Vládní finanční statistika - nová metodologie GFSM 2001

A. Stručný popis

Nová metodologie vládní finanční statistiky 2001

Government finance statistics 2001 (GFS 2001)

GFS 2001 Mezinárodního měnového fondu představuje nový mezinárodní statistický standard pro kompilaci fiskálních dat. Účelem tohoto standardu je schopnost lépe informovat tvůrce fiskální politiky o likviditě, fiskální udržitelnosti a zároveň slouží jako vstup pro analýzu fiskální zranitelnosti.

Nová metodologie GFS 2001 se svojí podstatou blíží metodologii ESA 95 (metodika ročních národních účtů). Na rozdíl od systému GFS 1986, který pracuje s daty pouze na pokladní bázi, zachycuje nová metodologie účetní operace rovněž i na akruální bázi: tzn., že transakce a ostatní ekonomické toky jsou zaznamenávány v okamžiku, kdy se ekonomická hodnota vytváří, transformuje a zaniká a také tehdy, když se pohledávky a závazky zvyšují, zanikají nebo transformují. Zahrnuje tak všechny události, které mají vliv na finanční výkonnost, pozici nebo likviditu vládního sektoru. Tvoří ucelený koncepční a účetní rámec, poskytuje relevantní údaje pro analytickou činnost a následně pro hodnocení či případné změny fiskální politiky.

Rovněž institucionální pokrytí je obdobné jako u metodiky národních účtů (viz. graf). GFS 2001 pokrývá institucionální jednotky všech úrovní vlád, na rozdíl od GFS 1986 zahrnuje celkové hospodaření České konsolidační agentury (ČKA), Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, Správy železniční dopravní cesty, veřejných vysokých škol a dále celkové hospodaření příspěvkových organizací zařazených do vládního sektoru (v doposud publikovaných datech na základě metodiky GFS 1986 jsou napojeny na příslušné složky vlády pouze dotačním a odvodovým vztahem). Dále, aby se institucionální pokrytí co nejvíce blížilo ESA 95, byly na základě doporučení mise Eurostatu (listopad 2003) do vládního sektoru zařazeny dceřinné společnosti ČKA – Konpo, Česká finanční, s. r. o., Prisko, a. s. a také Vinařský fond a Česká inkasní, s. r. o.

Jedním z výstupů je ukazatel (saldo) čisté půjčky/výpůjčky, který je svým charakterem určitou obdobou hospodářského výsledku. Je vykazován jak v celkové výši pro celý vládní sektor, tak i jednotlivě, pro centrální vládu, místní vlády (územní samosprávné celky) a fondy sociálního zabezpečení (v ČR zdravotní pojišťovny). Metodologicky se blíží výpočtu maastrichtských kritérií za fiskální oblast.

Proto, aby mohly být realizovány kroky směřující k plnému zavedení metodologie GFS 2001, je zapotřebí odstranit nedostatky zejména v těchto oblastech:

• Zajištění odpovídajících údajů o nefinančních aktivech a některých finančních aktivech, zejména u Státního rozpočtu,
• Oceňování aktiv a závazků v nominálních hodnotách,
• Sledování operací rozpočtových jednotek na akruálním principu (Státní rozpočet, státní mimorozpočtové fondy a územní samosprávné celky v současné době používají rozpočtovou skladbu, která klasifikuje a zaznamenává operace na cash principu, tj. v okamžiku peněžního toku).

Implementace GFS 2001 je realizována v jednotlivých krocích, v současné době probíhá aktualizace dat za roky 2000 až 2005.

B. Závěry mise 

Mezinárodní měnový fond - Zpráva z mise o vládní finanční statistice v ČR

český překlad vybraných částí - únor 2003

• Úvod
• Současný systém fiskálních dat
• Kompilace a zpracování údajů podle GFSM 2001
• Vybrané přílohy
  • Příloha 1 - Vládní sektor v ČR
  • Příloha 2.1 - Mimorozpočtové fondy
  • Příloha 2.2 - Zdravotní pojišťovny
  • Příloha 3 - Příspěvkové organizace
  • Příloha 14 - Klasifikace GFSM 2001 ve vztahu k ESA 95
  • Příloha 15 - Klasifikace transakcí ESA95 a ostatních toků ve vztahu GFSM 2001
  • Příloha 16 - Klasifikační systém GFSM 2001
  • Příloha 18 - Oceňování finančních aktiv a závazků ve statistice vládních financí (GFS)
  • Příloha 19 - Začlenění ČKA do sektoru vlády

I. ÚVOD

• V odpověď na žádost na Fond technické pomoci od českých orgánů a s podporou Evropského oddělení I (European Department I) Mezinárodního měnového fondu (MMF) navštívila 3. - 14. února 2003 Prahu mise vládní finanční statistiky (Government Finance Statistics - GFS) z Odboru statistiky (Statistics Department) MMF. Tato zpráva předkládá základní poznatky a doporučení mise.
• Účastníci mise by chtěli poděkovat českým orgánům za těsnou spolupráci a pomoc, kterou poskytly během pobytu mise v České republice. Mise dosáhla svých cílů díky nasazení zaměstnanců ministerstva financí (MF), zvláště odboru finanční politiky (OFP), a díky velké podpoře ze strany Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dalších úřadů.

A. Východiska a současný vývoj

Na počátku roku 2002 požádaly české orgány MMF o pomoc při posilování fiskální statistiky, zvláště s ohledem na zavádění metodologie GFSM 2001 (Government Finance Statitiscs Manual 2001). Česká republika se má stát 1. května 2004 členským státem EU a v posledních letech zdokonalila systémy účetnictví jednotek vládního sektoru a vládní finanční statistiky (VFS), aby vyhověla požadavkům Evropské Komise. Stejně jako ESA 95 (European System of Accounts 95) i GFSM 2001 MMF usiluje o akruální princip při registrování fiskálních operací a má velmi podobný koncepční rámec. Tato komplementarita dává vhodnou příležitost pro přijetí systému GFSM 2001 v České republice. Zpráva shrnuje poznatky technické poradní mise se zvláštním zaměřením na kompilaci a zpracování fiskálních údajů podle GFSM 2001.

