Novinky

Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2022

Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2022

oddělení 1202 - Rozpočtové analýzy hospodaření územních rozpočtů
oddělení 1202 - Rozpočtové analýzy hospodaření územních rozpočtů

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Hospodaření územních rozpočtů
  • Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů
  • Hospodaření obcí a krajů
  • Monitoring hospodaření obcí

Konec čtvrtletí roku 2022 byl doprovázen postupným rozvolňováním restriktivních opatření vlády v boji proti pandemii koronaviru, v návaznosti na to také nižšími podpůrnými opatřeními (např. nižší objem a pozdější výplata mimořádného neúčelového příspěvku obcím), dále rostoucí základní úrokovou sazbou ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), jakožto nástroj zpomalení inflace, koncem rozpočtového provizoria, ale také pokračující ruskou invazí na Ukrajině. Veškeré výše uvedené události měly nežádoucí vliv (např. zdražení úvěrů, zvýšené výdaje související s poskytnutou pomocí Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, prodražování stavebních prací) na výsledky hospodaření územních samosprávných celků, jejichž saldo dosáhlo v březnu letošního roku nejnižší úrovně od roku 2016. Na druhou stranu rostoucí inflace pozitivně ovlivňuje růst inkasa daňových příjmů, zejména příjem z daně z přidané hodnoty. Zatímco kraje byly v tomto ohledu poznamenány o mnoho více, tak obce vykazují lepší výsledky než před vypuknutím pandemie. 

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku 2021 negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Přesto však objem daňových příjmů krajů a obcí překonal objem daňových příjmů z roku 2020, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2021. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Naopak je prozatím předpokládán významnější meziroční pokles inkasa daně z příjmů právnických osob.  

Rozpočty územních samosprávných celků jsou stále více negativně ovlivňovány pokračující ruskou invazí na Ukrajině, která vedla v tuzemské ekonomice ke zpomalení jejího růstu, oslabení české koruny a růstu inflace (meziroční růst o 12,7 %). V souvislosti s pomocí občanům Ukrajiny, kteří prchají před válkou do České republiky, vláda schválila Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc. V roce 2022 lze počítat na výdajové stránce státního rozpočtu a územních rozpočtů s růstem výdajů týkajících se poskytnuté pomoci Ukrajině a jejímu obyvatelstvu. Dále lze očekávat i další růst inflace, která sice přispěje ke zvýšení příjmů územních samosprávných celků, ale zároveň zvýší i nezbytné výdaje. V návaznosti na růst inflace lze predikovat v nejbližších měsících další zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB s cílem zajistit cenovou stabilitu.

Ke konci března roku 2022 obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) dosáhly kladného výsledku hospodaření ve výši 16 mld. Kč1. V komparaci s březnem roku 20202 přebytek územních rozpočtů klesl o 10,6 %, tj. o 1,9 mld. Kč (viz graf č. 1). V případě rozpočtů územních samosprávných celků došlo meziročně ke snížení jejich příjmů a výdajů. Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 159,2 mld. Kč a meziročně klesly o 5,5 %, tj. o 9,3 mld. Kč. Příjmy územních rozpočtů zaznamenaly pokles i v komparaci s rokem 2020, tedy obdobím před propuknutím první vlny pandemie COVID-19, a to o 1,9 %. Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v březnu 2022 dosáhly 143,3 mld. Kč a meziročně se snížily o 4,8 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání3  celkové příjmy činí 166,6 mld. Kč, výdaje4   100,4 mld. Kč.

Graf - Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda ÚSC za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda ÚSC za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
březen
Příjmy celkem 105431,18 104518,89 103823,46 116556,97 115927,34 135275,33 151028,8 162223,59 168475,08 159213,94
Výdaje celkem 84225,26 87017,35 89680,79 86443,3 95509,29 112386,75 126950,94 144375,35 150439,38 143256,39
Saldo 21205,92 17501,55 14142,68 30113,67 19418,05 22888,58 24077,86 17848,25 18035,71 15957,55

Vlastní příjmyi územních rozpočtů k 31. 3. 2022 činily 97,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 10,6 %, tj. o 9,3 mld. Kč. Meziroční růst byl vyvolán především růstem daňových příjmů, které dosáhly 81,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9 %, tj. o 6,8 mld. Kč. Objem daňových příjmů převýšil dokonce jejich inkaso v roce 2020, a to o 7,1 % (viz graf č. 2). Na meziročním růstu vlastních příjmů se dále také podílelo zvýšení objemu nedaňových příjmů, které se meziročně navýšily o 16 % a dosáhly 13 mld. Kč. Největší procentuální meziroční růst na příjmové straně územních rozpočtů byl zaznamenán u kapitálových příjmů, a to o 40,6 % na 2,6 mld. Kč.

