• Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
• Součástí státního závěrečného účtu jsou souhrnné údaje o výsledcích hospodaření státního rozpočtu a dalších složek veřejných rozpočtů, přehled o ekonomickém vývoji, o státním dluhu, o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk. Materiál obsahuje také informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech a souhrnný přehled závěrečných účtů kapitol, které byly před projednáním státního závěrečného účtu předkládány Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
• Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
• Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

 

Poslanecká sněmovna

1. b e r e n a v ě d o m í
   1. 1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2010, který vykazuje příjmy 1 000 377 095,28 tis. Kč, výdaje 1 156 793 483,73 tis. Kč a celkový schodek 156 416 388,45 tis. Kč (podle údajů z finančních výkazů předložených správci kapitol),
   2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2010, které vykázalo příjmy 424 707 300 tis. Kč, výdaje 425 895 700 tis. Kč a schodek 1 188 400 tis. Kč,
   3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2010 ve výši 308 490 327 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 1 407 572 484 tis. Kč včetně závazků z titulu nesplacené části upsaného kapitálu ve výši 63 515 430 tis. Kč,
   4. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2010 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
   5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,
   6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
   7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2010 (podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku), uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;
2. s o u h l a s í
   s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2010 financujícími položkami takto:

   - vydanými státními dluhopisy	ve výši 149 422 123 tis. Kč
   - přijatými dlouhodobými úvěry	ve výši 10 001 019 tis. Kč
   - změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o	3 006 758 tis. Kč

Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K bodu II. - úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2010

Státní rozpočet České republiky na rok 2010 byl schválen zákonem č. 487 ze dne 9. prosince 2009. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 022,2 mld. Kč, výdaje částkou 1 184,9 mld. Kč a schodek částkou 162,7 mld. Kč.

V průběhu roku 2010 došlo ke změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu vzrostl o 33,0 mld. Kč na 1 055,2 mld. Kč a rozpočet výdajů o 33,2 mld. Kč na 1 218,1 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 162,7 mld. Kč na 162,9 mld. Kč. K souvztažnému navýšení rozpočtu příjmů i výdajů státního rozpočtu o 33,0 mld. Kč došlo na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), v platném znění. Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 0,2 mld. Kč - jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 2 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2010) v roce 2010 použity na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření.

Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2010 schodkem 156,4 mld. Kč. Jeho podíl na HDP v běžných cenách představoval 4,3 % a byl o 1,0 procentního bodu nižší než v roce 2009. Výsledný schodek je o 6,5 mld. Kč nižší než schodek daný rozpočtem po změnách a o 36,0 mld. Kč nižší než činila skutečnost roku 2009.

Zákon č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, stanovil v § 1, odst. 1 vypořádání schodku státního rozpočtu 2010 těmito financujícími položkami:

a) vydáním státních dluhopisů do výše	153 232 954 tis. Kč,
b) přijatými dlouhodobými úvěry do výše	12 671 411 tis. Kč,
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením	3 204 365 tis. Kč.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Struktura financování výsledného rozpočtového schodku ve výši cca 156,4 mld. Kč byla ovlivněna finančním krytím přijatými dlouhodobými úvěry (10,0 mld. Kč), což představuje snížení oproti předchozímu roku. Výsledné krytí změnou stavů na účtech státních finančních aktiv bylo záporné (-3,0 mld. Kč), tj. z uvedeného titulu došlo ke zvýšení stavu těchto peněžních prostředků.

Dluhopisové krytí výsledného schodku státního rozpočtu v celkovém saldu cca 149,4 mld. Kč bylo v zásadě určeno jednak použitím výnosů z tuzemských emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, které po odečtení splátek těchto dluhopisů činily 84,4 mld. Kč, jednak výnosy ze zahraničních emisí dluhopisů ve výši 49,7 mld. Kč, dále pak zvýšením množství státních pokladničních poukázek v oběhu o 25,1 mld. Kč a ostatními vlivy ve výši 0,1 mld. Kč.¹ Též je nutno odečíst tvorbu dluhové rezervy financování ve výši 7,1 mld. Kč, část výnosů tuzemských střednědobých a dlouhodobých dluhopisů ve výši 1,1 mld. Kč použitých ke splátkám půjček od Evropské investiční banky a prostředky přepůjčené ČEB ve výši 1,7 mld. Kč.

Přímé úvěrové financování výsledného rozpočtového schodku ze zahraničí ve výši 10,0 mld. Kč bylo v roce 2010 dáno saldem financujících operací infrastrukturálních výdajů na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Prostředky na tyto výdaje byly rozpočtovány v kapitole Státní dluh a transferovány do příslušných úvěrových kapitol. Tyto infrastrukturální výdaje realizované ve výši 10,0 mld. Kč byly pokryty z prostředků získaných jednotlivými tranšemi úvěrů od EIB v rozsahu 10,4 mld. Kč. Vzhledem k vyššímu čerpání úvěrů EIB oproti financování se tak stav účtu prostředků z úvěrů EIB MF ČR ke konci roku 2010 zvýšil oproti počátku roku z 1,4 mld. Kč na 1,8 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč.

Změna (zvýšení) stavu prostředků na účtech státních finančních aktiv, která vedla k zápornému financování výsledného rozpočtového schodku v rozsahu 3,0 mld. Kč, byla způsobena přebytkovým saldem rozpočtové kapitoly OSFA (4,4 mld. Kč) při současných výdajích transferovaných z kapitoly OSFA v rozsahu 1,4 mld. Kč.

---

¹ Dluhopisové krytí je zvyšováno částí načerpaných půjček od EIB, které nefinancovaly schodek státního rozpočtu ve výši 0,4 mld. Kč a je snižováno přeceněním aktiv z titulu kurzových rozdílů ve výši 0,3 mld. Kč.

1. EKONOMICKÝ VÝVOJ
   1. EKONOMICKÝ VÝKON
      1.1 Poptávka
      1.2 Nabídka
      1.3 Důchody
   2. CENOVÝ VÝVOJ
      2.1 Spotřebitelské ceny
      2.2 Ceny výrobců
   3. TRH PRÁCE
      3.1 Ekonomická aktivita
      3.2 Zaměstnanost
      3.3 Nezaměstnanost
      3.4 Průměrné mzdy
   4. PLATEBNÍ BILANCE
      4.1 Běžný účet

      4.1.1. Obchodní bilance podle ČSÚ z údajů celní statistiky

      4.2 Kapitálový účet
      4.3 Finanční účet
      4.4 Měnové kurzy
      4.5 Devizové rezervy
   5. MĚNOVÝ VÝVOJ A FINANČNÍ TRH
      5.1 Měnový přehled

      5.1.1. Měnové agregáty
      5.1.2. Úvěry (aktiva)

      5.2 Úrokové sazby
2. VEŘEJNÉ ROZPOČTY
   1. PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
   2. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
   3. SALDA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
   4. DLUH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
   5. Shrnutí

Jednotlivé kapitoly ke stažení

---

I. Ekonomický vývoj

II. Veřejné rozpočty ¹

• V roce 2010 došlo k meziročnímu snížení deficitu veřejných rozpočtů, které jsou ještě stále zasaženy nedávnou krizí. Jako zásadní příčiny zmírnění negativních tendencí lze označit posílení příjmové strany, pokles výdajů a také vázání výdajů ve výši téměř 18 mld. Kč v průběhu roku.

  Zmírnila se fiskální expanze, o čemž svědčí zlepšení salda primární bilance a čistého peněžního toku z provozní činnosti. Pozitivní tendencí je vývoj podílu deficitu pro fiskální cílení na HDP, který se v meziročním srovnání i oproti původním předpokladům snížil. Přetrvává však vysoký podíl mandatorních výdajů, což je výsledkem politik realizovaných v minulých letech. V jejich struktuře nedochází k výrazným posunům. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nebyly učiněny zásadní nebo dostatečné změny.

  Vývoj dluhu kopíruje vývoj hospodaření veřejných rozpočtů. Příčinou jsou nejen důsledky krize, ale také v minulosti založené výdajové trendy. Přestože zadlužení nadále rostlo, náklady spojené s jeho obsluhou v roce 2010 strmě poklesly. Zásluhu na tom měl především pokles rizikové prémie v důsledku úsporné politiky nové vlády a očekávání dalšího konsolidačního a reformního úsilí. Náklady dluhové služby jsou trvalou zátěží výdajové strany veřejných rozpočtů.

  Podíl dluhu veřejných rozpočtů na HDP roste, avšak ve srovnání s jinými zeměmi není jeho úroveň zatím vysoká. Jeho růst byl ale doposud zpomalován využíváním privatizačních příjmů k financování deficitů, jejichž vliv téměř dozněl. Ke zvolnění růstových tendencí u dluhu by mohlo přispět pouze zmírnění růstu deficitů veřejných rozpočtů.

  Materiál prezentuje údaje za veřejné rozpočty ve statistickém standardu Government Finance Statistics Manual 2001 (dále GFS 2001). Základní rozdíly mezi touto a dříve implementovanou metodikou obsahuje pro připomenutí níže uvedený metodický box.

  Z důvodů v něm uvedených nejsou údaje o hospodaření veřejných rozpočtů uvedené v Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2010 v některých příjmových a výdajových položkách plně srovnatelné. Při porovnávání rozpočtovaných a dosažených příjmů a výdajů (a tím i salda) za rok 2010 se text přesto soustřeďuje na srovnání položek a ukazatelů s metodicky obdobným obsahem. V čase jsou nicméně údaje v materiálu metodicky zcela konzistentní.

