8. července 2008 Brusel - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Dne 8. července 2008 proběhlo v Bruselu jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Jednání Rady ECOFIN dne 8. července 2008 mělo následující program:

Řádné jednání Rady ECOFIN:

1. Přijetí programu jednání
2. Schválení seznamu bodů „A“
3. Představení programu předsednictví – veřejná diskuse
4. Provádění Paktu stability a růstu – omezené složení
5. • Stabilizační program – Belgie
   • Konvergenční program a ukončení EDP – Polsko
   • Zahájení EDP – Velká Británie
6. Přijetí eura Slovenskem – přijetí právních aktů
7. Vývoj cen ropy – výměna názorů
8. Řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy IASB – závěry Rady
9. Finanční trhy – aktuální situace a naplňování cestovního plánu Rady
   (vč. transparentnosti a ratingových agentur) – závěry Rady

 

K jednotlivým bodům:

Řádné jednání

2) Schválení seznamu „A“ položek

Popis problematiky:
Na úvod každého řádného zasedání Rady EU je zařazeno schválení seznamu tzv. „A“ položek, tzn. bodů, u kterých bylo dosaženo konsensu na nižších úrovních jednání (především COREPER I, II). Na seznamu A položek bylo zařazen mj. Rozhodnutí Rady schvalující externí auditory Evropské centrální banky.

Výsledek jednání:
Seznam A položek byl Radou ECOFIN schválen .

3) Představení programu předsednictví – veřejná diskuse

Popis problematiky:
Francouzské předsednictví (FR PRES, ministryně financí Christine Lagarde) představilo svůj program pro Radu ECOFIN, včetně agend jednotlivých zasedání, a ministři měli možnost se k francouzským prioritám vyjádřit. Bod byl projednán v režimu veřejné debaty, kterou mohli občané sledovat v přímém přenosu i ze záznamu.

Vývoj jednání:
FR PRES úvodem upozornilo na rozdanou nótu s návrhy na racionalizaci jednání Rady ECOFIN jako například omezení diskuse ministrů na body, u kterých nebyl na nižších úrovních dosažen konsensus či indikace času, který je rezervován na jednotlivé body programu.

FR PRES by rádo ukázalo, že EU je schopná řešit aktuální problémy občanů jako jsou vysoké ceny komodit a energií způsobené externími šoky či problémy evropských podniků plynoucích ze zhodnocujícího se eura.

FR PRES se chce v Radě ECOFIN soustředit na 3 hlavní oblasti: finanční služby, makroekonomickou situaci a daně.

V oblasti finančních služeb bude FR PRES usilovat především o pevnější a důvěryhodnější systém dohledu, který odpovídá realitě trhu s přeshraničními skupinami. FR PRES chce dosáhnout výsledků i v otázce rozdělení pravomocí mezi národními a zahraničními orgány dohledu, kde lze očekávat velkou diskusi. Spolupráci a vzájemnou informovanost mezi orgány dohledu by měly zlepšit i dva legislativní návrhy, na něž se FR PRES zaměří. Těmi jsou Solvency II a revize směrnice o kapitálové přiměřenosti. Dále by se měla zlepšit transparentnost mezi účastníky finančního trhu, FR PRES by chtělo dosáhnout dohody alespoň o systému registrací pro ratingové agentury a monitorování, jak tyto agentury dodržují svůj dobrovolný kodex chování. Pokud jde o makroekonomické otázky, FR PRES připomnělo výročí 10 let od založení Hospodářské a měnové unie (HMU) - téma fungování HMU bude předmětem neformálního zasedání Rady ECOFIN v Nice v září 2008. FR PRES bude úzce sledovat vývoj trhu s ropou. V návaznosti na úkoly zadané červnovou Evropskou radou chce FR PRES dosáhnout dohody o tom, jak zlepšit transparentnost a kvalitu informací na trzích s ropnými produkty. FR PRES se dále hodlá věnovat způsobům, jak zmírnit dopady vysokých cen ropy zejména na nejchudší vrstvy obyvatelstva. FR PRES označilo za důležitý  dialog s producenty ropy o otázkách zvýšení výrobní kapacity. V rámci daňových témat se za oblast DPH hodlá FR PRES soustředit na návrh týkající se DPH u finančních a pojišťovacích služeb a na návrh Evropské komise (EK) ohledně snížených sazeb DPH, kde jsou v popředí zájmu zejména služby s vysokým podílem lidské práce. Další oblastí je boj proti daňovým únikům a podvodům. Zde se FR PRES zaměří zejména na směrnici o zdanění úspor a posílení administrativní spolupráce. Pozornost bude v tomto pololetí věnována i daňovým nástrojům zacíleným na změnu chování občanů ve světě, kde bude cena energií stále dražší.