Graf - Graf č. 2: Vývoj struktury příjmů ÚSC za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 2: Vývoj struktury příjmů ÚSC za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
březen
Daňové příjmy 56160,6 54703 47169 55338,69 61249 69245,04 74676,28 77519,85 74886,58 81644,28
Nedaňové příjmy 7996,46 7906,22 7807,81 7934,34 8120,35 9305,9 9128,22 10028,59 11203,72 12997,7
Kapitálové příjmy 1679,62 1150,88 1075,83 1906,91 1550,61 1705,37 1672,13 1376,99 1874,07 2635,32
Transfery 39631,34 40771,16 47798,14 51453,14 44995,82 55025,99 65575,89 73295,77 80527,4 62025,07
Příjmy celkem 105431,18 104518,89 103823,46 116556,97 115927,34 135275,33 151028,8 162223,59 168475,08 159213,94

Na konci čtvrtletí roku 2022 meziročně poklesl objem přijatých transferů územními rozpočty, a to o 23 %, tj. o 18,5 mld. Kč, na 62 mld. Kč. Tento objem také klesl i v komparaci s „předcovidovým“ obdobím, a to o 15,4 %. Na meziročním snížení objemu přijatých transferů se podílel zejména pokles neinvestičních transferů, které k 31. 3. 2022 dosáhly 58,8 mld. Kč a meziročně klesly o 22,4 %, tj. o 17 mld. Kč. V rámci neinvestičních transferů došlo k nejvýraznějšímu propadu na straně přímých nákladů na vzdělávání z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), a to o 22,3 %, tj. o 12,2 mld. Kč, na 42,6 mld. Kč, a na straně neinvestičních nedávkových transferů podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytovaných z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), které meziročně klesly o 53 %, tj. o 6,4 mld. Kč, na 5,7 mld. Kč. Tento významný propad je způsoben tím, že státní rozpočet do poloviny března hospodařil dle pravidel rozpočtového provizoria5 . Reálně tak k žádnému propadu příjmů ze státního rozpočtu u výše uvedených transferů v roce 2022 nedojde. Přijaté investiční transfery meziročně také poklesly o 31,5 %, tj. o 1,5 mld. Kč, na 3,3 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější investiční transfery lze řadit projekty v rámci operačních programů spolufinancovaných z fondů EU, kdy z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) přijaly obce a kraje v rámci Integrovaného regionálního operačního programu celkem 2,5 mld. Kč, tedy o 0,9 mld. Kč méně nežli v předešlém roce. 

Běžné výdaje územních rozpočtů zaznamenaly k 31. 3. 2022 mírný propad, neboť meziročně klesly o 6,3 %, tj. o 8,4 mld. Kč, na 126,3 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z hlediska odvětví běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku přímých nákladů na vzdělávání) a do odvětví dopravy. Útlum se však týkal pouze běžných výdajů, nikoliv těch kapitálových, které naopak na konci čtvrtletí letošního roku vzrostly o 7,9 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 17 mld. Kč. V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací ukrajinských občanů do České republiky, územní samosprávné celky k 31. 3. 2022 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 241,4 mil. Kč. 

I. Kraje

Kraje v březnu roku 2022 hospodařily s přebytkovým saldem rozpočtu ve výši 2,8 mld. Kč. V komparaci s předchozím rokem vykázaly zhoršení hospodaření o 0,7 mld. Kč a oproti roku 2020 („předcovidové“ období) dokonce o 2,2 mld. Kč (viz graf č. 3). Z celkového počtu 13 krajů skončilo saldo rozpočtu v deficitu u 5 krajů, přičemž nejhorší výsledek hospodaření byl zaznamenán ve Zlínském kraji. 

