Agendy
Činnost Ministerstva financí související s problematikou finanční stability a dohledu zahrnuje tyto oblasti:
AGENDY
AGENDA - Dohled nad finančním trhem
Minulý vývoj a současný stav:
Reforma dohledového uspořádání nad finančním trhem v EU je tématem, o kterém se začalo diskutovat v souvislosti s vypuknutím finanční krize. První konkrétnější návrhy a doporučení v této oblasti byly na výzvu Evropské komise vypracovány pracovní skupinou na vysoké úrovni pod vedením J. de Larosièra a zveřejněny v únoru 2009 v tzv. de Larosière zprávě.
V návaznosti na zprávu de Larosière představila Evropská komise ve svém sdělení z května 2009 cesty, kterými by se reforma mohla ubírat. V září 2009 předložila Evropská komise legislativní návrhy, na jejichž základě byla po dosažení dohody mezi Evropským parlamentem a Radou (září 2010) vytvořena dvoupilířová struktura:
-
Evropská rada pro systémová rizika (European systemic risk board, ESRB), která dohlíží a vyhodnocuje rizika ohrožující finanční stabilitu v EU a v případě potřeby vydává varování a doporučení.
-
Evropský systém orgánů dohledu (European system of financial supervisors, ESFS), který je tvořen národními orgány dohledu a třemi novými evropskými orgány vzniklými transformací dosavadních evropských dohledových výborů. Tyto nové orgány, kromě toho, že vykonávají dosavadní úkoly svých předchůdců, získaly rovněž některé nové pravomoci (např. vypracovávání technických norem, závazné řešení sporů mezi národními orgány dohledu, posílená role při řešení krizových situací).
V říjnu 2009 Evropská komise zveřejnila další legislativní návrh (tzv. směrnice Omnibus I) související s reformou dohledového uspořádání, jenž obsahuje změny sektorové legislativy zohledňující vznik nových evropských orgánů a jejich pravomoci.
Adaptace nařízení byla provedena prostřednictvím zákona č. 92/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Směrnice Omnibus I byla transponována zákonem č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii.
Evropská komise vydala v srpnu roku 2014 zprávu o fungování Evropského systému finančního trhu (ESFS). Na základě této zprávy a výsledků veřejných konzultací, které proběhly v letech 2013, 2016 a 2017 představila balíček návrhů na posílení Evropského systému finančního trhu. Cílem návrhů bylo zlepšení fungování jednotlivých evropských orgánů dohledu ESAs a fungování ESRB a zajištění integrovanějšího dohledu nad finančními institucemi v celé EU. Projednávání balíčku bylo Radou EU zahájeno v roce 2017, v průběhu roku 2018 byl návrh upraven. Evropská komise představila pozměněné znění návrhu nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví s cílem posílit roli EBA v oblasti dohledu nad praním špinavých peněz a financováním terorismu.
Balíček revidující ESFS byl publikován koncem roku 2019. Posiluje pravomoci ESAs v oblasti dohledové konvergence zefektivněním některých ze současných nástrojů. Pokud jde o organizační strukturu ESAs, zůstává zachována zásada, že rozhodnutí přijímá rada orgánů dohledu v rámci, které jsou zastoupeny národní orgány dohledu všech členských států. Stávající model financování ESAs, kdy většinu činností financují národní orgány dohledu, zůstal zachován. Určitým způsobem byla posílena role EBA v souvislosti s problematikou boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Orgánu EBA se nově svěřilo zavedení databáze rizik a činností dohledu v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu nebo usnadňování spolupráce v této oblasti mezi orgány dohledu v EU a orgány dohledu ze třetích zemí. Orgán ESMA nově vykonává přímý dohled v oblasti kapitálového trhu nad administrátory kritických benchmarků ze třetích zemí a poskytovateli služeb hlášení údajů.
