Novinky

Tepelná energie

odbor 16 - Cenová politika
odbor 16 - Cenová politika

Vydáno

  • Ceny
  • Cenová regulace a kontrola
  • Regulace
  • Soukromý sektor
  • Tepelná energie
Aktualizováno 23. 6. 2022
  • Aktualizace textu
  • Úprava obsahu, aktualizace textu
  • Aktualizace textu - doplněny údaje za rok 2017
  • Aktualizace textu - doplněny údaje za rok 2018
  • Aktualizace textu - doplněny údaje za rok 2019 - 2021

1991

1. 1. 1991 maximální ceny pro domácnosti ve výši 31,50 Kčs/GJ (tj. na úrovni před liberalizací), pro ostatní odběratele uplatněna regulace cen věcným usměrňováním.

1. 5. 1991 zrušeny dotace k cenám tepelné energie, realizované formou záporné daně z obratu, státní rozpočet vyrovnává pouze rozdíl mezi cenou pro domácnosti a cenou pro výrobce tepla; zvýšení maximálních cen cca o 240 %, tj. na 107,00 Kčs/GJ.

1993

1. 1. 1993 státní dotace jsou směrovány vlastníkům objektu (do té doby výrobcům tepla); maximální cena dodávek pro domácnosti zvýšena o 12 % včetně DPH a činila 120,00 Kč/GJ.

1994

1. 1. 1994 zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 16 % na 139,00 Kč/GJ.

1995

1. 1. 1995 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 10 % a k 1. 9. 1995 o dalších 7 % a dosáhly 163,00 Kč/GJ.

K 1. 1. 1995 byly zrušeny ve věcném usměrňování cen výrobců a distributorů některé restrikce (uvolnění v oblasti správní režie a zvýšení podílu zisku určeného na investice).

Věcně usměrňovaná cena tepelné energie dodávaná domácnostem, ke které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, dosáhla v průměru výše 253,30 Kč/GJ a proti roku 1994 byla vyšší o 9,7 %.

1996

1. 7. 1996 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 10 %, tj. na 180 Kč/GJ (na vstupu do vytápěného objektu).

S účinností od 1. 1. 1996 bylo stanoveno, že věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti dodávané výrobci a distributory vlastníkům (správcům) domovních objektů a vlastníkům blokových a domovních kotelen, nesmí být vyšší než ceny tepelné energie pro domácnosti v roce 1995 zvýšené o 3,5 %.

1997

1. 7. 1997 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 39 %, tj. na 250,00 Kč/GJ. Následně bylo rozhodnuto o převedení cen tepla dodávaného domácnostem do věcného usměrňování s účinností od 1. 1. 1998.

Limit růstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie pro domácnosti dodávané výrobci a distributorovi vlastníkům bytových objektů a vlastníky blokových a domovních kotelen byl stanoven na 3,9 % proti roku 1996.

1998

1. 1. 1998 byly zrušeny maximální ceny tepelné energie dodávané domácnostem a zavedeno věcné usměrňování cen. V rámci pravidel věcného usměrňování bylo stanoveno nejvýše přípustné zvýšení cen pro rok 1998 o 3,9 % proti úrovni předchozího roku.

Ke stejnému datu vstoupila v platnost zpřesněná pravidla věcného usměrňování cen výroby a distribuce tepelné energie.

1999

1. 1. 1999 bylo zpřísněno pravidlo pro maximálně možné meziroční zvýšení věcně usměrňované ceny tepla dodávaného domácnostem (u cen do 350,00 Kč/GJ to bylo 3,9 %, u cen nad 350, 00 Kč/GJ 2,9 %). Skutečný růst cen v roce 1999 byl v průměru 2,9 %.

2000

1. 1. 2000 byl v rámci pravidel věcného usměrňování cen snížen limit možného meziročního růstu průměrné ceny dodávek domácnostem z 3,9 % na 3,5 %. Výrazně byla omezena možnost výjimek z tohoto pravidla.

2001

1. 1. 2001 byla v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu (zastupujícího budoucí Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“)) vyhlášena přísnější pravidla pro dodávky tepla domácnostem s regulačním limitem možného zvýšení věcně usměrňované ceny o 3,5 % proti úrovni roku 2000.

Podle údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) však ceny vzrostly v průměru o 7,6 % za celý rok 2001 a to z důvodu řady výjimek, které byly ERÚ povoleny (zejména z důvodu promítnutí změn cen zemního plynu).

