• Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
• Součástí státního závěrečného účtu jsou souhrnné údaje o výsledcích hospodaření státního rozpočtu a dalších složek veřejných rozpočtů, přehled o ekonomickém vývoji, o státním dluhu, o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk. Materiál obsahuje také informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech a souhrnný přehled závěrečných účtů kapitol, které byly před projednáním státního závěrečného účtu předkládány Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
• Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
• Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

 

 

Poslanecká sněmovna

1. b e r e n a v ě d o m í
   1. 1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2009, který vykazuje příjmy 974 614 683 tis. Kč, výdaje 1 167 009 050 tis. Kč a celkový schodek 192 394 368 tis. Kč (podle údajů o zůstatcích na účtech státního rozpočtu vedených Českou národní bankou),
   2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2009, které vykázalo příjmy 396 633 141 tis. Kč, výdaje 422 576 095 tis. Kč a schodek 25 942 954 tis. Kč,
   3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2009 ve výši 290 001 810 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 1 230 473 772 tis. Kč včetně závazků z titulu nesplacené části upsaného kapitálu ve výši 52 230 234 tis. Kč,
   4. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2009 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
   5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,
   6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
   7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2009 (podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku), uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009;
2. s o u h l a s í
   s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 financujícími položkami takto:

   - vydanými státními dluhopisy	ve výši 185 844 199 tis. Kč
   - přijatými dlouhodobými úvěry	ve výši 11 918 452 tis. Kč
   - změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o	5 368 283 tis. Kč

Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K bodu II. - úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2008

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 byl schválen zákonem č. 475 ze dne 10. prosince 2008. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 114,0 mld. Kč, výdaje částkou 1 152,1 mld. Kč a schodek částkou 38,1 mld. Kč. V průběhu listopadu 2009 byl schválen zákon č. 423/2009 Sb., kterým se změnil zákon o státním rozpočtu na rok 2009. Došlo tak k navýšení schváleného rozpočtu výdajů o 14,1 mld. Kč na 1 166,2 mld. Kč. Schodek schváleného rozpočtu tak nakonec činil 52,2 mld. Kč.

V průběhu roku 2009 došlo ke změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 17,8 mld. Kč na 1 131,8 mld. Kč a rozpočet výdajů o 18,4 mld. Kč na 1 184,6 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 52,2 mld. Kč na 52,8 mld. Kč. Došlo např. k navýšení příjmů a výdajů o 3,6 mld. Kč na základě usnesení vlády č. 122/2009, č. 457/2009 a č. 1626/2008, kterými se změnila účelovost prostředků rezervních fondů kapitol Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2009 schodkem 192,4 mld. Kč. Jeho podíl na HDP v běžných cenách představoval 5,3 % a byl o 4,8 procentního bodu vyšší než v roce 2008. Výsledný schodek je o 139,6 mld. Kč vyšší než schodek daný rozpočtem po změnách a o 172,4 mld. Kč vyšší než činila skutečnost roku 2008.

Zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, novelizovaný zákonem č. 423/2009 Sb., stanovil v § 1, odst. 1 vypořádání schodku státního rozpočtu 2009 těmito financujícími položkami :

a) vydáním státních dluhopisů do výše	37 680 190 tis.Kč,
b) přijatými dlouhodobými úvěry do výše	15 823 034 tis.Kč,
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o	1 323 639 tis.Kč.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Struktura financování výsledného rozpočtového schodku ve výši cca 192,4 mld. Kč byla ovlivněna finančním krytím přijatými dlouhodobými úvěry (11,9 mld. Kč), což představuje snížení oproti předchozímu roku. Výsledné krytí změnou stavů na účtech státních finančních aktiv bylo záporné (-5,4 mld. Kč), tj. z uvedeného titulu došlo ke zvýšení stavu těchto peněžních prostředků.

Dluhopisové krytí výsledného schodku státního rozpočtu v celkovém saldu cca 185,8 mld. Kč bylo v zásadě určeno jednak použitím výnosů z tuzemských emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, které po odečtení splátek těchto dluhopisů činily 103,0 mld. Kč, jednak použitím výnosů ze zahraničních emisí dluhopisů ve výši 54,9 mld. Kč, dále zvýšením množství státních pokladničních poukázek v oběhu o 9,8 mld. Kč a též čerpáním dluhové rezervy financování ve výši 24,2 mld. Kč. Též je nutno odečíst část výnosů tuzemských střednědobých a dlouhodobých dluhopisů ve výši 0,8 mld. Kč použitých ke splátkám půjček od Evropské investiční banky a prostředky emitované pro účely mezivládní půjčky Lotyšsku ve výši 5,3 mld. Kč.

Nižší účast přímého úvěrového financování výsledného rozpočtového schodku ze zahraničí oproti minulému roku byla spojena s vyšší dosaženou úrovní infrastrukturálních výdajů na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky transferovaných do příslušných úvěrových kapitol z kapitoly Státní dluh, přičemž došlo k použití prostředků z úvěrů od EIB načerpaných v roce 2008. Tyto infrastrukturální výdaje realizované ve výši 13,7 mld. Kč tak byly pokryty z prostředků získaných jednotlivých tranší úvěrů od EIB v rozsahu 11,9 mld. Kč a ze zdrojů na účtu prostředků z úvěrů EIB MFČR ve výši 1,8 mld. Kč, na kterém pak koncem roku 2009 zůstaly nepoužité prostředky ve výši 1,4 mld. Kč.

Změna (zvýšení) stavu prostředků na účtech státních finančních aktiv, která vedla k zápornému financování výsledného rozpočtového schodku v rozsahu téměř 5,4 mld. Kč, byla způsobena přebytkovým saldem rozpočtové kapitoly OSFA (7 mld. Kč) při vyšší úrovni výdajů transferovaných z kapitoly OSFA, které bylo kryto prostředky čerpanými z nových úvěrových tranší od EIB.

---

¹ V hodnotách jistin SPP bez diskontu.

1. Ekonomický vývoj
   1. Shrnutí základních ekonomických tendencí
   2. Ekonomický výkon
      2.1 Poptávka
      2.2 Nabídka
      2.3 Důchody
      2.4 Relativní výkonnost a komparativní cenová hladina
   3. Cenový vývoj
      3.1 Spotřebitelské ceny
      3.2 Ceny výrobců
   4. Trh práce
      4.1 Ekonomická aktivita
      4.2 Zaměstnanost
      4.3 Nezaměstnanost
      4.4 Průměrné mzdy
   5. Platební bilance
      5.1 Běžný účet
      5.2 Kapitálový účet
      5.3 Finanční účet
      5.4 Měnové kurzy
      5.5 Devizové rezervy
   6. Měnový vývoj a finanční trh
      6.1 Měnové agregáty
      6.2 Úrokové sazby
      6.3 Akciový trh
      
2. Veřejné rozpočty
   1. Příjmy veřejných rozpočtů
   2. Výdaje veřejných rozpočtů
   3. Salda veřejných rozpočtů
   4. Dluh veřejných rozpočtů
   5. Shrnutí

Jednotlivé kapitoly ke stažení

---

I. Ekonomický vývoj

II. Veřejné rozpočty ¹

Materiál poprvé prezentuje údaje za veřejné rozpočty v novém statistickém standardu Government Finance Statistics Manual 2001 (dále GFS 2001). Základní rozdíly mezi novou a dosud používanou metodikou jsou obsahem níže uvedeného metodického boxu.

Z níže uvedených důvodů nejsou údaje o hospodaření veřejných rozpočtů uvedené v Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2009 v některých příjmových a výdajových položkách plně srovnatelné. Při porovnávání rozpočtovaných a dosažených příjmů a výdajů (a tím i salda) za rok 2009 se text přesto soustřeďuje na srovnání položek a ukazatelů s metodicky obdobným obsahem. Nicméně v čase jsou údaje metodicky zcela konzistentní.

Metodický box

Důsledky ekonomické krize byly příčinou výrazně vyššího zpomalení ekonomického růstu, než bylo původně očekáváno. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů jsou negativně ovlivněny nejen touto skutečností, ale také dopady souvisejícími se schválenými protikrizovými opatřeními, která deficit zvyšují téměř o 100 mld. Kč.

V roce 2009 se saldo (ekvivalent dříve uváděného salda bez čistých půjček) meziročně výrazně zhoršilo o 208,3 mld. Kč a deficit dosáhnul 249,1 mld. Kč, tj. 6,9 % HDP. Ve srovnání se schválenou rozpočtovou dokumentací pro rok 2009 byl o 214,0 mld. Kč¹ vyšší. Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů byl nejhorší v historii ČR. Zhoršení je patrné u všech segmentů veřejných rozpočtů, a to jak v meziročním porovnání, tak i ve srovnání s původními předpoklady. U státního rozpočtu dosáhl schodek 221,5 mld. Kč, což je o 187,5 mld. Kč více, než bylo původně schváleno. Současně byl deficit státního rozpočtu ve srovnání s rokem 2008 vyšší o 143,4 mld. Kč.

Deficit státního rozpočtu není shodný s deficitem prezentovaným v ostatních částech Státního závěrečného účtu za rok 2009. Do výše deficitu se promítá zejména vliv rezervních fondů. Původní odhad deficitu veřejných rozpočtů uvedený v Návrhu státního rozpočtu na rok 2009 nepředpokládal zapojování finančních prostředků rezervních fondů organizačních složek státu (dále OSS). V aktuálním saldu veřejných rozpočtů dochází v důsledku vlivu těchto operací ke zhoršení o 41,5 mld. Kč. Novela rozpočtových pravidel z roku 2008 nově upravuje zacházení s rezervními fondy. K reálným převodům nerealizovaných nerozpočtovaných výdajů do rezervních fondů už nedochází, místo nich na základě uspořených prostředků vznikají nároky na výdaje příštích let. Nároky již nejsou v roce vzniku kryty převody do rezervních fondů, čímž dochází k nižší potřebě emise státních dluhopisů a díky tomu k úsporám vyplývajícím z nižších nákladů dluhové služby. Zapojování nespotřebovaných výdajů je limitováno zmocněním vlády ke snižování těchto nároků. O stavu a pohybu nároků z uspořených výdajů je vedena zvláštní evidence. Možnost vytvářet nároky však i nadále ztěžuje predikovatelnost konečných výsledků hospodaření veřejných rozpočtů.

Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2009 byly následující:

• celkový deficit veřejných rozpočtů činil 249,1 mld. Kč (6,9 % HDP),
• deficit veřejných rozpočtů pro fiskální cílení² dosáhl 231,2 mld. Kč (6,4 % HDP),
• vývoj deficitů ovlivnil vývoj dluhu veřejných rozpočtů, který ke konci roku 2009 činil 1 254,0 mld. Kč - tedy 34,6 % HDP a ve srovnání s rokem 2008 tak vzrostl o 5,5 p.b.

Tabulka 1

---

¹Přestože se vždy jedná o deficit bez čistých půjček (vysvětlení viz metodický box), rozdíl může být poněkud pokřivený z důvodu nekonzistentnosti obou hodnot.
² Ze salda pro fiskální cílení jsou vyloučeny transformační náklady, operace Národního fondu a EU prostředky, které by výsledky daného roku ovlivňovaly o časový nesoulad mezi přijetím plateb z EU a jejich čerpáním. Tento ukazatel je shodný s ukazatelem používaným v návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2010 a 2011. Transformační náklady představují zejména operace v minulosti státem zřízených institucí, které spravovaly nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

• I. Ekonomický vývoj PDF (398kB)
• II. Veřejné rozpočty PDF (263kB)

1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2009, rozpočtové priority
   2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku
   3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Celkové příjmy státního rozpočtu
   2. Daňové příjmy
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu

      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)

      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)
   3. Daňové nedoplatky
   4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
   5. Nedaňové a ostatní příjmy
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté transfery
3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů státního rozpočtu
   2. Běžné výdaje státního rozpočtu
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a státní politika zaměstnanosti

      2.1.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu
      2.1.2. Služby zaměstnanosti
      2.1.3. Náhrady mezd v době nemoci
      2.1.4. Ostatní neinvestiční náhrady a transfery obyvatelstvu
      

      2.2. Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu

      2.3.1. Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
      2.3.4. Refundace poloviny náhrady mzdy v souvislosti s nemocenským pojištěním
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
      2.3.7. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím

      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
   3. Čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře
   4. Kapitálové výdaje státního rozpočtu
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje realizované prostřednictvím programového financování
   5. Mandatorní výdaje
   6. Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje
   7. Výdaje na státní správu
   8. Výdaje státního rozpočtu podle odvětvového členění
4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A S VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ZA ROK 2009
6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PROGRAMŮ ČR A EU A FINANČNÍCH MECHANISMŮ; ODVODYA PŘÍSPĚVKY DO ROZPOČTU EU; ČISTÁ POZICE ČR VŮČI EU

1. Zpráva o výsledcích cenové a daňové kontroly za rok 2009
2. Zpráva o činnosti celních orgánů Ministerstva financí za rok 2009
3. Zpráva o opatřeních v oblasti cen za rok 2009

Jednotlivé kapitoly ke stažení

---

I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2009, rozpočtové priority

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2009 byla následující:

• Programové prohlášení vlády, ve kterém byly definovány základní úkoly z oblasti veřejných rozpočtů;
• Konvergenční program ČR, který deklaroval snahu vlády udržovat deficity pod úrovní 3 % HDP a dosáhnout i jejich postupného snižování;
• výdajové rámce na léta 2009 a 2010 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 554 z 23. schůze 5. prosince 2007;
• střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2009 a 2010 schválený usnesením vlády č. 1062/2007 a předložený PSP ČR na vědomí;
• predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2009 (zpracovaná MF v červenci 2008).

Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2009, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 4,8 %, s prognózou meziroční míry inflace 2,9 % a průměrné míry nezaměstnanosti 3,9 %.

