V rámci veřejnosprávní kontroly u žadatelů/příjemců veřejné finanční podpory mohu kontrolovat, zda je žadatel způsobilý pro poskytnutí veřejné finanční podpory, nebo zda byly finanční prostředky využity v souladu s podmínkami poskytnutí veřejné finanční podpory.

V rámci veřejnosprávní kontroly u podřízené organizace mohu kontrolovat celé její hospodaření.

Obecně platí pravidlo, že rozhodovat by měla osoba, která má nejvíce informací. Pokud tedy se v konkrétním útvaru řeší daná agenda, příkazce operace pro tuto pro tuto agendu by měl být vedoucí tohoto útvaru.

V každé organizaci může být pověřen libovolný počet správců rozpočtu. Jejich počet by však měl být obdobný jako počet příkazců operace.

Řídicí kontrola musí proběhnout před vyhlášením veřejné zakázky. v jejím rámci je nutné především posoudit zda předmět veřejné zakázky daná organizace potřebuje,zda je na základě stanovených kritérií nejvhodnějším řešením, je v souladu s principy 3E, bude schopna organizace financovat.

V případě smluvních vztahů, které se uzavírají na delší dobu, se sleduje zda plnění probíhá podle plánu, nebo zda jsou dohodnuté podmínky stále pro organizaci výhodné.

Pro většinu organizací je sloučení funkcí příkazce operace, správce rozpočtu a hlavního účetního nepřípustné. U organizací, kde se vyskutuje nízká míra nepřiměřených rizik pro oblast hospodaření s veřejnými prostředky je možné sloučit funkci správce rozpočtu a hlavnho účetního.

Zákon o finanční kontrole nevyžaduje certifikovaný elektronický podpis. Musí se však jednat o unikátní a nezaměnitelný záznam v informačním systému.

Veřejnosprávní kontrola může být vykonávána pouze zaměstnanci organizace. Externista může být do veřejnosprávní kontroly zapojen pouze jako přizvaná osoba.

Řídicí kontrolu mohou vykonávat pouze zaměstnanci dané organizace. V případě příkazce operace se musí jednat o vedoucího zaměstnance.

Každý materiál, na jehož základě bude v budoucnu ralizován výdaj nebo příjem musí být před předložením radě/zastupitelstvu schválen v rámci řídicí kontroly.

Jedná se o záznam o provedení předběžné řídicí kontroly před vznikem závazku. Schvaluje ho příkazce operace a správce rozpočtu. Použije se v případě že není znám věřitel a výše výdaje u konkrétní výdajové operace. Dále se musí jednat o málo rizikové operace, které vyplývají z běžných provozních potřeb. Schvaluje se jako souhrnný limit výdajů na danou věc v daném období.

Jedná se o záznam o provedení předběžné řídicí kontroly před vznikem závazku. Schvaluje ho příkazce operace a správce rozpočtu. Použije se v případě že je znám věřitel a výše výdaje u konkrétní výdajové operace.

Řídicí kontrola musí být zaznamenána písemně, nebo elektronicky. Není přípustné aby byla provedena ústně.

Ano. Předběžnou řídicí kontrolu není možné prověst v případě, že nelze ovlivnit, zda k příjmu nebo k výdaji dojde.

Řídicí kontrola musí proběhnout vždy, když dochází k příjmu nebo k výdaji z veřejného rozpočtu.

Povinnost ověřit poměr dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky se nevztahuje k přezkoumání hospodaření za rok 2016. ...

Ministerstvo financí zastává názor, že se ověření poměru dluhu k průměru příjmů za poslední 4 rozpočtové roky bude provádět u obcí a krajů včetně hlavního města Prahy, nikoliv však u městských částí hl. m. Prahy, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti, neboť povinnosti stanovené zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, vztahující se k otázce poměru dluhu a jeho monitoringu, platí pouze pro územní samosprávné celky.

Legislativní zkratka „územní celek“ je obsahově širší než pojem územní samosprávný celek, je vymezena pouze pro účely zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, a zahrnuje územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti.

