Fiskální výhled ČR - listopad 2022
Veřejné finance čelí v poslední době bezprecedentním tlakům, které přesahují situaci běžných hospodářských krizí. Protiepidemická, stabilizační a redistributivní opatření, která dominovala diskrečním zásahům během epidemie, byla postupně nahrazována nástroji, které mají pomoci překonat období volatility a násobných cen klíčových komodit. Růstové vyhlídky světové ekonomiky s nedořešenými důsledky pandemie narušila Ruská federace, která koncem února vtrhla na území Ukrajiny a rozpoutala válečný konflikt. Energetická závislost na Rusku především v Evropě, vyvolané sankce s cílem tlumit agresi a nestabilita na trzích s fosilními palivy vedly k masivnímu růstu cen energií, který výrazně dopadá na domácnosti i podniky.
Rostoucí ceny energií se promítají do celé ekonomiky formou dražších výrobních vstupů a přispívají k celkovému růstu cenové hladiny. Meziroční míra inflace spotřebitelských cen vzrostla v České republice na hodnotu blížící se 18 %. Razantní nárůst životních nákladů a pokles reálné spotřeby domácností budou tlumit ekonomickou aktivitu ve 2. polovině 2022 a zřejmě i na počátku roku příštího. Situace vyžaduje mimořádná a dočasná opatření. Na druhou stranu vysoké ceny vytvářejí mimořádné, neočekávané zisky v některých odvětvích ekonomiky. Právě u nich vzniká příležitost zapojení dodatečných zdrojů k financování dočasných dotačních a transferových programů vlády.
Původní návrh státního rozpočtu na rok 2022 se schodkem 376,6 mld. Kč byl po volbách v říjnu loňského roku přepracován. Saldo bylo po zohlednění vyšších očekávaných příjmů a zahrnutí úprav na výdajové straně zlepšeno o téměř 100 mld. Kč. Další vývoj událostí v souvislosti s migrační vlnou a důsledky vysoké inflace vedl, ať už vlivem kompenzací nebo nárůstem sociálních výdajů, ke zvýšení schváleného deficitu v roce 2022 na 375 mld. Kč. Na rok 2023 pak byl vládou schválen deficit státního rozpočtu ve výši 295 mld. Kč.
Výsledek hospodaření veřejných financí České republiky je primárně určen hospodařením státního rozpočtu. Očekáváme proto, že schodek veřejných financí bude převyšovat 4 % HDP jak v letošním, tak i v příštím roce. V dalších letech by se saldo mohlo zlepšit nad úroveň −3 % HDP. Stále výrazné deficity se budou odrážet i ve výši zadlužení. Během let 2022 a 2023 by mohlo vzrůst o další cca 4 procentní body a na konci výhledu očekáváme, že se přiblíží hranici 47 % HDP. Z pohledu nastavení by fiskální politika v horizontu predikce a výhledu měla působit v zásadě neutrálně.
Hodnota strukturálního deficitu kolem 3 % HDP je v souladu s fiskálním pravidlem daným zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Výdajové rámce byly odvozeny dle trajektorie klesajícího strukturálního deficitu, přičemž pro rok 2025 se aplikovala hodnota 3,7 % HDP. Z toho vyplývá, že fiskální pravidlo by mělo být plněno ve všech letech. Na druhou stranu strukturální nerovnováha v rozsahu 3 procentních bodů je dlouhodobě neudržitelná. Je tak zřejmé, že jakmile to situace dovolí, veřejné finance v České republice budou muset projít fiskální konsolidací. K té však bude prostor až po odeznění aktuální krize a vyřešení jejích důsledků.
Z pohledu výdajů v sociálních systémech stále není dořešena otázka jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti. Tu negativně ovlivnilo i zhoršení současné situace veřejných financí a nárůst zadlužení v posledních letech. O to naléhavější se nyní jeví provedení strukturálních reforem v oblasti trhu práce, důchodového systému, zdravotnictví nebo dlouhodobé péče. Vláda ve svém programovém prohlášení deklarovala záměr přípravy komplexní důchodové reformy, která by měla být představena v příštím roce.
Tematická kapitola Fiskálního výhledu se věnuje právě institucionálnímu nastavení vybraných sociálních systémů v České republice a možnosti zvýšení dlouhodobé finanční odolnosti důchodového systému. Kapitola vychází z identifikace věkových kohort, u kterých je potenciál zvýšení míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti. Na základě provedené analýzy se proto zaměřuje primárně na dvě skupiny, a to ženy v produktivním věku na počátku kariéry a na seniory. Pro ženy v produktivním věku bere po institucionální stránce modelový vzor v Rakousku a počítá s úpravou délky placené mateřské a rodičovské dovolené v souladu s naším kulturně blízkým jižním sousedem. U seniorů pak vycházíme z posunu důchodového věku přesně dle doby dožití, jak to již dnes umožňuje česká legislativa, byť k němu zatím nebylo přistoupeno.
Uvedená zjištění odpovídají doporučením, která jsou České republice soustavně udělována ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí. Mají totiž potenciál nejenom zvýšit růst české ekonomiky, ale současně napomoci s řešením finanční stránky dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Například sladěním režimu mateřské a rodičovské dovolené se zmíněným Rakouskem a posunem důchodového věku v souladu s dobou dožití by se mohl v úhrnu snížit budoucí deficit důchodového systému o 1,6 % HDP. Vyjádřeno v dnešních cenách by přitom šlo o 107 mld. Kč.
Přestože ani tato částka by nevyřešila celý očekávaný rozsah nerovnováhy důchodového systému, výrazně by jej snížila a posunula by Českou republiku v hodnocení rizik udržitelnosti veřejných financí z vysokého do středního rizika. V případě úspěšné konsolidace ve středním období a provedení dalších reforem ve zdravotnictví a systému dlouhodobé péče by se Česká republika mohla vrátit do kategorie nízkého rizika, zlepšit tak své postavení na finančních trzích a připravit se na další výzvy, které ji v budoucnu čekají.
Dokumenty ke stažení
- Fiskální výhled ČR - listopad 2022 PDF (1213kB)
- Fiskální výhled ČR - listopad 2022 - Tabulky XLSX (159kB)
Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.