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 byl schválen zákonem č. 475 ze dne 10. prosince 2008. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 114,0 mld. Kč, výdaje částkou 1 152,1 mld. Kč a schodek částkou 38,1 mld. Kč. V průběhu listopadu 2009 byl schválen zákon č. 423/2009 Sb., kterým se změnil zákon o státním rozpočtu na rok 2009. Došlo tak k navýšení schváleného rozpočtu výdajů o 14,1 mld. Kč na 1 166,2 mld. Kč (tato změna se týkala sociální oblasti a úroků státního dluhu). Schodek schváleného rozpočtu tak nakonec činil 52,2 mld. Kč.

V následujících částech tohoto sešitu se bude schváleným rozpočtem na rok 2009 rozumět rozpočet vč. zákona č. 423/2009 Sb., kterým změnil zákon o státním rozpočtu na rok 2009.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami (vč. zákona č. 423/2009 Sb.):

• zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 37 680 190 tis. Kč,
• zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 15 823 034 tis. Kč,
• zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 1 323 639 tis. Kč.

Tabulka č. 1

mld. Kč
		2008 Schválený rozpočet	2009 Schválený rozpočet *)	rozdíl	index
		1	2	2-1	2:1
Celkové příjmy		1 036,51	1 114,00	77,49	107,5
Daňové příjmy (bez poj. na SZ)		551,30	595,52	44,22	108,0
DPH		191,90	194,10	2,20	101,1
Spotřební daně (vč. energet. daní)		134,80	143,90	9,10	106,8
DPPO		117,90	130,30	12,40	110,5
DPFO		90,20	107,20	17,00	118,8
ostatní daňové příjmy		16,50	20,02	3,52	121,3
Pojistné na SZ		387,05	396,68	9,64	102,5
Nedaňové a ost. příjmy		98,16	121,80	23,64	124,1
Celkové výdaje		1 107,31	1 166,18	58,87	105,3
Běžné výdaje		978,94	1 052,09	73,15	107,5
Kapitálové výdaje		128,37	114,09	-14,28	88,9
Saldo SR		-70,80	-52,18	18,62	73,7

*) vč. zákona č. 423/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu

Ve schváleném rozpočtu byl v porovnání s rozpočtem na rok 2008 patrný růst jak jeho příjmů, tak i výdajů.

Celkové rozpočtované příjmy se měly zvýšit o 77,5 mld. Kč, tj. o 7,5 %. Růst se týkal především příjmů z daní a poplatků, které měly vzrůst o 44,2 mld. Kč (o 8,0 %) anedaňových a ostatních příjmů (o 23,6 mld. Kč, tj. o 24,1 %). Rozpočet pojistného na sociální zabezpečení počítal s růstem o 9,6 mld. Kč (o 2,5 %).

U daňových příjmů se největší nárůst inkasa očekával u daní z příjmů fyzických osob (o 17,0 mld. Kč) a u daní z příjmů právnických osob (o 12,4 mld. Kč). U nedaňových a ostatních příjmů počítal rozpočet na rok 2009 především s rostoucími příjmy z EU (transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu), a to o 20,3 mld. Kč proti rozpočtu 2008.

Celkové rozpočtované výdaje proti rozpočtu na rok 2008 vzrostly o 58,9 mld. Kč (o 5,3 %). Běžné výdaje měly růst o 73,2 mld. Kč, tj. o 7,5 %, a kapitálové výdaje klesnout o 14,3 mld. Kč, tj. o 11,1 %.

V rámci běžných výdajů vzrostl meziročně nejvíce rozpočet sociálních dávek (o 32,5 mld. Kč). Z toho výdaje na důchody měly růst o 33,5 mld. Kč. Rozpočet neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně vzrostl o 13,2 mld. Kč, rozpočet neinvestičních transferů podnikatelským subjektům o 9,7 mld. Kč, rozpočet vlastních úroků o 8,7 mld. Kč atd.

U kapitálových výdajů meziročně klesl především rozpočet transferů státním fondům (SFDI), a to o 12,3 mld. Kč.

Rozpočet mandatorních výdajů na rok 2009 (včetně zákona č. 423/2009 Sb.) zaznamenal poměrně vysoký meziroční růst. Plán ve výši 630,9 mld. Kč znamenal růst proti rozpočtu 2008 o 49,5 mld. Kč, tj. o 8,5 %, což představovalo růst podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích o 1,6 procentního bodu na 54,1 %. Z toho objem mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona (především sociální výdaje) měl vzrůst o 45,8 mld. Kč, tj. o 8,5 %. Tento růst vyplýval především z rostoucích rozpočtovaných výdajů na důchody (o 33,5 mld. Kč) a výdajů na dluhovou službu (o 9,7 mld. Kč).

Schodek schváleného rozpočtu se proti schodku rozpočtu roku 2008 snížil (o 18,6 mld. Kč, tj. o 26,3 %). Jeho výše 52,2 mld. Kč představovala 1,4 % výše HDP (3 627 mld. Kč). V roce 2008 to bylo 1,9 % HDP (3 689 mld. Kč). Použity jsou hodnoty nominálního HDP známé k březnu 2010.

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku 2009 došlo k poměrně výrazným změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 17,8 mld. Kč na 1 131,8 mld. Kč a rozpočet výdajů o 18,4 mld. Kč na 1 184,6 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 52,2 mld. Kč na 52,8 mld. Kč.

Následující změny znamenaly zvýšení rozpočtu příjmů (týkaly se výhradně rozpočtu přijatých transferů) i výdajů ve stejné výši (v objemu 17,8 mld. Kč):

• na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), v platném znění, bylo provedeno souvztažné zvýšení příjmů a výdajů o 14,2 mld. Kč v návaznosti na zajištění financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU,
• K navýšení příjmů a výdajů o dalších 3,6 mld. Kč došlo na základě usnesení vlády č. 122/2009, č. 457/2009 a č. 1626/2008, kterými se změnila účelovost prostředků rezervních fondů kapitol Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 592 mil. Kč v kapitole Operace státních finančních aktiv (OSFA). Jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 2 zákona č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2009) v roce 2009 použity na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření(z prostředků nevyčerpaných do 31.12.2008 na stejný účel). O tuto částku se zvýšil schodek schváleného rozpočtu z 52,2 mld. Kč na 52,8 mld. Kč.

V průběhu roku 2009 dále došlo k řadě rozpočtových opatření, která znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými kapitolami či položkami v rámci jedné kapitoly (bez vlivu na rozpočtovaný schodek). Jednalo se například o následující přesuny:

- z rozpočtu kapitoly VPS bylo rozpočtovými opatřeními uvolněno do jiných kapitol celkem 9,9 mld. Kč. Tato částka obsahuje i 3,6 mld. Kč, které byly uvolněny kapitolám v návaznosti na výše uvedená usnesení vlády č. 122/2009, č. 457/2009 a č. 1626/2008 (navýšení i rozpočtu příjmů v kapitole VPS bez celkového vlivu na rozpočtovaný schodek). Částka 1,8 mld. Kč představovalo přesuny z vládní rozpočtové rezervy (ty jsou detailněji popsány v sešitu H, kapitola VPS). V kapitole VPS došlo například k následujícím rozpočtovým opatřením -k pokrytí zvýšených výdajů v pol. "Pojistné zdravotního pojištění - platba státu" o 1,3 mld. Kč byl v návaznosti na očekávané úspory snížen rozpočet na pol. " Stavební spoření" o 1,2 mld. Kč a na pol. "Penzijní připojištění" o částku 0,1 mld. Kč. K finančnímu zajištění nákupu očkovací látky proti pandemickému viru chřipky byly k navýšení výdajů v kapitole Ministerstva zdravotnictví použity očekávané úspory v pol. "Stavební spoření" - částka 128 mil. Kč; k zajištění nákupu očkovacích látek pro pravidelné zvláštní a mimořádné očkování v kapitole Ministerstva zdravotnictví byly využity očekávané úspory v pol. "Investiční pobídky - dotace na daňovou povinnost" (částka 220 mil. Kč). Na vrub očekávaných úspor v pol. "Odvody vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU" byl zvýšen rozpočet kapitoly MŠMT o částku 0,6 mld. Kč na pokrytí rozpočtem nezabezpečených potřeb (náhrada mezd za prvních 14 dnů při pracovní neschopnosti, zvýšení tarifních platů nepedagogických pracovníků plynoucích z novelizace nařízení vlády č. 564/2006 Sb. - usn.vl.č. 551/2009) atd.,

- z rozpočtu výdajů kapitoly OSFA byly v roce 2009 navýšeny výdaje jiných kapitol o 1,6 mld. Kč. Z toho se ovšem 592 mil. Kč týkalo již zmíněných prostředků na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření (navýšení rozpočtu výdajů v kapitole Ministerstvo zemědělství s vlivem na schodek státního rozpočtu). Dále byl např. do kapitolyMinisterstvo zemědělství proveden transfer na programy protipovodňových opatření spolufinancované z výnosů privatizovaného majetku ve výši přes 0,5 mld. Kč (programy 129 120 a 129 130),

- z rozpočtu výdajů kapitoly Státní dluh bylo v roce 2009 do jiných rozpočtových kapitol v rámci transferů na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) uvolněno celkem 13,7 mld. Kč (včetně zpětných rozpočtových opatření). Např. do kapitoly Ministerstvo dopravy bylo uvolněno celkem 10,6 mld. Kč, z toho 1,9 mld. Kč na výstavbu jihozápadní části silničního okruhu Prahy a 8,7 mld. Kč se týkalo Rámcového úvěru přijatého ČR od EIB (Operační program Doprava). Do kapitoly Ministerstvo zemědělství bylo uvolněno celkem 2,6 mld. Kč (z toho 0,6 mld. Kč určeno na projekt Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací, přes 1,3 mld. Kč na projekt Podpora prevence před povodněmi II, téměř 0,4 mld. Kč na projekt Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží a 0,3 mld. Kč na projekt Výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II). Do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo uvolněno 0,5 mld. Kč (na podporu rozvoje a obnovy Masarykovy univerzity v Brně),

- navýšení rozpočtu prostřednictvím rozpočtu kapitol Úřad vlády České republiky a Akademie věd České republiky zaznamenala i nově vzniklá kapitola Technologická agentura České republiky na zajištění své činnosti v roce 2009.

Celkem bylo v roce 2009 provedeno 950 rozpočtových opatření, což je o 194 více než v roce 2008. Důvodem tak zásadního zvýšení počtu rozpočtových opatření bylo zejména zabezpečení úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 363/2009, č. 409/2009, č. 1305/2008 ve znění č. 838/2009 a 1371/2009. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (147), dále pak v kapitolách Ministerstvo zemědělství (76), Ministerstvo životního prostředí (58), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (58), Ministerstvo práce a sociálních věcí (57), Ministerstvo financí (55) a Ministerstvo kultury (48) atd.

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny mezi jednotlivými kapitolami (40,1 %). Na druhém místě byly přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (36,8 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (15,4 %). Nižším počtem rozpočtových opatření byly jednotlivým kapitolám uvolňovány prostředky z kapitoly Státní dluh (3,5 %) a z kapitoly Operace státních finančních aktiv (2,7 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 1,5 % rozpočtových opatření.

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2009 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 974,6 mld. Kč, celkové výdaje 1 167,0 mld. Kč a výsledný schodek činil 192,4 mld. Kč.

Tabulka č. 2

mld. Kč
	2008	2009				rozdíl skutečností	index 2009/2008
	Skutečnost	Schválený rozpočet	Rozpočet po změnách	Skutečnost	% plnění
	1	2	3	4	5=4:3	6=4-1	7=4:1
Celkové příjmy	1 063,94	1 114,00	1 131,80	974,61	86,1	-89,33	91,6
Daňové příjmy (bez poj. na SZ)	544,39	595,52	595,52	485,36	81,5	-59,03	89,2
DPH	177,82	194,10	194,10	176,72	91,0	-1,10	99,4
Spotřební daně (vč. energet. daní)	125,54	143,90	143,90	123,84	86,1	-1,70	98,6
DPPO	127,17	130,30	130,30	83,34	64,0	-43,84	65,5
DPFO	94,96	107,20	107,20	85,65	79,9	-9,31	90,2
ostatní daňové příjmy	18,91	20,02	20,02	15,82	79,0	-3,09	83,7
Pojistné na SZ	385,50	396,68	396,68	347,86	87,7	-37,65	90,2
Nedaňové a ost. příjmy	134,05	121,80	139,60	141,39	101,3	7,35	105,5
Celkové výdaje	1 083,94	1 166,18	1 184,57	1 167,01	98,5	83,07	107,7
Běžné výdaje	978,91	1 052,09	1 050,03	1 033,84	98,5	54,93	105,6
Kapitálové výdaje	105,03	114,09	134,54	133,16	99,0	28,13	126,8
Saldo SR	-20,00	-52,18	-52,77	-192,39	364,6	-172,39	961,8

Celkové příjmy ve výši 974,6 mld. Kč byly plněny na 86,1 % rozpočtu po změnách (nedosažení rozpočtu o 157,2 mld. Kč) a dosáhly meziročního poklesu o 89,3 mld. Kč, tj. o 8,4 %.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 485,4 mld. Kč při plnění rozpočtu na 81,5 % (nedosažení o 110,2 mld. Kč) a meziročním poklesu o 59,0 mld. Kč, tj. o 10,8 %. Na tomto meziročním poklesu a nízkém plnění se podílela inkasa všech "velkých" daní - především inkaso daní z příjmů právnických osob (meziroční pokles o 43,8 mld. Kč a plnění na 64,0 % rozpočtu) a daní z příjmů fyzických osob (pokles o 9,3 mld. Kč a 79,9 % rozpočtu). Meziročně kleslo i inkaso spotřebních daní (o 1,7 mld. Kč při plnění rozpočtu na 86,1 %) a DPH (o 1,1 mld. Kč, při plnění na 91,0 %). Podíl nepřímých daní na daňových příjmech státního rozpočtu za poslední rok vzrostl z 55,7 % na 61,9 % (rozpočet plánoval 56,8 %). Komentáře k vývoji inkasa daňových příjmů jsou uvedeny v části II.2. sešitu C.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 347,9 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 48,8 mld. Kč, tj. o 12,3 %, a meziročně klesly o 37,6 mld. Kč, tj. o 9,8 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 310,2 mld. Kč, tj. 88,0 % rozpočtu, a meziročního poklesu o 9,7 mld. Kč, tj. o 3,0 %. Výrazně nižší meziroční pokles u pojistného na důchodové pojištění proti ostatním složkám pojistného na sociální zabezpečení souvisí se snížením sazeb pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v souhrnné výši o 2,5 procentního bodu (od roku 2009).

