď dostáváme, tak jsou rozhodující pro onen státní rozpočet. Pro úplnost, státní rozpočet za celý letošní rok je plánován se schodkem sedmdesáti celých a osmi desetin miliardy korun. Loni stát hospodařil s deficitem šedesáti šesti a půl miliardy korun. Co kdybych vám namítl, že letos se nemusí opakovat ta situace, tuším, ze dvou až tří let zpátky, že Poslanecká sněmovna schvalovala vyšší deficit a reálné plnění bylo pozitivnější pro českou ekonomiku a že letos se asi podaří dodržet ten deficit sedmdesáti jedné miliardy korun. Nebo myslíte, že to bude podobné, jako tomu bylo loni a předloni?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak doufám, podobné to pravděpodobně nebude, protože by to byla moc dobrá zpráva, nicméně očekávám, že by to mohlo býti o něco lepší. Těžko se bude prezentovat de facto větší, větší deficit veřejných rozpočtu, než bylo v předešlém roce. Pokud jsme nastartovali tento ozdravný proces ozdravování veřejných financí, tak by to snižování mohlo být kontinuální. Vycházíme samozřejmě z parametrů, které máme nastaveny konvergenčním programem, který na příští rok je stanoven na dvě celé šest procenta, nicméně očekávám, že politická diskuse přinese sympatičtější číslo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváte na to plnění státního rozpočtu, Davide Navrátile, pro letošní rok a schválený schodek jedenasedmdesáti miliard a to, co se děje v ekonomice, jaký vliv to bude mít na státní rozpočet země?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
No, já bych tipoval, že státní rozpočet v letošním roce dopadne o něco lépe, než je plán. Ty důvody jsou víceméně dva, spolu souvisí a jde o inflaci, mají společného jmenovala, a to je inflace, protože plán počítal s mnohem nižší inflací v letošním roce, než jakou nyní vidíme. Ten plán počítal s inflací kolem čtyř procent a aktuální inflace má sedm a půl procent. A ten druhý faktor je fakt, že s reformou byly zrušeny automatické valorizace některých sociálních dávek. To znamená, že stát při takto vysoké inflaci nebude muset zvyšovat svoje výdaje. A na straně příjmů bude dostávat vyšší daňové příjmy právě díky vyšší inflaci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Některé ale mimořádné výdaje tam budou, pokud projde v Poslanecké sněmovně mimořádná valorizace penzí, kterou v pondělí schválila vláda, tak to je výdaj sedm miliard korun. Podle vás tedy to reálné plnění státního rozpočtu se může pohybovat kolem šedesáti miliard, že by se zhruba dalo nevyčerpat to sedmdesátimiliardové rozpočtové schodkování v České republice, které schválila Poslanecká sněmovna. Vy připravujete rozpočet na příští rok. Optimistický odhad čtyřicet až padesát miliard deficitu v rozpočtu na rok 2009. Není to příliš optimistické číslo, pane náměstku?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Je to optimistické. Já ho nebudu komentovat. Já si myslím, že toto by ve finále měli říct především ekonomičtí ministři. I mimo jiné podle toho, v jaké formě se bude realizovat důchodová reforma. A nechci předbíhat, skutečně ne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ekonomičtí ministři zatím pracují s tím číslem čtyřicet až padesát miliard deficit v příštím roce?

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Ne, nepracují ještě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nepracují. To je zatím váš odhad.

Ivan FUKSA, první náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
K tomuto číslu jste mě de facto dotlačil a zdůrazňoval jsem, že je to můj osobní odhad.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Váš osobní odhad. Je reálný pro českou ekonomiku a hospodářství v příštím roce deficit ve výši čtyřiceti až padesáti miliard, Davide Navrátile?

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny
--------------------
Tak je reálný, pokud nedojde k nějakým legislativním změnám, které by zvýšily opět výdaje především v té sociální oblasti. A pokud ekonomika se bude vyvíjet tak, jak nyní čekáme.

 

Nejčtenější