  Metodický box

  Data jsou vykazována na základě metodiky peněžních toků, čemuž odpovídá seskupování příjmových a výdajových operací a potřebné metodické úpravy. Vládní statistika je konstruována jako součet jednotlivých složek veřejných rozpočtů, kde je následně uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami vládního sektoru. Hospodaření veřejných rozpočtů zachycuje příjmové a výdajové operace týkající se státního rozpočtu vč. Národního fondu a od r. 2006 zdrojů z privatizace (bývalého Fondu národního majetku zrušeného zákonem č. 178/2005 Sb.), mimorozpočtových fondů (státních fondů a Pozemkového fondu ČR), veřejného zdravotního pojištění a územních samosprávných celků (obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti). Přechod z metodiky GFS 1986 na GFS 2001 Mezinárodní měnový fond (dále jen MMF) zpracoval novou metodiku vykazování vládní finanční statistiky, která se řídí manuálem Government Finance Statistics Manual 2001 (dále jen GFS 2001). Na jeho základě jsou sledovány nejen transakce veřejných rozpočtů (příjmy, výdaje, financování) realizované na peněžní bázi a ze stavových veličin dluh, které byly vykazovány podle metodiky GFS 1986, ale zaznamenávají se i operace související se vznikem, zánikem či přeměnou pohledávek a závazků a s ostatními ekonomickými toky jako jsou např. zisky či ztráty z držby aktiv a závazků. Vedle tokových operací je sestavována rozvaha aktiv a závazků. Institucionální pokrytí podle metodiky GFS 1986 vycházelo z funkčního pojetí definice sektoru vlády, GFS 2001 zahrnuje do sektoru vlády instituce na základě institucionálního pojetí. Institucionální pokrytí je tak definováno shodně s metodikou Evropského systému národních a regionálních účtů 95 (dále jen ESA 95). Od r. 2003 Ministerstvo financí na doporučení Mezinárodního měnového fondu započalo s postupnou implementací vládní finanční statistiky za veřejné rozpočty v nové metodice MMF podle již zmíněného manuálu GFS 2001. Na základě doporučení MMF o postupu implementace byla v letech 2001 až 2004 data z formátu GFS 1986 transformována podle stanovených úprav do výkazu zdrojů a užití peněžních prostředků, výkazů příjmů a výdajů a dalších souvisejících výkazů GFS 2001 bez změny institucionálního vymezení. Od r. 2005 jsou tyto výkazy zpracovávány na základě prvotních dat. Vzhledem k tomu, že v současné fázi implementace je institucionální pokrytí GFS 1986 a GFS 2001 shodné, přechází Ministerstvo financí ke zveřejňování dat v novém formátu. Cílem je dosažení shodného institucionálního pokrytí metodiky GFS 2001 s vymezením sektoru vládních institucí v metodice ESA 95. V dalších letech se tudíž přepokládá rozšíření institucionálního pokrytí veřejných rozpočtů o další subjekty (např. vybrané ústředně a místně řízené příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy nebo Správu železniční dopravní cesty.). Základní rozdíly mezi GFS 2001 a GFS 1986: V rámci příjmů a výdajů došlo k částečné změně kategorií příjmových a výdajových položek. Mezi hlavní změny patří: samostatně nejsou vykazovány celkové kapitálové příjmy a kapitálové výdaje. Z příjmů a výdajů byly vyčleněny operace týkající se nákupu a prodeje nefinančních aktiv. V této souvislosti je nově podobně jako v metodice ESA 95 sledována kategorie peněžních toků z investic do nefinančních aktiv. Další část kapitálových výdajů související s příjmovými a výdajovými dotacemi a transfery byla zahrnuta do provozních příjmů a výdajů. Nicméně tabulky v tomto materiálu obsahují mimo rámec metodiky GFS 2001 i celkové hodnoty za příjmy a výdaje včetně prodeje a pořízení nefinančních aktiv; platby sociálních příspěvků hrazené veřejnými rozpočty za své zaměstnance, které byly v metodice GFS 1986 konsolidovány, zůstávají součástí příjmů a výdajů příslušných kategorií; u daňových příjmů dochází ke snížení daně z přidané hodnoty o odvody vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU podle DPH; kategorie čistých půjček (tj. poskytnuté půjčky minus jejich splátky) není v metodice GFS 2001 součástí výdajů, tzn. tyto operace neovlivňují deficit veřejných rozpočtů, ale jsou součástí pohledávek zachycených v rámci financování; výdaje na realizaci vysoce rizikových záruk, jejichž návratnost není jistá, jsou zahrnuty do výdajových kapitálových transferů. V metodice GFS 1986 byly klasifikovány jako půjčky. Jejich případné úhrady jsou součástí příjmů veřejných rozpočtů (nikoli splátkami dříve poskytnutých půjček jako podle GFS 1986).   V metodice GFS 2001 jsou v dané fázi implementace definovány následující kategorie bilancí: čistý peněžní schodek/přebytek (cash deficit/surplus) je saldem zahrnujícím peněžní toky z provozní činnosti a čistého pořízení nefinančních aktiv. Lze ho svým charakterem přirovnat k deficitu GFS 1986 očištěnému o čisté půjčky.   Toto saldo lze dále analyzovat prostřednictvím následujících ukazatelů:

• čistý peněžní tok z provozní činnosti (net cash inflow from operating activities), který představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji z provozní činnosti. Toto saldo na rozdíl od dříve vykazovaného salda běžné bilance zahrnuje kapitálové příjmové a výdajové dotace a transfery.
• čistý peněžní tok z investic do nefinančních aktiv (net cash outflow from investments in NFAs), který představuje hodnotu nově pořízeného nefinančního majetku sníženou o příjmy z prodeje nefinančních aktiv.

Pozvolné oživení růstu spolu s realizovanými opatřeními zejména na příjmové straně vedly k meziročnímu zlepšení vývoje veřejných rozpočtů. V roce 2010 se tak saldo veřejných rozpočtů (ekvivalent dříve uváděného salda bez čistých půjček) meziročně zlepšilo o 67,7 mld. Kč a deficit činil 179,8 mld. Kč, tj. 4,9 % HDP. Ve srovnání se schválenou rozpočtovou dokumentací pro rok 2010 byl ale o 13,2 mld. Kč vyšší. Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů byl po loňsku druhý nejhorší v historii ČR. Ve srovnání s původními předpoklady je zhoršení patrné u všech segmentů s výjimkou územně samosprávných celků, nicméně v meziročním porovnání jejich saldo spolu se státním rozpočtem zaznamenalo znatelně lepší výsledek. U státního rozpočtu dosáhl schodek 158,5 mld. Kč, což je o 5,6 mld. Kč méně, než bylo původně schváleno. Současně byl deficit státního rozpočtu ve srovnání s rokem 2009 nižší o 75,6 mld. Kč.

Deficit státního rozpočtu není shodný s deficitem prezentovaným v ostatních částech Státního závěrečného účtu za rok 2010. Z deficitu je vyloučen vliv rezervních fondů a dalších finančních operací. Původní odhad deficitu veřejných rozpočtů uvedený v Návrhu státního rozpočtu na rok 2010 nepředpokládal zapojování finančních prostředků rezervních fondů organizačních složek státu (dále OSS). Vzhledem k vyčerpání převážné většiny prostředků rezervních fondů v minulých letech dochází v aktuálním saldu veřejných rozpočtů v důsledku vlivu těchto operací ke zhoršení již jen o 0,7 mld. Kč. Od roku 2008 dochází k odlišnému zacházení s rezervními fondy. K reálným převodům nerealizovaných rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů už nedochází, místo nich na základě uspořených prostředků vznikají nároky na výdaje příštích let. Nedochází k nadbytečnému emitování státních dluhopisů v průběhu roku, což vede k úsporám nákladů dluhové služby. Zapojování nespotřebovaných výdajů je limitováno zmocněním vlády ke snižování části těchto nároků. O stavu a pohybu nároků z uspořených výdajů je vedena zvláštní evidence. Možnost vytvářet nároky však i nadále ztěžuje predikovatelnost konečných výsledků hospodaření veřejných rozpočtů. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 8: Vývoj sald veřejných rozpočtů

	2008	2009	2010
			předběžná skutečnost
Saldo (mld Kč)	-39,1	-247,5	-179,8
Saldo (% HDP)	-1,1	-6,8	-4,9
Saldo pro fiskální cílení (mld Kč)	-36,8	-229,7	-151,1
Saldo pro fiskální cílení (% HDP)	-1,0	-6,3	-4,1

Pramen: MF

Pozn.: Ze salda pro fiskální cílení jsou vyloučeny transformační náklady, operace Národního fondu a EU prostředky, které by výsledky daného roku ovlivňovaly o časový nesoulad mezi přijetím plateb z EU a jejich čerpáním. Tento ukazatel je shodný s ukazatelem používaným v návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2010 a 2011. Transformační náklady představují zejména operace v minulosti státem zřízených institucí, které spravovaly nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů.

---

¹Zpracováno na základě statistických dat známých do 11. března 2011.
² Meziroční indexy ze sezónně neočištěných dat, mezičtvrtletní indexy z dat sezónně očištěných.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

• I. Ekonomický vývoj PDF (313kB)
• II. Veřejné rozpočty PDF (278kB)

1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. CÍLE ROZPOČTOVÉ POLITIKY V ROCE 2010, ROZPOČTOVÉ PRIORITY
   2. ROZHODUJÍCÍ ZMĚNY ROZPOČTU V PRŮBĚHU ROKU
   3. CELKOVÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. CELKOVÉ PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
   2. DAŇOVÉ PŘÍJMY
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu

      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)

      2.3. Poplatky z vybraných činností

      2.3.1. Správní poplatky
      2.3.2. Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí

      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)

      2.5.1. Daň dědická
      2.5.2. Daň darovací
      2.5.3. Daň z převodu nemovitostí
   3. DAŇOVÉ NEDOPLATKY
   4. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
   5. NEDAŇOVÉ A OSTATNÍ PŘÍJMY
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté transfery
3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. HLAVNÍ TENDENCE VE VÝVOJI VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
   2. BĚŽNÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a služby zaměstnanosti

      2.1.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu
      2.1.2. Služby zaměstnanosti

      2.2. Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu

      2.3.1. Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
      2.3.4. Refundace poloviny náhrady mzdy v souvislosti s nemocenským pojištěním
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
      2.3.7. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím

      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
   3. ČERPÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ V ROZPOČTOVÉ SFÉŘE
   4. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje realizované prostřednictvím programového financování
   5. MANDATORNÍ VÝDAJE
   6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
   7. VÝDAJE NA STÁTNÍ SPRÁVU
   8. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE ODVĚTVOVÉHO ČLENĚNÍ
      8.1. Výdaje na sociální věci a politiku zaměstnanosti
      8.2. Výdaje na služby pro obyvatelstvo
      8.3. Výdaje na zemědělství, lesní hospodářství a rybářství, průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
      8.4. Výdaje na bezpečnost státu a právní ochranu
      8.5. Výdaje na všeobecnou veřejnou správu a služby
4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRANĚNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD A K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ
   1. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD
   2. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ POSKYTNUTÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁKONŮ Č. 164/1998 SB., 21/2000 SB. A 246/2000 SB
5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
6. VYHODNOCENÍ SOUHRNNÝCH ROZPOČTOVÝCH VZTAHŮ K ROZPOČTU EU

Jednotlivé kapitoly ke stažení

---

I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2010, rozpočtové priority

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2010 byla následující:

• výdajové rámce na léta 2010 a 2011 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 966/2008;
• střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2010 a 2011 schválený usnesením vlády č. 1194/2008 a předložený PSP ČR na vědomí;
• predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2012 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2009);
• zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010;
• zákon č. 418/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2010, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 0,3 %, s prognózou meziroční míry inflace 1,1 % a průměrné míry nezaměstnanosti 8,5 %.

Státní rozpočet České republiky na rok 2010 byl schválen zákonem č. 487 ze dne 9. prosince 2009. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 022,2 mld. Kč, výdaje částkou 1 184,9 mld. Kč a schodek částkou 162,7 mld. Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami:

• zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 153 232 954 tis. Kč,
• zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 12 671 411 tis. Kč,
• zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 3 204 365 tis. Kč.

Ve schváleném rozpočtu na rok 2010 byl v porovnání se skutečností roku 2009 patrný růst jak jeho příjmů (o 47,6 mld. Kč, tj. o 4,9 %), tak i výdajů (o 17,9 mld. Kč, tj. o 1,5 %).