Graf - Graf č. 3: Vývoj příjmů, výdajů a salda krajů za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 3: Vývoj příjmů, výdajů a salda krajů za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
březen
Příjmy celkem 42445,07 42518,67 45072,79 49612,08 51382,62 60785,59 71227,39 78649,45 84812,96 70406,58
Výdaje celkem 36723,53 36729,09 42754,71 39932,53 46029,94 54072,25 63198,28 73670,61 81297,08 67607,42
Saldo 5721,53 5789,59 2318,07 9679,54 5352,67 6713,34 8029,11 4978,84 3515,87 2799,16

Celkové příjmy krajů na konci čtvrtletí dosáhly 70,4 mld. Kč a meziročně se snížily o 17 %, tj. o 14,4 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání3 celkové příjmy činí 32,6 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyi činily 21,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,5 %, tj. o 1,3 mld. Kč. K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 5,7 %, tj. o 1 mld. Kč, na 19,1 mld. Kč. Objem daňových příjmů krajů dokonce dosáhl nejvyšší hodnoty od vzniku krajů. Přispělo k tomu především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021, a to z 8,92 % na 9,78 %. Na meziročním nárůstu objemu daňových příjmů se podílel zejména růst inkasa daně z přidané hodnoty o 18,8 %, tj. o 1,8 mld. Kč. Na druhou stranu k meziročnímu růstu nepřispěly daně z příjmů fyzických osob, které poklesly o 12,2 %, tj. o 0,6 mld. Kč. Příčinou tohoto poklesu bylo především zrušení superhrubé mzdy a výplata kompenzačního bonusu podnikatelům.

Graf - Graf č. 4: Vývoj struktury daňových příjmů krajů za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 4: Vývoj struktury daňových příjmů krajů za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
březen
Daňové příjmy 13345,2 12510,95 10731,94 13178,71 14984,4 16434,89 17652,58 18439,19 18044,84 19080,41
Daně z příjmů fyzických osob 3462,75 3233,41 3213,36 3564,31 3872,66 4420,06 5258,03 5462,63 4610,64 4049,46
Daně z příjmů právnických osob 3785,11 2320,88 1654,85 2912,49 3073,75 3153,93 3700,83 3470,53 4045,95 3883,55
Daň z přidané hodnoty 6092,36 6948,61 5857,82 6695,41 8025,37 8838,22 8672,23 9479,76 9334,14 11084,07
Ostatní daňové příjmy 4,98 8,04 5,91 6,5 12,61 22,68 21,49 26,27 54,11 63,33

U objemu přijatých transferů kraji byl v březnu roku 2022 zaznamenán meziroční propad, a to o 24,3 %, tj. o 15,7 mld. Kč, na hodnotu 48,9 mld. Kč. Objem přijatých transferů se také snížil v komparaci s „předcovidovým“ obdobím, a to o 16,6 %, tj. o 9,8 mld. Kč. Zásadní podíl na útlumu přijatých transferů měly neinvestiční transfery (meziročně pokles o 24 %), které k 31. 3. 2022 činily 47,5 mld. Kč. Mezi těmi dominovaly transfery poskytované z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 37,8 mld. Kč (meziroční pokles o 10,9 mld. Kč, tj. o 22,3 %) a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly MPSV v hodnotě 5,2 mld. Kč (meziroční pokles o 5,9 mld. Kč, tj. o 53 %). Tento významný propad je způsoben tím, že státní rozpočet do poloviny března hospodařil dle pravidel rozpočtového provizoria5. Na základě schváleného státního rozpočtu na rok 2022, ve kterém se počítá s vyšším objemem neinvestiční transferů (zejména v oblasti přímých nákladů na vzdělávání) nežli v roce předchozím, lze počítat v průběhu letošního roku s jejich rostoucím trendem. Struktura nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je zachycena na grafu č. 5. 