2002

ERÚ v rámci věcného usměrňování cen tepelné energie stanovil meziroční možný nárůst ceny u dodávek pro domácnosti maximálně o 16,00 Kč/GJ.
Podle údajů ČSÚ v roce 2002 došlo k nárůstu cen tepelné energie o 1,6 % - tento relativně menší nárůst cen ovlivnilo dvojí snížení cen zemního plynu v průběhu roku 2002.

2003

ERÚ v rámci věcného usměrňování cen tepelné energie stanovil meziroční možný nárůst ceny u dodávek pro obyvatelstvo maximálně o 3,50 Kč/GJ bez vlivu paliva a bez vlivu sjednocování cen pro domácnosti a pro ostatní odběratele.

Podle údajů ČSÚ v roce 2003 došlo k nárůstu cen tepelné energie o 0,2 %, což je vůbec nejnižší nárůst cen tepelné energie od liberalizace cen k 1. 1. 1991.

2004

ERÚ stanovil, že nárůst meziročních nákladů, které jsou kalkulovány do cen, má odpovídat pouze meziročnímu růstu odpisů majetku souvisejícího s výrobou a rozvodem tepelné energie a meziročnímu nárůstu pojistného majetku. V lokalitách, kde dodavatelé tepelné energie dosud uplatňují rozdílné ceny pro domácnosti a ostatní odběratele, pokračovalo postupné sjednocení cen tepelné energie pro dodávky na stejné úrovni a se shodným charakterem. Rozdíl cen za příslušné dodávky tepelné energie určené v konečné spotřebě domácnostem a za dodávky ostatním odběratelům bude v roce 2004 snížen na polovinu.

Podle údajů ČSÚ došlo v roce 2004 k nárůstu cen tepelné energie o 2,5 %.

2005

Od 1. 1. 2005 došlo v jednotlivých lokalitách k odlišné změně cen tepelné energie, především ve vazbě na změnu cen paliv použitých k výrobě tepla, a to v průměru do 3 % u cen tepelné energie vyrobené z uhlí a v průměru do 7 % u cen tepelné energie vyrobené z ostatního paliva, zejména z důvodu nárůstu ceny zemního plynu. ERÚ v následujících letech pokračoval ve vykonávání pravidel věcného usměrňování cen, přičemž docházelo k následujícímu vývoji cen tepelné energie.

Podle údajů ČSÚ došlo v roce 2005 k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie o 6,5 %.

2006

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie v průměru o 10,7 %.

2007

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2007 o 3,6 %.

2008

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2008 o 14,4 %.

2009

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2009 o 3,9 %.

2010

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2010 o 3,4 %.

2011

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2011 o 1,9 %.

2012

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2012 o 8,4 %.

2013

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2011 o 3,8 %.

2014

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu cen tepelné energie v průměru o 0,5 %, hodnoty ročního cenového indexu v prosinci 2015 (prosinec 2014/prosinec 2013) dosáhly 100,6.

2015

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu cen tepelné energie v průměru o 1,9 %, meziroční změna v prosinci 2015 (prosinec 2015/prosinec 2014) vzrostla o 2,4 %.

2016

Změna ceny tepelné energie závisí především na vývoji cen uhlí a zemního plynu, které jako náklady na palivo pro výrobu tepelné energie mají největší podíl na její výši. Od roku 2016 byla v cenovém rozhodnutí ERÚ stanovena limitní cena ve výši 152,86 Kč/GJ bez DPH. Na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované pod touto výší se nevztahují podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie.

Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu cen tepelné energie v průměru o 1,0 %, meziroční změna cen v prosinci 2016 (prosinec 2015/prosinec 2014) vzrostla o 1,1 %.

2017

V roce 2017 nebylo pro oblast tepelné energie vydáno žádné nové cenové rozhodnutí. Od roku 2016 byla v cenovém rozhodnutí ERÚ (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 4/2015 ze dne 6. 11. 2015, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2013 ze dne 1. 11. 2013 ) stanovena limitní cena ve výši 152,86 Kč/GJ bez DPH, kdy se na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované pod touto výší nevztahují podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie.  

Tabulka - Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele (včetně DPH) v Kč/GJ
– údaje za rok 2017 jsou k 1.  1. 2017 a jde o předběžné ceny Ceny tepelné energie (včetně DPH) v Kč/GJ
Rok Z uhlí Z ostatních paliv Vážený průměr
2016 563,04 585,64 573,77
2017 566,77 574,57 570,45

 

Podle údajů ČSÚ poklesly průměrné roční ceny tepla17 v roce 2017 o 1,7%.

2018

Změna ceny tepelné energie závisí především na vývoji cen uhlí a zemního plynu. Dalším důvodem změny ceny tepelné energie může být i cena emisní povolenky (dále jen „EP“), která se v roce 2018 výrazně navýšila.

Tato skutečnost vedla v roce 2018 k vydání změnového cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s jedinou změnou, a tou byl přepočet oprávněného nákladu EP do ceny tepla, přepočtený na základě aktuálních dat za poslední roky, a to při ceně emisní povolenky ve výši 500 Kč, je do 47,00 Kč/GJ (0,170 Kč/kWh) bez DPH na vyrobenou tepelnou energii z uhlí a do 16,00 Kč/GJ (0,058 Kč/kWh) bez DPH na vyrobenou tepelnou energii z ostatních paliv.

K 1. 1. 2018 se průměrná předběžná cena tepelné energie zvýšila oproti výsledné průměrné ceně za rok 2017 vyrobené z uhlí o 1,35 %, v případě tepelné energie vyrobené z ostatních paliv se průměrná cena zvýšila o 1,25 % oproti výsledné průměrné ceně za rok 2017 vyrobené z ostatních paliv.

ČSÚ vykázal za celý rok 2018 mírný pokles cen tepelné energie v průměru o 0,05 %, roční inflace v prosinci 2018 (prosinec 2018/prosinec 2017) 1,0 %. 

2019

V roce 2019 bylo účinné cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, k cenám tepelné energie, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015 a č. 5/2018 ze dne 6. listopadu 2018. 

Změna ceny tepelné energie závisí především na vývoji cen uhlí a zemního plynu, které tvoří největší podíl z ceny. Další významnou položkou mohou být náklady na nákup emisních povolenek (u vybraných dodavatelů), jejichž cena za poslední dva roky čtyřnásobně vzrostla (průměrná cena emisní povolenky v roce 2017 byla ve výši 144 Kč/t CO2 a v roce 2019 byla 607,45 Kč/t CO2). 

V průběhu roku 2019 ERÚ vyhodnocoval nastavení cenové regulace, zejména se zabýval možnostmi výpočtu ekonomicky oprávněných nákladů na nákup emisních povolenek, přiměřenou výši zisku, dělení nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla, dále analyzoval oblast neuznatelných nákladů v ceně tepelné energie či zohlednění výnosu z provozní podpory v ceně tepelné energie, přičemž pro následující období, tj. s účinností od 1. 1. 2020, se ERÚ rozhodl nepřistoupit k úpravě podmínek věcného usměrňování cen tepelné energie v cenovém rozhodnutí.

V roce 2018 byl meziroční nárůst průměrné ceny tepelné energie vyrobené z uhlí o 17,53 Kč/GJ, tj. 3,11 %, v případě tepelné energie vyrobené z ostatních paliv se průměrná cena meziročně zvýšila o 9,34 Kč/GJ, tj. 1,67 %. K 1. 1. 2019 se průměrná předběžná cena tepelné energie zvýšila oproti výsledné průměrné ceně za rok 2018 vyrobené z uhlí o 12,48 Kč/GJ, tj. o 2,15 %, v případě tepelné energie vyrobené z ostatních paliv se průměrná cena zvýšila o 16,62 Kč/GJ tj. o 2,93 % oproti výsledné průměrné ceně za rok 2018 vyrobené z ostatních paliv.

Podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie se nevztahují na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované nižší než je limitní cena, která je stanovena v cenovém rozhodnutí ve výši 152,86 Kč/GJ. Podmínky pro kalkulaci ceny tepelné energie umožňují zohledňovat jednotlivým dodavatelům specifické podmínky při výrobě anebo rozvodu tepelné energie.

2020

V odvětví teplárenství je cena tepelné energie regulována formou věcného usměrňování. Do ceny tepelné energie může dodavatel tepelné energie promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady nezbytné pro výrobu anebo rozvod tepelné energie, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty. 