Z růstu celkových příjmů o 47,6 mld. Kč připadl na příjmy z daní a poplatků růst o 49,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2009 představovala předpokládaná inkasa spotřebních daní (o 17,3 mld. Kč, tj. o 13,9 %), daní z příjmů právnických osob (o 17,0 mld. Kč, tj. o 20,4 %) a DPH (o 11,9 mld. Kč, tj. o 6,7 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení byl proti skutečnosti 2009 vyšší o 19,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %. Rozpočet počítal se zachováním sazeb jednotlivých složek pojistného jako v roce 2009. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů měl klesnout o 21,0 mld. Kč, tj. o 14,9 %. Toto srovnání však zkresluje vysoká skutečnost roku 2009 ovlivněná především usnesením vlády č. 122/2009 z února 2009, kterým vláda schválila převedení 31,7 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (tyto prostředky byly v roce 2009 určeny na snížení schodku státního rozpočtu). Proti rozpočtu 2009 počítal rozpočet 2010 s poklesem o 1,4 mld. Kč, tj. o 1,2 %. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu měly dosáhnout 95,1 mld. Kč (rozpočet 2009 činil 96,3 mld. Kč a skutečnost 2009 dosáhla 59,6 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítala s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2009 o 17,9 mld. Kč, z toho růst o 35,6 mld. Kč (tj. o 3,4 %) připadal na běžné výdaje a pokles o 17,7 mld. Kč (tj. o 13,3 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2009 se podílely především úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 10,6 mld. Kč). Sociální dávky počítaly v rozpočtu na rok 2010 s růstem proti skutečnosti 2009 o 4,5 mld. Kč (tj. o 1,0 %). Z toho výdaje na důchody měly růst o 6,4 mld. Kč.

Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílely především investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, které proti skutečnosti 2009 klesly z 27,4 mld. Kč na plánované 6,2 mld. Kč (proti rozpočtu 2009 se však jedná o pokles jen o 2,9 mld. Kč). Dále to byly například nižší investice do pořízení dlouhodobého hmotného majetku (o 9,7 mld. Kč).

Mandatorní výdaje měly dosáhnout 652,8 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2009 o 30,9 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Jejich podíl na celkových výdajích měl vzrůst na 55,1 % (rozpočet 2009 předpokládal podíl ve výši 53,5 %, skutečnost 2009 dosáhla podílu 53,3 %). Na rozpočtovaném růstu ve vztahu ke skutečnosti roku 2009 se nejvíce podílely výdaje na obsluhu státního dluhu (o 10,6 mld. Kč) a dávky důchodového pojištění (o 6,4 mld. Kč).

Schodek schváleného rozpočtu se proti skutečnosti roku 2009 snížil o 29,7 mld. Kč, tj. o 15,4 %). Jeho výše 162,7 mld. Kč představovala 4,4 % výše HDP (3 669,8 mld. Kč). V roce 2009 to bylo 1,4 % HDP (3 625,9 mld. Kč). Použity jsou hodnoty nominálního HDP známé k březnu 2010.

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku 2010 došlo k poměrně výrazným změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 33,0 mld. Kč na 1 055,2 mld. Kč a rozpočet výdajů o 33,2 mld. Kč na 1 218,1 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 162,7 mld. Kč na 162,9 mld. Kč.

Na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel bylo provedeno souvztažné zvýšení příjmů a výdajů (bez vlivu na schodek) o 33,0 mld. Kčv návaznosti na zajištění financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 0,2 mld. Kč v kapitole Operace státních finančních aktiv (OSFA). Jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 2 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2010) v roce 2010 použity na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření (z prostředků nevyčerpaných do 31.12.2009 na stejný účel). O tuto částku se zvýšil schodek schváleného rozpočtu ze 162,7 mld. Kč na 162,9 mld. Kč. Souvztažně došlo ke zvýšení financování u ukazatele "změna stavu na účtech státních finančních aktiv" o stejnou částku.

V průběhu roku 2010 dále došlo k řadě rozpočtových opatření, která znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými kapitolami či položkami v rámci jedné kapitoly (bez vlivu na rozpočtovaný schodek). Jednalo se například o následující přesuny:

• z rozpočtu kapitoly VPS bylo rozpočtovými opatřeními uvolněno do jiných kapitol celkem 11,5 mld. Kč, z toho 1,6 mld. Kč představovalo přesuny z vládní rozpočtové rezervy (ty jsou detailněji popsány v sešitu H, kapitola VPS). Z kapitoly VPS v průběhu roku směřovalo do ostatních kapitol 4,2 mld. Kč na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2009. Dále například došlo k pokrytí zvýšených výdajů v položce "Pojistné zdravotního pojištění - platba státu" o 0,6 mld. Kč snížením rozpočtu na položce "Odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU" o stejnou částku,
• z rozpočtu výdajů kapitoly OSFA byly v roce 2010 navýšeny výdaje jiných kapitol o 1,4 mld. Kč. Z toho přes 1,2 mld. Kč směřovalo do kapitoly Ministerstvo zemědělství - tyto prostředky byly určeny především na programy protipovodňových opatření spolufinancované z výnosů privatizovaného majetku, na program Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl a další programy související především s vodním hospodářstvím,
• z rozpočtu výdajů kapitoly Státní dluh bylo v roce 2010 do jiných rozpočtových kapitol v rámci transferů na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) uvolněno celkem 11,0 mld. Kč (včetně zpětných rozpočtových opatření). Např. do kapitoly Ministerstvo dopravy bylo uvolněno celkem 8,3 mld. Kč, z toho 1,9 mld. Kč na výstavbu jihozápadní části silničního okruhu Prahy a 6,4 mld. Kč se týkalo Rámcového úvěru přijatého ČR od EIB (Operační program Doprava). Do kapitoly Ministerstvo zemědělství bylo uvolněno celkem 2,5 mld. Kč (z toho necelé 0,3 mld. Kč určeno na projekt Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací, přes 0,6 mld. Kč na projekt Podpora prevence před povodněmi II, téměř 0,4 mld. Kč na projekt Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží a 1,2 mld. Kč na projekt Výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II). Do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo uvolněno 0,2 mld. Kč (na podporu rozvoje a obnovy Masarykovy univerzity v Brně),
• přesun účelově určených finančních prostředků (800 mil. Kč) pro vysoké školství z rozpočtu kapitoly Ministerstvo dopravy do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (na vysoké školy), který byl proveden na základě usnesení vlády č. 54/2010 atd.

Celkem bylo provedeno 787 rozpočtových opatření, což je o 163 méně než v roce 2009. Důvodem tak velkého poklesu počtu rozpočtových opatření bylo způsobeno zejména vysokou základnou roku 2009, kdy docházelo k zabezpečování úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 363/2009, č. 409/2009, č. 1305/2008 ve znění č. 838/2009 a 1371/2009. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (121), dále pak v kapitolách Ministerstvo zemědělství (60), Ministerstvo financí (48), Ministerstvo zdravotnictví (46), Ministerstvo obrany (45), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (45) a Ministerstvo spravedlnosti (43).

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (39,0 %). Druhou největší skupinou pak byly přesuny mezi jednotlivými kapitolami (33,2 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (15,2 %). Nižší počet rozpočtových opatření se týkal souvztažného zvýšení příjmů a výdajů (4,8 %), dále pak byly nižším počtem rozpočtových opatření jednotlivým kapitolám uvolňovány prostředky z kapitoly Operace státních finančních aktiv (4,1 %) a kapitoly Státní dluh (3,7 %).

V průběhu roku 2010 také došlo usneseními vlády k vázání výdajů kapitol. Celkem bylo na základě usnesení vlády č. 54/2010 a č. 552/2010 rozhodnuto o vázání 15,5 mld. Kč ¹. Nejvíce se vázaly prostředky v kapitolách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (3,2 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (1,9 mld. Kč), VPS (1,8 mld. Kč), Ministerstvo dopravy (1,5 mld. Kč), Ministerstvo zemědělství (1,3 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,2 mld. Kč). Navíc došlo v rámci usnesení vlády č. 552/2010 ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu (OSS) o 4 mld. Kč. Všechny tyto prostředky tak nemohly být v roce 2010 použity. Tato opatření vlády byla reakcí na nepříznivý vývoj v oblasti veřejných rozpočtů v průběhu roku 2010 a jejich cílem bylo udržení deficitu na úrovni 5,3 % HDP.

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2010 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 000,4 mld. Kč, celkové výdaje 1 156,8 mld. Kč a výsledný schodek činil 156,4 mld. Kč.

Celkové příjmy ve výši 1 000,4 mld. Kč byly plněny na 94,8 % rozpočtu po změnách (nedosažení rozpočtu o 54,8 mld. Kč) a dosáhly meziročního růstu o 25,8 mld. Kč, tj. o 2,6 %.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 508,0 mld. Kč při plnění rozpočtu na 95,0 % (nedosažení o 26,7 mld. Kč) a meziročním růstu o 22,7 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Na tomto meziročním růstu se podílela inkasa především DPH (o 11,1 mld. Kč) a spotřebních daní (o 7,0 mld. Kč). Na nenaplnění daňových příjmů se podílela inkasa daní z příjmů právnických osob (nenaplnění rozpočtu o 14,0 mld. Kč) a spotřebních daní (o 10,2 mld. Kč). Podíl nepřímých daní na daňových příjmech státního rozpočtu za poslední rok vzrostl z 61,9 % na 62,7 % (rozpočet plánoval 61,7 %). Komentáře k vývoji inkasa daňových příjmů jsou uvedeny v části II.2. tohoto sešitu.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 355,8 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 11,3 mld. Kč, tj. o 3,1 %, a meziročně vzrostly o 8,0 mld. Kč, tj. o 2,3 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 317,8 mld. Kč, tj. 96,4 % rozpočtu, a meziročního růstu o 7,6 mld. Kč, tj. o 2,3 %. Příčinou nedodržení rozpočtované výše je především ekonomická krize, která se projevila vysokou mírou registrované nezaměstnanosti a snižováním objemu mezd.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery svou výší 136,5 mld. Kč nedosáhly rozpočtu o 16,8 mld. Kč, tj. o 11,0 %, při meziročním poklesu o 4,9 mld. Kč, tj. o 3,4 %. Na meziroční pokles měla velký vliv vysoká skutečnost roku 2009 díky usnesení vlády č. 122/2009 z února 2009, kterým vláda schválila převedení 31,7 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (tyto prostředky byly v roce 2009 určeny na snížení schodku státního rozpočtu). Dalších 3,6 mld. Kč v rámci tohoto usnesení a usnesení vlády č. 1626/2008 a č. 457/2009 představovalo souvztažné zvýšení příjmů i výdajů bez vlivu na schodek. Bez těchto částek by nedaňové a ostatní příjmy byly meziročně o cca 30 mld. Kč vyšší, především díky příjmům z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu). Ty činily 96,8 mld. Kč (plnění na 78,7 % rozpočtu po změnách), což bylo o 37,0 mld. Kč více než v roce 2009.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 1 156,8 mld. Kč a proti rozpočtu po změnách byly nižší o 61,3 mld. Kč, tj. o 5,0 %, a představují meziroční pokles o 10,2 mld. Kč, tj. o 0,9 %. Podíl celkových výdajů na HDP (3 669,8 mld. Kč) v roce 2010 dosáhl 31,5 %, zatímco v roce 2009 to bylo 32,2 % (k 3 625,9 mld. Kč).

Běžné výdaje dosáhly výše 1 026,6 mld. Kč, tj. 96,4 % rozpočtu po změnách, a představují tak meziroční pokles o 7,3 mld. Kč, tj. o 0,7 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávky ve výši 430,9 mld. Kč, tj. 99,4 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 1,6 mld. Kč, tj. o 0,4 %.