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery svou výší 141,4 mld. Kč překročily rozpočet o 1,8 mld. Kč, tj. o 1,3 %, při meziročním růstu o 7,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %. Na překročení rozpočtované hodnoty se podílelo především lednové usnesení vlády č. 122/2009, kterým vláda schválila převedení prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (protikrizové opatření; nad rámec rozpočtu). Tyto prostředky byly určeny na snížení schodku státního rozpočtu a jejich skutečný převod činil 31,7 mld. Kč. Nad rámec schváleného rozpočtu došlo také k převodu prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 6,3 mld. Kč (v roce 2008 to bylo 47,5 mld. Kč). V listopadu 2009 došlo k převodu kladného rozdílu hospodaření systému důchodového pojištění z roku 2008 ve výši 2,6 mld. Kčz kapitoly VPS prostřednictvím kapitoly OSFA na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (také nad rámec rozpočtu). Na druhou stranu došlo k nízkému plnění přijatých transferů od EU (vč. převodů z Národního fondu), jejichž výše dosáhla 59,6 mld. Kč při plnění rozpočtu po změnách na 54,0 %.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 1 167,0 mld. Kč a proti rozpočtu po změnách byly nižší o 17,6 mld. Kč, tj. o 1,5 %, a představují meziroční růst o 83,1 mld. Kč, tj. o 7,7 %. Podíl celkových výdajů na HDP (3 627 mld. Kč) v roce 2009 dosáhl 32,2 %, zatímco v roce 2008 to bylo 29,4 % (k 3 689 mld. Kč).

Běžné výdaje dosáhly výše 1 033,8 mld. Kč, tj. 98,5 % rozpočtu, a představují tak meziroční růst o 54,9 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávkyve výši 429,3 mld. Kč, tj. 99,6 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 28,4 mld. Kč, tj. o 6,8 %.

Kapitálové výdaje ve výši 133,2 mld. Kč představují 99,0 % rozpočtu po změnách a meziroční růst o 28,1 mld. Kč, tj. o 26,8 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 622,0 mld. Kč (98,1 % rozpočtu po změnách), což je o 40,2 mld. Kč, tj. o 6,9 % více než v roce 2008. Jejich podíl na celkových výdajích se snížil z 53,7 % v roce 2008 na 53,3 % v roce 2009. Na meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění (růst o 27,3 mld. Kč), výdaje na dluhovou službu včetně poplatků (o 8,3 mld. Kč) a výdaje na podporu v nezaměstnanosti (o 8,0 mld. Kč). Dávky nemocenského pojištění naopak klesly o 5,8 mld. Kč.

Skutečná výše výdajů byla z hlediska meziročního srovnání ovlivněna novelou zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podle které organizační složky státu (OSS) od roku 2008 již nepřevádějí nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů (převody do rezervních fondů se již nevykazují jako uskutečněný výdaj). Podle § 47 tohoto zákona mohou OSS nespotřebované výdaje minulých let nárokovat v běžném roce a překročit tak rozpočet výdajů běžného roku. V roce 2007 činily převody do rezervních fondů OSS 79,2 mld. Kč, v roce 2008 byly nulové. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů roku 2008 byl OSS k 1.1.2009 vyčíslen ve výši 72,5 mld. Kč. V průběhu roku 2009 se OSS rozhodly překročit rozpočet výdajů roku 2009 o 41,7 mld. Kč. Celkově se nároky během roku 2009 snížily o 44,7 mld. Kč (vč. prostředků podle usnesení vlády č. 122/2009). V roce 2010 budou OSS podle údajů předaných Ministerstvu financí mít možnost nárokovat nespotřebované výdaje ve výši cca 90 mld. Kč (27,8 mld. Kč z nespotřebovaných výdajů roku 2008).

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2009 skončilo schodkem 192,4 mld. Kč. Tento výsledek je o 139,6 mld. Kč horší, než byla jeho rozpočtovaná výše a o 172,4 mld. Kč horší než jeho vykázaná skutečnost roku 2008 (-20,0 mld. Kč). Relativně pozitivní výsledek roku 2008 byl ovlivněn mimo jiné i novelou rozpočtových pravidel popsanou již výše (v roce 2008 nedošlo ani k převodům prostředků do rezervních fondů OSS, ani neměly OSS možnost čerpat nespotřebované výdaje minulých let).

Nepříznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevil velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která představuje v České republice poměrně výrazný pokles HDP za celý rok 2009 (podle informací z března 2010 pokles nominálního HDP o 1,7 %; pokles HDP ve stálých cenách očištěného o sezónnost a pracovní dny dokonce o 4,1 %). Inkaso daňových příjmů včetně příjmů z pojistného na sociální zabezpečení nedosáhlo rozpočtované výše o 159,0 mld. Kč. Tato krize s sebou přinesla pro státní rozpočet i tlaky na vyšší čerpání některých výdajů (např. zákon č. 423/2009 Sb., kterým se změnil zákon o státním rozpočtu na rok 2009).

Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu (192,4 mld. Kč) na HDP v roce 2009 činil 5,3 %, což je o 4,8 procentního bodu více než v roce 2008.

Následující graf ukazuje vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2009 (v mil. Kč):

Graf č. 1

 

Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2009 ilustruje následující graf:

Graf č. 2

 

Dosažený schodek státního rozpočtu (vykázaný ČNB) ve výši 192 394 368 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

• vydanými státními dluhopisy ve výši 185 844 199 tis. Kč
• přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 11 918 452 tis. Kč
• změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 5 368 283 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2009 vykázalo schodek ve výši 36,8 mld. Kč (v roce 2008 to byl přebytek ve výši 2,6 mld. Kč). Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění včetně příslušenství a příjmů z dobrovolného důchodového pojištění byly vykázány ve výši 310,3 mld. Kč, výdaje na dávky důchodového pojištění (včetně správních výdajů připadajících na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek ve výši 7,3 mld. Kč) činily 347,1 mld. Kč.

Podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, budou prostředky vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převáděny na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. To ovšem není případ roku 2009. Schodek hospodaření systému důchodového pojištění je součástí celkového schodku státního rozpočtu.

Během roku 2009 byl na tento účet převeden kladný přebytek hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2008 ve výši 2,6 mld. Kč. Jeho stav tak dosáhl výše cca 19,5 mld. Kč.

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2009 je provedeno v dalších částech zprávy.

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv
2. Stav a vývoj státních finančních aktiv
   1. Operace na bankovních depozitních účtech SFA
   2. Státní zahraniční pohledávky
   3. Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
   4. Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
3. Přehled o stavu a vývoji státních záruk
   1. Standardní státní záruky
   2. Nestandardní státní záruky
   3. Ručení státu ze zákona
4. Tabulkové přílohy

Jednotlivé kapitoly ke stažení

---

I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, charakterizují za rok 2009 následující údaje:

Tabulka č. 1			v mld Kč	v %
	S t a v k		Změna za rok 2009	Struktura k
	1.1.2009	31.12.2009		1.1.2009	31.12.2009
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA	41,1	65,1	24,0	15,3	22,4
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč. pohledávek z deblokací	23,6	22,5	-1,1	8,8	7,8
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF	23,3	18,7	-4,6	8,8	6,4
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF	104,7	68,0	-36,7	38,6	23,5
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva	76,4	115,7	39,3	28,5	39,9
6. Státní půjčka MMF splacená a spravovaná ČNB	0,1	0,0	-0,1	0,0	0,0
Státní finanční aktiva celkem	269,2	290,0	20,8	100,0	100,0
1. Přímé tuzemské závazky z přijaté krátkodobé bankovní půjčky	-	-	-	-	-
2. Závazky z emise tuzemských státních dluhopisů	814,3	926,8	112,4	77,2	75,3
3. Přímé zahraniční závazky z dlouhodobých úvěrů přijatých od EIB	46,8	57,9	11,1	4,4	4,7
4. Nepřímé závazky státu v cizí měně	138,4	193,3	54,9	13,1	15,7
z toho: ze zahraničních emisí státních dluhopisů	137,9	193,0	55,1	13,1	15,7
5. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu *)	55,4	52,2	-3,2	5,3	4,3
6. Jiné závazky	0,3	0,3	-	0,0	0,0
Státní finanční pasiva celkem	1 055,2	1 230,5	175,2	100,0	100,0
Saldo státních finančních aktiv a pasiv	-786,0	-940,5	-154,5
v tom : pozice vůči bankovní soustavě	-287,4	-291,0	-3,6
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku	-278,3	-334,2	-55,9
pozice vůči zahraničí	-220,3	-315,3	-95,0

Pokračovala dlouhodobá tendence meziročního růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv. Po jeho postupném zpomalování v předchozích třech letech (v roce 2006 o 131,5 mld. Kč, v roce 2007 o 83,4 mld.Kč a v roce 2008 o 25,6 mld.Kč) došlo v roce 2009 naopak k výrazné akceleraci ( nárůst o 154,5 mld. Kč), a to při růstu stavu státních finančních aktiv o 20,7 mld. Kč a současném zvýšení stavu státních finančních pasiv o 175,2 mld. Kč.

Výrazně se v roce 2009 projevil růst zadluženosti z titulu emitovaných státních dluhopisů, a to jak tuzemských s celkovým přírůstkem 112,4 mld. Kč, tak i ze zahraničních emisí, kde nárůst činil 55,1 mld. Kč. Držba státních dluhopisů u zahraničních subjektů přitom vzrostla ve stejném období o 59,0 mld. Kč, ve vztahu k tuzemským bankovním i nebankovním subjektům pak celkově o 108,5 mld. Kč. Nárůst přímých závazků státu z dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky celkem o téměř 11,1 mld. Kč, byl v roce 2009 ovlivněn poměrně masivním čerpáním dalších úvěrových tranší, naproti tomu probíhalo i splácení jistiny těchto úvěrů. Pokles stavu závazků z nesplacené části upsaného kapitálu v celkovém rozsahu 3,2 mld. Kč byl důsledkem uhrazení poslední splátky majetkového podílu v akciové společnosti ČEPS (1,3 mld. Kč), zbývajících 1,9 mld. Kč představují dopady z vyčíslených kursových rozdílů.

Na straně aktiv byl patrný pokles stavu prakticky u všech sledovaných pohledávek státu (celkem o 6 mld. Kč) a majetkových účastí (celkem o 36,6 mld. Kč), a to jak ve vztahu k tuzemsku tak vůči zahraničí. Naopak u ostatních položek státních finančních aktiv, představovaných finančními prostředky státu na bankovních účtech a cennými papíry, došlo k celkovému nárůstu stavu o 63,3 mld. Kč. Úhrnné zvýšení stavu peněžních prostředků státu uložených na depozitních účtech státních finančních aktiv o více než 24 mld. Kč bylo v maximální míře ovlivněno přírůstkem prostředků na účtech SFA získaných emisní činností ve výši 23,2 mld. Kč. Naopak na poklesu stavu bankovní

ch účtů se odrazilo především postupné uvolňování prostředků na odstraňování následků povodní a realizaci protipovodňových opatření.

Celkový nárůst stavu tuzemských cenných papírů držených ministerstvem financí z finančního investování je odrazem investování volných peněžních prostředků uložených na Jaderném účtu (nárůst o 1,7 mld. Kč), na účtu Rezervy pro důchodovou reformu (nárůst o 3,6 mld. Kč) a dále na účtu Řízení likvidity státní pokladny (nárůst o 73,8 mld. Kč). Rezerva peněžních prostředků uložených na bankovních účtech u jiných peněžních ústavů jako zdroj pro vyloučení rizik z řízení státního dluhu dosáhla ke 31.12.2009 hodnoty 4,7 mld. Kč, což představuje pokles o 39,8 mld. Kč. Mírné snížení stavu zahraničních pohledávek státu o cca 1 mld. Kč bylo výsledkem nejen realizovaných splátek, ale z menší části i pokračujících deblokací a případných odpisů části vládních a převzatých pohledávek. Celkový pokles stavu uvedených zahraničních pohledávek byl částečně korigován vyúčtováním připsaných úroků (0,5 mld. Kč), ke snížení stavu naopak přispěly debetní kursové rozdíly v rozsahu 0,7 mld. Kč jako důsledek růstu směnného kursu české koruny vůči USD. Do vykazované výše stavu zahraničních majetkových účastí se významným způsobem (snížení v rozsahu 24,1 mld. Kč) promítlo vyvedení členských kvót a kapitálových vkladů u Mezinárodního měnového fondu ze státních finančních aktiv vzhledem k tomu, že tato položka je vedena v bilanci České národní banky. Poměrně výrazný pokles majetkových účastí u tuzemských subjektů byl způsoben realizací schválených privatizačních projektů, které se týkaly akciových společností Technoexport a Strojimport (celkem o 2,3 mld. Kč) a převodem příslušnosti k hospodaření s majetkovou účastí u ČEPS, a.s. na Ministerstvo průmyslu a obchodu (o 7,1 mld. Kč).