B. Cíle a úkoly mise

• Hlavním cílem mise bylo spolu s českými orgány přezkoumat existující systémy finančního účetnictví a statistiky a poradit jim ohledně kompilace fiskálních dat v souladu s metodologií GFSM 2001. Hlavními úkoly mise bylo:
  • Zhodnotit existující postupy kompilace fiskálních dat
  • Přezkoumat institucionální strukturu vládního sektoru
  • Poradit ohledně kompilačních a derivačních postupů hlavních kategorií GFSM 2001 a vytvořit převodní můstky mezi kategoriemi VFS a národní metodikou
  • Projednat plán pro plné zavedení GFSM 2001
• K dosažení těchto cílů postupovala mise následovně. První týden¹ mise byl věnován posouzení v současnosti dostupných fiskálních dat, zvláště aspektů týkajících se institucionálního uspořádání rozsahu, pokrytí, klasifikace, dostupnosti dat, metodologií a dalších informací, které by souvisely s novým rámcem fiskálních dat. Mise měla několik schůzek se zástupci různých odborů v rámci MF a jiných ministerstev a úřadů². Během druhého týdne pracovala mise v těsné spolupráci se zástupci dotčených stran na přípravě převodních můstků mezi finančními výkazy různých vládních jednotek a klasifikačního systému GFSM 2001. Zjištění a doporučení mise byla projednána se zúčastněnými zástupci během posledních dvou dnů³. Po této prezentaci představitelé mise zprostředkovali diskusi o možných strategiích k plnému zavedení metodologie GFSM 2001.

C. Struktura zprávy

Zbývající část zprávy je rozdělena na dvě hlavní části. První část (část II) se zaměřuje na stávající účetní a statistické systémy. Pojednává 1. o současné sektorizaci vládního sektoru a o sektorizaci podle metodologií GFSM 2001 a ESA 95; 2. o klasifikačních strukturách současných účetních systémů a o tom, do jaké míry vyhovují klasifikačním požadavkům systému GFSM 2001; a 3. o zaznamenávání operací a o dostupnosti fiskálních dat pro zavedení GFSM 2001. Druhá část (část III) se zaměřuje na strategické plány pro kompilaci a zpracování fiskálních dat podle metodologie GFSM 2001. Pojednává o založení pracovní skupiny složené ze zástupců všech zúčastněných stran pro zavedení GFSM 2001 a o dalších krocích, které je třeba učinit. Různé přílohy (celkem 22) poskytují doplňující informace⁴. Například příloha 1 obsahuje tabulku institucí v České republice; přílohy 5 - 13 (pouze v originální anglické verzi) obsahují převodní můstky, kde jsou finanční výkazy různých vládních jednotek spojeny s klasifikačními systémy GFSM 2001 a ESA 95; příloha 14 zobrazuje vztah mezi klasifikací GFSM 2001 a kategoriemi ESA 95; příloha 16 obsahuje nový analytický rámec a klasifikační kódy GFSM 2001; příloha 18 obsahuje odpovídající odkazy na oceňování finančních aktiv a závazků ve VFS; a příloha 22 uvádí seznam oficiálních schůzek během mise.

nahoru

II. SOUČASNÝ SYSTÉM FISKÁLNÍCH DAT

A. Právní rámec a odpovědnost za fiskální data

V České republice je do kompilace fiskálních dat zapojeno mnoho institucí, bez stanovení celkové odpovědnosti. Hlavním úřadem, který shromažďuje a publikuje VFS, je MF. ČSÚ má na starosti kompilaci a publikaci fiskálních dat v kontextu národních účtů a zavádění ESA 95 obecně. Data jsou kompilována v obecně vhodném právním, účetním⁵ a kontrolním rámci.

B. Statistické pokrytí vládního sektoru

Sektor vládních institucí v České republice se dělí na 1. centrální vládní sektor, který se skládá z rozpočtového sektoru, mimorozpočtového sektoru a fondů sociálního zabezpečení⁶ a 2. územní samosprávné celky, které zahrnují 14 krajů (regionů) a přibližně 6 300 obecních úřadů. Rozdělení institucí v České republice je znázorněno v uvedeném grafu:

B1. Státní rozpočet (organizační složky státu) a Národní fond

• Státní rozpočet (v roce 2002) se dělil na 42 rozpočtových kapitol a na čtyři hlavní části, tj. pět kapitol, jejichž rozpočet nemůže být vládou změněn, vláda (Úřad vlády) a 14 ministerstev, 18 samostatných institucí a čtyři kapitoly zvláštní povahy (všeobecná pokladní správa, operace státních finančních aktiv, státní dluh a okresní úřady)⁷. Podrobná institucionální tabulka pro vládní sektor je uvedena v příloze 1.
• V souladu s požadavky EU na vytvoření kontrolního systému, který by spravoval předvstupní a strukturální finanční zdroje získané z fondů EU, byl vládou vytvořen Národní fond (NF). Tento fond dostává každý rok dotace z EU na financování různých projektů v České republice. Obecně nebyly stanoveny žádné jednotné pokyny k tomu, jak vytvořit systém NF v přistupujících zemích, ale mnohé z nich se rozhodly, že odpovědnost za správu NF bude mít MF. V České republice je NF chápán jako soubor bankovních účtů, za které je odpovědné MF. NF se zařazuje do ústředního vládního sektoru a dotace z EU jsou evidovány jako příspěvky od mezinárodních organizací.
• Mise doporučila, aby byl Národní fond zahrnut do konsolidovaného ústředního vládního sektoru a aby dotace z EU byly evidovány jako běžné nebo kapitálové příspěvky od mezinárodních organizací v závislosti na povaze transferů. Mise také doporučila, aby transfery z EU ve prospěch příjemců ze soukromého sektoru, které spravuje NF, byly plně evidovány v účetní rozvaze NF (zaznamenány pod čarou jako finanční transakce).
• Kromě veřejných služeb poskytovaných organizačními složkami státu (OSS), které jsou kryty rozpočtem ve svém celku, jsou některé druhy služeb poskytovány jednotkami zvanými příspěvkové organizace (PO). Tyto jednotky mají své vlastní rozpočty, vlastní bankovní účty a ponechávají si výnosy z vlastní činnosti. Na státní rozpočet nebo rozpočty územních samosprávných celků jsou naojeny dotacemi získávanými z rozpočtových účtů nebo odvody přebytků na tyto účty. Hlavní skupinu PO tvoří nemocnice a další zařízení poskytující zdravotní péči, jednotky poskytující služby v oblasti kultury, sportu a zájmové činnosti, vzdělávání atd. V příloze 3 je uveden seznam těchto PO pro ústřední vládní sektor i pro územní samosprávné celky.
• Podle sektorizačních pravidel ESA 95 pro národní účty jsou ústředně a místně řízené příspěvkové organizace, které splňují 50% kritérium⁸, ČSÚ zařazeny do ústředního vládního sektoru nebo do místních vládních institucí. Koncepce ekonomicky významných cen, která je užita v Systému národních účtů, 1993 (SNA 93) a GFSM 2001, je realizována v ESA 95 za použití 50% kritéria. Definice vládního sektoru je v GFSM 2001 a v 1993 SNA identická a statistikům, kteří kompilují data za oba tyto systémy, se doporučuje zajištění stejného pokrytí. Mise proto doporučuje, aby PO, které splňují 50% kritérium a jsou zahrnuty do vládního sektoru v národních účtech, byly zahrnuty do tohoto sektoru také podle VFS.⁹ PO sestavují řadu výkazů, mj. výkaz zisků a ztrát a účetní rozvahu. Příspěvkové organizace zařazené do ústřední vlády si na druhé straně nemohou půjčovat na trhu nebo činit rozhodnutí o investicích (pořízení nefinančních aktiv) bez schválení svých zřizovacích orgánů. Pravidla pro místně řízené PO jsou méně přísná¹⁰.

B2. Mimorozpočtový centrální vládní sektor

• Mimorozpočtové fondy centrální vlády jsou rozděleny do několika skupin podle právního základu, tj. na sedm státních mimorozpočtových fondů, dva privatizační fondy, dva zvláštní fondy a neziskové organizace. Státní mimorozpočtové fondy se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech¹¹ a spadají pod kontrolu správních orgánů centrální vlády. Jsou zahrnuty pod centrální vládní sektor a musejí předkládat rozpočet, který představuje jejich příjmy, výdaje a financování, členěné podle rozpočtové skladby. Podléhají ze strany MF stejným informačním požadavkům jako ministerstva a další státní orgány. Hlavní činnosti těchto mimorozpočtových fondů a další informace jsou uvedeny v příloze 2.
• Dva privatizační fondy, tj. Fond národního majetku (FNM) a Pozemkový fond České republiky (PFČR), mají vlastní finanční a účetní výkazy a nepodlehají ze strany MF stejným informačním požadavkům jako jiné účetní jednotky, nepředkládají údaje podle národní rozpočtové klasifikace (rozpočtové skladby). Jejich provozní rozpočty schvaluje Parlament. Jejich činnost je spojena s privatizačním procesem v České republice. Hlavním účelem FNM je řídit privatizační proces státního majetku. Příjmy jsou zejména z privatizace státního majetku¹² a využívají se především na snížení škod a na vyrovnání závazků vzniklých z více než čtyřicetiletého státního vlastnictví. Hlavní operace PF ČR jsou spojeny s privatizací zemědělské půdy a jeho hlavní výnosy plynou z prodeje a pronájmu státní půdy.
• Vedle výše uvedených mimorozpočtových fondů jsou dva zvláštní fondy mimorozpočtové povahy, které nejsou podle současné sektorizace VFS (GFS 1986) v České republice řazeny jako součást vládního sektoru. Tyto fondy, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) a Česká konsolidační agentura (ČKA), jsou na druhé straně podle sektorizace národních účtů ESA 95 zařazeny do vládního sektoru. Jelikož jsou aktivity PGRLF (především transfery a půjčky zemědělským a lesnickým jednotkám) financovány z dotací Ministerstva zemědělství (MZ) a prodejem akcií v držbě PGRLF, doporučuje se v souladu s metodologií GFSM 2001 zařadit tuto jednotku do vládního sektoru. Podobně se to týká i ČKA, jejíž aktivity jsou financovány především ze státního rozpočtu a FNM¹³ a souvisejí zejména s restrukturalizací vybraných průmyslových podniků a finalizací závazků převzatých z Konsolidační banky, Praha s.p.ú. (KOB). Podrobnější informace o vytvoření ČKA a o její činnosti lze najít v příloze 19.
• Mise také doporučila, aby ČSÚ a MF zařadily dceřiné společnosti ČKA, tj. Českou finanční (ČF) a Konpo, do centrálního vládního sektoru, neboť jejich operace jsou velmi podobné operacím ČKA, která je nyní podle ČSÚ označena za jednotku vládního sektoru¹⁴. Tento názor byl dále posílen v diskusi s představiteli ČKA, kteří poskytli konsolidovanou výroční zprávu za ČKA a její dceřinné společnosti. Komentáře k tomu, jak registrovat údaje těchto jednotek podle GFSM 2001 a ESA 95, jsou v odstavci 46.
• Podle GFSM 2001 a 1993 SNA, neziskové instituce (NZI), které jsou jak kontrolované, tak zejména financované vládou, ačkoliv z právního hlediska jde o nevládní subjekty, jsou považované za vykonavatele vládní politiky a jsou klasifikovány v sektoru vlády. V České republice má 24 veřejných vysokých škol¹⁵
právní postavení (statut) netržních NZI a jsou financované převážně ze státního rozpočtu. Doporučení tedy zní, aby byly vysoké školy zahrnuty do vládního sektoru.