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti J. Almunia podpořil program FR PRES a přislíbil práci na naplnění všech představených priorit. Připomněl společnou práci předsednictví a EK na zkoumání možností, jak reagovat na zvýšené ceny energií. EK rovněž připravuje zprávu o fungování trhu se surovinami a ropou a bude pokračovat v analýzách dopadu ropných šoků  a situace na finančních trzích. EK uvítala záměr FR PRES diskutovat téma 10 let HMU  na neformálním zasedání Rady ECOFIN v září 2009. EK je rovněž připravena podílet se na řešení daňových otázek, jako je diskuse o snížených sazbách DPH, zlepšení boje proti daňovým podvodům, lepší využití daňových nástrojů ve zvyšování energetické účinnosti a v boji proti klimatické změně.

Komisař pro vnitřní trh a služby Ch. McCreevy za oblast finančních trhů podpořil další práci na implementaci přijatých cestovních plánů a posilování spolupráce mezi národními orgány dohledu. Informoval, že vedle práce na otázkách transparentnosti finančního trhu a revize směrnice o kapitálové přiměřenosti EK připravuje návrh k ratingovým agenturám. V oblasti retailových finančních služeb chce EK pokročit v mobilitě bankovních účtů. Evropská centrální banka (ECB) podpořila především důraz francouzského programu na finanční trhy a služby a podtrhla význam zvyšování finanční stability posílením dohledového rámce a implementací opatření v rámci přijatých cestovních plánů.

Vystoupení členských států:
V rámci diskuse všechny členské státy vyjádřily podporu francouzskému programu pro Radu ECOFIN na nadcházející pololetí. Nizozemí se ve svém vystoupení zaměřilo na otázky klimatické změny a připomnělo dohodu z Bali k cestovní mapě, která má vést k dosažení dohody v roce 2009 v Kodani. Ústředními problémy jsou vedle emisí CO2 a klimatické změny i nezávislost evropských ekonomik na ropě. Nizozemí uvítalo zařazení energetiky a klimatické změny s důrazem na systém obchodování s emisními povolenkami (Emission trading scheme - ETS) a evropské redukční cíle mezi priority FR PRES. 

Slovinsko vyjádřilo zájem, aby se Rada ECOFIN zapojila do diskusí o revizi Společné zemědělské politiky (SZP) a navrhlo zařazení této otázky např. na pracovní oběd některého z dalších zasedání.

Česká republika ocenila spolupráci v rámci předsednického tria na přípravě společného 18měsíčního programu a přislíbila maximální úsilí při hledání společných řešení v rámci stanovených priorit.

Polsko označilo za zásadní úkoly v oblasti energetického balíčku a vytvoření systému obchodování s emisemi CO2.

Portugalsko se ve svém vystoupení k programu FR zaměřilo na oblast finančních trhů a podpořilo pokračování práce na řešení otázek finanční stability a zlepšení dohledu v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Zároveň uvítalo uznání potřeby přemýšlet o Lisabonské strategii po roce 2010.

Německo dopředu upozornilo na problematiku, kde lze očekávat obtížnou diskusi, a tou je návrh směrnice o snížených sazbách DPH. Německo vyjádřilo nespokojenost zejména s postupem, kdy EK předložila návrh ke sníženým sazbám DPH u omezeného okruhu služeb ještě předtím, než proběhla v Radě ECOFIN formální diskuse o systému snížených sazeb jako celku.. Na závěr Německo zopakovalo svou podporu další práce v boji proti daňovým únikům.

Švédsko uvítalo, že přední místo na agendě FR PRES zaujímá klimatická změna. Pomocí tržních opatření a flexibilních mechanismů lze tento problém řešit bez přílišných nákladů. Stejnou prioritu přikládá Švédsko i práci na budoucnosti Lisabonské strategie. V reakci na vystoupení Německa ke sníženým sazbám DPH naopak návrh EK zhodnotilo jako konstruktivní s pozitivním dopadem na zaměstnanost v sektoru služeb.