Částečné změny související zejména se vznikem bankovní unie byly přijaty i s ohledem na fungování ESRB. Nově bude moci ESRB adresovat své varování nebo doporučení rovněž Evropské centrální bance (ECB) jako orgánu vykonávajícímu dohled v bankovní unii, národním orgánům příslušným k řešení krizí nebo Jednotnému výboru pro řešení krizí. Bylo rovněž zakotveno, že prezident ECB bude vykonávat roli předsedy ESRB. Předseda Rady dohledu ECB a Jednotného výboru pro řešení krizí se stali nově členy Generální rady ESRB bez hlasovacího práva.
Doplňující informace
Související odkazy:
Související dokumenty:
Evropské:
- Zpráva skupiny de Larosière - (únor 2009)
- Sdělení Evropské komise k finančnímu dohledu - (květen 2009)
- Nařízení dohledového balíčku zveřejněná v Úředním věstníku:
-
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika
-
Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika
-
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES )
-
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES
-
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES
- Směrnice Omnibus I (.PDF, 1877 kB)
- Směrnice Omnibus II ze dne 18. 12. 2019
České:
- Zákon č. 92/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
- Zákon č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii
AGENDA - Garanční schémata
Systém garančních schémat je na úrovni EU upraven směrnicí o systémech pojištění vkladů (dále jen „DGS – Deposit Guarantee Schemes“) pro oblast bankovnictví a směrnicí o systémech pro odškodnění investorů (dále jen ICS – Investor Compensation Schemes) pro oblast kapitálového trhu.
V České republice jsou výše uvedené směrnice Evropské unie implementovány zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách a zákonem č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu obsahujícím úpravu Garančního systému finančního trhu chránícího vklady zákazníků v bankách, družstevních záložnách a stavebních spořitelnách, a zákonem č. 256/2004 Sb. - o podnikání na kapitálovém trhu upravujícím fungování Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, který chrání zákaznický majetek svěřený obchodníkům s cennými papíry a investičním společnostem.
V listopadu 2015 Evropská komise zveřejnila návrh na zřízení Evropského systému pojištění vkladů (EDIS), kterým se doplňuje nařízení o jednotném postupu pro řešení krize úvěrových institucí (SRMR). EDIS je navrhován jako třetí pilíř bankovní unie za účelem zvýšení důvěry vkladatelů v bezpečí jejich vkladů bez ohledu na jejich zeměpisné umístění. Návrh vychází ze systému národních garančních schémat, resp. národních systémů pojištění vkladů (DGS), doplněným o evropský fond pojištění vkladů, jehož správu by zajišťoval Jednotný výbor pro řešení krizí. EDIS by se měl vztahovat na národní DGS v členských státech účastnících se bankovní unie a během několika let by se měl postupně vyvíjet ze systému pouhého zajištění až do podoby plně sdíleného systému soupojištění.
K přijetí tohoto návrhu zatím nedošlo, neboť na konečné podobě EDIS nepanuje politický konsenzus. Možný kompromis se formuje kolem nově diskutovaného hybridního modelu EDIS původně navrženého rakouským předsednictvím v roce 2018. Tento model staví na myšlence poskytnutí návratné likvidity z centrálního fondu ve prospěch příslušného DGS v nouzi, a pokud by tyto prostředky nestačily, dodatečná podpora by byla poskytnuta od ostatních národních DGS formou povinných půjček. Příslušné technické parametry budoucího EDIS byly od roku 2016 v Radě EU diskutovány na platformě Ad-hoc pracovní skupiny k posílení bankovní unie. Od roku 2021 je tato platforma nově součástí již fungující pracovní skupiny pro finanční služby a bankovní unii.
Snaha o zavedení EDIS jakožto třetího pilíře je klíčovou součástí snah o dokončení bankovní unie. Dosažení tohoto cíle v blízké budoucnosti se však ukazuje jako obtížné. V tématu dokončování bankovní unie je obecně patrné rozdělení na členské státy tzv. severního křídla, které požadují dostatečný další pokrok ve snižování rizik napříč bankovními sektory EU, než může být přistoupeno k jejich dalšímu sdílení (prostřednictvím nových mechanismů jako je např. EDIS), zatímco členské státy tzv. jižního křídla mají za to, že v oblasti snižování rizik již byl učiněn značný pokrok, a je proto na řadě jejich sdílení, a tedy zavádění nových mechanismů se sdíleným financováním, které mají pomoci v předcházení a řešení krizí. S cílem přesunout diskuzi na novou platformu a pokusit se ji tím posunut dále byla vytvořena Pracovní skupina na vysoké úrovni k problematice EDIS s mandátem připravit návrh dalších kroků a aktualizovaný harmonogram (cestovní mapu) pro zahájení politických jednání o EDIS, při dodržení všech prvků v náležitém pořadí dle závěrů Rady ECOFIN z června roku 2016 (tzv. Roadmap 2016). Pracovní skupina na vysoké úrovni zahájila diskuze o EDIS ve výrazně širším kontextu fungování bankovní unie, včetně témat posílení přeshraniční integrace, krizového řízení, regulace svrchovaných expozic či aspektů finanční stability. Shody na návrhu sekvence dalších kroků k dokončení bankovní unie však zatím nedosáhla.
Doplňující informace
Související odkazy:
Související dokumenty:
Evropské:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů
- Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů
České:
- Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
- Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů
AGENDA - Krizové řízení
Regulatorní rámec pro předcházení a řešení krizí na finančním trhu upravuje směrnice pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD). Směrnice BRRD byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.
Ve směrnici BRRD je obsažen komplexní rámec, který by měl zajišťovat předcházení a řešení krizí úvěrových institucí (zejm. bank) a investičních firem (obchodníků s cennými papíry), a s tím související ochranu stability finančních trhů a veřejných financí. Základním principem celého rámce je, aby náklady řešení krize institucí byly neseny v prvé řadě akcionáři a věřiteli. Česká národní banka jakožto národní orgán příslušný k řešení krizí získala nové nástroje k řešení krizí, například nástroj bail-in, jenž kromě akcií a podřízených dluhopisů umožňuje odpis a konverzi většiny ostatních dluhů.
Směrnice BRRD rovněž upravuje zřízení národních fondů pro řešení krize, které jsou tvořeny především příspěvky jednotlivých institucí a jejichž prostředky mohou být využity k řešení krize při dodržení striktně stanovených pravidel. Zakotveny jsou též postupy pro výjimečné použití prostředků ze státního rozpočtu, povinnosti institucí ke zpracování ozdravných plánů, udržování předepsaného minimálního objemu odepisovatelných závazků či přispívání do fondů pro řešení krize.
Dne 23. listopadu 2016 Evropská komise navrhla změny směrnice (BRRD II) jako součást tzv. bankovního balíčku. Balíček obsahoval také související změny nařízení o jednotném mechanismu řešení krizí (SRMR II) a dále změny směrnice o kapitálových požadavcích (CRD V) a změny nařízení o kapitálových požadavcích (CRR II). Cílem bankovního balíčku mělo být snižování rizik v bankovním sektoru EU a jeho posílení. Přijaté znění směrnice BRRD II pak bylo publikováno v červnu 2019.
Hlavním cílem úpravy obsažené v BRRD II byla revize pravidel a postupů pro ozdravné postupy a řešení krizí na finančním trhu na základě dosavadních zkušeností a implementace reforem dohodnutých na mezinárodní úrovni Basilejským výborem pro bankovní dohled a Radou pro finanční stabilitu jako je implementace globálního standardu k požadavku na celkovou kapacitu absorbovat ztráty (standard TLAC).
Mezi nejdůležitější změny, jež přinesla BRRD II, patří vymezení osob podléhajících řešení krize a skupin podléhajících řešení krize (rozdělení skupinových strategií řešení krize na jeden vstupní bod - single point of entry (SPE), nebo více vstupních bodů - multiple point of entry (MPE)) a sladění minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky (MREL) se standardem TLAC. Dále byla vymezena nová kategorie významných osob podléhajících řešení krize, bylo zavedeno omezení prodeje podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům, došlo k omezení povinnosti povinných osob zahrnout do smluvní dokumentace doložku smluvního uznání odpisu a konverze za určitých podmínek, a stanovení nové pravomoci předrezolučního moratoria.
Původní BRRD byla změněna také směrnicí o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii. Jedním z hlavních motivů předmětné novely BRRD je zajištění dodržování zásady, podle které by žádný věřitel ani akcionář neměl v režimu řešení krize dle BRRD utrpět větší ztráty, než by utrpěl v případě likvidace instituce v řádném insolvenčním řízení („no creditor worse off“ – tzv. NCWO princip). Došlo k vytvoření nové kategorie nepreferovaného prioritního dluhu, jenž by měl být v úpadkovém řízení řazen nad kapitálové nástroje a podřízené závazky, které nejsou kapitálovými nástroji, a zároveň pod ostatní prioritní závazky ve smyslu BRRD, tedy pod ostatní nepodřízené závazky.
Dne 14. srpna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 298/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který do českého právního řádu implementuje změny BRRD uvedené výše.
Evropská komise plánuje v polovině roku 2022 zveřejnění návrhu revize rámce pro řešení krizí a pojištění vkladů. Mezi plánované změny rámce krizového řízení lze zařadit úpravu přístupu k financování v řešení krize z důvodu omezeného využití současného rámce, dále úpravu tržní integrace spočívající v revizi podmínek přeshraničních výjimek z likvidity, rozšíření využití příspěvků DGS v rámci stávajícího rámce i v insolvenci, kde se například projednává nástroj řádné likvidace (OLT) spočívající v převodu klíčové části portfolia instituce v krizi. Dále je zvažována další harmonizace insolvenční hierarchie či zefektivnění nástroje bail-in.
Přehled právních předpisů a výkladových materiálů v oblasti ozdravných postupů a řešení krize na finančním trhu lze nalézt na webu České národní banky.
AGENDA – Jednotný mechanismus dohledu
Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je zřízen nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (nařízení o SSM) ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance (ECB) svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. Na základě nařízení o SSM začala ECB od listopadu 2014 uplatňovat pravomoci při plnění svých nových úkolů pro účely obezřetnostního dohledu nad bankami zemí eurozóny a dalších členských států EU, které vstoupí do režimu tzv. úzké spolupráce s ECB (tj. stanou se členy bankovní unie). Vznikem SSM se vytváří nový systém finančního dohledu, sestávající z ECB a příslušných národních orgánů dohledu zúčastněných států. ECB vykonává dohled pouze nad významnými institucemi, jedná se zejména o systémové banky. Méně významné instituce zůstávají v dohledové kompetenci národních orgánů dohledu. Z vlastního podnětu nebo na žádost národního orgánu dohledu může však ECB vykonávat dohled i nad méně významnou institucí.
Dne 11. října 2017 Evropská komise zveřejnila zprávu o jednotném mechanismu dohledu. Celkově Evropská komise ve své zprávě hodnotí první roky fungování ECB jako orgánu dohledu pozitivně, s tím, že první pilíř bankovní unie byl úspěšně zaveden a je plně funkční. Identifikovány byly také dílčí nedostatky fungování SSM, na které bude třeba zaměřit pozornost i v rámci případného dalšího hodnocení. Mezi tyto oblasti patří např. nedostatečné rozlišení odpovědnosti za výkon dohledu v rámci mechanismu jednotného dohledu, skutečnost, že ECB musí pracovat s více národními právními rámci či větší vytíženost dohledových orgánů v bankovní unii kvůli zapojení také do procesů a rozhodování v rámci ECB. Dle nařízení o SSM by Evropská komise měla fungování SSM posuzovat pravidelně ve stanovených intervalech, nejméně jednou za tři roky.
Více o aktuálním procesu dokončování bankovní unie, včetně vývoje u EDIS, krizového řízení nebo o hodnocení jednotného mechanismu dohledu, lze nalézt v „Aktualizaci studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii“ z konce roku 2020 vypracované Ministerstvem financí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Úřadem vlády České republiky a Českou národní bankou.