B3. Fondy sociálního zabezpečení

• Fondy sociálního zabezpečení zahrnují devět činných veřejných zdravotních pojišťoven (ZP), které se řídí zvláštními předpisy¹⁶. Nakupují prostřednictvím pojištěnců zdravotní služby (např. od nemocnic nebo léčebných klinik) a jinou zdravotní vybavenost a léky. Zdravotní pojištění je v ČR pro všechny obyvatele povinné¹⁷. Systém je financován z příspěvků, které se odvíjejí od hrubých mezd zaměstnanců a platí je zaměstnanci i zaměstnavatelé v určitém poměru¹⁸. Největší z devíti ZP je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která pokrývá přibližně 70 % české populace a odpovídá za více než 80 % všech plateb ZP za zdravotní péči¹⁹.

B4. Kraje a obce

• V České republice existuje 14 krajů a více než 6 300 obcí. Do r. 2000 vč. bylo součástí územních samosprávných celků 73 okresních úřadů, které v roce 2001 přešly do státního rozpočtu. K 31. prosinci 2002 byly zrušeny a jejich činnosti se rozdělily mezi obce a kraje²⁰. Obce mají značný stupeň správní samostatnosti pokud jde o vlastní výdaje financované z vlastních příjmů nebo nepodmíněnými převody (tj. podíly na daňových výnosech). V případě dotací od jiných subjektů je jejich samostatnost velmi omezená. Na kraje a obce se vztahují podobné předpisy o rozpočtových pravidlech (zákon č. 250/2000 Sb.) jako na rozpočet části centrální vlády. Obce i kraje mají dovoleno zřizovat příspěvkové organizace, kterými jsou hlavně školy a ústavy sociální péče.
• Pro místně řízené příspěvkové organizace platí stejná pravidla jako pro příspěvkové organizace centrální vlády (viz odstavec 12). Organizace, které splňují kritérium 50 %, a podle národních účtů jsou zahrnuty v sektoru vlády, by měly být zahrnuty v tomto sektoru i podle GFSM 2001. Příloha 3 uvádí povahu příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky.

C. Klasifikace a finanční výkazy

• Systém klasifikace podle GFSM 2001 je integrovaný systém stavů a toků, který uvádí v soulad pozice počáteční a konečné rozvahy vlivem transakcí a "ostatních ekonomických toků". Ostatní ekonomické toky se skládají ze zisků a ztrát z držby a dalších změn v objemu nefinančních a finančních aktiv a závazků. Je sladěný s SNA 93 a tedy s ESA 95. Koncept GFSM 2001 ilustruje následující graf, kde příjmové a výdajové transakce, transakce s nefinančními aktivy, finančními aktivy a pasivy jsou uvedeny vlevo. Zisky/ztráty z držby, stejně jako další změny objemu aktiv a závazků jsou pod názvem "ostatní ekonomické toky". Vpravo jsou stavy aktiv a závazků.

Systém klasifikace GFSM 2001:

• Požadované účetní systémy nebo finanční výkazy používané jednotkami vládního sektoru by měly být schopny poskytnout nezbytné informace potřebné pro podrobnou ekonomickou analýzu a pro transparentní prezentaci hospodaření vlády. To například znamená, že by měly být schopny poskytnout podrobné údaje o aktivech a závazcích vlády, a o ekonomických tocích (včetně transakcí, přecenění a změn objemu), které ovlivňují rozvahu vlády.
• Byla přezkoumána struktura finančních výkazů pro různé vládní jednotky, aby se zjistilo nakolik dobře plní klasifikační požadavky systému GFSM 2001. O výsledcích přezkoumání pojednávají následující odstavce. V souvislosti s tímto přezkoumáním byly vytvořeny převodní můstky ukazující vztahy mezi kategoriemi GFS a výkazy různých vládních jednotek. Tyto převodní můstky jsou uvedeny v přílohách 5-13 (pouze v originální anglické verzi). Přílohy 14 a 15 ukazují vztah mezi klasifikací GFSM 2001 a ESA 95²¹.

