Novinky

Základ daně a účetnictví

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF

Evropská unie připravuje pravidla pro společný konsolidovaný základ korporátní daně. Tématem se zabýval Ekonom č. 32.

Podle názoru mnoha odborníků by společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob měl být definován v závislosti na mezinárodních účetních standardech (IAS/IFRS), neboť jen tak přinese evropským společnostem zamýšlené zjednodušení. Co ale přesně navázání předpisů stanovujících pravidla pro výpočet základu daně v členských státech EU na IAS/IFRS může znamenat a jak jej co nejúčinněji realizovat? Ačkoliv obecné principy a především účel účetních a daňových předpisů nejsou shodné, většina členských států EU v současné době odvozuje základ daně od výsledků zjištěných v účetnictví. Míra formální závislosti daňových předpisů na předpisech účetních i samotná metodika úprav základu daně se v členských státech EU různí a se zavedením jednotných pravidel pro stanovení základu daně bude nutné hledat společné řešení.

Zatím neexistuje také jeden soubor pravidel pro stanovení účetního výsledku v EU společný pro všechny společnosti, které budou moci používat společný konsolidovaný základ daně. Nejblíže k nim jistě mají mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS. Nicméně jejich obligatorní použitelnost a následně využitelnost pro stanovení základu daně v rámci EU je stále omezená. Povinné používání IAS/IFRS se vztahuje pouze na společnosti kotované na veřejných trzích a jejich konsolidovanou účetní závěrku. Evropská komise trvá na tom, že společný základ daně musí být navržen jako konsolidovaný, avšak bude se jednat o konsolidaci zisků a ztrát společností ve stejné skupině působící v rámci EU, zatímco konsolidovaná účetní závěrka IAS/IFRS zahrnuje všechny členy konsolidované skupiny na celém světě.

Kromě toho pravděpodobnost, že konsolidovaná skupina bude pro daňové účely definována stejně jako v účetnictví, je poměrně malá, což dokazují stávající systémy skupinového zdanění v některých členských státech EU.

Odborná veřejnost často apeluje na Evropskou komisi a členské státy EU, aby souvislost mezi IAS/IFRS a evropským harmonizovaným základem daně byla co nejužší. V situaci, kdy zdaleka ne všechny společnosti, které mohou být v budoucnosti dotčeny společným konsolidovaným základem daně, si mohou zvolit IAS/IFSR pro své povinně vedené účetní knihy, by však takové řešení mohlo vést k tomu, že některé společnosti by musely vést povinné účetnictví dle národních standardů a vedle něj připravovat ještě účty dle IAS/IFRS. Komplikaci představuje především plánovaná osobní působnost společného konsolidovaného základu daně a různorodost společností, jichž se jeho zavedení může týkat. Nejde totiž jen o velké nadnárodní koncerny, ale v podstatě o všechny společnosti, které jsou v členských státech EU podrobeny dani z příjmů právnických osob včetně menších společností, pro něž vedení účetnictví podle IAS/IFRS není z důvodu jejich komplikovanosti příliš přitažlivé.

Po podrobných debatách Evropská komise dospěla k závěru, že IAS/IFRS lze použít jako nástroj, tedy daňové řešení by mělo být shodné jako účetní, pokud je to v souladu s účelem a hlavními principy daňového systému jako takového, nicméně přísná závislost evropského harmonizovaného základu daně na účetním výsledku dle IAS/IFRS není v současné době možná. Postupy navržené v některých IAS/IFRS lze při stanovení pravidel pro výpočet základu daně použít jako vodítko, to znamená, že pokud účetní postupy vyhovují daňovým principům, lze stanovit daňová pravidla stejně. Co možné není, je formální závislost základu daně na účetnictví, a to zejména proto, že neexistuje společný účetní výsledek v EU.

Evropská komise navrhuje, aby společný konsolidovaný základ daně nebyl formálně závislý na IAS/IFRS, ale řešení, která IAS/IFRS obsahují a která členským státům EU vyhovují i pro daňové účely, byla ve společném konsolidovaném základu daně stanovována stejně, což by zajistilo vysokou míru konzistentnosti účetních a daňových pravidel a také používání společné terminologie.

Prvky IAS/IFRS, které daňovým principům nevyhovují, do návrhu vnášeny nebudou. Přísná formální závislost základu daně na IAS/IFRS vyvolává také určitou obavu o omezení suverenity států při stanovování základu daně.

Ačkoliv jsou cíle IAS/IFRS a daňových systémů odlišné, představují IAS/IFRS jediný potenciálně »společný« soubor pravidel pro stanovení finančního výsledku společností. Kromě toho obsahují řadu do detailu rozpracovaných řešení, která daňovému systému vyhovují, jsou snadno využitelná, nebo mohou být snadno upravena a jen těžko by se hledalo řešení jiné. V situaci, kdy v EU neexistuje harmonizovaný soubor účetních pravidel, bude muset být stanoven »převodní můstek« mezi pravidly pro společný konsolidovaný základ daně a národními účetními standardy uplatňovanými v jednotlivých členských státech EU nebo IAS/IFRS v případech, kdy členské státy EU umožňují jejich používání pro povinné účetnictví všech společností.

I takový postup by však měl pro společnosti představovat určité zjednodušení, neboť v současné době je nutné 27 různých souborů účetních pravidel konfrontovat s 27 různými soubory daňových pravidel. Tento závěr může na první pohled působit jako zklamání, avšak je nutné si uvědomit, že základ daně, má-li reflektovat různorodost obchodněprávních vztahů a struktur, které jsou v současné době v rámci vnitřního trhu k dispozici, může být jednoduchý jen do té míry, jak to tyto struktury umožňují.

 

(Text vyjadřuje názory autorky, není oficiálním stanoviskem MF ČR).


Zdroj:  Ekonom, 23.8.2007,   Autor: MILENA HRDINKOVÁ, Ministerstvo financí

Nejčtenější