Novinky

Ekonomika letos podle odhadů poroste o 3,1 %

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Makroekonomika
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomická predikce
  • Veřejný sektor
  • Ekonomika
  • Hrubý domácí produkt

V globální ekonomice se po několika letech slabého růstu začínají objevovat známky zlepšení. Roste světový obchod i zpracovatelský průmysl a indikátory důvěry v soukromém sektoru razantně posílily. Na druhou stranu však negativně působí hospodářsko-politické nejistoty či přetrvávají nerovnováhy a zranitelnost na některých zahraničních finančních trzích. Česká ekonomika těží nejenom z příznivých vnějších podmínek, ale zejména pak vnitřních.

Ekonomický růst se v 1. čtvrtletí 2017 ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím nečekaně výrazně zrychlil na 1,5 %. Meziročně se pak reálný HDP zvýšil o 4 %, čemuž napomohl i vyšší počet pracovních dnů. Na tomto výsledku se podílely téměř všechny složky užití. Tradičně robustní byla spotřeba domácností, která se meziročně zvýšila o 3,5 %. Růst spotřeby reflektoval nejen vysokou dynamiku zaměstnanosti i mezd, ale i klesající míru úspor v důsledku nízkých úrokových sazeb a nebývale vysoké důvěry spotřebitelů v další vývoj. Ve stejném rozsahu přispěl k růstu ekonomiky i vývoj zahraničního obchodu, podporovaný rostoucí vnější poptávkou po automobilech. Investice do fixního kapitálu se po v roce 2016 vrátily k meziročnímu růstu o 2,2 %. Nadále rostly nejenom soukromé investice, ale v nominálním vyjádření již i investice vládního sektoru. A v neposlední řadě rovněž nárůst spotřeby vládních institucí o 2,8 % přispěl k silnému růstu ekonomiky.

Pro následující část roku 2017 naznačují indexy důvěry i nákupních manažerů, průmyslová a stavební výroba i maloobchodní tržby pokračování příznivého vývoje. Pro zbývající část roku 2017 a rok 2018 očekáváme akceleraci růst spotřeby domácností založenou na mzdové dynamice odrážející nízkou míru nezaměstnanosti, vysokou míru participace a stále rostoucí míru volných pracovních míst. Spotřeba domácností bude také podporována snížením daňové zátěže u rodin s dětmi a nárůstem sociálních dávek. Investice by měly být stimulovány nejen pomocí prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, ale i snižující se relativní cenou kapitálu vůči ceně práce při nízkých úrokových sazbách. Zlepšení kondice české ekonomiky i vnějšího prostředí vede ke zvýšení predikce růstu reálného HDP pro rok 2017 z 2,5 % na 3,1 % a pro rok 2018 z 2,5 % na 2,9 %.

Na přelomu let 2016 a 2017 došlo k výraznému zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen až nad inflační cíl České národní banky. V následujícím období by měl být nárůst cen pomalejší s tím, že by mělo dojít ke vzájemné kompenzaci proinflačních efektů růstu mezd a kladné produkční mezery a protiinflačních vlivů vyplývajících ze zpřísňování měnových podmínek, především pak v kurzové složce. V porovnání s dubnovou predikcí navíc předpokládáme nižší nárůst cen ropy. To vede k nepatrnému snížení predikce průměrné míry inflace v roce 2017 z 2,4 % na 2,2 % a v roce 2018 z 1,7 % na 1,6 %.

Na trhu práce způsobuje ekonomická konjunktura perzistentní zvyšování poptávky po pracovní síle. Vysoký růst zaměstnanosti, který od konce roku 2014 setrvale přesahuje hranici 1 %, postupně vyčerpává nevyužité zdroje. V květnu 2017 dosáhla sezónně očištěná harmonizovaná míra nezaměstnanosti (v mezinárodně srovnatelné metodice) 3,0 % a od začátku roku 2016 je nejnižší v rámci celé Evropské unie. Nárůst participace (využití osob mimo pracovní sílu), podporovaný demografickými faktory a prodlužováním statutárního věku odchodu do důchodu, má rovněž své limity. Nedostatek zaměstnanců se přitom stává bariérou pro extenzivní růst produkce. Díky výše uvedeným faktorům a výraznějšímu než odhadovanému poklesu se předpověď míry nezaměstnanosti pro rok 2017 mírně zlepšuje z 3,4 % na 3,2 %, pro rok 2018 pak z 3,2 % na 2,9 %. Na této úrovni má nezaměstnanost již jen velmi omezený prostor pro další pokles.