C1. Rozpočtová skladba

• V roce 1997 zavedlo MF novou národní rozpočtovou klasifikaci (rozpočtovou skladbu)²², kterou používají všechny kapitoly v rámci státního rozpočtu a sedm státních mimorozpočtových fondů. Stejný klasifikační systém používají kraje a obce. Rozpočtová skladba pro druhové třídění příjmů a výdajů se dělí na třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky a poskytuje uspokojivý základ pro klasifikaci operací podle GFSM 2001. Klasifikační systém se skládá ze sedmi tříd (další podrobnosti viz Příloha 4); čtyři třídy příjmů (14 seskupení položek, 56 podseskupení položek a 204 položek), dvě třídy výdajů (15 seskupení položek, 69 podseskupení položek a 235 položek), a jedna třída pro financování (3 seskupení položek, 5 podseskupení položek, 30 položek). Podrobná verze rozpočtové skladby je uvedena v Příloze 5.
• Přestože je klasifikační systém dosti podrobný, není strukturován v souladu s mezinárodně uznávanými standardy jako je GFSM 2001²³. Například příjmová strana klasifikace zahrnuje splácení půjček a příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Podobné položky existují na výdajové straně. Podle mezinárodních standardů by tyto části klasifikace měly být zahrnuty do financování (viz poznámka v Příloze 4).
• Z tohoto důvodu se zdá, že rozpočtová skladba není dobře přizpůsobena potřebám makroekonomické analýzy. Měřítka výkonnosti jako čistá provozní bilance, čisté půjčky/výpůjčky a čisté jmění chybějí²⁴. Mise doporučila, aby dotčené strany opravily nebo začlenily klasifikační pojmy v souladu s novou GFS a zavedly systém centrálního vládního finančního výkaznictví, který se zaměří na výpočet čisté provozní bilance, čistých půjček/výpůjček a čistého jmění.
• Ačkoliv systém rozpočtové klasifikace poskytuje docela uspokojivou úroveň podrobností pro sestavení GFS, existují určitá slabá místa, která je potřeba řešit, zejména na straně klasifikace nefinančních aktiv (investiční výdaje). Například kategorie (6121) "Budovy, haly a stavby", která je obvykle velkou položkou, by mohla být dále rozdělena na 1. obydlí, 2. nebytové objekty a 3. ostatní stavby. Stejné platí pro kategorii GFS (kód 314) "nevyráběná aktiva" s výjimkou pozemků, tj. aktiva jako podzemní zdroje, ostatní přirozeně se vyskytující aktiva a nehmotná nevyráběná aktiva. Další položky, které je třeba dále členit jsou (5141) úroky, (541) sociální dávky a (14) daně a cla za zboží a služby ze zahraničí.
• Rozpočtová skladba se týká pouze transakcí. Aktiva a závazky účetních jednotek používajících účtovou osnovu jsou vyjádřena dvěma různými typy rozvah. Státní rozpočet jako celek prezentuje svá finanční aktiva a závazky na účtech státních finančních aktiv a pasiv, které jsou uvedeny v Příloze 6 (pouze v originální anglické verzi). Kromě toho každá institucionální jednotka (OSS) financovaná ze státního rozpočtu, s výjimkou kapitol 396, 397 a 398 (Příloha 1), má svoji individuální rozvahu (jednotné předkládání), která je zahrnuta v Příloze 7 (pouze v originální anglické verzi). Stejnou formu rozvahy používá také sedm státních mimorozpočtových fondů, územní samosprávné celky a ústředně a místně řízené příspěvkové organizace. O klasifikaci této rozvahy pojednává odstavec 32.
• Přehled "státních finančních aktiv a pasiv" vede MF pro sledování stavu finančních aktiv a pasiv, tj. pohledávek za bankovním sektorem a dalšími stranami, stejně jako stavu státních závazků. Zdá se, že přehled poskytuje vcelku uspokojivý základ pro klasifikaci GFSM 2001 u finančních aktiv a závazků. Mise doporučila, aby bylo ověřeno, zda se v přehledu státních finančních aktiv nemohou vyskytovat nefinanční aktiva, která by bylo nutno zahrnout do tohoto přehledu, přehled rozšířit o tato nefinanční aktiva a klasifikovat je v souladu s GFSM 2001 a ESA 95. Dále je nutno podrobněji rozklíčovat finanční aktiva a závazky.

C2. Struktura výkazu zisků a ztrát příspěvkových organizací a vedlejších činností centrálně a místně řízených organizačních složek státu

Příspěvkové organizace, jak centrálně, tak místně řízené, používají pro prezentaci svých finančních operací výkaz zisků a ztrát. Stejná forma výkazu se používá také pro vedlejší činnosti organizačních složek státu. Tento výkaz zisků a ztrát²⁵ je obsažen v Příloze 7, která ukazuje jak jeho klasifikační struktura souvisí s klasifikací GFSM 2001 a ESA 95. Zdá se, že podrobnosti klasifikace poskytují uspokojivý základ pro klasifikaci transakcí podle GFSM 2001. Oblasti, které lze vylepšit dalším členěním, jsou například transakce s nefinančními aktivy (rozlišení mezi hmotnými a nehmotnými aktivy), úroky (544), ostatní výdaje (549) a ostatní příjmy (649).

C3. Struktura rozvahy pro sedm mimorozpočtových fondů, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu (s výjimkou 3 obecných kapitol státního rozpočtu).

Jak bylo uvedeno v odstavci 29, jednotnou rozvahu sestavují organizační složky státu, sedm státních mimorozpočtových fondů, všechny územní samosprávné celky a příspěvkové organizace. Tato rozvaha je uvedena v příloze 7 (pouze v originální anglické verzi). Strana aktiv rozvahy je rozdělena do dvou hlavních skupin, stálá aktiva a oběžná aktiva. Stálá aktiva se dále dělí na 1. nehmotný majetek, 2. hmotný majetek a 3. dlouhodobý finanční majetek jako jsou dlouhodobé půjčky. Oběžná aktiva se dělí na 1. zásoby, 2. pohledávky, 3. finanční majetek, 4. prostředky rozpočtového hospodaření a 5. přechodné účty aktivní. Strana závazků rozvahy se skládá ze dvou hlavních skupin, tj. vlastní zdroje krytí stálých a oběžných aktiv a cizí zdroje. Každá skupina se dále dělí na pět částí. Klasifikace rozvahy celkem vyhovuje kompilaci údajů o aktivech a pasivech pro GFSM 2001 a ESA 95. Slabá místa byla zjištěna v oblasti nevyráběných aktiv, jako jsou přirozeně se vyskytující přírodní a vodní zdroje. Bylo doporučeno, aby struktura rozvahy byla revidována v souladu s mezinárodními standardy (dohromady by měly být seskupovány pouze související části aktiv).

C4. Struktura výkazu zisků a ztrát a rozvahy pro FNM, PF ČR, ČKA a PGRLF.

Tyto instituce mají své vlastní výkazy zisků a ztrát a rozvahy. Jejich výkazy a klasifikační struktury související s klasifikačními systémy GFSM 2001 a ESA 95 jsou uvedeny v Přílohách 8-11. Slabá místa klasifikace jejich údajů jsou v oblasti nefinančních aktiv, která potřebují detailnější členění a další kategorie, aby zajistily informace nezbytné pro kompilaci údajů podle GFSM 2001 a ESA 95.

