Územní samosprávné celky v srpnu letošního roku nadále prosperují a překonávají výsledky hospodaření z období před vypuknutím pandemie COVID-19. Hospodaření územních rozpočtů se nachází v dobré finanční kondici, a to přes přetrvávající ruskou invazi na Ukrajině a současnou vysokou inflaci. I když výdaje územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) na pomoc Ukrajině jsou do značné míry kompenzovány ze státního rozpočtu, tak jejich kontinuální růst má dopad na jejich hospodaření. Dopad na územní rozpočty má také inflace, která však poprvé po třinácti měsících akcelerace poprvé zpomalila. Navzdory těmto negativním vlivům se meziročně zlepšilo saldo hospodaření územních rozpočtů, a to v důsledku menších restriktivních opatření souvisejících s epidemií a především posíleného inkasa daňových příjmů, konkrétně daně z přidané hodnoty.

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku negativně poznamenány zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů ÚSC však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácení příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce významně překonat jejich inkaso z roku 2021 o cca 43 mld. Kč a v následujících letech nadále růst. Na tom by se měl podílet zejména růst inkasa daně z přidané hodnoty. 

Ruská invaze na Ukrajině, která započala v únoru letošního roku, měla negativní dopad na globální ekonomiku, neboť přispěla k akceleraci burzovních cen energií a ropy vedoucí k vzestupu cen pohonných hmot a také vedla ke zdražování některých druhů zemědělských potravin (např. pšenice). V konečném důsledku se současná hospodářská situace projevila především v dalším růstu inflace (v srpnu meziroční růst o 17,2 %). Obce však nemají špatnou výchozí pozici, konkrétně nedostatek vlastních příjmů, aby nemohly čelit zvýšeným cenám energií bez pomoci státního rozpočtu, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda. Na výdajovou stránku veřejných rozpočtů má také dopad schválený Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc. 

Probíhající inflace sice přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů ÚSC, ale zároveň zvyšuje jejich výdaje (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií). Navzdory přetrvávající inflaci investiční aktivity ÚSC rostou a překonávají investice z doby před vypuknutím pandemie. K tomu pravděpodobně přispělo i nezvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB, která pod vedením nového guvernéra ponechala základní úrokové sazby na stejné úrovni a zvrátila tak trend jejich permanentního růstu. Zpomalení inflace koresponduje s prognózou ČNB, která predikuje postupné zpomalování inflace ke konci letošního roku. 

Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách (.XLSX, 46 kB).

 

Hospodaření územních rozpočtů

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily k 31. 8. 2022 s přebytkovým saldem rozpočtu ve výši 40 mld. Kč¹. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání² přebytek hospodaření činí 39,7 mld. Kč. Meziročně se výsledek hospodaření navýšil pouze marginálně (o 1,9 %, tj. 0,8 mld. Kč), avšak v komparaci s rokem 2020 (období první vlny pandemie COVID-19)³ si saldo polepšilo dokonce o 102,6 %, tj. 20,3 mld. Kč. Naopak při porovnání výsledků s obdobím před pandemií, tedy srpnem 2019, výsledek hospodaření klesl, a to o 1,9 mld. Kč, tj. 4,5 % (viz graf č. 1). Územní rozpočty si v současné době i přes hospodářský útlum způsobený pandemií COVID-19 a invazi ruských vojsk na Ukrajině vedou velice dobře.

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v srpnu letošního roku činily 483,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,3 %, tj. o 41,3 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání² celkové příjmy činí 370,8 mld. Kč. Územní rozpočty vykazují růst celkových příjmů oproti roku 2020, ale též v komparaci s rokem 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie. Celkové příjmy ÚSC tedy konstantě rostou, a to i bez ohledu na hospodářský útlum vyvolaný pandemií nebo invazí ruských vojsk na Ukrajině. Vlastní příjmy  územních rozpočtů dosáhly v srpnu 298,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,4 %, tj. o 46,4 mld. Kč. Meziroční růst vlastních příjmů byl způsoben navýšením daňových příjmů, které dosáhly 254,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,7 %, tj. o 38,3 mld. Kč. Objem přijatých transferů územními rozpočty v letošním roce mírně klesl, a to o 2,6 %, tj. o 4,9 mld. Kč, na 185,2 mld. Kč. K meziročnímu poklesu došlo, jak na straně přijatých investiční transferů, které klesly o 12,8 %, tj. o 2,4 mld. Kč, na 16,5 mld. Kč, tak na straně neinvestičních přijatých transferů, které se snížily o 1,5 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 168,7 mld. Kč. Na základě podílu vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech o přímé náklady na vzdělávání, který ke konci srpna činil 80,6 % a meziročně vzrostl, lze konstatovat, že územní rozpočty jsou velmi finančně soběstačné a relativně nezávislé na přijatých transferech. 

