Novinky

Protikorupční aktivity Ministerstva financí jsou díky Norským fondům účinnější

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Ministerstvo financí
  • Boj proti korupci
  • Veřejný sektor
  • Soukromý sektor
  • Zahraničí EHP
  • Zahraniční sektor
  • Norské fondy

Na 260 expertů z řad státních zaměstnanců, zástupců neziskového sektoru a akademické sféry se za poslední rok zapojilo do spolupráce zaměřené na zefektivnění boje proti korupci. V rámci „Projektu na posílení boje proti korupci a praní špinavých peněz“, jež byl hrazen z prostředků Norských fondů pro roky 2009-2014, proběhla řada seminářů, vzniklo několik studií a byly též financovány cesty zástupců FAÚ a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality do významných západoevropských zemí, při nichž došlo k navázání bližších vztahů se zahraničními partnery.

Projekt označovaný souhrnně zkratkou CZ10 byl rozdělen do čtyř tematických celků zaměřených na rizika a hrozby v oblasti korupce a praní špinavých peněz, na zlepšení trestněprávních předpisů v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, na problematiku financování volebních kampaní a kandidatur nezávislých kandidátů a také na problematiku ochrany oznamovatelů korupce, tzv. whistleblowerů.

Program CZ10 byl zahájen v říjnu 2014 workshopem, na němž debatovali zástupci Rady Evropy, Úřadu vlády, Ministerstva financí, spravedlnosti a vnitra. Zde byly definovány dvě pro Českou republiku stěžejní oblasti: zajištění transparentnosti skutečných vlastníků právnických osob a otázka konfliktu zájmů.

Tématem dalšího pracovního semináře se stal whistleblowing. Odborná veřejnost díky němu dostala možnost debatovat s experty Rady Evropy jak o současných postupech při řešení whistleblowingu v České republice, tak o praxi ve světě. Do diskuze přispěl i Ondřej Závodský, náměstek ministra financí, který díky svým vlastním zkušenostem s nahlašováním nekalé činnosti ve státní správě mohl upozornit na praktická úskalí současného systému. „Především je potřeba, aby existovala instituce, která konstatuje, kdo oním whistleblowerem je. Určitá ustanovení k tomu sice jsou v zákoně o státní službě, jenže ten se vztahuje jen na několik desítek tisíc státních úředníků. Oznamovatel ale může být v podstatě kdokoliv, kdo se o něčem dozví. A ten pak musí být chráněn před odvetnými opatřeními,“ uvedl Závodský.

Počátkem roku 2015 se uskutečnil workshop na téma „Trestní odpovědnost právnických osob“, v rámci něhož byly za účasti státních zástupců, soudců, zástupců Policie ČR a dalších státních orgánů definovány nejproblematičtější oblasti této poměrně nové legislativy. Seminář byl též příležitostí pro to, aby se s českými kolegy o své zkušenosti podělili experti z Nizozemí, Itálie, Lotyšska a Dánska. V současné je době zpracováván školící manuál pro orgány činné v trestním řízení zacílený právě na trestní odpovědnost právnických osob.

Poslední problematikou řešenou v rámci Projektu CZ10 bylo financování volebních kampaní a kandidatura nezávislých kandidátů. V této oblasti by v nejbližší době měla být zahájena práce na komparační studii se státy definovanými předními tuzemskými odborníky.

Studie a analýzy, které z těchto seminářů vznikly, stejně jako veškeré novinky a plánované akce, jsou veřejnosti k dispozici na internetových stránkách www.CZ10.cz.

Nejčtenější