Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech představuje komplexní multilaterální nástroj vyvinutý pro všechny formy spolupráce při správě daní, a to jak v rovině nalézací tak platební.

Dnem 1. února 2014 vstoupila v platnost mnohostranná Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech (dále jen „Úmluva“), která představuje z pohledu právního řádu České republiky tzv. prezidentskou mezinárodní smlouvu ve smyslu článku 49 Ústavy České republiky. Úmluva byla vyhlášena dne 27. ledna 2014 ve Sbírce mezinárodních smluv č. 2/2014.

Úmluva vstoupila v platnost podle svého článku 28 a je použitelná ve vztahu ke zdaňovacím obdobím začínajícím dnem 1. ledna 2015 včetně či později. Tam, kde zdaňovací období neexistuje, se vztahuje na daňové povinnosti vzniklé od 1. ledna 2015 včetně. Vstupem Úmluvy v platnost nepozbývá platnosti jiná mezinárodní smlouva.

Úmluva byla vytvořena pod patronátem OECD a Rady Evropy a je otevřena k podpisu od roku 1988. Dne 1. června 2011 vstoupil v účinnost Protokol, kterým se mění Úmluva (dále jen „Protokol“) a který ji uvedl do souladu s novým standardem OECD pro výměnu informací v daňové oblasti. Od 1. června 2011 lze podepsat pouze Úmluvu ve znění Protokolu.

Úmluva ve znění Protokolu představuje komplexní multilaterální nástroj vyvinutý ve spolupráci Rady Evropy a OECD, který umožňuje v oblasti daní uvedených v příloze A Úmluvy všechny formy mezinárodní správní spolupráce, tzn.:

• výměnu informací na žádost, automatickou a spontánní,
• souběžná daňová šetření,
• přítomnost při daňových kontrolách v zahraničí,
• dožádání vymáhání a předběžných opatření,
• doručování dokumentů.

Úmluva ve znění Protokolu se vztahuje na všechny druhy daní vymezené vnitrostátními předpisy smluvních států včetně povinných příspěvků na sociální zabezpečení, nevztahuje se na oblast cel. Každý smluvní stát může uplatnit výhrady k jednotlivým formám správní spolupráce, které bude poskytovat a přijímat, a výhrady vůči jednotlivým kategoriím daní, na které se bude Úmluva pro tento stát vztahovat. Česká republika neuplatňuje žádnou výhradu.

Úmluva poskytuje správci daně možnost volby právního nástroje spolupráce, který je pro něj z hlediska výkonu jeho působnosti a zásad správy daní obsažených v daňovém řádu nejvýhodnější. Jak vyplývá z čl. 27 odst. 2 Úmluvy, platná evropská právní úprava je nadřazena použití Úmluvy, pokud Úmluva neumožňuje širší spolupráci pro členské státy Evropské unie.

Aktuální seznam států, které přistupují k Úmluvě lze najít na internetových stránkách OECD kliknutím na „See Chart of Participating Jurisdictions“.

Dokumenty ke stažení - česká verze

• Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech - CZPDF (242kB)
• Příloha č. 1 k Úmluvě o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech CZPDF (102kB)
• Příloha č. 2 k Úmluvě o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostechPDF (36kB)
• Interpretativní prohlášení k Úmluvě o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostechPDF (51kB)

 

Dokumenty ke stažení - anglická verze

• Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ENPDF (2584kB)
• Přílohy k Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ENPDF (25kB)

 

Tabulka - přehled

Popis	Název informace; sdělení; pokynu	kde je uveřejněno
Informace	Úmluva o vzájemné správní pomoci Informace týkající se vstupu v platnost Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu - s účinností od 1. února 2014	Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech
Tabulka	Tabulka smluvních států a související dokumenty	Externí web - OECD
Seznam smluvních států	Seznam výhrad, oznámení a daní smluvních	Externí web - OECD