Graf - Graf č. 5: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté kraji k březnu 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 5: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté kraji k březnu 2022 (v mil. Kč)
k 31.3.2022
březen
Přímé náklady na vzdělávání 37794,86
Nedávkové transfery podle ZSS 5218,6
Dotace pro soukromé školy 1834,5
Národní plán obnovy - prevence 420,69
Národní plán obnovy - doučování 310,4
Národní plán obnovy - digitální uč. pomůcky 227,9
OP Zaměstnanost 57,5
OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 49,3

Přijaté investiční transfery také meziročně poklesly o 30,4 %, tj. o 0,6 mld. Kč, na 1,4 mld. Kč. Propad investičních transferů je zřetelný i v komparaci s rokem 2020, kdy transfery klesly o 25,9 %, tj. o 0,5 mld. Kč. K březnu 2022 kraje prozatím přijaly investiční transfery z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – EU, které dosáhly 1,3 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – SR ve výši 0,06 mld. Kč. Mezi další významné investiční transfery lze zařadit transfery poskytované z kapitoly Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) na Operační program Životní prostředí ve výši 0,04 mld. Kč. 

Celkové výdaje krajů k 31. 3. 2022 dosáhly 67,6 mld. Kč a meziročně klesly o 16,8 %, tj. 13,7 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání3celkové výdaje4 krajů činí 17,3 mld. Kč. K poklesu celkových výdajů přispělo především snížení běžných výdajů, které meziročně klesly o 17,5 %, tj. o 13,5 mld. Kč, na 63,5 mld. Kč. Z toho tři čtvrtiny (konkrétně 77,4 %) tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejichž výše činila 49,1 mld. Kč. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání. Jak demonstruje graf č. 6, tak celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (42,3 mld. Kč), do dopravy (9,9 mld. Kč) a sociálních služeb (6,1 mld. Kč). 

Graf - Graf č. 6: Odvětvové výdaje krajů v březnu 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 6: Odvětvové výdaje krajů v březen 2022 (v mil. Kč)
k 31.3.2022
březen
Vzdělávání a školské služby 42265,6
Doprava 9854,11
Sociální služby 6069,32
Zdravotnictví 2834,75
Státní správa a územní samospráva 1577,97
Kultura 1113,35
Ostatní činnosti 890,3
Ochrana životního prostředí 508,27
Sport a zájmová činnost 269,19

Kapitálové výdaje krajů také v březnu 2022 meziročně poklesly o 4,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na hodnotu 4,1 mld. Kč. Pokles investic byl vyvolán omezením investičních transferů, významným růstem cen stavebního materiálu a zvyšováním základních úrokových sazeb, které zdražily úvěry. Kraje však na druhou stranu investovaly o 12,9 % více než před vypuknutím pandemie. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je značná závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování. V březnu roku 2022 se investiční transfery podílely na kapitálových výdajích 33 %. Možnosti financování investic z vlastních zdrojů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldo  přestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice nebo úspory. K 31. 3. 2022 očištěné provozní saldoii krajů činilo 3,7 mld. Kč, přičemž očištěné kapitálové výdaje (kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů) činily 2,8 mld. Kč. Nízké investiční výdaje na počátku roku jsou naprosto pochopitelné, neboť kraje převážně uskutečňující investiční akce v průběhu a před koncem rozpočtového roku. 

K 31. 3. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 73,6 mil. Kč. Jednalo se převážně o peněžní dary do zahraničí, neinvestiční transfery cizím státům nebo fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem. Výčet těch nejvýznamnějších výdajů podle druhu je uveden v tabulce č. 1. 

Tabulka č. 1: Výdaje krajů na pomoc Ukrajině v březnu 2022 (v mil. Kč)
Druh výdaje v mil. Kč
Peněžní dary do zahraničí (např. obce, města nebo regiony v zahraničí) 25
Neinvestiční transfery cizím státům (např. dary pro Velvyslanectví Ukrajiny) 13
Neinvestiční transfery fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem 10
Nájemné 6,67
Nákup materiálu jinde nezařazený 6,38
Výdaje na věcné dary 3,69
Nákup ostatních služeb (např. platby za ubytovací služby pro obyvatele Ukrajiny) 3,04
Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím 3
Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem 2
Potraviny 0,37
Pohoštění 0,2
Drobný dlouhodobý hmotný majetek 0,19
Ostatní nákupy jinde nezařazené 0,04
Pohonné hmoty a maziva 0,02
Léky a zdravotnický materiál 0,01

Dluh krajů (vč. jimi zřízených příspěvkových organizací) na konci čtvrtletí roku 2022 činil 23,8 mld. Kč a v porovnání s rokem 2021 se snížil o 4 %, tj. o 1 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Libereckém kraji, poté v Olomouckém a Zlínském kraji. Růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Dluh v březnu roku 2022 mírně klesl, a to pravděpodobně v reakci na to, že v únoru vzrostla základní úroková sazba na 4,5 %.

