Novinky

Přijetí daru (osobních ochranných pomůcek) příspěvkovou organizací bez souhlasu zřizovatele

odbor 12 - Financování územních rozpočtů
odbor 12 - Financování územních rozpočtů

Vydáno

  • Územní rozpočty
  • Rozpočtová pravidla
  • Metodika
  • Hospodaření obcí a krajů
  • Hospodaření územních rozpočtů
  • Veřejný sektor

Samotné účetní zachycení ochranných prostředků na straně příspěvkové organizace nemá vliv na skutečnost, zda porušila zákon č. 250/2000 Sb., nebo nikoliv. Účetnictví pouze zachycuje ekonomickou realitu, ale nevytváří ji. Tedy příspěvkové organizace by neměly mít žádné obavy v souvislosti se samotným zaúčtováním přijatých ochranných prostředků v účetních knihách.

Podle ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. „příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas“. Pokud by byly ochranné prostředky nabývány do vlastnictví zřizovatele a zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině případy, ve kterých je nezbytný jeho předchozí písemný souhlas, tak u takového majetku by tohoto souhlasu nebylo potřeba.

Dále je v ustanovení § 27 odst. 7 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. stanoveno, že do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to „…darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele“. V tomto případě je písemný souhlas zřizovatele nezbytný vždy ke každému právnímu jednání.

Podle ustanovení § 37b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. „předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, nebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 6 (vymezení v rámci zřizovací listiny), se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží.“. V uvedeném případě se však nejedná o přestupek ani o porušení rozpočtové kázně.

Zákon č. 250/2000 Sb. nezná žádný speciální postup v návaznosti na vyhlášení nouzového stavu. V této souvislosti je tak vhodné uvést, že záměrem zákona č. 250/2000 Sb., v případě výše uvedeného ustanovení týkajícího se nabývání majetku ze strany příspěvkové organizace, byla skutečnost, aby příspěvkové organizace bezúplatně nenabývaly majetek do svého vlastnictví nebo vlastnictví zřizovatele, který by byl nevyužitelný v rámci činnosti příspěvkové organizace (nebo zřizovatele), neúměrně by zvýšil náklady související s jeho provozem apod. V případě distribuce ochranných prostředků z MV do jednotlivých škol se nedá polemizovat o účelu a současně je zřejmé, že se tím nijak navýšily náklady ať už příspěvkové organizace nebo jejího zřizovatele. Důvodová zpráva k § 27 zákona č. 250/2000 Sb. uvádí, že:

„Předchozí písemný souhlas je nezbytný z důvodu možného dopadu přijetí daru nebo dědictví na rozpočet příspěvkové organizace, ale i zřizovatele. Náklady na údržbu, opravy nebo provoz darovaného nebo děděného majetku by mohly ohrozit rozpočet příspěvkové organizace, a ta by mohla chybějící finanční prostředky požadovat od svého zřizovatele. Zřizovatel musí být o nabytí majetku darem nebo děděním informován i proto, že bude-li finanční situace příspěvkové organizace v důsledku přijetí např. peněžitého daru výrazně lepší, může jí být snížen příspěvek na provoz poskytovaný z rozpočtu zřizovatele“.

V případě přijatých opatření podle zákona č. 240/2000 Sb. nebylo také mnohdy z objektivních důvodů, např. probíhající nařízené karantény či přísná přijatá hygienická opatření, možné v tak krátkém časovém úseku zajistit písemný souhlas ze strany zřizovatele, aniž by se tím narušilo zajištění včasnosti nabytí ochranných prostředků.

S ohledem na výše uvedené, tak podle našeho názoru přijetí ochranných prostředků ze strany příspěvkových organizací bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele v období vyhlášeného nouzového stavu a přijatých opatření podle krizového zákona sice nebylo v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., ale s ohledem na objektivní skutečnosti – např. časová tíseň, v mnoha případech možné a případné čekání na udělení písemného souhlasu ze strany zřizovatele by bylo v rozporu s účelem, pro který byly tyto ochranné prostředky poskytnuty, tedy včasné zajištění ochrany zaměstnanců při výkonu zaměstnání, lze učinit závěr, že toto pochybení nemohlo, a to ani potenciálně, mít negativní vliv na hospodaření obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací.

 

Doporučované

Nejčtenější