Dlužnická pozice státu vykazovaná v rámci bilance státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě se oproti stavu k 31.12.2008 pouze mírně zvýšila, a to o 3,6 mld. Kč. Na straně finančních pasiv byla tato skutečnost ovlivněna poměrně strmým nárůstem bankovní držby státních dluhopisů o 65,1 mld. Kč, k němuž v roce 2009 došlo při současném mírném poklesu podílu bankovního sektoru na této držbě (ze 40,5% na 40,2%). Na straně finančních aktiv se vedle zmíněného nárůstu prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o 24 mld. Kč na výše uvedeném saldu projevilo snížení výše rezervy peněžních prostředků uložených na bankovních účtech pro vyloučení rizik spojených s řízením státního dluhu (pokles o 39,8 mld. Kč) a zejména vliv výrazného nárůstu tuzemských cenných papírů v držbě státu, který se konkrétně týkal držby poukázek ČNB, do jejichž nákupu byla finančně investována značná část volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny.

Hlavní příčinou nárůstu dlužnického salda ve vztahu státu k tuzemským nebankovním subjektům o 55,9 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv výrazné zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 43,4 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů (nárůst o 36,5 mld. Kč), ale např. i domácností (nárůst o 0,5 mld. Kč). Na straně státních finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnického salda vůči nebankovnímu domácímu sektoru ovlivněn především poklesem stavu majetkových účastí o 10,9 mld. Kč i tuzemských pohledávek státu o 4,5 mld. Kč, a to zejména pohledávek z realizovaných státních záruk. Zmíněný pokles souvisel převážně s řešením finanční situace státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) formou prominutí části jejich závazků vůči státu, obdobně jako tomu bylo v předchozím roce. Naproti tomu došlo k mírnému nárůstu u cenných papírů v držbě státu (o 2,1 mld. Kč).

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu (192,4 mld. Kč) a tvorbu dluhové rezervy financování (-24,2 mld. Kč), se za rok 2009 zvýšil z 999,8 mld. Kč na 1 178,2 mld. Kč (bez započítání závazků státu z nesplaceného upsaného kapitálu), tj. o 178,4 mld. Kč, resp. o 17,8 %, což proti předchozímu roku znamená poměrné zvýšení tempa růstu o 6,4 procentního bodu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2008 z 27,1 % na 32,5 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2009 úrovně 1 225,6 mld. Kč. V roce 2009 rostly souběžně obě hlavní složky státního dluhu, přičemž plně sekuritizovaný vnitřní státní dluh vzrostl o 112,4 mld. Kč, tj. o 13,8%, zatímco zahraniční státní dluh se zvýšil o 66,0 mld. Kč, tj. o 35,6 %.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

• I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv PDF (181kB)
• II. Stav a vývoj státních finančních aktiv PDF (195kB)
• III. Přehled o stavu a vývoji státních záruk PDF (138kB)
• IV. Tabulkové přílohy PDF (293kB)

ÚVOD

1. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU

   1.1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2009
   1.2. Vývoj státního dluhu v roce 2009
   1.3. Stav státního dluhu

   1.3.1. Měnová skladba
   1.3.2. Skladba podle splatnosti
   1.3.3. Skladba podle držitele

   1.4. Půjčky

   1.4.1. Státní pokladniční poukázky
   1.4.2. Krátkodobé půjčky
   1.4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu
   1.4.4. Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu
   1.4.5. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích
   1.4.6. Státní dluhopisy celkem
   1.4.7. Půjčky od Evropské investiční banky

   1.5. Vývoj úrokových sazeb
   1.6. Splátky jistiny

2. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU

   2.1. Základní tendence ve vývoji nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2009
   2.2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění

   2.2.1. Příjmy kapitoly Státní dluh
   2.2.2. Výdaje kapitoly Státní dluh
   2.2.3. Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluh v roce 2009

3. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

   3.1. Dluhová strategie a řízení rizik
   3.2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny v roce 2009

   3.2.1. Likvidita státní pokladny
   3.2.2. Vývoj salda státního rozpočtu v roce 2009
   3.2.3 Vývoj salda rezervních fondů organizačních složek státu
   3.2.4. Vývoj salda netermínovaných SFA
   3.2.5. Vývoj salda zůstatků účtů pro převod daní FU a SF
   3.2.6. Ostatní operace řízení likvidity

TABULKY
Tabulka 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2009
Tabulka 2 - Příjmy státního dluhu České republiky v roce 2009
Tabulka 3 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2009
Tabulka 4 - Přehled emisí SPP v roce 2009
Tabulka 5 - Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí v roce 2009 - druhové a odvětvové třídění

---

ÚVOD

V roce 2009 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh se v roce 2009 zvýšil z 999,8 mld. Kč na začátku roku o 178,4 mld. Kč na 1 178,2 mld. Kč na konci roku. Státní dluh se tak v průběhu roku zvýšil o 17,8 %.

Dne 5. května 2009 vydala Česká republika 4. emisi eurobondů v objemu 1,5 mld. EUR s kupónovou sazbou 4,50% a s dobou splatnosti 5 let. Taktéž byla úspěšně vydána 1. emise eurodluhopisů ČR v objemu 262,490 mil. EUR a dobou splatnosti 6 let. Tato emise je variabilně úročena sazbou EURIBOR 6M+100 bazických bodů. Došlo také k vydání 1. emise švýcarských bondů v objemu 500 mil. CHF s kupónovou sazbou 2,875% a dobou splatnosti 7 let.

Rok 2009 byl provázen ekonomickou krizí, v jejímž důsledku došlo k výpadku příjmů a též růstu některých (zejména sociálních) výdajů státního rozpočtu a tím k výraznému růstu skutečného schodku státního rozpočtu oproti deficitu schválenému. Přímým důsledkem této skutečnosti bylo téměř zdvojnásobení hrubé výpůjční potřeby vlády na cca 280 mld. Kč, což spolu s růstem rizikových přirážek k úrokovým sazbám u emisí dlouhodobých státních dluhopisů a přes skutečnost nízkých krátkodobých úrokových sazeb sekundárně implikovalo významný nárůst nákladů dluhové služby.

Odbor řízení státního dluhu a státních finančních aktiv nadále úspěšně používá bankovní integrovaný informační systém WallStreet Systems (Trema) Suite, který je hlavním prostředkem řízení operačního rizika dluhových operací a řízení portfolií státu na finančním trhu. Stejný systém používá například také Evropská investiční banka, Evropská centrální banka, řada ministerstev financí a národních dluhových úřadů a centrálních bank.

Propojení tohoto systému s obchodními terminály Reuters a s národním vypořádacím centrem cenných papírů Univyc umožňuje také aktivní působení Ministerstva financí na sekundárním trhu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v podobě přímých sekundárních prodejů z vlastního portfolia, zpětných odkupů a repo obchodů s těmito dluhopisy.

---

Tabulka 1

Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2009

mld. Kč
NÁZEV	Stav k 1. 1. 2009	půjčky (a)	splátky (b)	kurzové rozdíly (c)	celková změna (a - b + c)	Stav k 31. 12. 2009
S T Á T N Í D L U H C E L K E M	999,808	380,72	202,178	-0,106	178,435	1 178,24
Vnitřní dluh	814,3	313,562	201,111	0	112,45	926,751
Státní pokladniční poukázky	78,749	109,628	100,193		9,435	88,184
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000)	21				0	21
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001)	35				0	35
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001)	50,272				0	50,272
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003)	64,964				0	64,964
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003)	47,035				0	47,035
42. emise střednědobých dluhopisů (2004)	48,442		48,442		-48,442	0
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)	62,339	0,35	1		-0,65	61,689
45. emise střednědobých dluhopisů (2005)	56,976				0	56,976
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)	68,048	1	1		0	68,048
48. emise střednědobých dluhopisů (2006)	49,571		49,571		-49,571	0
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006)	20,075				0	20,075
50. emise střednědobých dluhopisů (2007)	53,898	12,088			12,088	65,986
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)	58,004	1,237			1,237	59,241
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)	37,526	14,356			14,356	51,882
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)	4,76				0	4,76
54. emise střednědobých dluhopisů (2008)	24,732	27,066			27,066	51,799
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008)	27,909	22,198			22,198	50,107
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009)	0	56,064			56,064	56,064
57. emise střednědobých dluhopisů (2009)	0	42,288			42,288	42,288
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009)	0	26,382			26,382	26,382
Dluhopis ČKA (2003)	5				0	5
Závazky z depozitních operací - ÚŘLSP	0	0,358	0,358		0	0
Závazky z depozitních operací - UÚ	0	0,548	0,548		0	0
Vnější dluh	185,508	67,158	1,067	-0,106	65,985	251,493
1. emise eurobondů (2004)	48,824				0	48,824
2. emise eurobondů (2005)	30,025			-0,006	-0,006	30,019
3. emise eurobondů (2008)	52,617			-0,046	-0,046	52,571
4. emise eurobondů (2009)	0	40,006		-0,23	39,776	39,776
1. emise jenových bondů (2006)	6,404			-0,442	-0,442	5,963
1. emise eurodluhopisů (2009)	0	6,682		0,265	6,947	6,947
1. emise švýcarských bondů (2009)	0	8,552		0,367	8,919	8,919
Půjčky od EIB	46,812	11,918	0,819		11,1	57,912
Směnky pro úhradu účasti u EBRD	0,007		0,007	0	-0,007	0
Směnky pro úhradu účasti u IBRD	0,535		0,241		-0,241	0,294
Směnky vydané MF a deponované v ČNB pro zahr.fin.instituce	0,283			-0,014	-0,014	0,269

 

Tabulka 2

Příjmy státního dluhu České republiky v roce 2009

tis. Kč
NÁZEV	Úrok	Realizovaný kurzový zisk	Celkové příjmy
C E L K E M	7 638 621,02	962 517,55	8 601 138,57
Vnitřní státní dluh	6 464 861,69	72 093,35	6 536 955,04
13. emise střednědobých dluhopisů (1997)	131,4		131,4
17. emise střednědobých dluhopisů (1997)	1 854,99		1 854,99
19. emise střednědobých dluhopisů (1997)	1 403,31		1 403,31
20. emise střednědobých dluhopisů (1997)	242,585		242,585
42. emise střednědobých dluhopisů (2004)	1 056,76		1 056,76
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)	29 434,15		29 434,15
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)	177 587,50		177 587,50
48. emise střednědobých dluhopisů (2006)	371,392		371,392
50. emise střednědobých dluhopisů (2007)	222 856,76		222 856,76
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)	28 515,24		28 515,24
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)	383 879,76		383 879,76
54. emise střednědobých dluhopisů (2008)	778 135,95		778 135,95
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008)	276 078,02		276 078,02
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009)	1 005 932,47		1 005 932,47
57. emise dlouhodobých dluhopisů (2009)	693 007,05		693 007,05
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009)	1 080 820,48		1 080 820,48
Příjmy z cizoměnových aktivních operací	14 574,84	72 093,35	86 668,19
Příjmy z korunových depozitních operací - UÚ	2 625,91		2 625,91
Repo obchody - zástava PČNB - ÚŘLSP	1 663 665,20		1 663 665,20
Repo obchody - zástava SPP - ÚŘLSP	60 372,47		60 372,47
Depozitní operace - ÚŘLSP	42 315,46		42 315,46
Vnější státní dluh	1 173 759,33	890 424,20	2 064 183,53
1. emise eurobondů (2004)	666 468,66		666 468,66
3. emise eurobondů (2008)	300 136,93	863 350,00	1 163 486,93
4. emise eurobondů (2009)	66 308,22		66 308,22
1. emise eurodluhopisů (2009)	89 037,81	25 490,70	114 528,51
1. emise švýcarských bondů (2009)	50 197,31		50 197,31
Směnky pro úhradu účasti u EBRD		1 583,50	1 583,50
Příjem z cizoměnové aktivní operace	1 610,41		1 610,41

 

Tabulka 3

Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2009

v tis. Kč
Název	Úmor	Úrok	Poplatky dluhové služby	Realizované kurzové ztráty	Celkové výdaje
C E L K E M	101 745 860,88	51 998 766,05	340 998,57	724 543,69	154 810 169,20
Vnitřní státní dluh	100 918 416,06	41 807 746,78	134 488,99	160 638,60	143 021 290,42
Státní pokladniční poukázky		1 720 663,61			1 720 663,61
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000)		1 344 000,00	182,567		1 344 182,57
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001)		2 432 500,00	314,791		2 432 814,79
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001)		3 292 840,24	190,19		3 293 030,43
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003)		2 403 656,53	193,219		2 403 849,75
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003)		2 163 630,24	268,512		2 163 898,75
42. emise střednědobých dluhopisů (2004)	48 441 710,00	1 789 267,28	241,351		50 231 218,63
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)	1 000 000,00	2 382 739,78	221,842		3 382 961,62
45. emise střednědobých dluhopisů (2005)		1 452 891,57	214,08		1 453 105,65
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)	1 000 000,00	2 709 482,46	399,711		3 709 882,17
47. emise střednědobých dluhopisů (2005)			22,62		22,62
48. emise střednědobých dluhopisů (2006)	49 570 850,00	1 602 033,88	253,123		51 173 137,00
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006)		843 136,98	610,317		843 747,30
50. emise střednědobých dluhopisů (2007)		2 570 238,61	1 944,15		2 572 182,76
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)		2 326 787,30	293,719		2 327 081,02
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)		4 279 752,94	11 023,90		4 290 776,84
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007)		230 860,00	537,619		231 397,62
54. emise střednědobých dluhopisů (2008)		1 775 300,00	4 110,78		1 779 410,78
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008)		3 388 638,48	14 157,62		3 402 796,10
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009)		2 031 390,76	33 537,74		2 064 928,50
57. emise střednědobých dluhopisů (2009)		527 578,92	10 632,99		538 211,91
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009)		339 189,47	24 118,76		363 308,23
Dluhopis ČKA (2003)		200 000,00	206,901		200 206,90
Závazky z korunových depozitních operací - ÚŘLSP	358 000,00	11,122			358 011,12
Závazky z korunových depozitních operací - ostatní	547 856,06	1 156,61	0,056		549 012,72
Cizoměnové aktivní operace			180,305	160 638,60	160 818,91
Ostatní			30 632,13		30 632,13
Vnější státní dluh	827 444,83	10 191 019,28	206 509,59	563 905,09	11 788 878,78
1. emise eurobondů (2004)		2 902 866,02	0,75		2 902 866,77
2. emise eurobondů (2005)		1 426 891,62	2,75		1 426 894,37
3. emise eurobondů (2008)		2 814 305,29			2 814 305,29
4. emise eurobondů (2009)		1 455 744,78	119 160,00	547 856,06	2 122 760,83
1. emise jenových bondů (2006)		185 164,69			185 164,69
1. emise eurodluhopisů (2009)			1 561,05		1 561,05
1. emise švýcarských bondů (2009)			85 515,00	16 049,03	101 564,03
Cizoměnové aktivní operace			270,031		270,031
Půjčky od EIB	818 891,95	1 406 046,89			2 224 938,85
Směnky pro úhradu účasti u EBRD	8 552,87				8 552,87

