Novinky

Poplatky u lékaře: jen kapka v moři

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ministr financí

Většina členů KDU-ČSL si nepřeje placení regulačních zdravotnických poplatků za děti, proto je navrhujeme zrušit.

Tak odůvodnilo předsednictvo KDU-ČSL svůj návrh na revizi dohody uzavřené v létě loňského roku. Naprosto chápu vedení své politické strany, že se snaží vyhovět většinovému přání členů. Potíž je v tom, že regulační poplatky – jako každé jiné poplatky – si nepřeje vlastně nikdo. Přesto nějaké systémové odvody být musí, aby rodinný rozpočet rodin s dětmi mohl být ovlivněn nejen povinností regulačních poplatků, ale i právem získání podpor a úlevy.

Narodí-li se v Česku dítě, znamená tato radostná událost automaticky pro státní rozpočet výdaj vyšší než sto tisíc ročně. Počítejte prosím se mnou: 13 000 porodné, 7 600 měsíčně rodičovský příspěvek (při tříleté mateřské) a 10 680 sleva na dani. Suma sumárum 114 880 Kč ročně státní podpory pro jednu rodinu. Výpočet zahrnuje pouze částky, na které má nárok každý, bez rozdílu příjmů. Sociálně slabším rodinám je navíc vyplácen přídavek na dítě a sociální příplatek. Pro rok 2008 je na podporu dávek, které mají vztah k dětem, rozpočtováno 50 miliard korun, tedy asi pět procent všech výdajů státního rozpočtu. Je pro rodinu s dětmi skutečně vážný problém zaplatit několikrát do roka 30 korun za návštěvu lékaře v porovnání s více než sto tisíci korun, které ročně nárokuje?

Ono porovnání se zdá směšné.

Veřejnost to však tak nevnímá, protože zatímco regulační poplatky jsou chápány jako „asociální zlo“, 50 miliard korun státních příspěvků ročně je přijímáno jako samozřejmost a rodiče to ještě často komentují – „stejně je to málo, jak s tím máme vyžít?“.

Je mojí povinností upozornit, že se o žádnou samozřejmost nejedná, a pokud polevíme v reformním úsilí, může se jednou žít rodinám s dětmi mnohem hůř.

Abychom udrželi úroveň veřejných služeb, podpor a úlev, musíme na to mít. Veřejné rozpočty nejsou v dobré kondici. Menšího než očekávaného deficitu jsme loni dosáhli především díky příznivému hospodářskému růstu. Ten však nemůže trvat věčně. Pokud teď začneme drobit a rozmělňovat i to málo, co jsme zatím dokázali prosadit, jak prosadíme mnohem důležitější změny v rozpočtových systémech?

Pokud to nesvedeme, trestuhodně promarníme „dobré časy“ růstu, kdy úsporná opatření lze dělat s velkou sociální citlivostí. V méně příznivých časech pak bude jakákoli vláda přinucena k opatřením mnohem tvrdším. S těmi se vždy nějak vyrovnají ti silní a schopní. Na ty slabé však dopadnou plnou silou. Zaštítíme-li se dnes přirozenou nechutí veřejnosti k nepopulárním krokům a často spíše socialistickými než sociálními argumenty, rozbijeme společnou reformní vůli, odsoudíme v budoucnu ty nejslabší k mnohem menším nárokům na veřejnou pomoc. Naše aktuální sociální cítění pak bude mít paradoxně dramaticky asociální důsledky.

Prosím, abychom to měli na paměti, až s chladnou hlavou a dobrými úmysly zasedneme k jednacímu stolu.


Miroslav Kalousek, ministr financí


Zdroj: 29.2.2008, Mladá fronta DNES - Názory, autor: Miroslav Kalousek, ministr financí

Nejčtenější