Kapitálové výdaje ve výši 130,2 mld. Kč představují 84,8 % rozpočtu po změnách a meziroční pokles o 2,9 mld. Kč, tj. o 2,2 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 628,1 mld. Kč (96,0 % rozpočtu po změnách), což je o 6,1 mld. Kč, tj. o 1,0 %, více než v roce 2009. Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 53,3 % v roce 2009 na 54,3 % v roce 2010. Na meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění (růst o 6,4 mld. Kč) či platba státu do zdravotního pojištění (růst o 4,0 mld. Kč), naopak meziročně poklesly například výdaje na obsluhu státního dluhu (o 4,3 mld. Kč) a dávky nemocenského pojištění (o 3,2 mld. Kč).

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2010 skončilo schodkem 156,4 mld. Kč. Tento výsledek je o 6,5 mld. Kč příznivější, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách, a o 36,0 mld. Kč lepší než jeho vykázaná skutečnost roku 2009 (-192,4 mld. Kč). Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu (156,4 mld. Kč) na HDP v roce 2010 činil 4,3 %, což je o 1,0 procentního bodu méně než v roce 2009.

Rozpočtovaná výše schodku nebyla překročena i přesto, že daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení nedosáhly svého rozpočtu o 38,0 mld. Kč a nad rámec rozpočtu výdajů byly navíc zapojeny uspořené nároky z nespotřebovaných výdajů OSS z minulých let (cca 60 mld. Kč). Nakonec převážil efekt úspory výdajů, jejich vázání s konečným vlivem 15,5 mld. Kč a také snížení nároků z nespotřebovaných výdajů OSS o 4 mld. Kč.

Podle § 47 rozpočtových pravidel, mohou OSS nárokovat nespotřebované výdaje minulých let v běžném roce a překročit tak rozpočet výdajů běžného roku. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1.1.2010 byl OSS vyčíslen částkou 89,8 mld. Kč. V průběhu roku 2010 se OSS rozhodly překročit rozpočet výdajů roku 2010 o cca 60 mld. Kč. Celkově se nároky během roku 2010 snížily o 64,9 mld. Kč (vč. 4 mld. Kč podle již zmíněného usnesení vlády č. 552/2010). V roce 2011 budou OSS podle údajů předaných Ministerstvu financí mít možnost nárokovat nespotřebované výdaje ve výši 101,2 mld. Kč (z toho 76,2 mld. Kč z nespotřebovaných výdajů roku 2010 a zbytek z let minulých).

Graf č. 1 - Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2010 (v mil. Kč)

Graf č. 2 - Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2010 (v mil. Kč)

 

 

 

Dosažený schodek státního rozpočtu (vykázaný ČNB) ve výši 156 416 384 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

• vydanými státními dluhopisy ve výši 149 422 123 tis. Kč
• přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 10 001 019 tis. Kč
• změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 3 006 758 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2010 vykázalo schodek ve výši 35,6 mld. Kč (v roce 2009 to byl schodek ve výši 36,8 mld. Kč). Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění včetně příslušenství a příjmů z dobrovolného důchodového pojištění byly vykázány ve výši 317,9 mld. Kč, výdaje na dávky důchodového pojištění (včetně správních výdajů připadajících na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek ve výši 7,3 mld. Kč) činily 353,5 mld. Kč.

Podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel budou prostředky vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převáděny na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. To ovšem není případ roku 2010. Schodek hospodaření systému důchodového pojištění je součástí celkového schodku státního rozpočtu. Na konci roku 2010 činil stav prostředků na tomto zvláštním účtu 21,5 mld. Kč.

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2010 je provedeno v dalších částech zprávy.

---

¹ Konečný vliv včetně dalších usnesení vlády, která částečně rušila předchozí rozhodnutí o vázání.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

• I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu PDF (295kB)
• II. Příjmy státního rozpočtu PDF (484kB)
• III. Výdaje státního rozpočtu PDF (777kB)
• IV. Zhodnocení využití prostředků vynaložených k odstranění povodňových škod a k úhradě restitučních výdajů PDF (295kB)
• V. Rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji spojenými s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchdového pojištění PDF (189kB)
• VI. Vyhodnocení souhrnných rozpočtových vztahů k rozpočtu EU PDF (302kB)
• Přílohy PDF (364kB)

Jednotlivé kapitoly ke stažení

1. ÚVOD

2. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU

   1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2010
   2. Vývoj státního dluhu v roce 2010
   3. Stav státního dluhu

   3.1. Měnová skladba
   3.2. Skladba podle splatnosti
   3.3. Skladba podle držitele

   4. Půjčky

   4.1. Státní pokladniční poukázky
   4.2. Krátkodobé půjčky
   4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu
   4.4. Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu
   4.5. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích
   4.6. Státní dluhopisy celkem
   4.7. Půjčky od Evropské investiční banky

   5. Vývoj úrokových sazeb
   6. Splátky jistiny

3. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU

   1. Základní tendence ve vývoji nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2010
   2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění

   2.1. Hodnocení vývoje strategických ukazatelů (cílů) v kapitole Státní dluh
   2.2. Příjmy kapitoly Státní dluh
   2.3. Výdaje kapitoly Státní dluh
   2.4. Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluh v roce 2010

4. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

   1. Dluhová strategie a řízení rizik
   2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny v roce 2010

   2.1. Likvidita státní pokladny
   2.2. Vývoj salda státního rozpočtu v roce 2010
   2.3 Vývoj salda rezervních fondů organizačních složek státu
   2.4. Vývoj salda netermínovaných SFA
   2.5. Vývoj salda zůstatků účtů pro převod daní FU a SF
   2.6. Ostatní operace řízení likvidity
5. TABULKOVÁ PŘÍLOHA
   Tabulka 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2010
   Tabulka 2 - Příjmy státního dluhu České republiky v roce 2010
   Tabulka 3 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2010
   Tabulka 4 - Přehled emisí SPP v roce 2010
   Tabulka 5 - Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí v roce 2010

---

ÚVOD

V roce 2010 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh se v roce 2010 zvýšil z 1 178,2 mld. Kč na začátku roku o 165,8 mld. Kč na 1 344,1 mld. Kč na konci roku. Státní dluh se tak v průběhu roku zvýšil o 14,1 %.

Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v roce 2010 celkem 35,8 mld. Kč, zatímco v roce 2009 dosahovaly 44,5 mld. Kč. Pokles byl důsledkem jak snížení hrubé výpůjční potřeby, tak zejména poklesu především dlouhodobých úrokových sazeb oproti minulému roku, přičemž pokles výnosů do splatnosti generoval výrazné zvýšení prémií a snížení diskontů emisí státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů.

Dne 14. září 2010 vydala Česká republika 5. emisi eurobondů v objemu 2,0 mld. EUR s kupónovou sazbou 3,625 % a s dobou splatnosti 10 let, přičemž čistý výnos emise činil 1 981,680 mil. EUR. Korunová hodnota emitovaných prostředků v den emise činila 49,1 mld. Kč.

Odbor řízení státního dluhu a státních finančních aktiv nadále úspěšně používá bankovní integrovaný informační systém WallStreet Systems (Trema) Suite, který je hlavním prostředkem řízení operačního rizika dluhových operací a řízení portfolií státu na finančním trhu. Stejný systém používá například také Evropská investiční banka, Evropská centrální banka, řada ministerstev financí a národních dluhových úřadů a centrálních bank.

---

 

 

 

 

1. Závěrečné účty státních fondů
   1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
   2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
   3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
   4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
   5. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
   6. Závěrečný účet Státního fondu kultury
   7. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čes. kinematografie
2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2010
   1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, DSO a regionálních rad regionů soudržnosti
   2. Příjmy a výdaje krajů
   3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
   4. Hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti
3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

Jednotlivé kapitoly ke stažení

---

I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Hospodaření státních fondů za rok 2010 skončilo přebytkem 6,1 mld. Kč. Rozsah činnosti státních fondů byl ovlivněn pokračováním celkového útlumu ekonomiky, provázeným mnoha nepříznivými dopady. Charakteristickým rysem bylo poměrně výrazné nenaplnění objemu rozpočtovaných příjmů, a to zejména u nedaňových příjmů, kde celkový propad o 32,9 mld. Kč představuje 22,7 %. Současně také většina státních fondů (s výjimkou Státního fondu životního prostředí a Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie) snížila jak běžné, tak i kapitálové výdaje oproti částkám rozpočtovaným na rok 2010. Celkovou výši dosaženého výsledného přebytku státních fondů ovlivnilo zejména kladné saldo příjmů a výdajů Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Na plnění příjmů rozpočtu SFŽP se podílely příjmy z poplatků za znečišťování životního prostředí (cca 1,9 mld. Kč), dotace ze státního rozpočtu na technickou asistenci programů EU ve výši 216,7 mil.Kč, pokuty, postihy a splátky z poskytnutých půjček. Finanční prostředky ve výši cca 6,1 mld. Kč získal fond z prodeje emisních kreditů, přičemž tyto prostředky byly účelově vyčleněny pro financování programu Zelená úsporám. Z výdajů SFŽP tvořily převážnou část (cca 3,2 mld. Kč) výdaje na smluvní akce včetně programu Zelená úsporám, zaměřené především na podporu aktivit v oblasti ochrany vod, z toho kofinancování akcí podporovaných EU činilo 223 mil. Kč.

U Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) představovaly dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MZe) více než 98% upraveného rozpočtu příjmů. Dalšími zdroji SZIF byly úvěry čerpané na intervenční nákupy a půjčka od PGRLF na Program rozvoje venkova.

Oproti roku 2009 došlo k nižšímu čerpání dotací ze státního rozpočtu, určených na financování Společné zemědělské politiky o téměř 1,8 mld. Kč. Běžné výdaje fondu, uskutečněné v roce 2010 na 75,8 % a současně kapitálové výdaje realizované na 99,9 %, představovaly celkově snížení čerpání výdajů proti upravenému rozpočtu o 10 mld. Kč. Na celkovém užití zdrojů se významnou měrou podílely zdroje EU, které tvořily cca 77 % celkových výdajů SZIF.

Rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení byl v roce 2010 zaměřen na program oprav a modernizaci bytových domů (PANEL / NOVÝ PANEL), program na pomoc mladým rodinám při pořizování bytu i na výstavbu sociálních nájemních bytů. Pokračovala rovněž pomoc při odstraňování následků povodní z roku 2009 a 2010 formou zvýhodněných zvýhodněných úvěrů. Příjmy byly překročeny o 8,6 % (o 107,8 mil. Kč), především v důsledku vyššího objemu splátek z poskytnutých úvěrů při jejich předčasném splacení. Výdaje byly splněny na 60,2 %, což představuje proti upravenému rozpočtu snížení o 1 375,7 mil. Kč. Tento výsledek byl ovlivněn způsobem čerpání jednotlivých podpor poskytovaných Fondem, kdy dotaci v rámci příslušného programu lze čerpat po dobu několika let.