 

Tabulka 4

 

Tabulka 5

Pozn. ¹⁾ Podseskupení položek (položky):

521 - Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům
590 - Ostatní neinvestiční výdaje
612 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
631 - Investiční transfery podnikatelským subjektům
6341 - Investiční dotace obcím
635 - Investiční transfery příspěvkovým organizacím
690 - Ostatní kapitálové výdaje

Pozn. ²⁾ Pododdíly (paragrafy):

221 - Pozemní komunikace
229 - Ostatní činnost a nespecifikované výdaje v dopravě
231 - Pitná voda
232 - Odvádění a čistění odpadních vod
234 - Voda v zemědělské krajině
3211 - Činnost vysokých škol
374 - Ochrana přírody a krajiny

Pozn. ³) Včetně vlivu vnitřních rozpočtových opatření. Jde o celkový pohled z hlediska kapitoly 396 - Státní dluh, který nerozlišuje, zda prostředky rozpočtované pro určitý rezort byly pomocí rozpočtových opatření přesunuty do tohoto rezortu či přesun prostředků proběhl v rámci jednotlivých výdajových okruhů uvnitř kapitoly Státní dluh, tj. v rámci této kapitoly došlo k navýšení prostředků rozpočtovaných pro jeden rezort a snížení pro rezort druhý.

1. Závěrečné účty státních fondů
   1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
   2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
   3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
   4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
   5. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
   6. Závěrečný účet Státního fondu kultury
   7. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čes. kinematografie
2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2009
   1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, DSO a regionálních rad regionů soudržnosti
   2. Příjmy a výdaje krajů
   3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
   4. Hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti
   5. Vývoj zadluženosti
3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

Jednotlivé kapitoly ke stažení

---

I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Hospodaření státních fondů za rok 2009 skončilo přebytkem 6,7 mld. Kč. Rozsah činnosti státních fondů byl ovlivněn celkovým propadem ekonomiky, provázeným mnoha nepříznivými dopady, tlumícími výraznou růstovou tendenci z předchozích let. Celkovou výši dosaženého výsledného přebytku státních fondů ovlivnilo zejména kladné saldo příjmů a výdajů Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Na překročení rozpočtu příjmů SFŽP o 13,8 mld. Kč se podílely příjmy z poplatků za znečišťování životního prostředí (cca 2 mld. Kč), pokuty a postihy, splátky z poskytnutých půjček ve výši 393,1 mil.Kč a dotací ze státního rozpočtu na technickou asistenci programů EU ve výši 147,7 mil.Kč. Finanční prostředky ve výši cca 13 mld. Kč získal fond z prodeje emisních kreditů, přičemž tyto prostředky vyčlenil pro financování programu Zelená úsporám. Z výdajů SFŽP tvořily převážnou část výdaje na smluvní akce (včetně programu Zelená úsporám), zaměřené například na podporu aktivit v oblasti ochrany vod.

Tabulka č. 1

v mil. Kč
	Rozpočet 2009	Skutečnost 2009	% plnění
PŘÍJMY
Daňové příjmy	18 366,8	16 727,3	91,1
Nedaňové příjmy	81 123,3	84 963,4	104,7
Kapitálové příjmy		1,4	x
Přijaté transfery	150,0	150,0	100,0
Přijaté dotace	51 624,0	39 009,2	75,6
z toho: ze státního rozpočtu	51 575,0	38 856,0	75,3
ze státních fondů	49,0	5,5	11,2
P ř í j m y státních fondů c e l k e m	151 264,1	140 851,3	93,1
VÝDAJE
Běžné výdaje	73 622,9	59 800,7	81,2
Kapitálové výdaje	82 904,9	70 381,3	84,9
Ostatní výdaje	7 047,1	3 992,7	56,7
V ý d a j e státních fondů c e l k e m	163 574,9	134 174,7	82,0
Saldo příjmů a výdajů státních fondů	-12 310,8	6 676,6	x
Financování státních fondů	12 310,8	-6 676,6	x
v tom: změna stavů na bankovních účtech	12 101,9	-7 049,5	x
změna stavu bankovních úvěrů	259,1	422,9	x
změna stavů nebankovních půjček	-50,0	-50,0	x

U Státního zemědělského intervenčního fondu došlo k nižšímu čerpání dotací ze státního rozpočtu, určených na financování programu rozvoje venkova a financování organizace trhu o téměř 12,8 mld. Kč, což představuje 75,3 % upraveného rozpočtu. Běžné výdaje fondu, uskutečněné v roce 2009 na 74,3 % a současně kapitálové výdaje realizované na 67,7 %, představovaly celkově snížení čerpání výdajů proti upravenému rozpočtu o 15 mld. Kč. V položce správních výdajů na Program rozvoje venkova bylo dosaženo plnění na 88 %.

Rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení byl v roce 2009 zaměřen na pomoc při odstraňování následků povodní roku 2009 a na program výstavby sociálních nájemních bytů. Příjmy byly překročeny o 8,4 % (o 114,9 mil.Kč) v důsledku vyššího objemu splátek z poskytnutých úvěrů. Výdaje byly splněny na 71,4 %, což představuje proti upravenému rozpočtu snížení o 875 mil.Kč a bylo ovlivněno způsobem čerpání jednotlivých podpor poskytnutých Fondem. Finanční prostředky v rámci program PANEL / NOVÝ PANEL lze čerpat po dobu 3 let.

Celkové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2009 dosáhly 82,7 mld. Kč, což představuje plnění na 87,6 %. Na výpadku daňových příjmů ve výši 2,1 mld.Kč se podílely příjmy ze silniční daně (plnění na 73,9 %) a příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů(plnění na 91,5 %). Pouze u poplatků za užívání dálnic a rychlostních komunikací byl rozpočet překročen o 299,7 tis.Kč a plnění představovalo 111,5 %, stejně jako příjmy z mýtného překročily rozpočet o 1 040,1 mil.Kč. Běžné výdaje SFDI byly splněny na 98,3 % a kapitálové na 86,4 %. Celkové snížení proti upravenému rozpočtu o 13,4 mld. Kč se týkalo výdajů ve prospěch rozvoje výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest.

Rada Státního fondu kultury, která rozhoduje o poskytování finančních prostředků na kulturní projekty nebyla opět zvolena, proto Fond nemohl zajišťovat hlavní předmět své činnosti, tj. poskytovat finanční prostředky na kulturní projekty. Fond neobdržel dotaci ze státního rozpočtu ani nečerpal prostředky z fondů EU. Velkou část příjmů tak tvořily příjmy z pronájmu nemovitostí a pozemků a představovaly 89,7 % z celkových příjmů. Výdaje Státního fondu kultury byly splněny na 90 %, z nichž nejvíce bylo vynaloženo na činnosti spojené s údržbou, správou, provozováním, opravou, rekonstrukcemi a technickým zhodnocováním nemovitostí. Tyto výdaje činily 27,1 mil. Kč, zbývajících 265 tis.Kč představují výdaje na služby a správu majetkových autorských práv.

Obdobně jako Státní fond kultury, tak i Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie neobdržel dotaci ze státního rozpočtu a ani nečerpal prostředky z fondů EU. Překročení celkových příjmů proti rozpočtu o 107,1 mil.Kč ovlivnily vyšší příjmy z obchodování s filmy Fondu. Vysoké překročení rozpočtovaných výdajů o 143,4 mil. Kč (tj. čerpání na 251 %) bylo způsobeno vyšším objemem vyplacených podpor např. na tvorbu, výrobu, distribuci a propagaci kinematografických děl a na modernizaci technického rozvoje.

Tabulka č. 2

v mil. Kč
	Stav k 1. 1. 2009	Stav k 31. 12. 2009	Změna za rok 2009
Peněžní prostředky na účtech u bank	26 748,7	33 798,2	7 049,5
Závazky z přijatých bankovních úvěrů	52,9	475,8	422,9
Dlouhodobé nebankovní půjčky	688,2	638,2	-50,0
Věřitelská pozice z financování státních fondů	26 007,6	32 684,2	6 676,6
z toho: vůči bankám	26 695,8	33 322,4	6 626,6

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2009 zvýšil o cca 6,7 mld. Kč, což bylo v převážné míře ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. nárůstem stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu 7 mld.Kč.

Státní zemědělský intervenční fond využil v roce 2009 čerpání revolvingového kontokorentního úvěru na financování intervenčních nákupů zemědělských komodit (obilovin, sušeného mléka a másla) v úhrnné výši 863,6 mil. Kč. Naproti tomu Fond uhradil předchozí úvěr na intervenční nákupy v částce 52,7 mil. Kč a rovněž rozhodující část závazku z návratné bezúročné půjčky od PGRLF (387,9 mil. Kč). Závazky Státního fondu životního prostředí z dlouhodobé nebankovní půjčky od MUFIS, a.s. na financování akcí pro ochranu a zlepšování životního prostředí jsou průběžně spláceny a v roce 2009 byla uhrazena část jistiny ve výši 50 mil. Kč i vyúčtované roční úroky.

Audit účetních závěrek za rok 2009 se týkal všech šesti státních fondů. Podle došlých zpráv o provedení tohoto auditu byly účetní závěrky státních fondů schváleny příslušným auditorem bez výhrady.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2009

Pokles výkonnosti ekonomiky, ke kterému došlo v roce 2009, se promítl i do hospodaření územních rozpočtů. Vzhledem k odlišné struktuře hlavních zdrojů financování jednotlivých stupňů územních rozpočtů, tj. rozpočtů obcí a krajů jako územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti, ovlivnil především hospodaření obcí a krajů.

Snížení daňového inkasa se v důsledku úzkého propojení státního rozpočtu a rozpočtů územních samospráv projevilo i v poklesu daňových příjmů obcí a krajů. Jejich hospodaření se proto odlišovalo nejen od předpokladů rozpočtu, ale také od dosavadních tendencí vývoje. Zatímco v předchozích letech mohly rozpočty obcí a krajů počítat s každoročním poměrně dynamickým nárůstem sdílených daňových příjmů, v loňském roce došlo k jejich propadu. Vzhledem k tomu, že sdílené daně představují více než polovinu celkových příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů, musely se obce a kraje s touto nepříznivou situací vyrovnat a přizpůsobit rozpočtové hospodaření novým podmínkám. Dopady nižšího inkasa daňových příjmů na výsledek hospodaření územních samosprávných celků částečně zmírnil nárůst transferů ze státního rozpočtu a ze státních fondů, snaha obcí a krajů o dosažení úspor na výdajové straně rozpočtu a částečně i zapojení finančních prostředků uspořených v předchozích letech. Přesto schodek hospodaření ve výši 25,9 mld. Kč představoval nejhorší výsledek hospodaření od roku 2002.

Na rozdíl od rozpočtů obcí a krajů, nebylo hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti změnou ekonomických podmínek a propadem daňových příjmů ovlivněno. Regionální rady, které získávají téměř všechny své příjmy prostřednictvím transferů ze státního rozpočtu, přijaly do svých rozpočtů výrazně větší objem finančních prostředků než bylo předpokládáno ve státním rozpočtu.

Kromě faktoru ekonomického vývoje bylo hospodaření územních rozpočtů částečně ovlivněno i změnami v oblasti daňové legislativy, a to jak změnami přijatými v souvislosti s opatřeními vlády ke zmírnění dopadů poklesu výkonnosti ekonomiky, tak změnami v oblasti daně z nemovitostí a daně z přidané hodnoty, které byly přijaty v předchozích dvou letech.

Z hlediska opatření ke zmírnění negativních dopadů krize přijatých vládou v rámci tzv. Národního protikrizového plánu, se v příjmech rozpočtů územních samosprávných celků promítlo především rozhodnutí o odpuštění záloh na daň z příjmů fyzických osob z podnikání a záloh podnikatelům zaměstnávajícím maximálně pět osob. Toto opatření se projevilo prostřednictvím sdílených daní zejména u obcí, jelikož u nich dochází k alokaci 30 % daně z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti podle místa bydliště plátce.

V roce 2009 se v rozpočtech obcí poprvé projevil v plném rozsahu dopad novely zákona o dani z nemovitostí, která mimo jiné umožnila obcím stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce jeden místní koeficient modifikující výslednou daň (ve výši 2, 3, 4 nebo 5). Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory, s výjimkou některých zemědělských pozemků. Obce tak získaly možnost významněji ovlivnit výši tohoto výlučného daňového příjmu.

Od 1. ledna 2009 nabyla účinnost novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterou se mimo jiné mění podmínky, za nichž se obce stávají plátci daně z přidané hodnoty. Pro obce se změnil především způsob stanovení obratu pro účely registrace k DPH a pojetí osoby identifikované k dani.