Běžný účet platební bilance dosáhl v 1. čtvrtletí 2017 přebytku 0,8 % HDP. Kladná salda bilancí zboží a služeb viditelně převyšují schodek prvotních důchodů, na nějž má největší vliv odliv důchodů z přímých zahraničních investic ve formě dividend a reinvestovaného zisku. Vyšší poptávka z ekonomického okolí české ekonomiky a nižší očekávaný nárůst cen ropy vedou ke zlepšení prognózy přebytku běžného účtu platební bilance. Predikce na rok 2017 se zvyšuje z 0,4 % HDP na 0,7 % HDP, předpověď na rok 2018 z 0,5 % HDP na 0,8 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2016 dosáhlo poprvé v historii České republiky přebytku ve výši 0,6 % HDP. Výsledku bylo dosaženo primárně zlepšením strukturálního salda o 1,1 p. b. V prvním čtvrtletí tohoto roku bylo saldo sektoru vládních institucí mírně přebytkové ve výši 0,2 % HDP, za čímž, i přes růst náhrad zaměstnancům a sociálních dávek, stála dynamika daňových příjmů. Pro rok 2017 prozatím zůstává predikce přebytku hospodaření sektoru vládních institucí na 0,4 % HDP zachována. Kladné saldo v letošním roce potvrzují jak dosavadní výsledky pokladního plnění státního rozpočtu, tak i rozpočtů místních samospráv a zdravotních pojišťoven.

Rizika predikce považujeme za vyrovnaná. Hlavní pozitivní riziko představují vývoj a růstové vyhlídky ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, což potvrzují nejen tzv. měkké ukazatele, ale i „tvrdá“ data. Naopak nepříznivě by zahraniční poptávku ovlivnila skutečnost, kdy by budoucí uspořádání vztahů mezi UK a EU významně zvyšovalo bariéry pro mezinárodní obchod. Negativní riziko pak rovněž představuje možnost výraznějšího zpomalení růstu čínské ekonomiky či eskalace problémů italského bankovního sektoru. Pokud jde o vnitřní rizika, tím nejvýznamnějším je v současné době nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. V neposlední řadě pak nezanedbatelné riziko představuje také razantní růst nabídkových cen bytů.

Přehled hlavních ukazatelů
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2017 2018
Aktuální predikce Minulá predikce
Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 060 4 098 4 314 4 596 4 773 4 993 5 234 4 889 5 103
Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. -0,8 -0,5 2,7 5,3 2,6 3,1 2,9 2,5 2,5
Spotřeba domácností růst v %, s.c. -1,2 0,5 1,8 3,7 3,6 2,9 3,1 2,4 2,7
Spotřeba vlády růst v %, s.c. -2,0 2,5 1,1 1,9 2,0 1,9 1,7 1,7 1,5
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -3,1 -2,5 3,9 10,2 -2,3 3,8 3,5 3,8 3,0
Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 1,3 0,1 -0,5 -0,2 1,2 0,6 0,2 0,2 0,2
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,2 -0,7 1,1 0,8 0,0 -0,1 0,0 0,0 0,0
Deflátor HDP růst v % 1,5 1,4 2,5 1,2 1,2 1,4 1,8 1,1 1,8
Průměrná míra inflace % 3,3 1,4 0,4 0,3 0,7 2,2 1,6 2,4 1,7
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 0,4 1,0 0,8 1,4 1,9 1,4 0,4 1,1 0,3
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 7,0 7,0 6,1 5,1 4,0 3,2 2,9 3,4 3,3
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 2,6 0,5 3,6 4,8 5,8 6,1 5,6 5,7 4,8
Saldo běžného účtu % HDP -1,6 -0,5 0,2 0,2 1,1 0,7 0,8 0,4 0,5
Saldo vládního sektoru % HDP -3,9 -1,2 -1,9 -0,6 0,6 0,4 . 0,4 .
Předpoklady:                    
Směnný kurz CZK/EUR   25,1 26,0 27,5 27,3 27,0 26,4 25,6 26,9 26,3
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 2,8 2,1 1,6 0,6 0,4 0,9 1,5 0,9 1,5
Ropa Brent USD/barel 112 109 99 52 44 49 50 56 57
HDP eurozóny růst v %, s.c. -0,9 -0,3 1,2 2,0 1,8 1,8 1,8 1,5 1,6

Související informace:

Nejčtenější