Celkové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2010 dosáhly 80,6 mld. Kč, což představuje plnění na 77,7 %. Na výpadku daňových příjmů ve výši 1 mld. Kč se podílely výnosy ze silniční daně (o 0,8 mld. Kč) a příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů (o 0,7 mld. Kč). Částečnou korekci tvořily poplatky za užívání dálnic a rychlostních komunikací, kde byl rozpočet překročen o 0,5 mld. Kč. Dotace ze státního rozpočtu byly směrovány na realizaci dluhopisového programu (11,5 mld. Kč), na společné programy spolufinancované z fondů EU (24,6 mld. Kč), na úhradu škod způsobených povodněmi (1,1 mld. Kč) a na krytí deficitu hospodaření SFDI (4,4 mld. Kč). Běžné výdaje SFDI byly splněny na 88,9 % a kapitálové na 69,5 %. Celkové snížení proti upravenému rozpočtu o 27,4 mld. Kč se týkalo vesměs výdajů ve prospěch rozvoje výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest.

Rada Státního fondu kultury, která rozhoduje o poskytování finančních prostředků na kulturní projekty nebyla zvolena ani v roce 2010, proto Fond nemohl zajišťovat hlavní předmět své činnosti, tj. poskytovat finanční prostředky na kulturní projekty. Fond neobdržel dotaci ze státního rozpočtu ani nečerpal prostředky z fondů EU. Převážnou část příjmů tak tvořily příjmy z pronájmu nemovitostí a pozemků, které představovaly 88 % z celkových příjmů. Výdaje Státního fondu kultury činily 29,9 mil. Kč (tj. 88,3 % rozpočtu), přičemž maximum prostředků bylo vynaloženo na činnosti spojené s údržbou, správou, provozováním, opravou, rekonstrukcemi a technickým zhodnocováním nemovitostí.

Obdobně jako Státní fond kultury, tak i Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie neobdržel dotaci ze státního rozpočtu a ani nečerpal prostředky z fondů EU. Překročení celkových příjmů proti rozpočtu o 49,7 mil. Kč ovlivnily vyšší příjmy z obchodování s filmy Fondu. Poměrně vysoké překročení rozpočtovaných výdajů o 194,5 mil. Kč (tj. čerpání na téměř 265 %) bylo způsobeno vyšším objemem vyplacených podpor na tvorbu, výrobu, distribuci a propagaci kinematografických děl a na modernizaci a technický rozvoj české kinematografie.

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2010 zvýšil o cca 6,1 mld. Kč, což bylo v převážné míře ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. nárůstem stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu 7,8 mld.Kč.

Státní zemědělský intervenční fond využil i v roce 2010 čerpání revolvingového kontokorentního úvěru na financování intervenčních nákupů zemědělských komodit v úhrnné výši 952,5 mil. Kč. Naproti tomu Fond uhradil předchozí úvěr na intervenční nákupy v částce 799,6 mil. Kč. Na Program rozvoje venkova SZIF čerpal půjčku od PGRLF, a to jak dlouhodobého charakteru ve výši 1 352 mil. Kč, tak krátkodobou půjčku (200 mil. Kč). Závazky Státního fondu životního prostředí z dlouhodobé nebankovní půjčky od MUFIS, a.s. na financování akcí pro ochranu a zlepšování životního prostředí jsou průběžně spláceny a v roce 2010 byla uhrazena část jistiny ve výši 50 mil. Kč i vyúčtované roční úroky.

Audit účetních závěrek za rok 2010 se týkal všech šesti státních fondů. Podle došlých zpráv o provedení tohoto auditu byly účetní závěrky státních fondů schváleny příslušným auditorem bez výhrady.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2010

Oživení ekonomického výkonu v roce 2010 se odrazilo také v hospodaření územních rozpočtů. Po stagnaci příjmů rozpočtů krajů a obcí v roce 2009, způsobené propadem inkasa daňových příjmů, došlo v souladu s předpoklady rozpočtu k obnovení trendu růstu příjmů ze sdílených daní a tím i celkových příjmů územních rozpočtů.

Ve státním rozpočtu na rok 2010 zůstala zachována obdobná struktura transferů určených územním rozpočtům jako v předchozích letech. Nejvýznamnějšími kapitolami, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstaly kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí.

V kapitole Všeobecná pokladní správa byly stanoveny transfery poskytované v rámci tzv. finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy (přílohy č. 5, 6 a 7 k zákonu č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu na rok 2010). Stanovení jejich výše se však částečně dotkla úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu. Na rozdíl od předchozích let nebyla výše příspěvků a dotací poskytovaných v rámci uvedených finančních vztahů valorizována. Do objemů příslušných dotačních titulů byly promítnuty pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, počtu žáků, lůžkových kapacit apod. Úsporná opatření uplatňovaná v rámci státního rozpočtu se projevila také v další části transferů poskytovaných z kapitoly Všeobecná pokladní správa, kterou jsou tzv. ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa. V části investičních dotací došlo oproti minulému roku ke snížení objemů prostředků v ukazateli „Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem.“

Významné změny byly ve státním rozpočtu na rok 2010 zapracovány v oblasti financování výkonu přenesené působnosti zajišťované obcemi. K řešení disproporcí v míře krytí výdajů na výkon přenesené působnosti byl příspěvek na výkon státní správy pro obce, který je obsažen ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a ve finančním vztahu k rozpočtu hl.m. Prahy, navýšen o 2,0 mld. Kč. Cílem navýšení bylo přispět k postupnému odstranění existujících disproporcí mezi velikostí výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí v návaznosti na výsledky „Analýzy financování výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky“ zpracované Vysokou školou ekonomickou v roce 2008.

Dále byla do objemu příspěvku na výkon státní správy pro obce a hl. m. Prahu, který je součástí finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy, zahrnuta částka 301,5 mil. Kč, která byla v roce 2009 rozpočtována v ukazateli kapitoly Všeobecná pokladní správa „Další prostředky pro územní samosprávné celky“ na položce „Dofinancování příspěvku na výkon státní správy pro obce“. Důvodem byla potřeba zpřehlednit financování výkonu přenesené působnosti zajišťované obcemi.

Rozdělování příspěvku na výkon státní správy obcím vychází nadále z metodiky zpracované Ministerstvem vnitra a použité poprvé v roce 2006. Metodika pro rok 2010 však byla modifikována tak, aby mohly být promítnuty výsledky „Analýzy financování výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky“. Změny spočívaly ve výrazném zjednodušení propočtu a v úpravě koeficientů, která zohledňovala zvýšení prostředků k řešení disproporcí v míře krytí výdajů na výkon přenesené působnosti.

Do příjmů obecních rozpočtů se dále promítly změny právní úpravy v oblasti daně z nemovitostí a v oblasti místních poplatků, které nabyly účinnosti od 1.1.2010. V případě zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí byly přijaty dvě novely zákona, které směřovaly k vyššímu zdaňování nemovitostí a tím i posílení příjmů obecních rozpočtů. První novela ukončila patnáctileté osvobození od platby daně pro majitele novostaveb, druhá novela zákona dvojnásobně zvýšila zákonem danou sazbu daně, s výjimkou daně ze zemědělských pozemků a staveb k podnikání.

Novela zákona č. 565/1990Sb., o místních poplatcích, vytvořila předpoklady pro navýšení příjmů obcí z místního poplatku z ubytovací kapacity, neboť umožnila navýšit sazby poplatku a rozšířila možnosti jeho výběru.

Fungování všech subjektů územních rozpočtů ovlivnila také účetní reforma a vytvoření centrálního systému účetnictví státu (CSÚIS). Od 1. ledna vstoupily v účinnost novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a nová vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

Způsob předávání účetních a finančních výkazů do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) upravuje vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech). Předávání údajů pro hodnocení plnění rozpočtu nově upravuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti (nahradila dosavadní vyhlášku č. 16/2001 Sb.).

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO) a Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen regionálních rad) za rok 2010 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2010 a k rozpočtu po změnách (dále jen rozpočtu).

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Ve státním rozpočtu bylo předpokládáno, že trend deficitního hospodaření územních rozpočtů z roku 2009 bude pokračovat i v dalším roce, i když v mírnější podobě. Schodek územních rozpočtů byl pro rok 2010 predikován v celkové výši 5,6 mld. Kč, z toho u obcí 3,2 mld. Kč, u krajů 2,1 mld. Kč a dobrovolných svazků obcí 0,3 mld. Kč. V případě regionálních rad bylo stejně jako v předchozích letech předpokládáno vyrovnané hospodaření. Tato predikce vycházela z předpokladu, že celkové inkaso daňových příjmů meziročně vzroste zhruba o 10 %.

Ve srovnání s předpoklady rozpočtu na rok 2010 byly výsledky hospodaření příznivější. Územní rozpočty vykázaly za loňský rok schodek v celkové výši 1,2 mld. Kč, přičemž schodek byl vykázán pouze na úrovni obcí a DSO (v celkové výši 3,4 mld. Kč), kraje hospodařily s přebytkem (1,9 mld. Kč) a regionální rady rovněž s přebytkem (0,3 mld. Kč).

Celkové příjmy krajů, obcí, DSO a regionálních rad dosáhly v loňském roce 424,7 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 28,1 mld. Kč. Přes relativně vysoký nárůst (o 7,1 %) zaostaly celkové příjmy územních rozpočtů za předpoklady rozpočtu (plnění 98,9%).

Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31.12.2010 v mil. Kč (po konsolidaci) ¹

Nejvyšší dynamiku růstu příjmů vykázaly rozpočty regionálních rad, jejich příjmy se meziročně zvýšily o 81,1 %. Vyšší růst příjmů byl zapracován již v rozpočtu, a to v souvislosti s předpokládaným nárůstem počtu projektů realizovaných v rámci regionálních operačních programů. Příjmy rozpočtů obcí a DSO se meziročně zvýšily o 8,8 %, nejnižší dynamiku příjmů zaznamenaly rozpočty krajů, jejichž příjmy vzrostly pouze o 2,7 %.

Struktura hlavních zdrojů financování jednotlivých částí územních rozpočtů se dlouhodobě nemění. Financování krajů bylo zajišťováno především transfery ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad, v souhrnu tvořily 63,7 % celkových příjmů krajů. U obcí a DSO zůstaly hlavním zdrojem financování daňové příjmy, které se na celkových příjmech podílely ve výši 49,6 %, podíl transferů ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů krajů a regionálních rad činil 36,3 %. Základním zdrojem financování regionálních rad jsou transfery ze státního rozpočtu určené na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, v loňském roce tvořily 99,7 % celkových příjmů.

Objem transferů přijatých územními rozpočty byl oproti předchozímu roku vyšší o 18,9 mld. Kč (nárůst o 11,1 %). Vyšší nárůst transferů přijatých územními rozpočty byl vykázán i v roce 2009, kdy se objem transferů meziročně zvýšil o 24,6 mld. Kč.

Celkové výdaje územních rozpočtů činily 425,9 mld. Kč, jejich objem byl oproti předpokladům rozpočtu nižší (plnění 98,0 %). Meziročně vzrostly pouze o 0,8 %.

Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření krajů a obcí dosáhl ke konci sledovaného roku celkové výše 70,6 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst o 2,8 mld. Kč, ke zvýšení došlo především na úrovni obcí. Po výkyvu vývoje objemu finančních prostředků na bankovních účtech krajů a obcí zaznamenaném v roce 2009, naznačují výsledky v loňském roce určitou konsolidaci jejich rozpočtového hospodaření. V roce 2009 v důsledku propadu daňových příjmů, přistoupily kraje i obce ve vyšší míře k využití rezerv z minulých let. Stav finančních prostředků na bankovních účtech se tehdy meziročně výrazně snížil (o 21,2 mld. Kč) a poprvé od roku 2001 byl přerušen trend zvyšování objemu finančních prostředků na bankovních účtech územních samosprávných celků.