Kypr se vyslovil pro dosažení konsensu v otázkách nepřímých daní, jako jsou DPH sazby, boj proti podvodům a opatření podporující energetickou efektivitu. Naopak přímé zdanění by mělo zůstat v kompetenci jednotlivých členských států.

Dánsko přivítalo prioritní postavení energie a klimatické změny na agendě FR PRES a shodně s Německem vyjádřilo zklamání nad tím, že EK předložila návrh ke sníženým sazbám DPH ještě před diskusí o obecných argumentech pro a proti a dopadech snížených sazeb v Radě ECOFIN.

Rakousko připomnělo vysoká očekávání občanů EU, pokud jde o reakce na finanční krizi či vysoké ceny ropy a potravin. Rakousko je skeptické, pokud jde o daňová řešení těchto problémů, zejména pokud jde o nepřímé zdanění energetických produktů, neboť snížení sazeb neodstraní příčiny nárůstu cen a nemusí vést ve svém důsledku k snížení cen pro spotřebitele. V otázkách finanční stability a Solvency II Rakousko podpořilo pragmatický přístup, který respektuje kompetence jednotlivých orgánů dohledu a specifika národních trhů.

Belgie vyjádřila podporu iniciativám v oblasti finanční stability, zlepšení fungování HMU a řešení otázek spojených s klimatickou změnou. Návrh EK ohledně snížených sazeb DPH Belgie vítá.

Výsledek jednání:
Francouzská ministryně poděkovala za podporu i všechny připomínky.

 

4) Provádění Paktu stability a růstu – omezené složení

• Stabilizační program – Belgie
• Konvergenční program a ukončení EDP – Polsko
• Zahájení EDP – Velká Británie

Popis problematiky:
Ministři projednali návrhy Stanovisek Rady ke stabilizačnímu a konvergenčnímu programu Belgie a Polska a zároveň ukončení procedury při nadměrném schodku (EDP) vůči Polsku. Rozhodnutí Rady byla projednána na nižších úrovních a předložena ministrům ke schválení bez rozporu. EK vydala poprvé od revize Paktu Rumunsku a Francii tzv. včasná politická doporučení, jakým způsobem by měly řešit své fiskální a strukturální problémy. Rada se k těmto doporučením nevyjadřuje jsou jí předloženy pouze pro informaci. V rámci tohoto bodu byla rovněž zahájena procedura při nadměrném schodku vůči Velké Británii.

Vývoj jednání:
S ohledem na konsensuální znění návrhů Stanovisek Rady k programům Polska a Belgie předloženým červencové Radě ECOFIN diskuse se omezila pouze na otázku zahájení EDP vůči Velké Británie. Britský ministr financí připomněl klíčové faktory v podobě kombinace řady externích faktorů ovlivňující situaci ve Velké Británii, zejména se dotkl dopadů turbulencí na finančních trzích na finanční sektor, vývoje cen ropy a dalších komodit jako jsou potraviny. Ekonomika Velké Británie je v podstatě zdravá, přesto se britská vláda rozhodla ji podpořit.

Slovinsko v této souvislosti připomnělo svou výhradu s navrženou metodologií pro stanovení národních střednědobých rozpočtových cílů (MTO). Předseda Hospodářského a finančního výboru (EFC) Xavier Musea přislíbil, že výbor se k této otázce vrátí v příštím roce.

Výsledek jednání:
Britský ministr financí souhlasil se zveřejněním aktů odsouhlasených ministry v rámci procedury při nadměrném schodku vůči Velké Británii.
Rada schválila stanoviska ke Stabilizačnímu programu Belgie a Konvergenčnímu programu Polska. Dále byla ukončena procedura při nadměrném schodku vůči Polsku a zároveň zahájena tato procedura vůči Velké Británii.

 

5) Přijetí eura Slovenskem – přijetí právních aktů

Popis problematiky:
Po politickém mandátu k přijetí Slovenska do eurozóny uděleném Evropskou radou 19. – 20. června 2008 bylo Radě ECOFIN předloženo k formálnímu schválení přijetí eura Slovenskem od 1. ledna 2009 a stanovení nezvratného konverzního poměr Slovenské koruny (SKK) k euru.