Ve struktuře transferů poskytovaných územně samosprávným celkům ze státního rozpočtu nedošlo oproti předcházejícímu roku k významnějším změnám. Nejdůležitějšími kapitolami státního rozpočtu, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstaly kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Transfery z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly obcím a krajům poskytovány, obdobně jako v minulých letech, v rámci tzv. finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy (přílohy č. 5, 6 a 7 k zákonu č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu na rok 2009), přičemž objem dotací a příspěvků v nich obsažených byl pro rok 2009 valorizován o 3%. Mimo tyto finanční vztahy zůstala v kapitole Všeobecná pokladní správa zachována i struktura transferů poskytovaných v rámci tzv. dalších prostředků pro územní samosprávné celky. Ve srovnání s předchozím rokem byly v rozpočtu na rok 2009 posíleny prostředky na výkon přenesené působnosti zajišťované obcemi o 250 mil. Kč k řešení asymetrie v míře krytí výdajů na výkon státní správy.

Územní rozpočty byly pro rok 2009 koncipovány jako rozpočty přebytkové, a to v souhrnu o 8,4 mld. Kč. Přebytek byl predikován u obcí (6,7 mld. Kč) a u krajů (1,9 mld. Kč), a to s ohledem na předpokládaný příznivý růst vlastních příjmů obcí a krajů. Naproti tomu v případě rozpočtů dobrovolných svazků obcí byl predikován mírný deficit (0,2 mld. Kč), rozpočtové hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti bylo koncipováno jako vyrovnané. Tyto údaje se odvíjely od původně předpokládaného růstu HDP ve výši 4,8 %.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO) a regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen regionálních rad) za rok 2009 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2009 a k rozpočtu po změnách (dále jen rozpočtu).

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

V loňském roce hospodařily územní rozpočty s příjmy v celkové výši 396,6 mld. Kč, což představuje 92,1 % úrovně předpokládané rozpočtem a přibližně stejnou výši příjmů jako v předchozím roce. Vzhledem k odlišné struktuře zdrojů příjmů jednotlivých územních rozpočtů se dopady zpomalení ekonomiky projevily pouze u územních samosprávných celků. Nižší celkové příjmy ve srovnání s rozpočtem byly vykázány u obcí a DSO, kde činily pouze 92,0 % úrovně předpokládané rozpočtem (v absolutním vyjádření došlo i k jejich meziročnímu poklesu), a u krajů, kde plnění předpokladů rozpočtu dosáhlo 94,7 %. Naproti tomu u regionálních rad celkové příjmy zhruba dvojnásobně překročily výši předpokládanou rozpočtem, a to v souvislosti s nárůstem počtu projektů realizovaných v rámci regionálních operačních programů. Zdrojem jejich financování se kromě prostředků vyčleněných v rozpočtu stalo i použití nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let (viz dále bod 4.).

Financování krajů bylo zajišťováno především transfery ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad, které v souhrnu činily 64,8 % jejich celkových příjmů. U obcí a DSO zůstaly hlavním zdrojem financování daňové příjmy, které tvořily 51,6 % celkových příjmů, transfery přijaté ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů krajů a z regionálních rad se na celkových příjmech podílely ve výši 27,3 %. Obce k financování svých potřeb využily i prostředky ušetřené z minulých let, převody z fondů se na celkových příjmech podílely ve výši 5,6 %. V rozpočtech regionálních rad tvořily rozhodující část (98,2 % celkových příjmů) transfery ze státního rozpočtu určené na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

Tabulka č. 1

Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31.12.2009 (po konsolidaci) */

(v mil. Kč)
	Územní rozpočty celkem				stupně územních rozpočtů skutečnost k 31.12.2009
	skutečnost k 31.12.2008	rozpočet 2009 po změnách	skutečnost k 31.12.2009	% plnění rozpočtu	Obce a DSO	Kraje	RRRS
Příjmy celkem	396 851,9	430 855,6	396 633,10	92,1	264 859,5	136 871,9	15 062,2
z toho:
Daňové příjmy	204 237,9	223 800,0	180 334,70	80,6	136 559,2	43 775,5	.
Nedaňové příjmy	29 476,4	28 750,00	30 414,7	105,8	27 207,1	3 958,2	43,4
Kapitálové příjmy	16 281,10	14 000,0	14 410,60	102,9	14 002,5	408,1	0,1
Přijaté transfery	146 874,2	164 305,6	171 465,7	104,4	87 090,9	88 730,1	15 018,7
Výdaje celkem	381 835,60	422 425,70	422 576,10	100	283 214,80	144 639,7	14 896,5
z toho:
Běžné výdaje	288 368,6	311 391,2	305 684,1	98,2	189 827,5	120 909,0	818,8
Kapitálové výdaje	93 467,0	111 034,50	116 892,0	105,3	93 387,3	23 730,7	14 077,7
Saldo příjmů a výdajů	15 016,3	8 429,9	-25 943,00	.	- 18 355,3	- 7 767,8	165,7

 

---

^*/ Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj.obcí a DSO, krajů a regionálních rad.
Příjmové, výdajové a finanční operace, které jsou předmětem konsolidace spolu s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, stanovuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.

V průběhu roku došlo k úpravám rozpočtu v oblasti transferů poskytovaných územním rozpočtům. V rámci úprav byl jejich objem navýšen oproti schválenému rozpočtu zhruba o 7,1 mld. Kč, přičemž nárůst byl směrován výhradně do části investičních transferů. Kromě toho byly do územních rozpočtů převedeny i finanční prostředky, jejichž zdrojem bylo čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let. Jednalo se o prostředky z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva vnitra. Další část transferů, jejichž zdrojem byl zvláštní účet Ministerstva financí z prostředků privatizace, převedlo územním rozpočtům Ministerstvo průmyslu. Tyto operace znamenaly výrazný nárůst transferů přijatých územními rozpočty, jejich celkový objem se oproti předchozímu roku zvýšil o 24,6 mld. Kč (pro srovnání v roce 2008 činil meziroční nárůst objemu transferů přijatých územními rozpočty pouze 3,2 mld. Kč). Transfery přijaté územními rozpočty tak částečně kompenzovaly pokles příjmů způsobený nižším výnosem ze sdílených daní.

Celkové výdaje územních rozpočtů činily 422,6 mld. Kč a dosáhly tak výše předpokládané rozpočtem. Meziročně výdaje vzrostly o 40,7 mld. Kč.

Hospodaření územních rozpočtů skončilo schodkem v celkové výši 25,9 mld. Kč. Největší část tvoří schodek hospodaření v rozpočtech obcí a DSO, kde výdaje převyšovaly příjmy o 18,3 mld. Kč, v rozpočtech krajů byl vykázán schodek 7,8 mld. Kč. Regionální rady vykázaly mírný přebytek (0,2 mld. Kč). Z hlediska srovnání s výsledky hospodaření územních rozpočtů v uplynulých letech se jedná o nejvyšší dosažený schodek hospodaření.

Propad daňových příjmů rozpočtů územních samosprávných celků vedl k potřebě čerpat finanční prostředky ušetřené v minulých letech. Stav finančních prostředků na bankovních účtech krajů a obcí činil ke konci sledovaného roku 67,8 mld. Kč, což znamená meziroční snížení o 21,2 mld. Kč. Je to zcela zásadní změna dosavadního trendu, který se vyznačoval trvalým nárůstem finančních prostředků na bankovních účtech územních samosprávných celků.

Tabulka č. 2

Stavy finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtů ÚSC - bez příspěvkových organizací

(v mld. Kč)
	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009
ÚSC celkem	31	34,7	41	46,2	57,6	61,9	71,6	89	67,8
z toho:
krajské úřady	0,1	1,9	3,4	4,3	6	7,5	11,2	13,9	11,2
obce a DSO	30,9	32,8	37,6	41,9	51,6	54,4	60,4	75,1	56,6

K poklesu objemu finančních prostředků na bankovních účtech došlo zejména na úrovni obcí a DSO, kde meziroční snížení činilo 18,5 mld. Kč. Na bankovních účtech krajů se stav finančních prostředků meziročně snížil o 2,7 mld. Kč.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Nedílnou součástí veřejných financí je systém veřejného zdravotního pojištění (dále jen „v. z. p.“). Hodnocení vývoje jeho hospodaření za rok 2009 vychází z údajů ročních statistických výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen „ZP“). Údaje v nich obsažené jsou podkladem pro vypracování ročních účetních závěrek a výročních zpráv za rok 2009, které podléhají povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží činné zdravotní pojišťovny do 30. 4. 2010 Ministerstvu zdravotnictví (dále „MZ“) a Ministerstvu financí (dále „MF“). Po jejich posouzení budou společně s vyjádřením vlády předloženy Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dále „PSP ČR“) k projednání.

K 31. 12. 2009 zajišťovalo pro 10 378 451 pojištěnců služby systému v. z. p. devět činných ZP. Krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti, bylo ze zákona povinné pouze pro VZP ČR, jejíž síť poboček, kontaktních míst, a především smluvních zdravotnických zařízení (dále „ZZ“), zajišťovala celostátní dostupnost zdravotní péče. V roce 2009 bylo u VZP ČR v průměru registrováno 6 320 753 pojištěnců (60,9 %), u osmi zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále „ZZP“) bylo zaregistrováno celkem 4 055 038 pojištěnců (39,1 %). V přepočtu na průměrný počet ztratila VZP ČR v roce 2009 celkem 170 565 pojištěnců. Jedním z důvodu tohoto odchodu byl vznik nové ZP MÉDIA, která byla dne 2. 3. 2009 zapsána do obchodního rejstříku a od 1. 4. 2009 zahájila svoji činnost. Další pojištěnci VZP ČR využili nabídek lukrativnějších preventivních programů ZZP. V průběhu roku 2009 došlo v systému v. z. p. k procesu sloučení tří činných ZZP. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vznikla k 1. 10. 2009 přejmenováním Hutnické zaměstnanecké pojišťovny, která se k 1. 7. 2009 sloučila se ZP AGEL a k 1. 10. 2009 s Českou národní ZP. Procesy sloučení byly v obou krocích schváleny rozhodnutím MZ.

Již počátkem roku 2009 bylo zřejmé, že návrhy Zdravotně pojistných plánů na rok 2009 (dále ZPP 2009), zpracované v září 2008, nebudou v důsledku ekonomické recese naplněny v oblasti příjmové. V oblasti výdajové však platné právní předpisy pro rok 2009 neumožnily přizpůsobit výdaje reálnému vývoji inkasa příjmů z pojistného a snížit plánovaný nárůst výdajů na zdravotní péči. ZP proto využily již v 1. pololetí 2009 maximálně možnost prodloužených termínů splatnosti závazků vůči ZZ. Ve 2. pololetí 2009 bylo nutné zvyšující se převis výdajů nad realizovanými příjmy u většiny ZP pokrývat z finančních rezerv soustředěných na bankovních účtech fondů v. z. p. Vzhledem k nejistým očekáváním, pokud jde o průběh a vliv ekonomické recese, MZ uzavřelo v květnu 2009 se všemi činnými ZP dohodu, ve které se ZP zavázaly snížit příděly do provozních fondů tak, aby celkové posílení zůstatků na základních fondech zdravotního pojištění (a na jejich bankovních účtech) dosáhlo v roce 2009 cca 500 mil Kč a v roce 2010 cca 1 000 mil. Kč. V rámci této dohody byla potvrzena další úsporná opatření u ZZP v oblasti tvorby fondů prevence. I přesto byla tvorba fondů prevence v roce 2009 u ZZP v přepočtu na jednoho pojištěnce vyšší než umožňuje VZP ČR zákonem stanovený maximální roční limit přídělu do fondu prevence. Rok 2009 byl nadále výrazně poznamenán snahou ZZP udržet si pojištěnce nebo získat další, a to především maximálním využíváním všech finančních rezerv na fondech prevence (nově vzniklá ZP MÉDIA i z finančního daru od žadatele o zřízení této ZZP).

Vývoj hospodaření systému v. z. p. v roce 2009 lze charakterizovat následujícími údaji:

Poznámka:
Rozdíl mezi skutečnými výdaji na platby za nevýdělečné pojištěnce ze státního rozpočtu a výstupy z účetnictví v r. 2008 a 2009 je způsoben časovým posunem v důsledku procesu 12. přerozdělování pojistného. V r. 2009 platba státu na zvláštní účet přerozdělování dosáhla 48 673 mil. Kč, v r. 2008 činila 47 253 mil. Kč.

Příjmy celkem dosáhly 212 161 mil. Kč s meziročním nárůstem pouze 0,4 % (snížení tempa proti roku předchozímu o 3,8 procentního bodu). Příjmy pojistného po přerozdělování dosáhly 208 740 mil. Kč s meziročním nárůstem o 0,6 % (snížení tempa o 3,2 procentního bodu). Tento vývoj byl zapříčiněn především meziročním poklesem příjmů z vlastního výběru pojistného od ekonomicky činných pojištěnců o 0,5 % na 159 536 mil. Kč. Platba státu na jednoho pojištěnce a měsíc byla pro rok 2009 zákonem stanovena ve stejné výši 677 Kč jako v roce předchozím. V důsledku nárůstu počtu osob, za které je plátcem stát, však vzrostly příjmy z platby státu meziročně o 3 % na 48 673 mil. Kč, a tak částečně nahradily výpadek ve výběru pojistného. Roční příjmy celkem na jednoho pojištěnce v roce 2009 dosáhly v průměru 20 448 Kč (VZP ČR 21 998 Kč a ZZP v průměru 18 031 Kč). Z celkových příjmů systému v. z. p. činily příjmy z pojistného po přerozdělování 98,39 %. V důsledku pravidel 100% přerozdělování vybraného pojistného a příjmů z platby státu nemá rozdílná skladba plátců pojistného prakticky vliv na příjmy jednotlivých ZP, neboť podmínky přerozdělování se každoročně aktualizují podle vykázaných nákladů na zdravotní péči a podle dalších kritérií. Systému přerozdělování pojistného podléhá veškeré vybrané pojistné, platba státu, prostředky úroků vzniklých na zvláštním bankovním účtu snížené o poplatky za vedení tohoto účtu i mimořádné prostředky získané při uzavření procesu likvidace ZZP. V roce 2009 tak bylo přerozděleno 1,8 mil. Kč likvidačního zůstatku po ZP Garant-Hospital, která byla vymazána z obchodního rejstříku.