 

---

¹ Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj.obcí a DSO, krajů a regionálních rad.
Příjmové, výdajové a finanční operace, které jsou předmětem konsolidace spolu s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, stanovuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Nedílnou součástí veřejných financí jsou finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p."). Hodnocení vývoje systému v. z. p. za rok 2010 vychází z údajů ročních statistických výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen "ZP") zpracovaných v souladu s vyhláškou č. 274/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které byly předloženy na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "MZ") a na Ministerstvo financí (dále jen "MF") do 28.2.2011. Údaje v nich obsažené jsou podkladem pro vypracování ročních účetních závěrek a výročních zpráv za rok 2010, které podléhají povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží ZP do 29.4.2011 na MZ a MF. Po jejich posouzení budou společně s návrhem "vyjádření vlády" předloženy vládě a poté, spolu s usnesením vlády, do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále jen "PSP ČR") ke konečnému projednání. Zdravotně pojistné plány na rok 2010 (podléhající stejnému legislativnímu postupu) nebyly do konce roku 2010 zařazeny na program jednání PSP ČR a tak ZP hospodařily v roce 2010 podle provizorií (vydaných MZ po projednání s MF). Provizoria hospodaření vycházela z ověřených ZPP 2010 projednaných vládou (usnesení vlády č. 142/2010).

Vyhláška č. 445/2009 Sb., od 1.1.2010 aktualizovala vyhlášku č. 503/2002 Sb., upravující účetní postupy ZP. Od 1.1.2010 byla doplněna závaznými Českými účetními standardy pro ZP. Souborem těchto nových právních předpisů byla zavedena povinnost účtování opravných položek k pojistnému a příslušenství a dále i ostatních opravných položek, které v souladu s principem věrného zobrazení, mají zpřesnit účtování ve všech fondech v. z. p. Rozšířena byla i povinnost účtování rezerv a dohadných položek aktivních a pasivních (v roce 2009 byla tato povinnost stanovena pouze pro základní fond zdravotního pojištění a zdaňovanou činnost). ZP respektovaly tuto metodiku a jejich podklady o hospodaření za rok 2010 vycházely z nových účetních předpisů. Pro potřeby CSÚIIS byl vydán jednotný výkaz Rozvahy.

K 31.12.2010 zajišťovalo pro 10 396 219 pojištěnců služby systému v. z. p. devět činných ZP. Krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti, bylo ze zákona povinné pouze pro VZP ČR, jejíž síť poboček, územních pracovišť a především smluvních zdravotnických zařízení (dále jen "ZZ") zajišťovala celostátní dostupnost zdravotní péče. U VZP ČR bylo v průměru registrováno 6 264 484 pojištěnců (60,3 %), u osmi ZZP bylo zaregistrováno celkem 4 121 991 pojištěnců (39,7 %). V průběhu roku 2010 se nenaplnil předpoklad zvýšeného odchodu pojištěnců od VZP ČR, ani nenastal výrazný rozvoj ZP Média, která v systému v. z. p. působí od února roku 2009 a k 31.12.2010 registrovala pouze 28 770 pojištěnců² Stabilizace kmene pojištěnců VZP ČR byla podpořena, jak v důsledku omezení proplácení nadstandardů u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP"), tak částečně i propagací internetové zdravotní knížky (dále jen "IZIP"), která nabízela nové možnosti využití služeb a informací pro pojištěnce VZP ČR.

Vývoj hospodaření systému v. z. p. v roce 2010 lze charakterizovat následujícími údaji:

^*) Rozdíl mezi skutečnými výdaji na platby za nevýdělečné pojištěnce ze státního rozpočtu a výstupy z účetnictví je způsoben časovým posunem, v důsledku procesu 12. přerozdělování pojistného. V r. 2009 platba státu na zvláštní účet přerozdělování dosáhla 48 673 mil. Kč(platba státu 677 Kč/jednoho pojištěnce měsíčně).Vlivem zákona č. 362/2009 Sb. došlo v r. 2010 k navýšení platby státu na 723 Kč měsíčně na jednoho "státem hrazeného pojištěnce. Celková platba státu v r. 2010 dosáhla 52 700 mil. Kč.

Příjmy celkem v roce 2010 dosáhly 215 615 mil. Kč s meziročním nárůstem o 1,6 % (tempo meziročního nárůstu se zvýšilo o 1,2 p. b.). Příjmy pojistného po přerozdělování dosáhly 212 783 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 1,9 % (při zvýšení tempa meziročního nárůstu o 1,3 p. b.). Příjmy z vlastního výběru dosáhly 160 310 mil. Kč a meziročně vzrostly pouze o 0,4 %. Přestože s účinností od 1.1.2010 byly zvýšeny maximální vyměřovací základy u zaměstnanců, OSVČ a osob pracujících v souběhu z ročního 48 násobku průměrné mzdy na 72 násobek průměrné mzdy (dosažené o dva roky zpět) překryly tento pozitivní vliv na výběr pojistného pokračující dopady recese, při které další pojištěnci z řad zaměstnanců přešli mezi osoby, za které byl plátcem stát. V souladu se zákonem č. 362/2009 Sb., který novelizoval zákon č. 592/1992 Sb. vzrostla výše platby státu od 1.1.2010 na jednoho pojištěnce ze 677 Kč na 723 Kč na měsíc (tj. meziročně o 46 Kč). Celkový počet státem hrazených pojištěnců dosahoval v roce 2010 v průměru měsíčně 6 074 193 osob. Nejvyšší nárůst počtu osob hrazených státem zaznamenala kategorie uchazečů o zaměstnání evidovaná na úřadu práce (meziročně nárůst o 54 017 uchazečů). Celková hodnota platby státu v r. 2010 dosáhla 52 700 mil. Kč s meziročním nárůstem o 4 027 mil. Kč. Podíl z meziročního zvýšení platby státu v dosaženém meziročním nárůstu činil 3 307 mil. Kč, zbývajících 720 mil. Kč bylo uhrazeno státem v důsledku nárůstu průměrného měsíčního počtu pojištěnců hrazených státem o 82 925 osob, tj. o 1,4 %. Z výše uvedených důvodů současně poklesl vlastní výběr pojistného o cca 1 mld. Kč. Při 100 % přerozdělování pojistného nemá na příjmy jednotlivých ZP vliv rozdílná skladba plátců pojistného, neboť kriteria přerozdělování se každoročně aktualizují podle vykázaných nákladů na zdravotní péči všech pojištěnců (o dva roky zpět) v členění na muže a ženy po 5 letech věku. Zvláštní princip je používán u propočtu podílu za nákladné pojištěnce (oddělená součást systému 100 % přerozdělování). Systému přerozdělování pojistného podléhá veškeré vybrané pojistné, platba státu, prostředky úroků vzniklých na zvláštním bankovním účtu snížené o poplatky za vedení tohoto účtu i mimořádné prostředky získané podle § 6a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při uzavření procesu likvidace některé ze ZZP³.

Z výsledků hospodaření (které jsou v účetnictví ovlivněny i časovými posuny mezi roky 2009 a 2010) vyplývá, že VZP ČR získala v roce 2010 při přerozdělování pojistného 47 088 mil. Kč tj. meziroční nárůst o 1 410 mil. Kč. Výsledné saldo za rok 2010 odvodů a příjmů z přerozdělování u souboru ZZP bylo 5 385 mil. Kč a jeho meziroční nárůst dosáhl 1 859 mil. Kč. Z hlediska ročního salda přerozdělování odvedla finanční prostředky na zvláštní účet přerozdělování pouze OZP v celkové hodnotě 2 122 mil. Kč (meziroční snížení odvodu o 133 mil. Kč) a ZPMV ČR ve výši 228 mil. Kč (meziroční snížení odvodu o 657 mil. Kč).

Průměrné příjmy celkem na jednoho pojištěnce v roce 2010 dosáhly 20 759 Kč (VZP ČR 22 293 Kč s meziročním nárůstem o 1,3 % Kč a ZZP v průměru 18 429 Kč s meziročním nárůstem o 2,2 %, v rozmezí od 1,6 do 3,7 % ). Vývoj příjmů ZP Média byl neporovnatelný, s ohledem na dobu působení od února 2009.

Ostatní příjmy a výnosy v. z. p. dosáhly 2 219 mil. Kč (1,02 % z celkových příjmů), na jejich meziročním snížení se podílel jak pokles přijatých úroků, tak i pokles příjmů za příslušenství k pojistnému v důsledku prohlubující se platební neschopnosti dlužníků.

Na bankovní účty základních fondů zdravotního pojištění bylo prostřednictvím Centra mezistátních úhrad převedeno od zahraničních pojišťoven 515 mil. Kč. Celkový dopad z působení mezistátních smluv na hospodaření ZP byl v tomto roce kladný, neboť výdaje za ošetření této skupiny pojištěnců na území ČR v roce 2010 dosáhly pouze 421 mil. Kč. Za rok 2010 došlo k částečnému zlepšení bilance pohledávko-závazkového stavu zahranič? ních pojišťoven; přesto k 31.12.2010 stav celkových pohledávek našich ZP dosáhl 674 mil. Kč, celkových závazků našich ZP vůči zahraničním pojišťovnám pouze 238 mil. Kč. Rozdíl z této bilance ve výši 436 mil. Kč kryjí ZP z prostředků bankovních účtů základních fondů zdravotního pojištění.

Roční výdaje systému v. z. p. celkem v roce 2010 dosáhly 222 502 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 1,8 % (při meziročním snížení tempa růstu o 7,2 %). V porovnání s vývojem celkových příjmů však tempo výdajů vzrostlo v roce 2010 o 0,2 p. b., což se projevilo ve snížení finančních rezerv na bankovních účtech v. z. p. Výdaje na zdravotní péči dosáhly 214 373 mil. Kč (činily 96,35 % z celkových výdajů systému v. z. p). Meziroční nárůst dosáhl 2,1 % při meziročním snížení tempa růstu o 6,4 p. b. Podle předpokladů MZ měla úhradová vyhláška č. 471/2009 Sb. v roce 2010 zajistit meziroční stagnaci výdajů na zdravotní péči, neboť v r. 2009 (již v době recese a při prudkém poklesu výběru pojistného) došlo k mimořádnému meziročnímu nárůstu výdajů na zdravotní péči (2009/2008 o 8,5 %). S ohledem na to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv neukončil do 31.12.2009 revizi léků (zahájena při převodu zákonných kompetencí z MF na MZ k 1.1.2008) byly ceny a současně i úhrady dosud neprověřených léků v roce 2010 přechodně sníženy (podle přechodných ustanovení zákona č. 362/2009 Sb.) o 7 %. Úhrady za léky na recept skutečně klesly meziročně o 2,4 mld. Kč, avšak z vývoje výdajů na zdravotní péči vyplývá, že ostatní segmenty zdravotní péče vzrostly meziročně o 6,6 mld. Kč. ZP se tedy nepodařilo realizovat záměry dané úhradovou vyhláškou č. 471/2009 Sb. Lze konstatovat že ZZ nepocítila ani v roce 2010 dopady recese.