Přijetí eura Slovenskem doporučily ve svých Konvergenčních zprávách z roku 2008 Evropská komise (EK) i Evropská centrální banka (ECB). Kladné stanovisko následně dle předepsané procedury vyjádřila Rada ECOFIN (3. června 2008), Evropský parlament (17. června 2008), Evropská rada (19. června 2008) a Evropská centrální banka (3. července 2008). Po předchozím posvěcení všemi zúčastněnými institucemi šlo v této fázi již o formální krok.

Vývoj jednání:
Radě byly předloženy ke konečnému schválení dva formální akty – rozhodnutí Rady v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 a nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura na Slovensku – a jeden věcný návrh – nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2866/98 – konverzní poměr SKK. EK připomněla, že navržený konverzní poměr 30,1260 SKK/EUR je totožný s centrální paritou stanovenou Výborem pro ERM II s účinností od 29.5.2008, neboť tato odpovídá ekonomickým fundamentům a EK neshledala žádné důvody pro její modifikaci.

ECB shrnula své stanovisko vydané 3. července 2008 na žádost červnové Evropské rady. V něm podpořila navržené právní akty pro přijetí Slovenska do eurozóny, včetně zachování konverzního poměru na úrovni centrální parity, kterou ECB vyhodnotila jako odpovídající.

K danému bodu vystoupil ministr financí Slovenska a přislíbil, že jeho země vyvine maximální úsilí o zodpovědnou politiku uvnitř měnové unie.

Výsledek jednání:
Rada schválila všechny tři právní akty v podobě připravené Hospodářským a finančním výborem (EFC).

 

6) Vývoj cen ropy – výměna názorů

Popis problematiky:
Červnová Evropská rada 2008 vyzvala FR PRES, aby společně s Evropskou komisí zkoumalo proveditelnost a dopad opatření za účelem zmírnění důsledků náhlého nárůstu cen ropy a plynu a aby podaly zprávu před říjnovým zasedáním Evropské rady. FR PRES proto připravilo plán činností Rady ECOFIN s konkrétními úkoly a termíny v této oblasti během svého předsednictví. Jedná se konkrétně o:

1. fungování ropných trhů:
2. 1. hlubší porozumění formování ceny ropy včetně role finančních trhů a
   2. zvýšení transparentnosti informací o objemu komerčních zásob ropy EU;
3. inventarizace finančních instrumentů Evropské komise a Evropské investiční banky ke zvýšení energetické účinnosti a diverzifikaci zdrojů;
4. opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen ropy.

Vývoj jednání:
FR PRES otevřelo tento bod tím, že je třeba jej chápat v kontextu finanční krize a zároveň vyslovilo myšlenku, že bude v EU potřeba vybudovat systém založený na jiných než fosilních zdrojích.

K fungování ropných trhů FR PRES uvedlo, že tržní struktury zde nejsou příliš přehledné, takže je obtížné prokázat kartelové chování a kvantifikovat vliv spekulantů. Úkolem pro ministry financí je proto prosazovat větší transparentnost trhů. EU potřebuje politickou dohodu o tom, že bude data o zásobách ropy v zemích EU publikovat na týdenní bázi, jak to již činí Spojené státy, Japonsko či Korea. Dále FR PRES uvedlo, že by Rada měla požádat Evropskou komisi a Evropskou investiční banku, aby předložily ucelený přehled svých finančních nástrojů na podporu energetické účinnosti, šetrnosti spotřeby a diverzifikace zdrojů. Ohledně opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen ropy FR PRES sdělilo, že jde především o odlehčení nejzranitelnějším sociálním a profesním skupinám.

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti J. Almunia připomněl, že cena ropy je dnes na čtyřnásobku cen v roce 2004 a představuje vážné omezení pro řadu sektorů. V současnosti EU vydává na dováženou ropu 3,5% svého HDP, což se blíží poměru v období ropných krizí 70. let (4% HDP). Vzrůst cen ropy ubral v minulých 12 měsících 0,5% z růstu HDP a způsobil zvýšení „energetické inflace“  o více než 10 procentních bodů. Základním motorem růstu cen je podle EK vývoj fundamentálních veličin – především rostoucí poptávka v rozvíjejících se ekonomikách a omezení na straně nabídky. Jistý podíl finanční spekulace nelze vyloučit, ovšem tento faktor musí být nejprve analyzován. Namístě jsou nyní jak krátkodobá opatření tak dlouhodobé kroky. EK je připravena podílet se na úkolech zadaných červnovou Evropskou radou.