V březnu letošního roku výše vkladů krajů na bankovních účtech (včetně PO) činila 65,1 mld. Kč, což představuje oproti roku 2021 navýšení úspor o 1,5 %, tj. o 1 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 7, tak stavy na bankovních účtech krajů od roku 2013 dynamicky rostou (konkrétně o 150 %). V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v kraji Vysočina, dále v Libereckém a Zlínském kraji.

Graf - Graf č. 7: Stav na bankovních účtech a dluh krajů včetně jimi zřízených PO
Graf č. 7: Stav na bankovních účtech a dluh krajů včetně jimi zřízených PO - 2013 - 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Stav na bankovních účtech 25981,2 28982,2 27749,2 36244,2 45129,8 46425,1 53007,6 52111,7 64101,2 65082,53
Dluh 26839 27612,8 26432,5 21293,7 19691,1 20769,2 19315,3 21848 24783,1 23790,24

II. Obce

Hospodaření obcí na konci čtvrtletí roku 2022 skončilo v přebytku 12,8 mld. Kč a zaostalo o 1,3 mld. Kč za rozpočtem z minulého roku. V porovnání s „předcovidovým“ obdobím však mírně vzrostlo o 0,2 mld. Kč (viz graf č. 8). Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí k 31. 3. 2022 činily 64,8 mld. Kč, výdaje 56,4 mld. Kč a výsledek hospodaření skončil v přebytku 16,8 mld. Kč. Přebytek rozpočtu meziročně klesl o 1,1 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v březnu 2022 skončil v přebytku 4,4 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 24,7 mld. Kč a výdaji v hodnotě 20,3 mld. Kč. Výsledek hospodaření sice meziročně nepatrně klesl, ale v komparaci s rokem 2020 se zvýšil o 1,6 %. V tomto čtvrtletí skončilo saldo hospodaření v deficitu u 1 548 obcí (25 % z celkového počtu obcí). 

Graf - Graf č. 8: Vývoj příjmů, výdajů a salda obcí za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 8: Vývoj příjmů, výdajů a salda obcí za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
březen
Příjmy celkem 60611,22 60011,16 56302,32 61907,61 65082,82 75345,99 81046,89 85349,64 85458,44 89446,69
Výdaje celkem 47471,73 50294,4 46949,3 46451,72 51319,64 59501,56 65223,5 72704,08 71319,07 76634,76
Saldo 13139,5 9716,76 9353,03 15455,9 13763,18 15844,44 15823,4 12645,56 14139,37 12811,92

Celkové příjmy obcí k 31. 3. 2022 dosáhly 89,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 4,7 %, tj. o 4 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání3 celkové příjmy činí 84,6 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyi činily 75,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,1 %, tj. o 8,1 mld. Kč. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 10,1 %, tj. o 5,7 mld. Kč, na 62,6 mld. Kč. Obce překonaly i hodnoty daňových příjmů z roku 2020, a to o 5,9 %, tj. o 3,5 mld. Kč. Daňové příjmy obcí tak v tomto čtvrtletí dosáhly své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 23,58 % na 25,84 %. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daně z přidané hodnoty, a to o 18,7 %, tj. o 4,8 mld. Kč, a ostatních daní, jejichž inkaso vzrostlo o 39,6 %, tj. o 1,8 mld. Kč. Obdobně jako u krajů vedlo zrušení superhrubé mzdy a výplata kompenzačního bonusu podnikatelům ke snížení inkasa daní z příjmů fyzických osob, a to o 12,5 %, tj. o 1,7 mld. Kč. Vývoj daňových příjmů obcí je zachycen v grafu č. 9. 

