Novinky

Stanovisko ministerstva financí ke zprávě NKÚ o majetkových účastech státu

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Dozorčí rada
  • Kontroly
  • Majetkové účasti MF
  • Ministerstvo financí
  • Nejvyšší kontrolní úřad
  • Nepřesnosti
  • Odměny manažerů
  • Společnosti s majetkovou účastí státu
  • Mladá fronta Dnes

Ministerstvo financí vyjadřuje politování, že zpráva NKÚ hodnotí souhrnně léta 2013-2015, aniž by jakkoliv rozlišovala zásadní zlepšení výkonu akcionářských práv ve společnostech spravovaných Ministerstvem financí, ke kterému došlo s nástupem nového vedení Ministerstva v roce 2014. Ministerstvo financí již v loňském roce zcela změnilo dosavadní přístup ke správě svých majetkových účastí s cílem tvrdého prosazování nároků na odpovědné a efektivní řízení společností a provedlo analýzy identifikující pochybení managementu i selhání ve výkonu akcionářských práv.

Ministerstvo financí provedlo ihned po nástupu Andrej Babiše razantní depolitizaci a profesionalizaci dozorčích rad, které byly za minulých vlád regulérními politickými trafikami. Všechny společnosti strategického významu zpracovaly střednědobé podnikatelské strategie, které kriticky posoudily dozorčí rady a společnosti následně své strategie obhájily před akcionářem. Přístup aktivního a náročného vlastníka se projevil i na dividendové politice, kdy společnosti z portfolia MF odvedly jen v letošním roce do rozpočtu 15 mld. Kč, přičemž stejný předpoklad platí i pro rok 2016. Do rozpočtu přispívají i společnosti, které dříve dividendy neodváděly, jiné společnosti odvádí výrazně více, než v předchozích letech. MF také iniciovalo vyšší dividendové i pro společnosti spravované jinými resorty.

Všechny dozorčí rady i představenstva společností v portfoliu MF jsou výrazně štíhlejší, díky čemuž pracují mnohem efektivněji a byly uspořeny prostředky v řádech milionů korun. Jeden příklad za všechny: Představenstvo společnosti Český Aeroholding, provozující mimo jiné pražské letiště Václava Havla, bylo za vlády premiéra Petra Nečase šestičlenné a dozorčí rada měla dokonce dvanáct členů. V současné době má tato společnost tři členy představenstva a dozorčí rada si vystačí v počtu pěti členů. U nově uzavíraných smluv byly odstraněny veškeré nadstandardní benefity a sníženy manažerské platy v řádu až desítek procent. Ministerstvo financí poprvé od roku 2001 prosadilo, aby členům představenstva a dozorčí rady společnosti ČEZ nebyly vyplaceny odměny ve formě tantiém.

Zásadně odmítáme také údajný rozpor mezi Zásadami odměňování schválenými vládou a následně uzavřenými smlouvami o výkonu funkce. Všechny kritizované smlouvy byly uzavřeny v období předchozích dvou vedení MF, včetně úřednické vlády. Společné hodnocení období 2013-2015 je proto i v tomto ohledu velmi zavádějící a tendenční. Jakkoliv bývalé vedení ministerstva bylo navrhovatelem Zásad odměňování, které v následné praxi samo porušovalo, současné vedení ministerstva v takové praxi rozhodně nepokračuje a všechny nové smlouvy byly uzavírány tak, aby odpovídaly platným zásadám. V červnu letošního roku byly zásady aktualizovány. Tato informace se přes námitku podanou ze strany MF v kontrolním závěru neobjevila.

Ucelený dokument shrnující vlastnickou politiku státu v České republice dlouhodobě chyběl, což je primárně dáno rozdílností představ politických stran o roli státu v ekonomice a o tom, které společnosti mají pro stát strategický význam a které (a jakým způsobem) privatizovat. V letošním roce byly po deseti letech aktualizovány Zásady OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností a Ministerstvem financí připravená vlastnická politika tento dokument reflektuje tak, aby zaváděl nejlepší standardy při jejich řízení. Ministerstvo financí práce na návrhu Strategie vlastnické politiky státu vzhledem ke zmíněným okolnostem dokončilo v nejkratším možném čase a do konce roku pošle do mezirezortního připomínkového řízení.

Ministerstvo financí rovněž předložilo vládě návrh věcného záměru zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Věcný záměr upravuje nastavení pravidel pro tzv. nominační proces osob, které mají zastávat funkci v řídících nebo dozorčích orgánech právnických osob s majetkovou účastí státu. Tato pravidla povedou k větší transparentnosti, spočívající například v povinnosti konání výběrových řízení, stanovení minimální lhůty pro zveřejnění výběrového řízení, zveřejňovací povinnosti (např. které nominanty ministerstvo předkládá výboru, písemné odůvodnění v případě, že se příslušný ministr odchýlí od doporučení výboru)

Podrobné stanovisko k tiskové zprávě NKÚ:

K odst. 3, konkrétně ke větě 2. - „Ministerstva například nemohou řídit své zástupce v obchodních společnostech, a je tedy jen na těchto zástupcích, jak budou zájmy státu prosazovat“ - trvzení je v přímém rozporu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který v § 446 odst. 3) výslovně stanoví: „Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti orgánu“, a každý člen orgánu obchodní korporace je povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Je-li jednáno v zájmu společnosti, je současně jednáno i v zájmu státu jako vlastníka.