C5. Klasifikační struktura účetních výkazů pro ZP

Devět veřejných zdravotních pojišťoven používá částečně akruální účetnictví. Sestavují rozvahy a statistická hlášení, výkaz zisků a ztrát sestavují pouze pro komerční aktivity. Odbor pro financování sociálního zabezpečení, zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění MF sbírá a publikuje údaje o ZP. Výkaz příjmů a výdajů ZP a jejich rozvaha jsou uvedeny v příloze 12 (pouze v originální anglické verzi), která se vztahuje k jejich klasifikaci podle GFSM 2001 a ESA 95. Slabiny klasifikace údajů jsou v oblasti klasifikace nefinančních a finančních aktiv. Je potřebné podrobnější členění a další kategorie. Od každé ZP jsou žádány dodatečné údaje pro splnění kompilačních požadavků národních účtů. Rozhodně se doporučuje, aby byl systém účetnictví²⁶ ZP revidován tak, aby lépe vyhovoval statistickým potřebám (viz odstavec 47).

C6. Struktura výkazu zisků a ztrát a rozvahy pro NZI

Všechny neziskové instituce v České republice sestavují jednotné výkazy zisků a ztrát a rozvahy. NZI zahrnuté ve vládním sektoru představuje 24 veřejných vysokých škol a tři speciální vysoké školy²⁷. Ministerstvo školství sbírá a publikuje údaje o veřejných vysokých školách. Jejich výkaz zisků a ztrát a rozvaha jsou uvedeny v Příloze 13 (pouze v originální anglické verzi), která se vztahuje k jejich klasifikaci podle GFSM 2001 a ESA 95.

C7. Všeobecné poznámky ke klasifikaci vládního sektoru

Jak bylo zmíněno na začátku této části, systémy účetnictví a finanční výkazy pro různé jednotky vládního sektoru by měly být schopny poskytovat nezbytné informace pro podrobnou ekonomickou analýzu a transparentní prezentaci finančního hospodaření vlády. Všeobecně se tedy doporučuje, aby byly provedeny nezbytné revize a změny klasifikačních struktur tak, aby mohly být poskytovány podrobné údaje o všech vládních aktivech a závazcích, transakcích a ostatních ekonomických tocích (přecenění a změny objemu), které ovlivňují rozvahu vlády. Účetní systémy různých vládních jednotek a jejich různé výkazy by měly být schopny zajistit nezbytné fiskální údaje pro statistickou kompilaci bez zajišťování dodatečných zdrojů. Takový přístup zprůhlední vztah mezi údaji účetnictví a statistickými zdroji a usnadní jejich odsouhlasení ze strany uživatelů.

D. Dostupnost údajů a záznam údajů

• Metodiky GFSM 2001 a ESA 95 doporučují, aby statistika vládních operací byla vykazována na akruální bázi, to znamená že by měla odrážet tvorbu, transformaci, výměnu, převod nebo zánik ekonomické hodnoty. Transakce by měly být vykazovány v období, ke kterému se ekonomická činnost vztahuje, a ne v období, kdy dojde ke skutečné platbě. Veškerá vládní aktiva a závazky, které mají ekonomickou hodnotu, by měly být vykazovány v účetnictví vlád v tržní hodnotě, a odrážet změny v jejich ocenění. Příloha 18 obsahuje metody oceňování.
• Při zkoumání praxe vedení záznamů v České republice mise zjistila, že údaje zaznamenané podle rozpočtové skladby jsou na bázi hotovosti. Protože tuto klasifikaci používá státní rozpočet, sedm mimorozpočtových fondů, kraje a všechny obce, jsou nezbytné četné úpravy pro získání akruálních údajů pro kompilaci GFSM 2001 a ESA 95. Oddělení daňových příjmů MF zodpovídá za úpravu hlavních daňových kategorií v souladu s akruálním konceptem. Typy daní, metody a zdroje údajů jsou popsány v Rámečku I.

Rámeček I. Roční akruální daňové příjmy - metody a zdroje Metody používané pro výpočet akruálních daňových příjmů jsou v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 2516/2000 ze dne 7. listopadu 2000, kterým se modifikují společné principy evropského systému národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95), pokud jde o daně a sociální příspěvky. Pro všechny typy daňových příjmů se používají akruální hotovostní příjmy. Veškeré informace o hotovostních příjmech se čerpají z údajů o částkách na účtech různých typů daní, které poskytuje Česká národní banka denně Ministerstvu financí. Daň z přidané hodnoty (DPH) Příjmy z DPH se dělí na tři části: 1. platby, které inkasují daňové správy, 2. daně vrácené ze strany daňových správ, 3. platby, které inkasují celní správy. 1. Zákon implikuje, že akruální daň ve zdaňovacím období (měsíc nebo kalendářní čtvrtletí) je splatná 25. den po skončení zdaňovacího období. Takto se akruální daň vzniklá v prosinci a v 4. čtvrtletí předchozího roku inkasuje 25. ledna běžného roku, v praxi přibližně do konce měsíce (existují období pro zpracování platebních transakcí, pozdržené platby, atd.). Existuje měsíční zpoždění. Příjmy inkasované v lednu běžného roku jsou tedy odečteny od inkasa běžného roku, a příjmy inkasované v lednu příštího roku jsou přičteny k inkasu běžného roku. 2. Zákon implikuje, že by daňová správa měla refundovat daňové dobropisy do 25. dne druhého měsíce po zdaňovacím období. Existují možná zdržení a také díky snazším výpočtům jsou refundace provedené v lednu a únoru běžného roku odečteny a refundace provedené v lednu a únoru příštího roku jsou přičteny. Existuje dvouměsíční zpoždění. 3. Zákon a minulé zkušenosti implikují, že DPH z dovozu je splatná 10. kalendářní den po dovozu zboží. Takto musí být inkaso běžného roku očištěno o inkaso vzniklé v posledních dvou týdnech prosince. Spotřební daně Podstatná část daně z tabáku je zastoupena daněmi z cigaret, které se platí celnímu úřadu v Kutné Hoře prostřednictvím nákupních kolků. Kolky jsou splatné dva měsíce po nákupu. Příjmy z ostatních tabákových výrobků mají různá časová zpoždění, ale jde o příjmy zanedbatelné. Celkové inkaso daně z tabáku byla upraveno o lednové a únorové inkaso. Ostatní spotřební daně placené z dováženého zboží byly upraveny stejným způsobem jako DPH z dovozu. Inkasa spotřebních daní placených daňové správě se skládají z denních záloh a měsíčního vypořádání nebo z měsíčních plateb. Je nemožné rozlišit zálohy od vypořádání pouze pomocí informací o hotovostních tocích. Daňová správa poskytuje informace o daňové povinnosti běžného období a období minulých. Daňová povinnost za minulé období se používá jako náhrada za hotovostní příjem představující vypořádání. Tato částka se upraví koeficientem představujícím částky hlášené a vyměřené, ale nikdy neinkasované. Takto upravené částky se odečtou od hotovostního příjmu běžného období a přidají se k hotovostnímu příjmu příslušného období. Daň z příjmu právnických osob Akruální příjem z daně z příjmu právnických osob se vypočte stejně jako u spotřebních daní (s výjimkou tabáku) z domácích transakcí. Daň vybíraná srážkou z úroků je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy úrok nebo dividendy vznikly. Existuje zpoždění jednoho měsíce. Hotovostní příjem se upraví o lednové inkaso. Daň z příjmu fyzických osob Daně ze mzdy za běžný rok se upraví o lednové inkaso (jednoměsíční zpoždění) a vypořádání týkající se předcházejícího roku. Daň vybíraná srážkou z úroků a dividend se vypočítá stejně jako u srážkové daně z příjmu právnických osob. Daň z příjmu jednotlivců placená daňovým poplatníkem, který vyplňuje daňové přiznání, se vypočítá stejně jako spotřební daně (s výjimkou tabáku) z domácích transakcí. Silniční daň Existují čtyři zálohy na silniční daň vypořádané na konci ledna příštího roku, první z nich je splatná v dubnu. Příjem běžného roku se upraví o lednové a únorové inkaso. Dálniční poplatky Protože známky jsou obvykle nakupovány během běžného roku nebo v prosinci předchozího roku, daňový příjem běžného roku se očistí o prosincové inkaso. Daně z majetku S ohledem na průměrné časové zpoždění mezi transakcí a vyměřením a inkasem daně, se akruální příjem rovná hotovostnímu příjmu příštího roku. Daň z nemovitostí Tato daň se platí ve čtyřech splátkách během roku, akruální příjem se tedy rovná hotovostnímu příjmu. Všechny ostatní daně, poplatky a dávky Ve všech ostatních případech se hotovostní příjem rovná akruálnímu příjmu. Zdroj: Oddělení daňových příjmů, MF