Jaký je rozsah ověření poměru dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky podle právního předpisu upravujícího rozpočtovou odpovědnost jakožto předmět přezkoumání hospodaření územního celku podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 420/2004 Sb. a jak k němu má přezkoumávající orgán/auditor přistoupit? ...

Bude se do posledních 4 rozpočtových let při ověření poměru dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky podle právního předpisu upravujícího rozpočtovou odpovědnost započítat i období, za které se vyjádření do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření uvádí nebo se bude jednat o období bezprostředně předcházející období, za které se vyjádření do zprávy uvádí? ...

Obecná právní úprava stanoví, že správní orgán je povinen přijímat podněty. Nakládání s nimi je obsaženo v příslušných ustanoveních zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (např. v § 42 a násl.). Podněty třetích osob lze proto podle názoru Ministerstva financí využít v souladu s plánem přezkoumání hospodaření a se skutečnou činností přezkoumávajícího orgánu.

Šetření skutečností v souvislosti s trestnou činností přísluší pouze orgánům činným v trestním řízení.Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, ani zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, nestanovují přezkoumávajícímu orgánu/auditorovi pravomoc k prošetření podezření na spáchání trestného činu.

Pokud se třetí osoba (v tomto případě nejsou za třetí osobu považovány státní orgány) domnívá, že se účetní územního celku, nebo jiná osoba (např. zaměstnanec územního celku, člen zastupitelstva územního celku) dopustila trestného činu, je možné toto podezření oznámit policejnímu orgánu nebo státnímu zastupitelství.

Jestliže kontrolor při přezkoumání zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, má povinnost o nich podle § 6 odst. 2 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, neprodleně informovat státního zástupce nebo policejní orgán a současně neprodleně písemně informovat příslušné zastupitelstvo, popřípadě statutární orgán dobrovolného svazku obcí. Obdobným způsobem postupuje i auditor (viz § 15 a § 21 zákona č. 93/2009 Sb., auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů).

Přezkoumávající orgán/auditor je oprávněn dožadovat se přístupu k účetnictví vedeného územním celkem jako jednoho z předmětů přezkoumání územního celku primárně v rámci výkonu přezkoumání hospodaření územního celku za aktuální přezkoumávané období. Nicméně přezkoumávající orgán, resp. auditor podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon auditorech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 93/2009 Sb.“), je podle názoru Ministerstva financí oprávněn vyžádat si účetní záznamy územního celku také za předcházející či následující účetní období, a to v souvislosti s ověřováním skutečností, které jsou předmětem přezkoumání v rámci přezkoumávaného období.

Územní celek je povinen vytvořit podmínky pro výkon přezkoumání hospodaření, umožnit kontrolorovi výkon jeho oprávnění stanovených zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 255/2012 Sb.“), a poskytovat k tomu potřebnou součinnost (srov. § 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb.). Auditorovi je pak územní celek povinen poskytnout součinnost v souladu s ustanovením § 21 zákona č. 93/2009 Sb.

Je krajský úřad přezkoumávajícím orgánem, nesplní-li obec povinnost požádat o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi podle § 42 zákona č. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů? ...

Podle § 2 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, v rámci ověření údajů o ročním hospodaření územního celku, není předmětem přezkoumání zveřejnění rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu příspěvkové organizace, které je upraveno v § 28a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti (část čtrnáctá, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2017).

Jak hodnotit chyby a nedostatky ve zprávě a v závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, které byly zjištěné při dílčích přezkoumáních hospodaření, když k nápravě zjištěných chyb a nedostatků bylo přijato opatření, ale kontrolu plnění opatření nebylo možné provést z toho důvodu, že v přezkoumávaném období (do ukončení přezkoumání hospodaření za stejný rok) nenastala stejná, popř. obdobná skutečnost, na které by kontroloři provádějící přezkoumání hospodaření plnění přijatých opatření mohli ověřit? ...