CZ EN

Makroekonomická predikce - listopad 2022

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Pandemií oslabenou světovou ekonomiku zasáhlo v letošním roce několik šoků. Válka na Ukrajině snižuje globální hospodářský růst a zintenzivňuje inflační tlaky, zejména u cen potravin a energií. V řadě zemí byla míra inflace v 1. polovině letošního roku nejvyšší od 80. let, a centrální banky tak postupně zvyšují úrokové sazby. V Číně pak v důsledku uplatňování přísných protiepidemických omezení pokračují déletrvající uzávěry významných ekonomických center, což se nepříznivě podepisuje na globální poptávce i nabídce.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, ve 3. čtvrtletí 2022 mezičtvrtletně snížil o 0,4 % a meziročně byl vyšší o 1,6 %. Ve 2. čtvrtletí 2022, pro které jsou k dispozici detailní údaje o struktuře růstu, HDP meziročně (bez očištění) vzrostl o 3,6 %.

Spotřeba domácností ve 2. čtvrtletí 2022 prakticky stagnovala. Negativní dopad na spotřební výdaje měl rekordní propad reálného disponibilního důchodu, způsobený akcelerující inflací, opačným směrem však působil výrazný pokles míry úspor. Spotřeba vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru a nákupů zboží a služeb vzrostla o 1,5 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu posílila o 8,6 %, což byl nejrychlejší růst od konce roku 2018. Nejvíce k tomu přispěly investice do nerezidenčních staveb a dopravních prostředků, nárůst však vykázaly všechny objemově významné kategorie. Ze sektorového hlediska byly rozhodující investice firem financované ze soukromých zdrojů a investice domácností.

Příspěvek změny stavu zásob a cenností k růstu HDP (1,7 p. b.) byl sice mnohem nižší než v 2. polovině předchozího roku, i tak ale významně podpořil zvýšení ekonomického výkonu. Firmy patrně dále navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a výpadkům v dodávkách komponent, zároveň však mohly vzrůst i zásoby nedokončené produkce.

Saldo zahraničního obchodu naopak ekonomický růst tlumilo (příspěvek −0,6 p. b.), a to nejen kvůli slabému vývozu, ale i oživení dovozně náročné investiční aktivity a pokračující akumulaci zásob, jež posílily dynamiku dovozu.

Zatímco v 1. polovině letošního roku ekonomika navzdory nepříznivým okolnostem rostla, v 2. pololetí a na počátku příštího roku by měla mírnou projít recesí. Přesto by se HDP za celý rok 2022 mohl zvýšit o 2,4 %. Růst by měl být tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. I přes řadu fiskálních stimulačních opatření bude výdaje domácností na konečnou spotřebu tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky.

V roce 2023 by HDP mohl víceméně stagnovat. Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla mírně snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou nadále působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude částečně tlumit saldo zahraničního obchodu.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Meziroční inflace by ve 4. čtvrtletí měla díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout. Průměrná míra inflace by tak letos měla dosáhnout 15,0 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, pohonné hmoty, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny předchozím zvýšením měnověpolitických sazeb. Nad rámec současných devizových intervenci by měl tento faktor v horizontu predikce přispět také k posílení koruny vůči euru, což bude mít protiinflační efekt. V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 9,5 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory očekávané recesi a celkově slabé hospodářské dynamice v roce 2023 neměla příliš vzrůst – v roce 2022 by v průměru měla dosáhnout 2,5 %, v roce 2023 by se mohla zvýšit na 3,1 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak v tomto i příštím roce měla klesnout.

Běžný účet platební bilance vykázal ve 2. čtvrtletí 2022 schodek ve výši 3,5 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance zboží vlivem vysokých cen minerálních paliv. Zpomalování hospodářského růstu v zahraničí a růst cen výrobních vstupů i energií by měly nadále přispívat k negativnímu saldu bilance zboží v letošním i příštím roce. Schodek běžného účtu by tak měl v roce 2022 dosáhnout 5,4 % HDP, v roce 2023 by se mohl mírně snížit na 5,3 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2022 reflektuje ekonomické a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární krize, či pomoc domácnostem a firmám zasaženým vysokými cenami. Současně jsou české veřejné finance zatíženy stimulačními opatřeními dlouhodobého charakteru, která byla přijata v minulých dvou letech během pandemie. Deficit hospodaření tak letos pravděpodobně dosáhne 4,6 % HDP, v příštím roce pak 4,3 % HDP. Nastavená fiskální politika by měla vést k nárůstu zadlužení na úroveň 43,9 % HDP v roce 2022, následně pak na 46,1 % HDP.

Přehled hlavních ukazatelů
  2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2022 2023
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 111 5 411 5 791 5 709 6 108 6 674 7 092 6 799 7 356
  růst v %, b.c. 6,5 5,9 7,0 -1,4 7,0 9,3 6,3 11,3 8,2
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 5,2 3,2 3,0 -5,5 3,5 2,4 -0,2 2,2 1,1
  Spotřeba domácností růst v %, s.c. 4,0 3,5 2,7 -7,2 4,1 0,2 -0,8 0,5 0,5
  Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 1,8 3,9 2,5 4,2 1,5 1,2 1,7 0,8 1,3
  Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 4,9 10,0 5,9 -6,0 0,7 5,1 1,5 6,1 3,4
  Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 1,2 -1,2 0,0 -0,4 -3,6 0,0 0,8 -1,0 0,9
  Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,5 -0,5 -0,3 -0,9 4,8 0,7 -1,4 1,3 -1,2
Deflátor HDP růst v % 1,3 2,6 3,9 4,3 3,3 6,7 6,5 8,9 7,0
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 2,5 2,1 2,8 3,2 3,8 15,0 9,5 16,2 8,8
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,6 1,4 0,2 -1,3 -0,4 -0,9 -0,1 -0,7 0,2
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,9 2,2 2,0 2,6 2,8 2,5 3,1 2,5 2,6
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 9,2 9,6 7,8 0,1 5,8 10,0 7,4 9,8 7,9
Saldo běžného účtu % HDP 1,5 0,4 0,3 2,0 -0,8 -5,4 -5,3 -4,6 -4,0
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 1,5 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -4,6 -4,3 -3,8 .
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   26,3 25,6 25,7 26,4 25,6 24,6 24,5 24,6 24,4
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 1,0 2,0 1,5 1,1 1,9 4,5 5,2 4,1 4,2
Ropa Brent USD/barel 54 71 64 42 71 102 83 105 88
HDP eurozóny růst v %, s.c. 2,8 1,8 1,6 -6,3 5,3 3,3 0,3 3,0 1,2

 


Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2022 a 2023 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2025). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 1. listopadu 2022.

Dokumenty ke stažení

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.