Proběhl první den neformálního zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí EU
Praha ve dnech 3. a 4. dubna hostí neformální setkání ministrů financí a hospodářství a guvernérů centrálních bank zemí Evropské unie.
Zasedání řídí ministr financí a předseda Rady Ecofin Miroslav Kalousek. Jednání se účastní rovněž komisaři J. Almunia a Ch. McCreevy, prezident Evropské centrální banky J.-C. Trichet a prezident Evropské investiční banky P. Maystadt. Hostem prvního dne jednání byl i bývalý italský ministr financí a současný prezident think-tanku Notre Europe T. Padoa-Schioppa.
První den jednání byl věnován především aktuální hospodářské situaci a vývoji na finančních trzích. Ministři a guvernéři přitom reflektovali i výsledky summitu G20 2. dubna v Londýně.
Na začátku zasedání se ministři financí zabývali prováděním Paktu stability a růstu. Zejména projednali postup při nadměrném schodku (EDP), který se zahajuje u zemí, jejichž plánovaný či skutečný deficit vládního rozpočtu přesáhne 3% HDP. Ministři schválili návrhy rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku u Francie, Irska, Řecka a Španělska. Ministři se také shodli na novém rozhodnutí a doporučení Rady s cílem ukončit situaci nadměrného schodku v případě Spojeného království, u nějž byl EDP zahájen již v loňském roce. Všem jmenovaným zemím byly doporučeny kroky a stanoveny konkrétní lhůty k odstranění nadměrného deficitu v souladu s jejich individuálními podmínkami a rozpočtovými možnostmi. Ve světle zhoršené fiskální situace v EU ministři znovu potvrdili jako prioritu návrat k rozpočtové konsolidaci. Kromě EDP projednali ministři také stanovisko Rady ke stabilizačnímu programu Kypru. Veškeré právní akty - rozhodnutí a doporučení Rady a stanovisko Rady k programu Kypru – budou formálně přijaty na zasedání Rady 27. dubna.
Na společném jednání ministrů financí s guvernéry centrálních bank byla prvním tématem současná hospodářská a finanční situace. Ta je stále velmi složitá. Účastníci jednání vyjádřili znepokojení nad aktuálním propadem mezinárodního obchodu a dopady recese na trh práce. Rovněž se shodli, že pro oživení růstu je klíčové obnovení důvěry ekonomických subjektů, které je úzce vázáno na zlepšení situace ve finančním sektoru. V tomto ohledu byla zdůrazněna nutnost řešit špatná aktiva bank a rovněž potřeba zabývat se otázkou mezinárodních účetních standardů, mimo jiné v souvislosti s kroky podniknutými Spojenými státy. Neformální ECOFIN přivítal výsledky summitu G20 v Londýně, k nimž EU významnou měrou přispěla. Jako významný úspěch byla vyzdvižena dohoda o podstatném navýšení zdrojů mezinárodních finančních institucí, zejména MMF, a pokrok v otázkách regulace finančních trhů, v nichž se ve velké míře prosadil přístup EU.
Na závěr prvního dne zasedání zhodnotili ministři a guvernéři ekonomické přínosy a náklady rozšíření Evropské unie před pěti lety. Na dané téma již české předsednictví uspořádalo v Praze 2. března konferenci „Rozšíření EU – 5 let poté“. Ministři a guvernéři se shodli na tom, že historicky největší rozšíření EU v roce 2004 bylo z politického i hospodářského hlediska úspěšné. Rozšíření přineslo prospěch původním i novým členům a posílilo konkurenceschopnost i politickou váhu EU ve světě. V zemích, které v roce 2004 vstoupily do EU, došlo k výraznému zrychlení hospodářského růstu, zlepšení institucí a růstu životní úrovně. Vzhledem k dosaženému stupni integrace již rozlišování členských zemí na „staré“ a „nové“ v zásadě ztratilo smysl. Neformální ECOFIN také potvrdil, že současné hospodářské problémy některých zemí nejsou specifikem určitého regionu či nových členských států.
V sobotu 3. dubna bude neformální jednání ECOFINu pokračovat, na programu je téma reformy dohledu nad finančním trhem EU.
Radka Kohutová,
tisková mluvčí MF ČR pro CZ PRES