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v srpnu 2022 dosáhly 443,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 10,1 %, tj. o 40,6 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání² celkové výdaje⁴ činí 331,1 mld. Kč. V absolutním vyjádření se na meziročním růstu podílely zejména běžné výdaje, které na konci srpna zaznamenaly růst o 27,9 mld. Kč a dosáhly 365,1 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. V procentuálním vyjádření byl meziroční růst celkových výdajů vyvolán především růstem kapitálových výdajů, které v srpnu letošního roku vzrostly o 19,2 % na 78,8 mld. Kč. V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, realizovaly ÚSC k 31. 8. 2022 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 2,4 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny).

 

I. Hospodaření krajů

Kraje k 31. 8. 2022 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 5,6 mld. Kč. Saldo rozpočtu sice v porovnání s minulým rokem kleslo o 6,6 %, tj. 0,4 mld. Kč, ale i tak překonalo výsledky hospodaření z  období před vypuknutím pandemie COVID-19 (viz graf č. 2). Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí o přímé náklady na vzdělávání² saldo hospodaření dosáhlo 5,3 mld. Kč. Většina krajů hospodařila s kladným saldem rozpočtu, přičemž nejvyšší přebytek zaznamenal Liberecký kraj. Deficit vykázal pouze Kraj Vysočina, Pardubický a Královehradecký kraj. 

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů v srpnu letošního roku činily 204,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 4,6 %, tj. o 9 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 104,5 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱ dosáhly 65,9 mld. Kč (meziroční růst o 19 %, tj. o 10,5 mld. Kč) a tvořily 63 % celkových příjmů očištěných o přímé náklady na vzdělávání. Kraje jsou oproti obcím méně soběstačné, neboť vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech. 

Vlastní příjmy meziročně vzrostly v důsledku růstu daňových příjmů, které se navýšily o 16,8 %, tj. o 8,5 mld. Kč, na 59,2 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 %, postupné oživení hospodářského růstu a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa daně z přidané hodnoty o 20,4 %, tj. o 5,6 mld. Kč, na 33 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 11,8 %, tj. o 1,5 mld. Kč, na 14,5 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 13,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 11,2 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2015 a 2020). Na základě makroekonomických predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Na konci srpna 2022 kraje přijaly transfery v celkové výši 138,9 mld. Kč a meziročně tak klesly o 1,1 %, tj. o 1,5 mld. Kč. Objem přijatých transferů se sice oproti předešlému roku snížil, ale v porovnání s předcovidovým obdobím došlo k jeho zásadnímu růstu (o 30,5 mld. Kč).  

Neinvestiční transfery, které v srpnu činily 133,5 mld. Kč, meziročně vzrostly pouze nepatrně (konkrétně o 1 %). Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 100,4 mld. Kč (meziroční růst o 3,2 %, tj. o 3,1 mld. Kč) a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v hodnotě 17,8 mld. Kč (meziroční pokles o 4,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč). Kraje také v letošním roce obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 0,8 mld. Kč a ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,3 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4. 

Přijaté investiční transfery meziročně klesly o 33,4 %, tj. o 2,7 mld. Kč, na 5,5 mld. Kč. Mezi nejvýznačnější investiční transfery se zpravidla řadí transfery poskytnuté z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 2,8 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,1 mld. Kč. Dále se jedná o transfery poskytované Státního fondu dopravní infrastruktury na Financování dopravní infrastruktury ve výši 1,9 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů k 31. 8. 2022 činily 199,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5 %, tj. o 9,4 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání³ celkové výdaje činí 99,2 mld. Kč. To bylo způsobeno navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 5,2 %, tj. o 9 mld. Kč, na 181 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 134,3 mld. Kč a tvořily 74,2 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6. 

Kapitálové výdaje ke konci srpna také meziročně vzrostly o 2,4 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 18,2 mld. Kč, a to i přes omezení investičních transferů nebo významný růst cen stavebního materiálu. Zvýšená investiční aktivita koresponduje s tím, že kraje převážně uskutečňující investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku. 

Kraje dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 9,6 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v srpnu dosáhl 30 % a meziročně poklesl. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoⁱⁱ představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. Ke konci srpna letošního roku očištěné provozní saldoii krajů činilo 14,4 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 12,8 mld. Kč. Investiční potenciál krajů byl tak téměř celý využit. 

K 31. 8. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 1,6 mld. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Libereckého kraje. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 67 kB)

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za červen 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - červen 2022⁵.

