Obecná charakteristika stížností, petic a podnětů

1. Stížností se rozumí podání, které je definováno jako stížnost podle správního řádu nebo jako jiná stížnost.

2. Stížností podle správního řádu je podání obsahově splňující náležitosti uvedené v § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) proti nevhodnému chování úředních osob, nebo proti postupu ministerstva a jím řízených správních orgánů, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany. Stížnosti podle správního řádu se dělí na

• stížnost proti nevhodnému chování úředních osob, tím se rozumí stížnost na osobnostní projevy zaměstnance správního orgánu, které jsou v přímé souvislosti s výkonem pravomocí úřední osoby a souvisejí s výkonem veřejné správy, pokud z tvrzení podatele vyplývá, že jsou v rozporu s § 4 odst. 1 správního řádu nebo porušují etické zásady,
• stížnost proti postupu správního orgánu v oblasti veřejné správy, tím se rozumí stížnost na jakýkoliv postup správního orgánu, pokud správní řád nebo jiný zvláštní zákon k jeho napadnutí nestanoví jiný opravný prostředek či procesní úkon. Zejména se jedná o neodůvodněné odmítání provést předběžné opatření a o neprovedení úkonů, které je ministerstvo povinno provést z úřední povinnosti a kde by dané odmítnutí mohlo způsobit závažné následky,
• stížnost proti obsahu protokolu může podat osoba, které se obsah přímo dotýká, ale nebyla přítomna jednání nebo sepsání protokolu a nemohla tak uplatnit námitky. Stížnost proti obsahu protokolu podává oprávněná osoba bezprostředně po seznámení s protokolem.

3. Jinou stížností se rozumí podání, které není stížností podle správního řádu, peticí podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním (dále jen „zákon o právu petičním“), podnětem ani jiným podáním podle správního řádu či jiného právního předpisu, avšak z jeho obsahu je zřejmé, že se podatel domáhá ochrany svých subjektivních práv a požaduje nápravu ve vlastním zájmu.

4. Petice je písemné podání učiněné ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, kterou se fyzické a právnické osoby obrací na státní orgány, a které má náležitosti stanovené v zákoně právu petičním.

5. Podnět je jakékoli podání, které není stížností podle správního řádu, jinou stížností, peticí, ani jiným podáním podle jiného právního předpisu, z jehož obsahu je zřejmé, že podatel upozorňuje na negativní jevy v různých oblastech (např. upozornění na daňové úniky, nehospodárné vynakládání finančních prostředků státního rozpočtu, apod.). Podle obsahu podání může být podnět vyhodnocen jako podnět k zahájení řízení z moci úřední dle § 42 správního řádu.

6. Stížností, peticí ani podnětem není:

• trestní oznámení,
• podání podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě,
• podání upravená jinými zvláštními právními předpisy, např. žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

7. Podání osob se posuzují zásadně podle obsahu a nikoliv podle názvu, kterým je podání uvozeno. Správné posouzení obsahu podání je základním předpokladem správnosti jeho vyřízení.

Právní předpisy související s postupem MF ČR při vyřizování stížností, petic a podnětů

Soubor předpisů           

• Listina základních práv a svobod
• Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
• Zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů 

Uvedené zákony je možné nalézt ve Sbírce zákonů ČR.