Graf - Graf č. 9: Vývoj struktury daňových příjmů obcí za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 9: Vývoj struktury daňových příjmů obcí za leden až březen 2013 – 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
březen
Daňové příjmy 42815,38 42192,01 36437,05 42159,96 46264,59 52810,14 57023,7 59080,66 56841,73 62563,87
Daně z příjmů fyzických osob 10563,43 9993,01 9521,57 10585,88 11424,6 12889,59 14675,06 15918,84 13361,69 11693,47
Daně z příjmů právnických osob 11794,81 8334,81 6482,35 10123,16 10757,79 10877,76 13316,78 11801,97 13132,45 13892,41
Daň z přidané hodnoty 16423,77 19223,65 16229,22 17033,6 19945,56 23669,72 23992,85 26154,73 25762,01 30577
Ostatní daňové příjmy 4033,27 4640,38 4203,53 4417,23 4136,32 5372,01 5038,78 5204,92 4585,45 6400,82

Objem přijatých transferů obcemi ve čtvrtletí letošního roku meziročně poklesl o 22,9 %, tj. o 4,2 mld. Kč, na 14 mld. Kč. Jedná se také o horší výsledek než v roce 2020, kdy výše přijatých transferů činila 16,7 mld. Kč. Na propadu přijatých transferů se podílelo zejména snížení neinvestičních transferů (meziročně o 21 %), které k 31. 3. 2022 činily 12 mld. Kč. Většina přijatých transferů byla tvořena peněžními prostředky přijatými hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 4,8 mld. Kč (meziroční pokles o 1,4 mld. Kč, tj. o 22,3 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 0,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,03 mld. Kč, tj. o 4,9 %). Jako v případě krajů je tento pokles významně ovlivněn hospodařením státního rozpočtu v rozpočtovém provizoriu5. Na základě státního rozpočtu na rok 2022, ve kterém byl schválen vyšší objem neinvestiční transferů (zejména v oblasti přímých nákladů na vzdělávání), nežli v roce předchozím lze počítat v průběhu letošního roku s jejich rostoucím trendem. Struktura veškerých nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je zachycena v grafu č. 10. 

Graf - Graf č. 10: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi k březnu 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 10: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi k březnu 2022 (v mil. Kč)
k 31.3.2022
březen
Přímé náklady na vzdělávání 4803,67
Dotace pro soukromé školy 727,56
Nedávkové transfery podle ZSS 462,64
OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 199,46
IROP - Integrovaný regionální OP - EU 148,35
OP Zaměstnanost 133,43
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče 121,27
Finanční příspěvky - dopady kůrovec 116,51

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně poklesly o 32,9 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 2 mld. Kč. Pokles byl zaznamenán i oproti roku 2020, a to o 32,4 %, tj. o 1 mld. Kč. Dominantní část tvořily transfery poskytované z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, které dosáhly 1,1 mld. Kč (meziroční pokles o 0,7 mld. Kč, tj. o 39 %), dále prostředky poskytované z kapitoly MŽP určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 0,2 mld. Kč (meziroční růst o 0,05 mld. Kč, tj. o 31,6 %). Další nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou uvedeny v grafu č. 11. 

Graf - Graf č. 11: Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi k březnu 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 11: Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcem k březnu 2022 (v mil. Kč)
k 31.3.2022
březen
Integrovaný regionální OP - EU 1071,28
OP Životního prostředí 203,23
Realizace místní rozvojové strategie 128,14
Dotace pro jednotky SDH obcí 78,43
Regenerace veř. prostranství na sídlištích - dotace 56,27
Progr. regenerace a podnik. využití brownfieldů 50,17
Národní program Životní prostředí 37,9
Regionální sportovní infrastruktura 31,87
Integrovaný regionální OP - SR 19,88
Realizace místní rozvojové strategie - SR 17,13
Výstavba pro obce - dotace 11,39

Celkové výdaje obcí dosáhly ve čtvrtletí letošního roku 76,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,5 %, tj. 5,3 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání3 celkové výdaje4 činí 71,7 mld. Kč. Dynamika meziročního růstu celkových výdajů tak téměř dvojnásobně převýšila růst příjmů. Na meziročním nárůstu celkových výdajů měla podíl strana běžných výdajů, které meziročně vzrostly o 6,6 %, tj. o 3,9 mld. Kč, na 63,8 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 16,7 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 12, tak celkové výdaje obcí směřovaly zejména do státní správy a územní samosprávy (13 mld. Kč), do) vzdělání a školských služeb (12,1 mld. Kč) a dopravy (12 mld. Kč).

