Novinky

Nárůst vykazovaných tržeb o 100 % není překvapující. Jak jej ale MF spočítalo?

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Veřejný sektor
  • Daň
  • Daně a cla
  • Boj proti daňovým únikům
  • Elektronická evidence tržeb

1. Proč není dvojnásobný nárůst tržeb překvapením

Hlavním cílem etržeb je zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. Není náhodou, že první vlna spuštěná k 1. prosinci 2016, se týkala právě stravovacích služeb. Ministerstvo financí jednoduše začalo tam, kde daňové úniky při hotovostním placení představovaly systémový problém. V branži, kde to bohužel s nepřiznáváním tržeb a neplacením daní dost často zašlo tak daleko, že ceny obědů a obědových menu se de facto přizpůsobily situaci, jako by neexistovalo ani DPH, ani odvody za zaměstnance, ani daň z příjmu. A čím více provozů krátilo tržby, tím bylo pro každého, kdo byl ochoten své tržby přiznat, obtížnější to dělat a zůstat konkurenceschopný.

Není překvapující, že v takových podmínkách docházelo k masivnímu zatajování tržeb, kterých byla podle našich nejnovějších analýz vykazována zhruba jen polovina. Ostatně Finanční správa nebyla dlouhodobě schopna tento stav efektivně řešit, čemuž podnikatelé své počínání přizpůsobili. Ministerstvo financí očekávalo, že stejně tak se podnikatelé přizpůsobí situaci, kdy krácení tržeb již nebude standardem, ale ze strany Finanční správy snadno zjistitelným a sankcionovaným porušením zákona. Aby toto přizpůsobení nemělo dopad do výrazného zdražení například obědových menu, snížilo MF restauracím a hotelům DPH za stravovací služby z 21 % na 15 %.

2. Metodika výpočtu

Finanční správa se v lednu 2017 podrobně zaměřila na náhodný vzorek 1600 restaurací a hotelů, což představuje asi 4 % subjektů z první vlny, aby posoudila, o kolik jim s účinností zákona narostly meziročně tržby za měsíc prosinec. Tento stejný vzorek vykazoval v průběhu prosince 2015 tržby 263,6 mil. Kč a v prosinci 2016 vykazoval tržby 527,4 mil. Kč. To svědčí o dvojnásobném nárůstu vykazovaných tržeb.

Vzhledem k tomu, že Finanční správa v prosinci 2015 nedisponovala elektronickou evidencí tržeb, tržby dotyčných subjektů za prosinec 2015 bylo nutné vyhledávat v příslušných výkazech individuálně s mimořádnou pracností. Vzorek 4 % lze však z hlediska statistických zkoumání považovat vysoce vypovídající podíl. Připomínáme, že drtivá většina statistických výzkumů je běžně zpracovávána na zlomcích procenta celého souboru a statistická odchylka se i tak pohybuje v jednotkách procent. Skutečnost, že počínaje prosincem 2016 budou tato srovnání záležitostí několika málo minut, jen potvrzuje, jaký posun z hlediska digitalizace a modernizace správy daní elektronická evidence tržeb představuje.

Výběr daňových subjektů, u nichž byly tržby srovnány, byl proveden výhradně podle dostupnosti srovnatelných dat. Všechny subjekty splňují dvě podmínky: 1) Existují u nich údaje za oba dva roky 2) Podnikají pouze v oblasti spadající do první vlny etržeb. Důvodem je to, že údaje za rok 2015 pocházejí z daňových přiznání, ve kterém jsou všechna podnikání příslušného subjektu sečtena, tedy pokud by měl i jiný druh podnikání, tak by bylo porovnání zkreslené. Aby nebyl průzkum zatížen sezónními vlivy, záměrně jsme srovnávali prosinec s prosincem.

100% růst tržeb dle uvedené analýzy 1600 daňových subjektů byl potvrzen i doplňkovou analýzou celkových tržeb segmentu podnikání spadajícího do první vlny etržeb. Tato kontrolní analýza byla provedena porovnáním objemu tržeb vykázaných v prosinci 2016 v systému etržeb přepočteného na 12 měsíců oproti objemu tržeb daňových subjektů zapojených do první vlny etržeb, které tyto daňové subjekty vykázaly, nebo měly vykázat v daňových přiznáních. Zatímco systém etržeb přepočtený na celý rok představuje tržby ve výši 240 mld. Kč, tak objem tržeb, které byly v roce 2015 byly přiznány, byl v intervalu 120 až 130 mld. Kč.

Přiložená tabulka obsahuje specifikaci vzorku podle regionálního rozložení (sídla firmy).

Kód FÚ  FÚ  Počet DS 
Rozdělení DS s meziročním nárůstem tržby podle místní příslušnosti
2000  Finanční úřad pro hl. m. Prahu  440 
2100  Finanční úřad pro Středočeský kraj  177 
2200  Finanční úřad pro Jihočeský kraj  60 
2300  Finanční úřad pro Plzeňský kraj  69 
2400  Finanční úřad pro Karlovarský kraj  48 
2500  Finanční úřad pro Ústecký kraj  80 
2600  Finanční úřad pro Liberecký kraj  56 
2700  Finanční úřad pro Královéhradecký kraj  41 
2800  Finanční úřad pro Pardubický kraj  66 
2900  Finanční úřad pro kraj Vysočina  38 
3000  Finanční úřad pro Jihomoravský kraj  185 
3100  Finanční úřad pro Olomoucký kraj  90 
3200  Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj  129 
3300  Finanční úřad pro Zlínský kraj  80 
Celkem  1559