Proto i následující formulace, že nad těmito zástupci mají ministerstva kontrolu jen při jejich výběru, je nepřesná. Právě jejich výběr je zásadní a je odpovědností konkrétního ministra, tedy je i v zájmu ministra dosadit zástupce, který svými zkušenostmi a znalostmi bude pro společnost přínosem. Neexistují žádná jiná obecně platná pravidla nad rámec Obchodního zákoníku a nyní Zákona o obchodních korporacích, na základě kterých by mělo Ministerstvo financí provádět výběr vhodných uchazečů o funkce v orgánech obchodních společností. Uvedení konkrétního příkladu MF je zavádějící, jelikož od března roku 2014 jsou všichni nominanti do dozorčích rad společností s majetkovou účastí státu posuzováni Vládním výborem pro personální nominace a to tak, že bez ohledu na to, jaké ministerstvo je nominovalo. Vládní výbor se řídí svým statutem a jednacím řádem, hodnotí praxi nominanta a jeho odbornou způsobilost k výkonu dané funkce. A také ze samotného kontrolního závěru jasně vyplývá, že jak MF, tak MPO mají, kromě posouzení Vládním výborem pro personální nominace, stanovena pouze obecná kritéria a MZe dokonce neupravuje tuto problematiku nijak - jen s tím rozdílem, že v případě MPO je uvedeno pouze konstatování existence obecných kritérií a v případě MF je ke konstatování existence obecných kritérií dále uvedeno, že nebyla stanovena podrobnější kritéria.

K vyjádření k odst. 3 - Ze strany MF bylo předloženo rozsáhlé právní stanovisko, ze strany NKÚ byl zcela opomenut privatizační zákon č. 92/1991 Sb. NKÚ svým Rozhodnutím o námitkách ze dne 24. 9. 2015 shledalo důvodnou námitku týkající se porušení § 28 zákona č. 219/2000 Sb. při výkonu akcionářských práv ve společnosti Český Aeroholding, a.s., když tato práva nevykonával vládou písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva a tato věta z kontrolního protokolu byla vypuštěna. V této souvislosti, oproti předchozímu odstavci, který je konkretizován proti MF, není v tomto odstavci MF z tohoto obecného závěru vyloučeno. (privatizační zákon ve vztahu k výkonu akcionářských práv zároveň opomíjí celý kontrolní závěr).

K odst. 4 „Pro transparentní a jasně stanovené odměňování vláda přijala v roce 2010 zásady, podle kterých se měla ministerstva řídit. Z kontrolovaných rezortů je ale v plné míře převzalo jen MPO. MF je do svých předpisů zahrnulo jen částečně - v praxi se tak odměňování nemuselo vázat na to, jestli činnost společnosti odpovídala jejím strategickým cílům nebo zájmům státu.“ - tato formulace je směrem k MF rovněž tendenční - v kontrolním závěru je uvedeno, že Aplikace Zásad odměňování byla do vnitřních předpisů převzata různě, od úplného znění (MPO) až po minimalistickou úpravu (MZe), přičemž dále z textu vyplývá, že samotná aplikace Zásad nebyla stoprocentní jak na MF, ta na MPO - formulace uvedená v tiskové zprávě zkresleně může dávat i mylnou informaci, že na rozdíl od MF MPO vždy postupovalo v souladu se Zásadami, ačkoli tento výrok se týká pouze zahrnutí těchto Zásad do interních předpisů a nijak nevypovídá a samotném postupu. A ani s výkladem, že MF Zásady do svých interních předpisů zahrnulo jen částečně, nelze souhlasit. Aplikace Zásad do vnitřních předpisů MF byla vždy řádně zajištěna příslušnou Směrnicí ministra financí, jako např. Směrnicí č. 4/2010, která určuje postup a harmonogram prací MF při aplikaci Zásad ve smyslu usnesení vlády České republiky ze dne 22. 2. 2010 č. 159 a dále Směrnicí č. 6/2015, která zajišťuje aplikaci Zásad dle usnesení vlády České republiky č. 606 ze dne 29. července 2015. - předmětný nález NKÚ spočíval v tom, že některé konkrétní body nebyly přesně do směrnice zkopírovány, ale bylo na konkrétní usnesení (pouze) v plném rozsahu odkazováno. Tudíž hypotéza mířená proti MF vyvozená na základě mylného závěru NKÚ není relevantní a opět působí účelově.

K dalšímu tvrzení k pochybení ze strany MF při schvalování smluv o výkonu funkce, konkrétně v: „U 15 smluv se zase žádná část příjmů nevázala na plnění dlouhodobějších cílů společnosti. Chyběla v nich totiž povinná variabilní platová složka za plnění střednědobých cílů, na kterou by vznikl nárok po třech až pěti letech.“, je nutno dodat, že již výše zmíněným UV č. 606 ze dne 29. července 2015 byly na základě práce meziresortní skupiny schváleny aktualizované Zásady. Tato aktualizace reflektuje doporučení odborných konzultantů o nevhodnosti plošného uplatnění střednědobé složky odměny. Touto aktualizací byl upraven princip střednědobé složky odměny, která bude uplatňována pouze u vybraných společností, resp. společností, kde lze stanovit významné strategické cíle.

Nejčtenější