Graf - Graf č. 12: Odvětvové výdaje obcí v březnu 2022 (v mil. Kč)
Graf č. 12: Odvětvové výdaje obcí v březnu 2022 (v mil. Kč)
k 31.3.2022
březen
Státní správa a územní samospráva 13036,96
Vzdělávání a školské služby 12079,45
Doprava 12004,99
Bydlení a územní rozvoj 9110,01
Ochrana životního prostředí 5192,32
Kultura 4574,26
Sociální služby 4061,17
Sport a zájmová činnost 3762,64
Vodní hospodářství 2652,49
Bezpečnost 1672,28

Kapitálové výdaje obcí ke konci čtvrtletí roku 2022 činily 12,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Investiční aktivity obcí však byly v porovnání s březnem roku 2020 nižší. Obce investovaly o 2 % méně. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 31. 3. 2022 očištěné provozní saldoii obcí činilo 18,7 mld. Kč, přičemž očištěné kapitálové výdaje (kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů) činily 10,8 mld. Kč. Nízké investiční výdaje na začátku roku jsou naprosto pochopitelné, neboť obce převážně realizují investiční akce v průběhu a před koncem rozpočtového roku.

K 31. 3. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 167,3 mil. Kč. Jednalo se zejména o neinvestiční transfery fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, neinvestiční transfery cizím státům, výdaje na věcné dary apod. Výčet těch nejvýznačnějších výdajů je uveden v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Výdaje obcí na pomoc Ukrajině v březnu 2022 (v mil. Kč)
Druh výdaje v mil. Kč
Neinvestiční transfery fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem 33,75
Neinvestiční transfery cizím státům (např. dary pro Velvyslanectví Ukrajiny) 30,62
Výdaje na věcné dary 23,54
Neinvestiční transfery spolkům 18,95
Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem 12,57
Drobný dlouhodobý hmotný majetek 9,94
Peněžní dary do zahraničí (např. obce, města nebo regiony v zahraničí) 9,23
Nákup materiálu jinde nezařazený 7,24
Nákup ostatních služeb (např. platby za ubytovací služby pro obyvatele Ukrajiny) 5,55
Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám 3,71
Dary fyzickým osobám 2,44
Opravy a udržování 2,27
Nájemné 1,66
Neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím 1,01
Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím 0,65
Pohonné hmoty a maziva 0,6

Dluh obcí v březnu roku 2022 činil 69,7 mld. Kč a oproti roku 2021 se nepatrně navýšil o 0,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč. Mírné zvýšení dluhu zcela koresponduje s vývojem základní úrokové sazby, která permanentně roste již od roku 2021. Je však důležité upozornit, že obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat cizí zdroje. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském a Středočeském kraji.

Na konci čtvrtletí letošního roku měly obce uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 306,6 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2021 navýšení úspor o 2 %, tj. o 5,9 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 13, tak stavy na BÚ obcí v posledních letech dynamicky rostou. Mezi roky 2013–⁠2022 vzrostly o 176 %, zatímco dluh obcí ve stejném období klesl o 24 %. 

Graf - Graf č. 13: Stav na bankovních účtech a dluh obcí včetně jimi zřízených PO
Graf č. 13: Stav na bankovních účtech a dluh obcí včetně jimi zřízených PO - 2013 až 2022 (v mil. Kč)
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Stav na bankovních účtech 111030,8 122050,4 129826,3 173464,9 201388,9 209961,1 243664,3 265600,9 300721,3 306592,71
Dluh 92231,4 88894,5 86932,9 71893,7 68987,8 68623,4 69954,8 71118,4 69559,2 69685,85

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 31. 3. 2022 s celkovými příjmy ve výši 1 mld. Kč (meziroční růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 15,6 %) a celkovými výdaji 0,8 mld. Kč (meziroční růst 0,1 mld. Kč, tj. o 16,4 %). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,2 mld. Kč a meziročně se tak zvýšilo o 0,03 mld. Kč, tj. o 12,6 %. 

 

Dokumenty ke stažení

 


 

1 Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
2 Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie vyvrcholila na počátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období březen 2020 lze považovat ještě za „předcovidové“ období.
3 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření. 
4 V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná 
o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
5 V příjmech krajů a hl. m. Prahy nejsou zahrnuty transfery na přímé náklady na vzdělávání určené na měsíc duben.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ii Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků

 

Doporučované

Nejčtenější