Komisař pro vnitřní trh a služby Ch. McCreevy informoval, že hodlá prošetřit chování hráčů stojících mimo ropný průmysl a finančních spekulantů na tomto poli. Spekulacím však nepřikládá přílišný význam, hlavní tlak na ceny ropy vytvářejí ekonomické fundamenty. EK se nicméně bude možným vlivem spekulací zabývat a předloží průběžnou zprávu na zářijovém neformálním zasedání Rady ECOFIN a konečnou zprávu na prosincovém zasedání Rady ECOFIN.

Prezident Evropské investiční banky P. Maystadt potvrdil, že hodlá na neformálním zasedání Rady ECOFIN provést inventarizaci svých finančních nástrojů na zvyšování energetické účinnosti, výstavbu infrastruktury hromadné dopravy a podporu výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů a nových technologií, zejména zachycování a ukládání emisí uhlíku (CCS).

Evropská centrální banka (viceprezident L. Papademos) se přiklonila k názoru EK, že hnacím motorem cen ropy jsou ekonomické fundamenty a nikoliv spekulace. Za klíčový faktor označila kombinaci nedostatku volných produkčních kapacit, jež v současnosti tvoří 2-3% produkce, což je historicky nízké číslo, a nízké cenové elasticity poptávky po ropě. Spekulanti mohou cenu ropy ovlivnit pouze krátkodobě.

Vystoupení členských států:
Většina členských států v diskusi podpořila týdenní publikaci stavu komerčních zásob ropy. Většina států dále výslovně odmítla snižování daní či dotace na pohonné hmoty v reakci a vysoké ceny ropy. Jeden stát (Švédsko) se dokonce domnívá, že v rámci boje s klimatickou změnou je třeba daně z pohonných hmot a energií spíše ještě zvýšit. Některé státy upozornily i na subvence v některých třetích zemích (např. Čína) – ty by měly být odstraněny. Opakovaně zazněl názor, že vysokým cenám ropy je třeba se přizpůsobit. Jako správné reakce byly zmíněny zvyšování energetické účinnosti, diverzifikace zdrojů rozvoj nových technologií a snížení závislosti na ropě. Cílená podpora nejchudším domácnostem je možná a některé členské státy k ní již přistoupily, případně o ní uvažují. Řada států potvrdila platnost Manchesterské dohody z roku 2005, která zahrnuje závazek zdržet se v reakci na vysoké ceny ropy distorzních opatření. V tomto kontextu více států kritizovalo balík finanční pomoci rybářskému sektoru navrhovaný Evropskou komisí. Pokud bude dnes EU dotovat rybáře, zítra začnou žádat o podporu a úlevy i další odvětví.

Pokud jde o příčiny nárůstu cen ropy, dva státy (především Itálie a do značné míry i Rakousko) vyjádřily názor, že se může jednat o cenovou bublinu, na níž mají podíl finanční spekulace a podpořily širokou analýzu finančních aspektů. Jeden z těchto států (Rakousko) také navrhl zdanění neočekávaných zisků ropných společností a spekulantů.

EK v reakci na diskusi členských států uvedla, že opatření navrhovaná pro rybářský sektor jsou jen jednou částí celkového dlouhodobého programu velké restrukturalizace evropského rybolovného průmyslu (snížení kapacit o 30-50%). EK plně podporuje Manchesterskou dohodu a je proti opatřením zkreslujícím cenové signály, její návrh je však zcela v souladu s mandátem červnové Evropské rady. Návrh ohledně snížené DPH na ropné produkty předloží EK ze své iniciativy, pro schválení se jako u všech daňových návrhů bude vyžadovat jednomyslnost v Radě.

