CZ EN

ECOFIN: Ministři financí jednali o Ukrajině, sankcích a fiskálních pravidlech

Na dnešním zasedání Rady ECOFIN v Bruselu diskutoval ministr financí Zbyněk Stanjura se svými evropskými protějšky o hospodářských dopadech války na Ukrajině a mezinárodních sankcích proti Rusku. V rámci řádných bodů se debatovala pravidla pro fiskální politiky v roce 2023, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a nastavení nových pravidel mezinárodního zdanění korporací.

„Oceňuji rychlou a jednotnou reakci Evropské unie na velmi tvrdých sankcích vůči Rusku a Bělorusku, jejichž dlouhodobé dopady budou pro obě země zdrcující. Aktuálně Rada EU přijala už čtvrtý balíček sankcí, kterým zmrazila další majetky ruských oligarchů a zakázala investice do ruské ekonomiky, dovoz ruské oceli či vývoz aut a dalšího luxusního zboží,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Česká republika zůstává v čele zemí volajících po ještě přísnějších sankcích. Podporujeme odříznutí všech ruských bank od platebního systému SWIFT, uzavření evropských přístavů pro ruské lodě, rozšíření sektorových sankcí a úplnou diplomatickou izolaci Ruska v mezinárodních organizacích včetně obou postsovětských bank, ze kterých jsme iniciovali společný odchod zemí EU,“ dodal Zbyněk Stanjura.

Česká republika na evropské úrovni současně prosazuje posílení energetické bezpečnosti a omezování závislosti na ruské ropě a plynu. Změna hospodářského modelu v oblasti energetiky ale musí jít ruku v ruce se zastavením trendu rostoucího zadlužování evropských zemí a návratem k dodržování fiskálních pravidel v Paktu stability a růstu, tedy maximálního deficitu rozpočtu do 3 % HDP a maximálního státního dluhu do 60 % HDP.

„Pro letošek stále platí úniková doložka Komise, která nám umožní vypořádat se s výdaji souvisejícími s válkou na Ukrajině. Od příštího roku by ale dluhová a rozpočtová pravidla měla být znovu aktivována a ČR i EU se musí vrátit na cestu rozpočtové udržitelnosti. Není možné se donekonečna tvářit, že nové peníze rostou na stromech, a akceptovat život na dluh jako něco normálního,“ zdůraznil Zbyněk Stanjura.

V neposlední řadě ministři financí diskutovali návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který je součást klimatického balíčku Evropské komise Fit for 55. „Úkolem takzvaného uhlíkového cla je promítnout ceny emisních povolenek do ceny dovozu zboží do Evropy. Tím zabráníme, aby se energeticky náročná výroba přesouvala z Evropy do třetích zemí a obcházela tak přísná klimatická pravidla EU. V navrženém kompromisním znění návrh podporujeme,“ uzavřel Zbyněk Stanjura. Dle návrhu by měly CBAM podléhat cementárenský průmysl, výroba elektrické energie, výroba hnojiv, železo, ocel a hliník.

 

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.