V první polovině roku 2020 zahájil Energetický regulační úřad práce na nové koncepci regulace teplárenství, která je reakcí na probíhající transformaci trhu s tepelnou energií. Ta je spojena zejména s možností zákazníka vybrat si jiný zdroj tepelné energie, legislativními změnami v návaznosti na energetické-klimatickou politiku EU, snižováním emisí skleníkových plynů, odklonem od uhlí, rozšiřováním nových technologií a zvyšováním účinnosti a úspor energie. Některé aspekty nové koncepce regulace teplárenství Energetický regulační úřad již zapracoval do cenového rozhodnutí č. 6/2020 ze dne 29. září 2020, k cenám tepelné energie s účinností od 1. 1.2021.

S účinností od 1. 1. 2020 došlo k přeřazení dodávky tepla a chladu z první snížené sazby DPH 15 % do druhé snížené sazby DPH 10 %, přičemž u dodání teplé vody k tomuto kroku došlo až od 1. 5. 2020. Snížení sazby daně DPH způsobil meziročně mírný pokles předběžných cen tepelné energie pro konečné odběratele o cca 2,90 %. Předběžná cena tepelné energie při vyjádření bez DPH však mírně rostla u všech paliv s výjimkou ceny z biomasy a jiných obnovitelných zdrojů energie, a to v celkovém průměru o 1,51 %. U předběžné ceny teplené energie z biomasy a jiných obnovitelných zdrojů energie (dále také „OZE“) došlo k významnému poklesu o 8,96 % při vyjádření bez DPH.

Na vývoj průměrných cen tepelné energie má vliv postupná změna palivového mixu při výrobě tepelné energie, kdy podíl uhlí na výrobě tepelné energie klesá, naopak podíl biomasy a zemního plynu roste. V posledních letech je také zřejmá změna cen jednotlivých paliv, jejichž podíl v ceně tepelné energie tvoří 50 % a více. V případě nákladů na uhlí dochází k nárůstu, kdy při výrobě tepelné energie z uhlí hraje významnou roli dále náklad na nákup emisních povolenek, jejichž cena za poslední tři roky vzrostla 4,5 krát. Na druhé straně jde o pokles nákladů na biomasu a jiných OZE a také vliv podpor.

Regulace upravená v cenovém rozhodnutí se nevztahuje na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované nižší, než je limitní cena, která byla i pro rok 2020 stanovena ve výši 152,86 Kč/GJ. 

2021

V roce 2021 byla situace v teplárenství ovlivněna extrémním nárůstem cen komodit na velkoobchodních trzích s elektřinou a plynem koncem roku, což se promítlo do růstu cen tepelné energie.

Mnohým dodavatelům se během velmi krátké doby výrazně zvýšily vstupní náklady, konkrétně palivové náklady související s nákupem zemního plynu a dále u zdrojů zařazených pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami o rostoucí náklady spojené s nákupem těchto emisních povolenek. Dodavatelé zemního plynu, kteří nezvládli extrémní nárůsty cen na burze, měnili smluvní podmínky – ceny pro odběratele, ukončovaly dodávky pro některé odběratele, či v horších případech ukončili svoji činnost úplně. Dotčení dodavatelé tepelné energie pak byli nuceni zajišťovat ve velmi krátkém časovém horizontu vstupní palivo za aktuální ceny na burze, což se ve většině případů projevilo změnou ceny tepelné energie ještě před koncem roku 2021. Obdobná extrémní situace s nárůstem vstupních nákladů na paliva během krátkého období nastala pro dodavatele tepelné energie zařazené pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami.

Cena tepelné energie je regulována formou věcného usměrňování. Do ceny tepelné energie může dodavatel tepelné energie promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady nezbytné pro výrobu anebo rozvod tepelné energie, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty.

Regulace upravená v cenovém rozhodnutí se nevztahuje na ceny tepelné energie nižší, než je limitní cena, která byla i pro rok 2021 stanovena ve výši 152,86 Kč/GJ. 

V roce 2021 byly dokončeny práce na nové koncepci regulace teplárenství, které byly zahájeny počátkem roku 2020, a které se promítly do cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2020 ze dne 16. 9. 2021, k cenám tepelné energie, účinného od 1. 1. 2022.

Průměrné roční ceny tepelné energie dle údajů ČSÚ za rok 2021 vzrostly o 0,2 %.


 

Doporučované

Nejčtenější