Z výsledků hospodaření, které jsou v účetnictví ovlivněny i časovými posuny mezi jednotlivými roky, vyplývá, že VZP ČR získala v roce 2009 z přerozdělování pojistného 45 678 mil. Kč. Výsledné saldo za rok 2009 odvodů do přerozdělování a příjmů z přerozdělování u souboru ZZP bylo kladné ve výši 3 526 mil. Kč. Z hlediska ročního salda odvedla finanční prostředky do přerozdělování pouze OZP ve výši 2 255 mil. Kč a ZP MV ČR ve výši 886 mil. Kč.

Ostatní příjmy a výnosy v. z. p., které tvoří pouze 1,43 % z celkových příjmů, poklesly na 3 037 mil. Kč především v důsledku poklesu inkasa úroků. Současně klesal i výběr pokut a penále z důvodu zhoršení platební schopnosti dlužníků ohrožovaných recesí.

Na bankovní účty základních fondů zdravotního pojištění bylo prostřednictvím Centra mezistátních úhrad převedeno 276 mil. Kč od zahraničních pojišťoven. Celkový dopad z působení mezistátních smluv na hospodaření ZP byl však i v tomto roce záporný, neboť uhrazené výdaje za ošetření cizích pojištěnců na území ČR dosáhly 390 mil. Kč a celkové pohledávky za zahraničními pojišťovnami 715 mil. Kč, z toho VZP ČR uplatňuje pohledávky ve výši 600 mil. Kč.

Roční výdaje systému v. z. p. celkem dosáhly 218 629 mil. Kč s meziročním nárůstem o 9 % (zvýšení tempa růstu proti roku předchozímu o 0,9 procentního bodu). V porovnání s tempem růstu celkových příjmů byl nárůst celkových výdajů vyšší o 8,6 procentních bodů. To se negativně odrazilo ve 2. pololetí 2009 na postupném snižování finančních rezerv na bankovních účtech v. z. p. Výdaje na zdravotní péči, které představují 96,1 % z celkových výdajů, dosáhly 210 018 mil. Kč s meziročním nárůstem o 16 490 mil. Kč, tj. o 8,5 % (zvýšení tempa růstu proti roku předchozímu o 0,7 procentního bodu).

Návrhy ZPP 2009 nebyly do 31. 12. 2009 v PSP ČR schváleny. Všechny ZP hospodařily po celý rok podle provizorií stanovených MZ a MF (na základě ověřených ZPP 2009 projednaných vládou) a neměly možnost promítat průkazný pokles výběru pojistného do uzavřených smluvních vztahů se ZZ na rok 2009. Pro obě smluvní strany byla závazná úhradová vyhláška č. 464/2008 Sb., která trend úhrad pevně stanovila pro celé období roku 2009. Na růstu výdajů na zdravotní péči se podílela i složitá situace ve stanovení cen a úhrad léků, která je v kompetenci MZ nově nastavena již od 1. 1. 2008. Podle předběžných výsledků hospodaření vzrostly náklady na léky na recept meziročně o 11,9 % na 36 661 mil. Kč.

V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly průměrné výdaje za zdravotní péči celkem 20 241 Kč (u ZZP celkový průměr 17 578 Kč, u VZP ČR 21 950 Kč). Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní péči mezi VZP ČR a skupinou ZZP byly ovlivněny jak rozdílnou skladbou pojištěnců, tak i smluvními vztahy se ZZ a cenovými dodatky na rok 2009. V důsledku vyhlášených limitů celkových plateb regulačních poplatků a doplatků na léky pro pojištěnce vrátily ZP v roce 2009 celkem 260 mil. Kč. Meziroční zvýšení těchto „vratek“ o více než 237 mil. Kč bylo způsobeno snížením limitů z 5 tis. Kč na 2,5 tis. Kč pro děti do 18ti let a seniory nad 65 let, které nabylo účinnosti od 1. 4. 2009. Z celkových výdajů na zdravotní péči připadalo 1 500 mil. Kč na výdaje z fondů prevence, které se i přes proklamovaná úsporná opatření snížily meziročně jen o 5,7 %. Záměry ZPP 2009 v čerpání fondů prevence byly celkově překročeny o 6,4 %. Průměrné roční výdaje z fondu prevence ZZP na jednoho pojištěnce dosáhly 225 Kč, u VZP ČR pouze 93 Kč.

V oblasti nákladů na vlastní provoz všechny ZP dodržely regulační mechanizmy podle dohody uzavřené s MZ. Pro ZP s nejmenším počtem pojištěnců činil maximální limit 3,46 % (včetně s MZ dohodnutého snížení o 0,25 procentního bodu), což se týkalo ZP Média a ZP Škoda. Nejnižší procentní limit čerpala VZP ČR ve výši 3,11 %. Hypotetický průměr za systém v. z. p. jako celek dosáhl 3,21 %. Souhrn absolutních limitů stanovených v souladu s vyhláškou č. 418/2009 Sb., by dosáhl 7 129 mil. Kč, v důsledku dodržení dohody však bylo do provozních fondů převedeno skutečně pouze celkem 6 614 mil. Kč a „uspořených“ 515 mil. Kč bylo ponecháno na bankovních účtech základních fondů zdravotního pojištění. Při zapojení existujících zůstatků na bankovních účtech fondů provozního charakteru vynaložily ZP na vlastní provoz celkem 8 166 mil. Kč, z toho činily investiční výdaje 1 261 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 87,9 %, který byl vyvolán především probíhající přestavbou informačního systému VZP ČR. Do vývoje neinvestičních výdajů, včetně výdajů na mzdy, se promítly vlivy provázející sloučení tří ZZP a vznik nové ZP Média, která po zahájení činnosti v 1. čtvrtletí 2009 nevytvořila dostatek prostředků na financování provozu a plánovaného rozvoje, a kromě daru od žadatele ve výši 67,5 mil. Kč, musela k úhradě nákladů na provoz posílit své zdroje dlouhodobou bezúročnou půjčkou 18 mil. Kč.

Saldo příjmů celkem a výdajů celkem (dále jen „saldo hospodaření“) u činných ZP jako celku dosáhlo v roce 2009 záporné hodnoty – 6 468 mil. Kč. Pouze čtyři ZZP (ZP MV ČR, RBP, ZP M-A a ZP Média) vykázaly kladné saldo hospodaření. U ZP Média však byl tento výsledek mimořádně ovlivněn vloženou kaucí od žadatele (50 mil. Kč), dary od žadatele (67,5 mil. Kč) a počáteční výhodou neproplácení zdravotní péče čerpané jejími novými pojištěnci do 30. 3. 2009, které hradila ta ZP, od které pojištěnci do ZP Média přešli (nejčastěji to byla VZP ČR). U VZP ČR a ostatních čtyř ZZP skončilo hospodaření záporným saldem. V meziročním srovnání celkové saldo hospodaření pokleslo o 17 236 mil. Kč a oproti údajům ZPP 2009 bylo nižší o 7 596 mil. Kč.

Finanční rezervy na bankovních účtech všech fondů v. z. p. k 31. 12. 2009 v důsledku záporného salda hospodaření meziročně poklesly o 6 497 mil. Kč na 31 119 mil. Kč. V průměru na jednoho pojištěnce byly finanční rezervy jednotlivých ZP nerovnoměrné, nejnižší vykázala VZP ČR 1 724 Kč, průměr za ZZP dosáhl 4 987 Kč. I přes prudké zhoršení podmínek hospodaření v roce 2009 si zachovala VZP ČR na svých bankovních účtech 10 895 mil. Kč, ostatní ZZP celkem 20 224 mil. Kč (včetně hodnoty 369 mil. Kč uložené v CP). Z těchto prostředků vytvořily ZP povinné rezervní fondy ve výši 2 943 mil. Kč (z toho ZZP 933 mil. Kč a 10 mil. Kč uložených v CP). Na bankovních účtech základních fondů zdravotního pojištění bylo soustředěno celkem 21 601 mil. Kč, což představovalo hypotetickou průměrnou výši finanční zásoby na úhradu zdravotní péče ve výši 40 dnů (u VZP ČR však dosahoval pouze 17 dnů, u ostatních ZZP v průměru 79 dnů). Zůstatky na bankovních účtech provozního charakteru poklesly k 31. 12. 2009 na 5 949 mil. Kč, zůstatky finančních prostředků sociálních fondů určených pro zaměstnance dosáhly celkem 58 mil. Kč a na bankovních účtech fondů prevence pro financování nadstandardní péče pro pojištěnce bylo soustředěno 563 mil. Kč, s meziročním snížením o 598 mil. Kč.

Poměr mezi stavem závazků a pohledávek v systému v. z. p. a jejich strukturou ukazuje následující srovnání:

Poznámka: Údaje nezahrnují v r. 2008 stavy zůstatků nesplacených komerčních úvěrů u VZP ČR ve výši 18 mil Kč a u ZP Agel kontokorentní úvěr ve výši 50 mil. Kč.
V r. 2009 je nad rámec daných závazků evidován závazek ZP Média vůči žadateli - objem dlouhodobé půjčky na provoz dosáhl k 31.12.2009 celkem 18 mil.Kč.
(VZP ČR ukončila v r. 2009 splácení komerčního úvěru a nově vzniklá ČPZP (dříve HZP) splatila všechny dluhy za ZP Angel, která se sloučila s HZP k 30.6.2009).

Stav pohledávek celkem k 31. 12. 2009 dosáhl 54 801 mil. Kč, z toho pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti činily 39 117 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 3,8 %. V důsledku ekonomické recese klesalo procento vymahatelnosti těchto potenciálních finančních zdrojů. Uplatnění zákonných postupů promlčení pohledávek za plátci pojistného a zastavení jejich vymáhání, vedlo v roce 2009 k dalšímu zvýšení objemu odpisů pohledávek za pojistným i za jeho příslušenstvím na celkových 6 075 mil. Kč. Dalších 679 mil. Kč bylo jednotlivými ZP a jejich Rozhodčími orgány prominuto plátcům pojistného na základě rozhodnutí o odstranění tvrdosti v oblasti dlužných částek penále a pokut při splnění podmínky úhrady pojistného dlužníkem. Nad rámec zaúčtovaných pohledávek byl propočten stav dohadných položek aktivních k 31. 12. 2009 v částce 1 131 mil. Kč, která představuje předpokládanou výši pohledávek za plátci pojistného neproúčtovaných především z časových důvodů k datu účetní závěrky za rok 2009.

Stav závazků celkem k 31. 12. 2009 dosáhl 23 398 mil. Kč, z toho u VZP ČR 16 553 mil. Kč a u ZZP celkem 6 845 mil. Kč. Všechny ZP hospodařily v průběhu roku 2009 bez závazků po lhůtě splatnosti. Pouze ZP Média vykázala k 31. 12. 2009 přibližně 8 mil. Kč závazků po lhůtě splatnosti v důsledku technických problémů při likvidaci faktur, které však byly v lednu 2010 odstraněny. Stav závazků ve lhůtě splatnosti vůči ZZ celkem činil 22 383 mil. Kč s meziročním nárůstem o 19,6 %. Nevyúčtované položky za rok 2009 byly vykázány pomocí dohadných položek pasivních v předběžné výši 2 477 mil. Kč, jež se týkají především neuzavřeného vyúčtování zdravotní péče v důsledku pravidel kontrolních mechanizmů podle platných právních předpisů (např. korekční koeficienty se propočítávají do 80ti dnů po uplynutí kalendářních čtvrtletí).

Celková hodnota aktiv a pasiv dosáhla k 31. 12. 2009 za systém v. z. p. jako celek shodné hodnoty 93 909 mil. Kč avšak v důsledku nepříznivého vývoje jejich hodnota meziročně poklesla o 5,1 %.

Aktiva celkem byla tvořena pouze z 33 % finančními prostředky, z 58,2 % pohledávkami v. z. p. a z 6,03 % dlouhodobým hmotným majetkem. V aktivech VZP ČR a OZP se jako v předchozích letech projevuje i hodnota akcií jejich dceřiných akciových společností – komerčních pojišťoven, které jsou v jejich 100 % vlastnictví. U VZP ČR jde o Pojišťovnu VZP a. s., fungující od 1. 5. 2004 a u OZP o pojišťovnu Vitalitas a. s., založenou v roce 1998. Hodnota akcií v držení VZP ČR činí 120 mil. Kč u OZP 96 mil. Kč. Zbývající položky aktiv nejsou z hlediska objemu významné.

V pasivech celkem za systém v. z. p. se promítají zůstatky fondů v. z. p. z 56,7 %, ostatních fondů z 15,2 % a závazky z v. z. p. z 24,9 %. Zákonnou možnost uložit část finančních prostředků v. z. p. do CP využila pouze OZP ve výši 247 mil. Kč na položce dlouhodobých investic a ZP MV ČR ve výši 54 mil. Kč na položce krátkodobých investic. Žádná ze ZP není zatížena splátkami komerčního úvěru. Pouze ZP Média obdržela od žadatele dlouhodobou bezúročnou půjčku 18 mil. Kč, jejíž splácení je na základě smlouvy posunuto do období po roce 2013.