V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly průměrné výdaje za zdravotní péči z BÚ základního fondu zdravotního pojištění 20 582 Kč (u ZZP celkový průměr 18 051 Kč, u VZP ČR 22 248 Kč). Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní péči mezi VZP ČR a skupinou ZZP byly ovlivněny jak rozdílnou skladbou pojištěnců, tak i smluvními vztahy se ZZ a cenovými dodatky na rok 2010. Meziroční nárůst u VZP ČR dosáhl 1,8 %, skupina ZZP v průměru navýšila tyto výdaje o 4 % (v rozmezí od - 2,3 do + 6,8 %). V porovnání s VZP ČR vynaložily ZZP na jednoho pojištěnce pouze 81,1 % výdajů, jejich poměr příjmů po přerozdělování dosáhl v daném období 82,6 %. V důsledků vyhlášených limitů podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (které chrání jednotlivé pojištěnce před zvýšenými výdaji v oblasti regulačních poplatků a doplatků na léky) bylo v roce 2010 vráceno pojištěncům celkem 472 mil.Kč.

V rámci uzavřené Dohody s MZ ze dne 7. 5. 2009 byla pro roky 2009 a 2010 přijata úsporná opatření u ZZP v oblasti tvorby fondů prevence (dále jen "FPrev"), která byla ZZP dodržena i v roce 2010. V průměru uhradily ZZP v roce 2010 jednomu pojištěnci nadstandardní péči za 97 Kč, VZP ČR pouze za 31 Kč. Meziroční pokles výdajů za nadstandardní péči dosáhl 906 mil. Kč a pozitivně se odrazil v nárůstu péče hrazené ze základních fondů zdravotního pojištění. V důsledku jednotného postupu omezení tvorby Fprev poklesly meziročně zásoby ZZP na bankovních účtech Fprev o 58 mil. Kč. VZP ČR⁴ meziročně snížila zůstatek na BÚ ZFZP o 40 mil. Kč. Podrobnou analýzu nákladů na zdravotní péči v členění na jednotlivé segmenty budou obsahovat jednotlivé výroční zprávy ZP za rok 2010 a souhrnné hodnocení vývoje systému v. z. p. (termín předložení vládě září 2011).

I v oblasti nákladů na vlastní činnost dodržely ZZP Dohodu s MZ, ve které se jednotlivé všechny ZP zavázaly jednotným postupem snížit své příděly na činnost jak v roce 2009 tak i v roce 2010. ZZP tak posílily v souhrnu bankovní účty základních fondů zdravotního pojištění o 377 mil. Kč. VZP ČR Dohodu v roce 2010 nenaplnila a uplatnila nárok na maximální příděl do provozního fondu v souladu s § 7 vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důvodem tohoto kroku byly nedořešené závěry z kontroly NKÚ týkající se financování IZIPu, jenž, v souladu s citovanou vyhláškou, prováděla VZP ČR z prostředků základního fondu zdravotního pojištění. Podle závěrů NKÚ však nesplnila VZP ČR při proplácení úhrad ze základního fondu zdravotního pojištění za služby IZIPu podmínky citované vyhlášky. VZP ČR byla proto nucena posílit prostředky provozního fondu na vyhláškou povolené maximum a do jednoznačného dořešení závěrů kontroly provádět úhrady IZIPu z provozního fondu. Pro ZP s nejmenším počtem pojištěnců dosáhl maximální dohodnutý limit 3,21 % (snížení o 0,50 procentního bodu oproti limitu stanoveném vyhláškou č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Limit 3,21 % se týkal pouze ZP Média a ZP Škoda, neboť limit úměrně klesá s vazbou na průměrný počet pojištěnců. VZP ČR čerpala maximální limit hodnotě 3,36 %. Hypotetický průměr za systém v. z. p. jako celek činil 3,26 % (ZZP v průměru pouze 3,0 %). Souhrn absolutních limitů stanovených v souladu s vyhláškou č. 418/2003 Sb. dosáhl 7 374 mil. Kč, v důsledku dodržení dohody bylo do provozních fondů v roce 2010 převedeno pouze celkem 6 932 mil. Kč. Při zapojení existujících zůstatků na bankovních účtech fondů provozního charakteru vynaložily na vlastní provoz (včetně investičních výdajů) ZP celkem 7 660 mil. Kč, z toho na investiční výdaje bylo použito celkem 769 mil. Kč (u VZP ČR 570 mil. Kč). ZP Média, v důsledku pomalého nárůstu počtu pojištěnců, nevytvořila ani v druhém roce činnosti dostatek provozních prostředků pro plánovaný rozvoj a tak přijala od svého žadatele o zřízení další bezúročnou půjčku ve výši 122 mil. Kč s tím, že její splatnost je odložena po roce 2013. Celkově tak k 31.12.2010 dlužila žadateli 137 mil. Kč.

Saldo mezi příjmy celkem a výdaji celkem (dále jen "saldo hospodaření") u činných ZP jako celku dosáhlo v roce 2010 záporné hodnoty - 6 887 mil. Kč. Pouze ZP M-A dosáhla v roce 2010 kladné saldo hospodaření ve výši 72 mil. Kč, ostatních 8 ZP vykázalo záporné saldo hospodaření. V meziročním srovnání celkové saldo hospodaření pokleslo o 456 mil. Kč. Jak příjmy celkem, tak i výdaje na zdravotní péči se vyvíjely v relaci k ZPP 2010. Saldo hospodaření v ZPP 2010 bylo plánováno v hodnotě - 7 953 mil. Kč. Ve srovnání s dosaženým výsledkem za rok 2010 se tedy z hlediska čerpání finančních zásob vyvíjelo hospodaření systému v. z. p. lépe než předpokládal ZPP 2010.

Finanční rezervy na bankovních účtech všech fondů v. z. p. k 31.12.2010 v důsledku záporného salda hospodaření meziročně poklesly o 6 783 mil. Kč na 24 336 mil. Kč. V průměru jednoho pojištěnce byly finanční rezervy jednotlivých ZP nerovnoměrné. Nejnižší finanční rezervy vykázala VZP ČR 875 Kč/1 pojištěnce, průměr za ZZP dosáhl 4 574 Kč/1 pojištěnce. Na bankovních účtech základních fondů zdravotního pojištění bylo soustředěno celkem 16 112 mil. Kč, což představovalo hypotetickou průměrnou výši finanční zásoby na úhrady zdravotní péče ve výši 28 dnů (u VZP ČR však dosahovala zásoba pouze cca 6 dnů, u ostatních ZZP v průměru 68 dnů). Zůstatky na bankovních účtech provozního charakteru dosáhly k 31.12.2010 celkem 4 682 mil. Kč a meziročně poklesly o 1 267 mil. Kč. Zůstatky finančních prostředků sociálních fondů (určených pro zaměstnance) dosáhly celkem 73 mil. Kč s meziročním nárůstem o 15 mil. Kč. Na bankovních účtech fondů prevence (nadstandardní péče pro pojištěnce) bylo soustředěno 465 mil. Kč, s meziročním snížením o 98 mil. Kč.

Poměr mezi stavem závazků a pohledávek v systému v. z. p. a jejich strukturou ukazuje následující srovnání:

^*) Tyto hodnoty byly vyčleněny z pohledávek (po lhůtě splatnosti) a jejich výše je čtvrtletně upřesňována.
Poznámka: V r. 2009 byl nad rámec daných závazků evidován závazek ZP Média vůči žadateli - objem dlouhodobé půjčky na provoz dosáhl k 31.12.2009 celkem 15 mil.Kč. (VZP ČR ukončila v r. 2009 splácení komerčního úvěru a nově vzniklá ČPZP (dříve HZP) splatila všechny dluhy za ZP Agel, která se sloučila s HZP k 30.6.2009). Nad rámec vykázaných hodnot dosáhl u ZP Média dluh vůči žadateli k 31.12.2010 celkem 127.mil. Kč ( splatnost po r. 2013). Ostatní zdravotní pojišťovny nevykázaly nad rámec dané tabulky žádné zadlužení z titulu úvěrů nebo půjček.

Stav pohledávek celkem k 31.12.2010 dosáhl 37 255 mil. Kč a především v důsledku metodické změny poklesl o 31,8 %, z toho pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti dosáhly 19 868 mil. Kč s meziročním poklesem o 48,7 %. V obou případech bylo toto mimořádné snížení způsobeno metodickou změnou při které byly z daných ukazatelů vyloučeny tzv. "opravné položky", tj. hodnoty jednotně propočteného snížení hodnoty pohledávek po lhůtě splatnosti vyjadřující výši kvalifikovaně stanoveného odhadu nedovýběru. Ukazatel je v souladu s účetní metodikou čtvrtletně upřesňován⁵. Stav opravných položek byl vykázán k 31.12.2010 celkem 21 267 mil. Kč (VZP ČR 16 078 mil. Kč, soubor ZZP 5 189 mil. Kč), údaje budou ještě předmětem ověření auditory, protože po celý rok 2010 byla upřesňována metodika způsobu účtování. Hodnota odpisů pohledávek za pojistným a příslušenstvím (převedeno do podrozvahy) dosáhla v r. 2010 celkem dosáhla 4 003 mil. Kč, dalších 638 mil. Kč bylo jednotlivými ZP a jejich Rozhodčími orgány prominuto plátcům pojistného v důsledku aktů odstranění tvrdosti v oblasti příslušenství (při splnění zákonné podmínky úhrady pojistného). Nad rámec zaúčtovaných pohledávek byl propočtem stanoven k 31. 12. 2010 stav dohadných položek aktivních 1 214 mil. Kč, představující předpokládanou výši neproúčtovaných pohledávek za plátci pojistného, kterou nebylo možno především z časových důvodů zaúčtovat k datu účetní závěrky za rok 2010.

Stav závazků celkem dosáhl k 31.12.2010 hodnoty 25 767 mil. Kč (meziroční nárůst o 9,8 %), z toho u VZP ČR 18 429 mil. Kč (nárůst o 11,3 %) a ZZP celkem 7 338 mil. Kč (nárůst o 6,2 %). Všechny ZP hospodařily v průběhu roku 2010 bez závazků po lhůtě splatnosti. Závazky ve lhůtě splatnosti vůči ZZ dosáhly k 31.12.2010 celkem 24 360 mil. Kč a meziročně vzrostly meziročně o 8,5 %. Stav těchto závazků v přepočtu na denní výdaje za zdravotní péči představoval k 31.12.2010 dobu 42 dnů (v rozmezí mezi 21 dny u RBP až 53 dny u VoZP ČR). VZP ČR vykázala přepočtený stav pohledávek v hodnotě 46 dnů. Nevyúčtované náklady na zdravotní péči za rok 2010 byly stanoveny pomocí dohadných položek pasivních v předběžné výši 3 396 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 36,6 % Jejich stanovení umožňuje platná účtová osnova pro ZP. Daná hodnota odráží především neuzavřená vyúčtování zdravotní péče, která, s ohledem na pravidla kontrolních mechanizmů vložená do platných právních předpisů (např. korekční koeficienty propočítané správcem informačního centra do 80ti dnů po kalendářním čtvrtletí), jsou složitá a vlastní doba zúčtování dohadných položek stanovených v roce 2009 probíhala ještě v 2. pololetí roku 2010.

