Makroekonomická predikce - listopad 2021
Úvod a shrnutí
Očkování proti COVID-19, uvolňování protiepidemických restrikcí a výrazné stimuly ze strany hospodářské politiky ve vyspělých ekonomikách světa podpořily globální ekonomický růst. V zemích s vysokou proočkovaností zatím nové mutace koronaviru neměly příliš významný dopad, jinde ale hospodářskou dynamiku zbrzdily a zvýšily problémy v globálních dodavatelských řetězcích. Prudké zdražení námořní dopravy a komodit včetně energií i doposud uvolněná měnová a fiskální politika se projevují zrychlením inflace ve všech cenových okruzích včetně spotřebitelských cen.
Velmi otevřená česká ekonomika s vysokým podílem výroby automobilů na přidané hodnotě je v tomto směru značně zranitelná. Problémy na nabídkové straně ekonomiky posilují nepříznivý inflační vývoj, vedou ke zpomalení ekonomického oživení po koronavirové epidemii a přispívají k poklesu přebytku na běžném účtu platební bilance.
Ve 2. čtvrtletí 2021 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně zvýšil o 1,0 %. Meziroční růst o 8,8 % ovlivnila extrémně nízká srovnávací základna 2. čtvrtletí 2020. Ve 3. čtvrtletí 2021 ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 %.
Meziroční růst ve 2. čtvrtletí byl z velké části tažen spotřebou domácností, která se zvýšila o 7,7 %. To bylo dáno jak velmi dynamickým nárůstem reálného disponibilního důchodu, tak rozvolněním protiepidemických restrikcí, které spolu s nárůstem spotřebitelské důvěry vyústilo v pokles míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšených výdajů ve zdravotnictví a rovněž růstu zaměstnanosti vzrostla o 3,1 %.
Investice do fixního kapitálu byly vyšší o 4,9 %. Nejvýznamnější bylo zvýšení investic do bydlení a do strojů a zařízení včetně dopravních prostředků. Ze sektorového hlediska byly klíčové investice soukromého sektoru, nicméně i vládní sektor přispěl k růstu pozitivně.
Rovněž změna stavu zásob a cenností ekonomiku výrazně podpořila (příspěvek 2,5 p. b.), což souviselo s doplňováním skladových zásob a zvýšením zásob nedokončené výroby. Příspěvek salda zahraničního obchodu dosáhl 0,8 p. b.
V predikci pracujeme se scénářem, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již COVID-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Na druhé straně by i ve zbývající části letošního roku a na počátku roku příštího měly přetrvávat nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních řetězců.
Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 2,5 % v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, změnou stavu zásob a investicemi do fixního kapitálu. Zatímco problémy v globálních dodavatelských řetězcích by měly mít výrazně negativní dopad na export, rostoucí investice do fixního kapitálu a zásoby by měly dále podporovat dovoz. Saldo zahraničního obchodu by tak ekonomický růst mělo silně zpomalit.
V roce 2022 by hospodářský růst mohl díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic do fixního kapitálu a příznivějšímu příspěvku salda zahraničního obchodu dosáhnout 4,1 %.
Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. V září 2021 činila meziroční inflace 4,9 %. Inflační tlaky jsou tedy oproti očekávání srpnové makroekonomické predikce mnohem silnější. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál. Kumulace těchto faktorů nás vede ke zvýšení predikce průměrné míry inflace v roce 2021 na 3,5 % a v roce 2022 na 6,1 %.
Navzdory ukončení vládních opatření na podporu zaměstnanosti nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti – sezónně očištěná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil byla v srpnu 2021 o 0,5 p. b. nižší než v březnu, kdy dosáhla svého vrcholu. Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Míra nezaměstnanosti by v roce 2021 měla dosáhnout v průměru 3,0 %, v roce 2022 by díky ekonomickému oživení mohla klesnout na 2,7 %.