Hospodaření ZP v roce 2009 bylo charakteristické tím, že výrazný pokles inkasa příjmů z pojistného nebyl vybilancován adekvátním snížením tempa růstu výdajů, což souvisí zejména ze závaznou aplikací úhradových mechanismů nastavených právním předpisem a smluvních vztahů se ZZ. Určitou nápravu s časovým zpožděním lze očekávat až v roce 2010, kdy tzv. úhradová vyhláška platná pro tento rok umožňuje uplatnit zbrzdění výdajů, které ZP promítly i do návrhů ZPP na rok 2010.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen OSS).

Fondy OSS představují majetkové fondy, finanční a peněžní fondy, zvláštní fondy a fond privatizace. Stav těchto fondů k 31. prosinci 2009 a srovnání s rokem 2008 ilustruje následující tabulka¹:

v mil. Kč
Organizační složky státu	Stav		Změna stavu
	k 31.12.2008	k 31.12.2009
1/ Majetkové fondy celkem	-278 206	-265 966	12 240
- z toho:
Fond dlouhodobého majetku	536 083	544 412	8 329
Fond oběžných aktiv	-814 356	-810 446	3 913
2/ Finanční a peněžní fondy celkem	44 660	4 988	-39 672
- z toho:
FKSP	1 104	1 105	1
Fond rezervní	42 057	1 548	-40 509
Fond odměn	6	6	0
3/ Zvláštní fondy celkem*)	38 145	55 785	17 640
4/ Fond privatizace a ostatní fondy**)	127 768	111 600	-16 168
Fondy OSS úhrnem	-67 633	-93 593	-25 960

^*) jde převážně o prostředky Národního fondu (EU) spravované kapitolou MF
^**) jde o fondy zrušeného FNM, zahrnuté v kapitole MF

---

¹ Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2008 bylo zahájeno účtování v kapitolách Všeobecná pokladní správa, Operace státních finančních aktiv a Státní dluh, došlo k výrazné metodické změně, která se projevila především ve stavech fondu oběžných aktiv.

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů OSS jsou stanoveny zákonem o rozpočtových pravidlech (§ 48) a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Zákonem č. 26/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o rozpočtových pravidlech, byla zrušena možnost převádět do rezervních fondů rozpočtové prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce k jejich použití v letech následujících. Zároveň byl zaveden institut nároků z nespotřebovaných výdajů, umožňující čerpat uspořené rozpočtové prostředky v následujících letech.

Zůstatek rezervního fondu OSS vykázaný na bankovních účtech ke konci roku 2009 dosáhl 1,5 mld. Kč a proti stavu ke konci roku 2008 se snížil o 40,5 mld. Kč. Změna stavu představovala převedení části prostředků rezervních fondů do příjmů OSS (9,0 mld. Kč) k jejich použití k financování výdajů, a především převedení části prostředků fondů do kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 31,7 mld. Kč na základě usnesení vlády č. 122/2009, kterým vláda schválila převedení prostředků z rezervních fondů OSS do příjmů kapitoly VPS s určením na snížení schodku státního rozpočtu. Přehled o prostředcích převedených z jednotlivých kapitol státního rozpočtu do kapitoly VPS podává následující tabulka:

v tis. Kč
kapitola		prostředky určené k převodu podle UV č. 122/2009	skutečně odvedené prostředky
			částka
301	Kancelář prezidenta republiky	5 029	5 029
302	Poslanecká sněmovna Parlamentu	18 777	18 777
303	Senát Parlamentu	94 308	94 308
304	Úřad vlády	65	65
305	Bezpečnostní informační služba	15 397	15 397
306	Ministerstvo zahraničních věcí	22 239	22 239
307	Ministerstvo obrany	0	0
308	Národní bezpečnostní úřad	8 408	8 408
309	Kancelář Veřejného ochránce práv	3 000	3 000
312	Ministerstvo financí	109 460	109 460
313	Ministerstvo práce a sociálních věcí	661 321	661 321
314	Ministerstvo vnitra	87 410	87 410
315	Ministerstvo životního prostředí	7 748 136	7 748 136
317	Ministerstvo pro místní rozvoj	0	0
321	Grantová agentura	8 170	8 170
322	Ministerstvo průmyslu a obchodu	1 399 957	1 394 475
327	Ministerstvo dopravy	2 163 042	2 163 042
328	Český telekomunikační úřad	214 020	214 020
329	Ministerstvo zemědělství	12 866 503	12 866 503
333	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy	4 597 599	4 597 599
334	Ministerstvo kultury	492 392	492 392
335	Ministerstvo zdravotnictví	917 796	917 796
336	Ministerstvo spravedlnosti	46 759	46 759
343	Úřad na ochranu osobních údajů	3 830	3 830
344	Úřad průmyslového vlastnictví	126	126
345	Český statistický úřad	21 542	21 542
346	Český úřad zeměměřický a katastrální	158	158
348	Český báňský úřad	17	17
349	Energetický regulační úřad	14 259	14 259
353	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže	48 416	48 416
355	Úřad pro studium totalitních režimů	0	0
358	Ústavní soud	5 396	5 396
361	Akademie věd	38 695	38 695
372	Rada pro rozhlasové a televizní vysílání	0	0
374	Správa státních hmotných rezerv	851	851
375	Státní úřad pro jadernou bezpečnost	12 045	12 045
381	Nejvyšší kontrolní úřad	98 999	66 805
	Celkem	31 724 122	31 686 446

V bankovním zůstatku rezervních fondů OSS ve výši 1,5 mld. Kč vykázaném ke konci roku 2009 tvořily převažující většinu prostředky ze zahraničí včetně peněžních darů, poskytnuté jak na stanovený účel tak i bez uvedení účelu a prostředky získané z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit Ministerstvo obrany.

Na účtech rezervních fondů mělo ke konci roku 2009 nejvíce prostředků Ministerstvo obrany (1,3 mld. Kč), Ministerstvo dopravy (61 mil. Kč), Ministerstvo vnitra (41 mil. Kč), Ministerstvo zahraničních věcí (40 mil. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (29 mil. Kč), Ministerstvo kultury (26 mil. Kč), Český statistický úřad (25 mil. Kč), Ministerstvo financí (17 mil. Kč) atd. Ostatní ministerstva a ústřední úřady měly na účtech podstatně menší částky anebo neměly žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu za rok 2009 předložených příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech OSS se v průběhu roku 2009 zvýšil z 1 104 mil. Kč ke konci roku 2008 na 1 105 mil. Kč ke konci roku 2009, tj. o 1 037 tis. Kč.

Přehled o stavech peněžních fondů organizačních složek státu

v tis. Kč
K a p i t o l a		FKSP			Rezervní fond
		Stav k 31.12.2008	Stav k 31.12.2009	Změna stavu	Stav k 31.12.2008	Stav k 31.12.2009	Změna stavu
		1	2	3=2-1	4	5	6=5-4
301	Kancelář prezidenta republiky	1 515	1 374	-141	5 029		-5 029
302	Poslanecká sněmovna Parlamentu	370	655	285	18 777		-18 777
303	Senát Parlamentu	824	919	95	94 308		-94 308
304	Úřad vlády	2 827	3 026	199	65		-65
305	Bezpečnostní informační služba	19 535	19 122	-412	15 397		-15 397
306	Ministerstvo zahraničních věcí	4 297	3 177	-1 120	141 067	40 122	-100 945
307	Ministerstvo obrany	336 489	338 334	1 846	4 103 965	1 290 760	-2 813 205
308	Národní bezpečnostní úřad	1 122	1 217	95	8 408		-8 408
309	Kancelář Veřejného ochránce práv	54	106	51	3 000
312	Ministerstvo financí	85 735	81 241	-4 494	136 099	17 284	-118 814
313	Ministerstvo práce a sociálních věcí	41 439	47 548	6 110	677 551	29 026	-648 525
314	Ministerstvo vnitra	343 605	348 407	4 803	152 517	41 026	-111 491
315	Ministerstvo životního prostředí	9 225	7 918	-1 307	7 753 249	948	-7 752 300
317	Ministerstvo pro místní rozvoj	379	353	-26
321	Grantová agentura	236	134	-102	8 457	42	-8 415
322	Ministerstvo průmyslu a obchodu	4 567	5 634	1 067	1 400 899	2 281	-1 398 617
327	Ministerstvo dopravy	3 505	4 014	510	2 726 601	60 810	-2 665 792
328	Český telekomunikační úřad	1 874	2 098	225	214 020		-214 020
329	Ministerstvo zemědělství	30 452	29 931	-522	17 819 007	666	-17 818 341
333	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy	5 261	5 158	-104	4 902 513	2 229	-4 900 284
334	Ministerstvo kultury	1 937	1 866	-71	544 192	26 156	-518 036
335	Ministerstvo zdravotnictví	11 433	12 284	851	930 159	4 568	-925 591
336	Ministerstvo spravedlnosti	162 794	155 408	-7 386	112 865		-112 865
343	Úřad na ochranu osobních údajů	787	762	-26	3 830	242	-3 589
344	Úřad průmyslového vlastnictví	541	240	-301	126		-126
345	Český statistický úřad	9 816	9 679	-136	59 044	24 912	-34 131
346	Český úřad zeměměřický a katastrální	13 024	13 143	120	1 009	713	-296
348	Český báňský úřad	745	530	-215	17		-17
349	Energetický regulační úřad	373	536	163	14 259		-14 259
353	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže	232	510	278	48 416		-48 416
355	Úřad pro studium totalitních režimů	1 767	2 069	303
358	Ústavní soud	607	584	-23	5 396		-5 396
361	Akademie věd	1 804	1 376	-428	44 670	5 964	-38 705
372	Rada pro rozhlasové a televizní vysílání	45	233	188
374	Správa státních hmotných rezerv	3 227	3 746	519	851		-851
375	Státní úřad pro jadernou bezpečnost	1 775	1 923	148	12 304	433	-11 872
381	Nejvyšší kontrolní úřad	177	172	-4	98 999	133	-98 866
	Ú h r n	1 104 392	1 105 429	1 037	42 057 066	1 548 317	-40 508 749

 

Jednotlivé kapitoly ke stažení

• I. Závěrečné účty státních fondů PDF (20288kB)
• 1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů PDF (115kB)
• 2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu PDF (3043kB)
• 3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí PDF (3573kB)
• 4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení PDF (1254kB)
• 5. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury PDF (3383kB)
• 6. Závěrečný účet Státního fondu kultury PDF (5944kB)
• 7. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čes. kinematografie PDF (3668kB)
• II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2009 PDF (375kB)
• III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven PDF (277kB)
• IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu PDF (249kB)

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu ČR

• G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu ČR PDF (875kB)

Seznam tabulek

• Tabulka č. 1-Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2009 PDF (82kB)
• Tabulka č. 2-Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby PDF (159kB)
• Tabulka č. 3-Souhrn výdajů státního rozpočtu podle funkčního členění PDF (148kB)
• Tabulka č. 4-Finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích za rok 2009 PDF (78kB)
• Tabulka č. 4a-Finanční vztahy k rozpočtu hlavního města Praha za rok 2009 PDF (79kB)
• Tabulka č. 5-Finanční vztahy k rozpočtům krajů za rok 2009 PDF (73kB)
• Tabulka č. 6-Bilance příjmů a výdajů ÚSC, RRRS a DSO k 31.12. 2009 PDF (116kB)
• Tabulka č. 7-Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky podle kapitol PDF (106kB)
• Tabulka č. 8-Celkové výdaje státního rozpočtu České republiky podle kapitol PDF (92kB)
• Tabulka č. 9-Plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu PDF (150kB)
• Tabulka č. 10-Plnění závazného počtu zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy za rok 2009 PDF (81kB)
• Tabulka č. 11-Plnění závazných objemů mzdových prostředků v ústředních orgánech státní správy za rok 2009 PDF (117kB)
• Tabulka č. 12-Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje za rok 2009 PDF (147kB)
• Tabulka č. 13-Plnění ukazatelů výdajů státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku v roce 2009 PDF (280kB)
• Tabulka č. 14-Závěrečné účty státních fondů za rok 2009 PDF (88kB)
• Tabulka č. 15-Přehled státních finančních aktiv a pasiv za rok 2009 PDF (99kB)
• Tabulka č. 16a -Přehled vývoje všech nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů staré i nové daňové soustavy PDF (140kB)
• Tabulka č. 16b-Přehled vývoje kumulativního inkasa daňových příjmů, u kterých se evidují nedoplatky, od počátku nové daňové soustavy PDF (142kB)
• Tabulka č. 16c-Přehled vývoje podílu nedoplatků na kumulativním inkasu daňových příjmů PDF (142kB)

 

H. Souhrn závěrečných účtů kapitol

• Sešit 1 - Kapitoly 301 - 321

• Sešit 1 - Kapitoly 301 - 321 PDF (1387kB)

O b s a h

Kapitola č.

301 Kancelář prezidenta republiky

302 Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 Senát Parlamentu

304 Úřad vlády České republiky

305 Bezpečnostní informační služba

306 Ministerstvo zahraničních věcí

307 Ministerstvo obrany

308 Národní bezpečnostní úřad

309 Kancelář Veřejného ochránce práv

312 Ministerstvo financí

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 Ministerstvo vnitra

315 Ministerstvo životního prostředí

317 Ministerstvo pro místní rozvoj

321 Grantová agentura České republiky

• Sešit 2 - Kapitoly 322 - 349

• Sešit 2 - Kapitoly 322 - 349 PDF (1532kB)

• Sešit 3 - Kapitoly 353 - 398

• Sešit 3 - Kapitoly 353 - 398 PDF (1659kB)

I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2009

• I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2009 PDF (450kB)

(dle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů)

• Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 7. schůzi dne 29. října 2010 (viz. bod č. 61) a přijala usnesení č. 109/2010.
• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 4. schůzi dne 15. září 2010 (viz. bod č. 1) a přijal usnesení č. 40.
• Vláda státní závěrečný účet projednala na schůzi dne 19.dubna 2010 (viz bod č. 19) a přijala usnesení č. 293 (viz vlada.cz).