Celková hodnota čistých aktiv a pasiv dosáhla k 31.12.2010 za systém v. z. p. jako celek 70 062 mil. Kč. Meziroční snížení dosáhlo 23 605 mil. Kč tj.25,2 % Na snížení aktiv i pasiv se především projevilo vyloučení opravných položek do zvláštního sloupce Rozvahy v Aktivech a souvstažné promítnutí této účetní operace do snížení zůstatků fondů v. z. p. v Pasivech. Výše zůstatků opravných položek bude v roce 2011 každé čtvrtletí přehodnocována, proto jsou opravné položky nadále vykazovány v Rozvaze (na rozdíl od odepsaných pohledávek, které jsou každoročně vyloučeny do podrozvahy, kde jsou sledovány do zániku práva vymáhání dané pohledávky). Z pohledu účetního se u opravných položek jedná o pohledávky aktivně vymáhané na dlužnících.

Aktiva celkem byla tvořena pouze z 34,8 % finančními prostředky, z 54,8 % pohledávkami z v. z. p.(vč. dohadných položek aktivních) a z 8,2 % dlouhodobým hmotným majetkem. V aktivech VZP ČR a OZP se tak jako v předchozích letech projevuje i hodnota akcií jejich dceřiných společností - komerčních pojišťoven (u VZP ČR jde o Pojišťovnu VZP a. s., která funguje od 1.5.2004 a u OZP o pojišťovnu Vitalitas a. s., která byla založena v roce 1998). Obě akciové společnosti jsou ve 100% vlastnictví jmenovaných ZP. Hodnota akcií v držení VZP ČR činila 104 800 mil. Kč u OZP 133 917 mil. Kč. VZP ČR nově získala 5 % podíl na vedení IZIPu v hodnotě 120 tis. Kč. Zbývající položky aktiv nejsou z hlediska objemu významné.

V pasivech celkem za systém v. z. p se promítají především zůstatky fondů v. z. p. které tvoří 58,2 %, závazků z v. z. p.(včetně dohadných položek pasivních) v podílu 39,8 %. Jak již bylo uvedeno, využila ZP Média bezúročné půjčky od žadatele na stabilizaci provozních potřeb v obou letech své existence v celkové výši 137 mil. Kč. Ostatní položky pasiv jsou z pohledu hospodaření systému v. z. p. nevýznamné.

Zákonné možnosti uložení části svých finančních prostředků v. z. p. do CP využila pouze OZP v hodnotě krátkodobých a dlouhodobých investic ve výši 259 mil. Kč a ZP MV ČR v hodnotě 98 mil. Kč převážně krátkodobých investic. Žádná ze ZP není zatížena splátkami komerčního úvěru.

Závěrem lze konstatovat, že ani v roce 2010 nedošlo k zastavení růstu nákladů na zdravotní péči. Vliv zvýšené fakturace od ZZ se promítl do nárůstu výdajů na zdravotní péči, s dopadem na snížení finančních zásob na bankovních účtech fondů v. z. p. Část závazků na zdravotní péči se promítla do nárůstu stavu závazků a dohadných položek pasivních. ZP v roce 2010 dokázaly tlumit vliv recese z vlastních finančních rezerv. Stabilizaci hospodaření celého systému v. z. p. přispěla především zvýšená platba státu v roce 2010 (přínos 4 027 mil. Kč) a přechodné snížení cen a úhrad léků o 7 % (přínos u úhrad léků na recept o 2,4 mld. Kč).

Součástí systému v. z. p. byly i prostředky Zajišťovacího fondu, vytvořeného v letech 1998 až 2005 z povinných příspěvků ZZP, poté byla tato povinnost ročních příspěvků novelu zákona č. 280/1992 Sb. zrušena. Tento fond je podle zákona č. 280/1992 Sb., řízen 5 člennou správní radou, jmenovanou ministrem zdravotnictví. Na konci roku 2010 činil stav finančních prostředků Zajišťovacího fondu 772 mil Kč. Od zákonného zřízení fondu nebyly jeho prostředky nikdy čerpány na zákonem stanovené účely, neboť od jeho vzniku nedošlo u žádné z činných ZZP ke vstupu do likvidace. Na skupinu ZZP likvidovaných podle předchozího znění zákona se možnost čerpání nevztahuje. Stávajícím podmínkám hospodaření ZZP zákonem stanovená pravidla nevyhovují a proto budou v rámci věcného záměru zákona o ZP přehodnocena do konce června 2011, poté budou změny promítnuty do nového zákona o ZP s účinností od 1.1.2013.

---

² Pokud ZP Média nenaplní do listopadu 2011 zákonný limit 100 tis. registrovaných pojištěnců bude o jejím dalším působení rozhodovat MZ v souladu se zákonem č. 280/1992 Sb.
³ K 31. 12. 2010 nebyla uzavřena likvidace Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, Pojišťovny Sport a Mendlovy zdravotní pojišťovny.
⁴ Tvorba Fprev VZP ČR řídí zákonem č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nepodléhala tudíž Dohodě s MZ.
⁵ V důsledku recese klesá stále procento vymahatelnosti potencionálních finančních zdrojů. Pětiletá doba, kdy lze vymáhat dluhy na plátcích pojistného se jeví v dané době velmi krátká a proto novela zákona č. 592/1992 Sb., která je součástí návrhu změny zákona č. 48/1997 Sb., a souvisejících předpisů uplatňuje požadavek na prodloužení doby z 5ti na 10 let (shodně jako v sociálním zabezpečení).

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen "OSS").

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů OSS jsou stanoveny rozpočtovými pravidly a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Zůstatek rezervních fondů OSS vykázaný na bankovních účtech ke konci roku 2010 dosáhl 1,7 mld. Kč a proti stavu ke konci předchozího roku se zvýšil o 200 mil. Kč. Změna stavu představovala převis příjmů rezervních fondů v hodnoceném období nad převedením části prostředků fondů do příjmů OSS k jejich použití k financování výdajů. V bankovním zůstatku rezervních fondů OSS ve výši 1,7 mld. Kč tvořily převažující většinu prostředky získané z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit Ministerstvo obrany a dále prostředky ze zahraničí včetně peněžních darů, poskytnuté především bez uvedení účelu jejich použití, v menší míře prostředky poskytnuté na stanovený účel.

Nejvíce prostředků na účtech rezervních fondů měla ke konci roku 2010 kapitola Ministerstvo obrany (1,5 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (75 mil. Kč), Ministerstvo dopravy (61 mil. Kč), Ministerstvo životního prostředí (44 mil. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (33 mil. Kč), Český statistický úřad (25 mil. Kč) a kapitola Ministerstvo financí (17 mil. Kč). Ostatní ministerstva a ústřední úřady měly na účtech podstatně menší částky anebo neměly žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu za rok 2010 předložených příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech OSS se v průběhu roku 2010 snížil z 1 105 mil. Kč ke konci roku 2009 na 590 mil. Kč ke konci roku 2010, tj. o 515 mil. Kč.

Kromě výše uvedených fondů, jejichž zdroje a čerpání upravují rozpočtová pravidla, byly v období do konce roku 2009 organizačními složkami státu vykazovány i další fondy tvořené podle účetních předpisů (viz státní závěrečný účet za rok 2009). Vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, byla s účinností od 1. ledna 2010 stanovena nová směrná účtová osnova, která mj. výrazným způsobem změnila strukturu fondů účetních jednotek. Jako příklad uvádíme "Majetkové fondy a zvláštní fondy", dříve vykazované v účtové skupině 90, které jsou nově evidovány (na nově zřízených syntetických účtech) v účtové skupině 40 - Jmění účetní jednotky a upravující položky, a to nikoliv již jako fondy.

^*) Zůstatky na bankovních účtech.

S označením "fondy" (původně zařazené v 9. účtové třídě, od ledna 2010 v účtové skupině 41 - Fondy účetní jednotky) zůstaly nadále zachovány fond reprodukce majetku, fond odměn a(již výše zmíněné) rezervní fond a FKSP; kromě nich pak ještě fond privatizace (který jako jediný fond je nově zařazen v účtové skupině 40). Zůstatky těchto dalších fondů (kromě fondu odměn, jehož zůstatek-doběh je v nepatrném rozsahu desítek tisíc Kč) jsou v nově stanovené rozvahové struktuře se stavem ke konci roku 2010 vykazovány takto:

^*) podle § 10 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
^**) podle § 79 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - stav k 1.1.2010

Jednotlivé kapitoly ke stažení

• I. Závěrečné účty státních fondů PDF (6648kB)
• 1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů PDF (51kB)
• 2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu PDF (3366kB)
• 3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí PDF (412kB)
• 4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení PDF (573kB)
• 5. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury PDF (1296kB)
• 6. Závěrečný účet Státního fondu kultury PDF (527kB)
• 7. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie PDF (633kB)
• II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2010 PDF (349kB)
• III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven PDF (156kB)
• IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu PDF (70kB)

• Kapitoly 301 - 398 (textová část)

• Kapitoly 301 - 398 (textová část) PDF (771kB)

O b s a h

Kapitola č.

301 – Kancelář prezidenta republiky

302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 – Senát Parlamentu

304 – Úřad vlády ČR

305 – Bezpečnostní informační služba

306 – Ministerstvo zahraničních věcí

307 – Ministerstvo obrany

308 – Národní bezpečnostní úřad

309 – Kancelář Veřejného ochránce práv

312 - Ministerstvo financí České republiky

313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 – Ministerstvo vnitra

315 – Ministerstvo životního prostředí

317 – Ministerstvo pro místní rozvoj rok 2010

321 – Grantová agentura České republiky

322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu

327 – Ministerstvo dopravy

328 – Český telekomunikační úřad

329 – Ministerstvo zemědělství

333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

334 – Ministerstvo kultury

335 – Ministerstvo zdravotnictví

336 – Ministerstvo spravedlnosti

343 – Úřad pro ochranu osobních údajů

344 – Úřad průmyslového vlastnictví

345 – Český statistický úřad

346 – Český úřad zeměměřický a katastrální

348 – Český báňský úřad

349 – Energetický regulační úřad

353 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

355 – Ústav pro studium totalitních režimů

358 – Ústavní soud

361 – Akademie věd ČR

372 – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

374 – Správa státních hmotných rezerv

375 – Státní úřad pro jadernou bezpečnost

377 – Technologická agentura České republiky

381 – Nejvyšší kontrolní úřad

396 – Státní dluh

397 – Operace státních finančních aktiv

398 – Všeobecná pokladní správa

• Tabulky č. 1 - Příjmy, výdaje a financování kapitol

• Tabulky č. 2 - Závazné ukazatele kapitol

• Tabulky č. 3 - Rozbor zaměstnanosti kapitol

• I. Informace o postupu privatizace PDF (205kB)
• II. Informace o stavu a použití peněžních prostředků vedených na zvláštních účtech (velká a malá privatizace) k 31.12.2010 PDF (225kB)
• III. Tabulková příloha PDF (139kB)

 

• Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 19. schůzi dne 17. června 2011 (viz. bod č. 109) a přijala usnesení č. 590/2011.
• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 16. schůzi dne 26. května 2011 (viz. bod č. 1) a přijal usnesení č. 147.
• Vláda státní závěrečný účet projednala na schůzi dne 20.dubna 2011 (viz bod č. 20) a přijala usnesení č. 295 (viz vlada.cz).