Výsledek jednání:
FR PRES přivítalo další analýzy formování ceny ropy a role finančních trhů v tomto procesu. Mezi členskými státy nicméně převládá názor (mj. i na základě dosavadní analýzy EK a ECB), že současné vysoké ceny ropy odpovídají fundamentálním ekonomickým veličinám, takže nelze očekávat jejich pokles. Pokud jde o krátkodobá opatření na zmírnění dopadů vysokých cen ropy na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva a hospodářské sektory, ministři potvrdili platnost Manchesterské dohody z roku 2005: daňová ani jiná opatření nesmí ohrozit volné přizpůsobení trhu. Vhodnost či nevhodnost subvencí a daňových pobídek bude diskutována na neformálním zasedání Rady ECOFIN v září 2008 a následném řádném jednání Rady ECOFIN v říjnu 2008. Výsledkem jednání je politická dohoda o zavedení týdenního reportování o stavu zásob ropy v EU za účelem větší transparentnosti trhu.

 

7) Řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy IASB – závěry Rady

Popis problematiky:
Rada projednala závěry k problematice řízení a správy a financování IASB/IASCF (Rada pro mezinárodní účetní standardy / Nadace výboru pro mezinárodní účetní standardy). Cílem je zvýšit účast EU na vývoji mezinárodních účetních standardů, zejména vzhledem k významu těchto standardů pro finanční trhy EU, a podpořit proces zefektivnění správy IASB/IASCF. Rada v závěrech mj. podporuje vytvoření Rady pro monitorování činnosti IASCF, kde by měly být zastoupeny i orgány odpovědné za finanční stabilitu. IASB by měla dosáhnout větší transparentnosti a legitimity svých postupů stanovování standardů a programů, zejména systematičtějšími veřejnými konzultacemi o pracovním programu IASB.

Výsledek jednání:
FR PRES úvodem oznámilo, že závěry byly dostatečně projednány na nižších úrovních a nepovažuje proto za nutné o nich vést další diskusi. Žádný členský stát k bodu nevystoupil a závěry byly přijaty v předložené podobě..

 

8) Finanční trhy – aktuální situace a naplňování cestovního plánu Rady
    (vč. transparentnosti a ratingových agentur) – závěry Rady

Popis problematiky:
Ratingovým agenturám (CRA) je přisuzován výrazný podíl na vzniku stále aktuální krize na finančních trzích. Přestože Výbor evropských regulátorů cenných papírů (CESR) a Expertní skupina pro evropské trhy cenných papírů (ESME) nedoporučily regulovat ratingové agentury na EU úrovni, Evropská komise je opačného názoru a dosavadní opatření trhu neshledává jako dostatečná. Evropská komise proto hodlá v říjnu 2008 předložit legislativní návrh, který by měl zavést registrační princip pro ratingové agentury a zároveň by měl obsahovat i ustanovení ohledně transparentnosti činnosti ratingových agentur a střetu zájmů. V tomto duchu byl připraven i návrh závěrů Rady ECOFIN, podle nichž „Rada sdílí názor Komise …že mohou být nutné regulační změny …“. Podle zatím velice rámcových představ Evropské komise by ratingové agentury měly po registraci podléhat i dohledu.

Vývoj jednání:
FR PRES úvodem oznámilo, že problematiku ratingových agentur nehodlá diskutovat vzhledem k tomu, že návrh závěrů se jeví jako neproblematický. FR PRES vyjádřilo přesvědčení, že je třeba pro ratingové agentury zavést na EU úrovni registrační princip obdobný tomu, jaký funguje ve Spojených státech, formou regulace, a zároveň informovalo, že na zasedání G8 budou ratingové agentury vyzvány, aby respektovaly Kodex IOSCO (Mezinárodní organizace komisí cenných papírů).
Několik států (Švédsko, Česká republika a Velká Británie) poukázalo na potřebu další analýzy fungování ratingových agentur před tím, než bude definitivně rozhodnuto o jejich regulaci na EU úrovni. Dle jednoho z nich spočívá hlavní problém v tom, že finanční instituce nepodrobovaly hodnocení ratingových agentur žádné kritice, což regulace agentur neřeší.

Výsledek jednání:
Návrh závěrů byl Radou schválen v předložením znění. V dané fázi se jeví jako velice pravděpodobné, že Evropská komise nakonec navrhne minimálně zavedení registračního principu pro ratingové agentury prostřednictvím návrhu nařízení Rady a Evropského parlamentu na úrovni EU.

Pokud bude nakonec legislativní návrh k ratingovým agenturám Evropskou komisí předložen, bude projednáván i v době CZ PRES.