 

II. Hospodaření obcí

Obce k 31. 8. 2022 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 34,3 mld. Kč, což představuje nejlepší výsledek hospodaření od roku 2013. Meziročně překonalo saldo minulého roku o 4,7 %, tj. o 1,5 mld. Kč a oproti roku 2019 dokonce o 12,8 %, tj. o 3,9 mld. Kč (viz graf č. 7). Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání3 saldo hospodaření dosáhlo 34,3 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v srpnu letošního roku skončil v přebytku 14,6 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 79 mld. Kč a výdaji v hodnotě 64,4 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci srpna činily 205,7 mld. Kč, výdaje 186 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 19,7 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 571 obcí (25,2 % z celkového počtu obcí). 

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí na konci srpna letošního roku dosáhly 284,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13 %, tj. o 32,8 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 272 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱ činily 232,1 mld. Kč (meziroční růst o 18,3 %, tj. o 35,9 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují tak významnou závislost na přijatých transferech. 

Vlastní příjmy meziročně vzrostly v důsledku růstu daňových příjmů, které se navýšily o 18 %, tj. o 29,8 mld. Kč, na 195,2 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %, postupné oživení hospodářského růstu a probíhající inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty o 20,4 %, tj. o 15,5 mld. Kč, na 91,2 mld. Kč.  Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 12,7 %, tj. o 5,2 mld. Kč, na 46,4 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 14 %, tj. o 4 mld. Kč, na 32,5 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2015 a 2020). Na základě makroekonomických predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Na konci srpna 2022 obce přijaly transfery v celkové výši na 52,6 mld. Kč, které meziročně klesly o 5,5 %, tj. o 3 mld. Kč. Objem přijatých transferů sice nepřekonal hodnoty z roku 2020, ale oproti předcovidovému období vzrostl o 16,4 %, tj. o 7,4 mld. Kč. 

Neinvestiční transfery, které v srpnu letošního roku činily 40,9 mld. Kč, meziročně poklesly (o 7,9 %, tj. o 3,5 mld. Kč). Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 12,8 mld. Kč (meziroční růst o 3,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč) a dotace pro soukromé školy ve výši 2,4 mld. Kč (meziroční růst o 17,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Z kapitoly MPSV byly přijaty transfery na výkon činnosti obcí s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v hodnotě 1,6 mld. Kč. Obce přijaly ke konci srpna příspěvek na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,9 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 9.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly na 11,7 mld. Kč, ale jejich růst byl marginální (konkrétně o 4,2 %, tj. o 0,5 mld. Kč). Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 2,9 mld. Kč (meziroční pokles o 0,8 mld. Kč, tj. o 25,9 %), dále se jedná o transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo životního prostředí určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 1,5 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč, tj. o 64 %). Další významné investiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 10.

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí k 31. 8. 2022 činily 250,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,3 %, tj. o 31,3 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové výdaje⁴ činí 237,7 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 11,3 %, tj. o 19,3 mld. Kč, na 190,5 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 48 mld. Kč. Odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 11. 

V srpnu se meziročně navýšily (konkrétně o 24,8 %, tj. o 12 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 60,4 mld. Kč. Tento růst zcela koresponduje s navýšením investičních transferů a s ponecháním základních úrokových sazeb ze strany ČNB. Obce dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 26,6 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 31. 8. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ obcí činilo 69,7 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 48,7 mld. Kč. Z toho plyne, že obce prozatím v tomto roce neprofinancovali provozní saldo ve výši 21 mld. Kč. 

K 31. 8. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 955,5 mil. Kč. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (415,3 mil. Kč) a v obcích Moravskoslezského a Středočeského kraje. Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 67 kB).

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za červen 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - červen 2022.⁵

 

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 31. 8. 2022 s celkovými příjmy ve výši 3,2 mld. Kč (meziroční růst o 3,8 %, tj. o 0,1 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 3,1 mld. Kč (meziroční růst o 15,6 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,1 mld. Kč a meziročně tak pokleslo o 72 %, tj. o 0,3 mld. Kč.

 

Dokumenty ke stažení

• Měsíční zpráva - tabulky hospodaření územních rozpočtů za leden až srpen 2022 XLSX (17kB)
• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 - srpen XLS (178kB)
• Tabulky hospodaření územních rozpočtů - srpen XLSX (46kB)
• Výdaje ÚSC na pomoc Ukrajině za měsíc srpen XLSX (67kB)

 

---

 

¹ Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
² Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření. 
³ Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie nemoci COVID-19 vyvrcholila na začátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období srpen 2019 je považováno za tzv. „předcovidové období“. 
⁴ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb. Odhad může být ovlivněn jiným dotačním programem. 
⁵ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy 
ⁱⁱ Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků