Fiskální výhled ČR - leden 2021
Epidemická situace v roce 2020 ovlivnila světovou ekonomiku způsobem v novodobé historii naprosto nevídaným. Hledání rovnováhy mezi co nejúčinnějším zamezením šíření nákazy a ekonomickými dopady takových opatření bylo a je stále velmi obtížné. Proto zvlášť zpočátku pandemie jednaly země poměrně odlišně ve volbě přístupu, intenzitě a rychlosti přijímaných protiepidemických opatření. Přístup přirozeného „proměřování“ se přitom ukázal jako lichý. Bez neustálého masivního testování či v demokratických zemích problematickém sledování pohybu osob bylo při chybějící vakcíně jediné další nejúčinnější řešení omezení společenských kontaktů. Ve snaze co nejvíce zmírnit negativní projevy restrikcí přistoupily státy k masivní fiskální a měnové stimulaci ekonomik. Přesto vyvarovat se hospodářským propadům a jejich sociálním důsledkům za cenu citelného nárůstu veřejného zadlužení nešlo zabránit.
Ani česká ekonomika se hospodářskému propadu nevyhnula. Očekáváme, že hrubý domácí produkt v roce 2020 poklesl kromě veřejných výdajů ve všech složkách užití o 6,1 % a oživení v roce 2021 bude pozvolné. Vývoj ekonomiky, řešení epidemie a balíček stimulačních nástrojů výrazně ovlivnil hospodaření veřejných financí v České republice. Saldo sektoru vládních institucí pravděpodobně skončilo s deficitem ve výši −5,8 % HDP a dluh vzrostl na konci roku 2020 na 38,3 % HDP.
Ačkoliv v roce 2020 umožnila legislativa využít hned dvě únikové klauzule, konkrétně vyhlášení nouzového stavu a hluboké ekonomické recese, pro přípravu výdajového rámce na rok 2021 až 2023 bylo nutné přistoupit k novele zákonného rámce. V opačném případě by fiskální politika již v letošním roce podlamovala potenciální oživení razantní restrikcí. V první novele zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z dubna 2020 byla stanovena pevná hodnota strukturálního salda na −4 % HDP pro rok 2021. Ve druhé novele z prosince 2020 je pak klíčová až predikovaná hodnota strukturálního salda v roce 2021, od které se v následujících letech spouští postupná konsolidace veřejných financí. Její trajektorie vyžaduje snižování strukturálního schodku alespoň o půl procentního bodu ročně. Podle našich odhadů navíc konsolidace začne právě v době, kdy ekonomika opět dosáhne optimálního využití svých výrobních kapacit.
Obě novely byly kritizovány pro svou vlastní podstatu, tedy rozvolnění fiskálního pravidla na omezenou dobu. Snahy o okamžité zavedení restriktivních a úsporných opatření s cílem zabránit nárůstu zadlužení jsou však z hlediska účinnosti rovněž diskutabilní: „V souvislosti se stimulačními fiskálními programy se hodně hovoří o problematice fiskální udržitelnosti. Tak by to skutečně mělo být. Není absolutně nic špatného starat se o fiskální udržitelnost. Právě naopak, je to cíl, ke kterému musíme směřovat. Co je však na diskuzi o fiskální udržitelnosti špatně, tak představa, že k ní povede restrikce dnešních výdajů, deficitů a dluhu. V obdobích hluboké recese však není zapotřebí méně výdajů, ale více. Pokud je cílem mít „zítra“ vyrovnaný rozpočet, tak k tomuto cíli nepovede snaha ho vyrovnat „dnes“ uprostřed hospodářského poklesu. Ve skutečnosti, pokud budeme zkoušet vyrovnat rozpočet v současnosti, tak se rozpočtová pozice v budoucnu jen zhorší. Podobně platí, že pokud si přejeme mít zítra stabilní a udržitelný poměr vládního dluhu k HDP, musíme tento poměr dnes (možná i dramaticky) zvýšit.“ (Murray Milgate, ředitel ekonomických studií na Queen’s College, Cambridge). Konkrétní podoba fiskálního stimulu je předmětem politické dohody. Ovšem nelze očekávat, že se podaří zvládnout ekonomickou krizi bez dočasného propadu strukturálního deficitu a nárůstu veřejného zadlužení.
Strukturální saldo v roce 2021, od kterého se bude podle zákona odvíjet konsolidace, predikujeme na −5,9 % HDP v roce 2021. Celkové hospodaření veřejných financí v roce 2021 ale očekáváme se schodkem −6,6 % HDP, jelikož ekonomika bude z hlediska hospodářského cyklu stále v záporné produkční mezeře. Deficit pak implikuje nárůst zadlužení, konkrétně na 43,3 % HDP.
Z pohledu dlouhodobých sociálních výdajů přinesl rok 2020 hned několik impulzů. Proběhla oponentská řízení nových penzijních projekcí, které se však nijak dramaticky neliší od těch předchozích. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj představila na začátku prosince Zprávu o důchodovém systému České republiky, ve které dala doporučení na reformy sociálního systému, resp. nastavení systému zabezpečení ve stáří. Ve stejné době byl představen návrh představovaný jako důchodová reforma Komise pro spravedlivé důchody. Oba pohledy se však v mnoha ohledech liší.
Tematická kapitola Fiskálního výhledu se věnuje protiepidemickým opatřením vlády během prakticky celého roku 2020. Přináší detailní pohled na jednotlivá opatření rozdělených do podpory zdravotnictví a sociálních služeb, domácností, osob samostatně výdělečně činných a firem, zvlášť pak diskutuje měnově-úvěrová opatření. Celková alokace přesahující 21 % HDP nebyla naplněna zejména vlivem nevyužití poskytnutých záruk. Vláda vytvořila rámec, administrací byl pověřen finanční sektor. U přímé podpory bylo čerpání v relaci k zamýšlené alokaci poměrně vysoké. Využití alokace obecně záleželo na hloubce problému v jednotlivých odvětvích ekonomiky, na velikosti mezery likvidity, stejně jako na dalších možnostech financování firem. Celkově se v roce 2020 realizovala podpory ve výši 5 % HDP.
Dokumenty ke stažení
Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.