Běžný účet platební bilance vykázal ve 2. čtvrtletí 2021 značný přebytek ve výši 3,4 % HDP. Ten odráží dosažení vrcholu kladného salda bilance zboží daného silnou zahraniční poptávkou po zboží investičního charakteru. V 2. polovině roku by však vlivem omezování výroby v exportně orientovaném automobilovém průmyslu z důvodu nedostatku komponent a silné dynamiky dovozů pro investiční účely měl přebytek obchodní bilance výrazně klesat. Současně lze očekávat obnovení ziskovosti podniků pod zahraniční kontrolou a nárůst schodku prvotních důchodů. Proto na běžném účtu v letošním i příštím roce očekáváme nepatrně záporné saldo.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2021 je velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Expanzivní fiskální politika by měla vést k deficitu ve výši 7,2 % HDP a nárůstu zadlužení na 43,3 % HDP. Jelikož v roce 2022 by již saldo veřejných financí nemělo být ovlivněno efekty přijatých protiepidemických opatření a současně by měla být započata fiskální konsolidace, odhadujeme, že celkový deficit dosáhne 4,4 % HDP, přičemž zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.
| 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2021 | 2022 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 4 797 | 5 111 | 5 410 | 5 790 | 5 695 | 6 038 | 6 498 | 6 048 | 6 431 |
| růst v %, b.c. | 3,7 | 6,5 | 5,8 | 7,0 | -1,7 | 6,0 | 7,6 | 6,2 | 6,3 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 2,5 | 5,2 | 3,2 | 3,0 | -5,8 | 2,5 | 4,1 | 3,2 | 4,2 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,8 | 4,0 | 3,5 | 2,7 | -6,8 | 3,7 | 4,7 | 2,3 | 5,5 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 2,5 | 1,8 | 3,8 | 2,5 | 3,4 | 2,3 | 0,4 | 2,4 | 0,4 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | -3,0 | 4,9 | 10,0 | 5,9 | -7,2 | 4,6 | 5,4 | 6,0 | 4,9 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | 1,4 | 1,2 | -1,2 | 0,0 | -0,5 | -2,5 | 0,4 | -0,6 | 0,3 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,3 | 0,5 | -0,5 | -0,3 | -0,9 | 1,6 | 0,0 | 0,7 | 0,0 |
| Deflátor HDP | růst v % | 1,1 | 1,3 | 2,6 | 3,9 | 4,4 | 3,4 | 3,4 | 2,9 | 2,1 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 0,7 | 2,5 | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 3,5 | 6,1 | 3,2 | 3,5 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,9 | 1,6 | 1,4 | 0,2 | -1,3 | -0,5 | 0,8 | -1,0 | 0,4 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 4,0 | 2,9 | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 3,0 | 2,7 | 3,0 | 2,7 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 5,7 | 9,2 | 9,6 | 7,8 | 0,2 | 5,3 | 5,1 | 2,9 | 3,9 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 1,8 | 1,5 | 0,4 | 0,3 | 3,6 | -0,1 | -0,3 | 1,1 | 0,5 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,7 | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -5,6 | -7,2 | -4,4 | -7,7 | -5,0 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 27,0 | 26,3 | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 25,0 | 25,7 | 25,3 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 0,4 | 1,0 | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 2,7 | 2,0 | 2,6 |
| Ropa Brent | USD/barel | 44 | 54 | 71 | 64 | 42 | 70 | 72 | 69 | 68 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,8 | 2,8 | 1,8 | 1,6 | -6,5 | 5,0 | 3,9 | 4,9 | 4,3 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
- Data k výpočtu potenciálního produktu/mezery výstupuXLSX (141kB)
aktualizováno 9.11.2021 - Příprava Makroekonomické predikce – pohled pod pokličkuPDF (94kB)
aktualizováno 25.7.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
- Makroekonomické predikce na MF ČR - pohled do zpětného zrcátka (červenec 2013)PDF (194kB)
- AnalytIQ - nástroje nejen k analýze kvality makroekonomických predikcí MFZIP (378kB)
AnalytIQ aktualizováno dne 9.11.2021
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.
Informace
-
Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2021 a 2022 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2024). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů:
Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 29. říjnu 2021, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 5. říjnu 2021.