• Kromě daňových úprav byly také pokusy upravit sociální příspěvky a úroky, jak příjem, tak výdaj, pro centrální a územní rozpočty. Na druhé straně zde byly jen malé snahy upravit kategorie jako nákupy zboží a služeb. Určité přizpůsobení bylo provedeno u kapitálových výdajů a plateb mezd a platů.
• Hlavní slabinou akruálního výkaznictví v České republice je rozvaha organizačních složek státu. Všechna aktiva, jak finanční, tak nefinanční, by se měla zohlednit v rozvaze a měla by být vykázána podle metodiky GFSM 2001 a ESA 95. Na účtu finančních aktiv není uvedeno např. státní vlastnictví veřejných společností. Jak uvádí odstavec 30, nefinanční aktiva v přehledu státních finančních aktiv a pasiv nejsou uvažována. Doporučuje se zřízení výboru (viz odstavce 52 a 54) nebo pracovní skupiny s cílem získat nezbytné informace o aktivech státního rozpočtu, která nejsou vykázána na účtech aktiv a pasiv státu. Pro začátek lze tuto informaci vykázat jako seznam skupin aktiv a závazků, jako pozemky, budovy a vlastnická práva ve státních podnicích, atd. Příloha 3 obsahuje seznam centrálně a místně řízených příspěvkových organizací. Většina z těchto organizací je zařazena do vládního sektoru. Ostatní jsou klasifikovány mimo sektor vlády, ale uvnitř veřejného sektoru. Vlastnictví těchto jednotek veřejného sektoru by mělo být zaznamenáno jako aktivum v rozvaze centrálního nebo místního vládního sektoru. V příloze 21 je uveden neúplný seznam státních podniků²⁸.
• Dalším krokem zlepšení strany aktiv rozvahy je začlenit hodnotu těchto jednotek do rozvah vládního sektoru a ocenit podle tržních principů²⁹. Tento postup platí také pro ostatní aktiva jako jsou pozemky a budovy, atd.
• Jak bylo uvedeno v odstavci 32, sedm státních mimorozpočtových fondů, územní samosprávné celky a většina kapitol státního rozpočtu používá jednotnou rozvahu. Dostupnost údajů na straně aktiv je celkem dostatečná, problém je v oceňování. Většina kategorií aktiv je zaznamenána v nominální nebo pořizovací hodnotě³⁰. Veškerá aktiva, finanční i nefinanční a závazky, musí být oceněny v tržních cenách. Získat kompletní obraz za všechny vládní jednotky představuje samozřejmě náročný úkol vedoucí k získání kompletního obrazu aktiv a pasiv všech vládních jednotek, a to v tržní hodnotě. Doporučujeme, aby navržený výbor³¹ vymezil strategický plán pro tento úkol, který by mohl trvat několik let. Je nutno brát v úvahu, že některé skupiny aktiv půjdou ocenit snáze než jiné.
• Příspěvkové organizace používají stejnou rozvahu jako jednotky uvedené v předchozím odstavci. Stejně jako centrálně a místně řízené vládní instituce, které mají výkaz zisků a ztrát pro svoje vedlejší aktivity, sestavují výkaz zisku a ztrát, který poskytuje akruální fiskální údaje. Za příspěvkové organizace začleněné do vládního sektoru, by měly být údaje prezentovány na hrubé bázi v souladu s GFSM 2001 a ne na čisté bázi (pouze dotačním vztahem) jako u starého systému GFS 1986.
• Dostupnost fiskálních údajů privatizačních fondů (FNM a PF ČR) ohledně jejich operací není zcela uspokojivá pro metodiku GFSM 2001 a ESA 95. Obě jednotky vedou akruální systém účetnictví. Mají zvláštní výkaz zisků a ztrát (výkaz tvorby a užití fondu), a přehled příjmů a výdajů na peněžní bázi. Nedostatkem z hlediska GFSM 2001 je dostupnost potřebných údajů v rozvaze. Aktiva jsou vykázána v nominální hodnotě, měla by být však oceněna v tržních cenách. Kromě toho se některé kategorie aktiv nevykazují. Hlavním smyslem PF ČR je privatizovat zemědělskou půdu ve vlastnictví státu. Tato půda v jejich rozvaze není³²zachycena. Při prodeji pozemku se plná směnná hodnota (prodejní cena) se vykáže jako příjem fondu. Je třeba zdůraznit, že podle metodiky GFSM 2001 by prodejní cena neměla být vykázaná pouze jako příjem vlády, ale zároveň jako úbytek nefinančních aktiv³³. Abychom měli celkový přehled o aktivech těchto fondů, je žádoucí mít všechna aktiva, která drží ve své rozvaze nebo v rozvahách ostatních vládních jednotek, jsou-li tyto fondy provozovány v jejich zastoupení.
• ČKA je podle metodiky GFSM 2001 a ESA 95 zařazena do vládního sektoru (viz odstavec 16). Dostupnost údajů je vcelku uspokojivá, protože jednotka vede akruální systém účetnictví, sestavuje rozvahu a výkaz zisků a ztrát. Jako u FNM a PF ČR, lze najít nedostatky pokud jde o oceňování aktiv a závazků ČKA³⁴. Příloha 19 obsahuje stručný popis jak ČKA funguje, jak je financována a jak jsou údaje ošetřeny v kontextu národních účtů. V tomto popisu je uvedeno, že podle metodiky ESA 95 by měl být nákup a následný prodej pohledávek, stejně jako nákup a prodej cenných papírů ze strany ČKA, ošetřen jako finanční transakce a neměl by mít žádný vliv na konsolidované čisté půjčky/výpůjčky centrální vlády (schodek/přebytek). Měly by se pouze odrazit jako přeměna jednoho finančního aktiva v druhé. Při konsolidaci ČKA s ostatními jednotkami centrální vlády se eliminují převody ze SR a FNM na ČKA.
• Jak GFSM 2001, tak ESA 95 doporučuje, aby transakce byly vykazovány v tržních cenách, což je obecně hodnota transakce nebo směnná hodnota. Avšak v případě očekávání nízkých příjmů rozkládá GFSM 2001 danou částku mezi složku tržní hodnoty a složku transferu. To vysvětluje manuál GFS 2001 mj. v odstavcích 3.9³⁵, 3.21, 6.32 a 9.12. Podobný požadavek obsahuje odstavec 5.136 v manuálu ESA 95. Mise tedy rozhodně doporučuje, aby kompilátoři GFS a ESA používali princip štěpení (tzv. partitioning principle) při zápisu a oceňování transakcí (operací) ČKA a jejích dceřinných společností. Při řádném provedení by zařazení ČKA do centrálního vládního sektoru nemělo snížit schodek konsolidovaného centrálního vládního sektoru. Transfery centrální vlády do ostatních sektorů by měly být stejné a zohledněné jako před začleněním ČKA do sektoru. Na druhé straně začlenění ČKA samozřejmě zvýší dluh konsolidovaného ústředního vládního sektoru.
• Odbor pro financování sociálního zabezpečení, zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění MF shromažďuje a publikuje údaje o zdravotních pojišťovnách. Zdravotní pojišťovny vedou akruální účetnictví, sestavují rozvahy a mají k dispozici speciální statistické výkazy, výkaz zisků a ztrát se sestavuje pouze pro jejich vedlejší činnost. V kontextu národních účtů jsou od těchto jednotek požadovány další údaje, zejména o nefinančních a finančních aktivech. Důrazně se doporučuje, aby dodatečné údaje potřebné pro GFSM 2001 a ESA 95 byly specifikovány a začleněny do souhrnných výkazů.

nahoru

III. Kompilace a zpracování údajů podle GFSM 2001

A. Strategické plány

• Mise zhodnotila současný systém fiskálních údajů pro vytvoření možného plánu kompilace fiskálních údajů podle metodiky GFSM 2001. Kompilace a zpracování údajů v souladu s GFSM 2001 by mělo být prováděno souběžně se současnou kompilací fiskálních údajů. Předběžné výsledky doporučení popsaných dále by měly být použity pro interní vládní přehled. Může trvat několik let než budou údaje zcela v souladu s metodikou GFSM 2001.
• Vládní jednotky mají v mnoha oblastech dostatečné podklady, které jsou relevantní pro kompilaci fiskálních údajů podle GFSM 2001; zejména údaje o tocích u mimorozpočtového centrálního vládního sektoru (s výjimkou státních fondů), fondů sociálního zabezpečení, příspěvkových organizací a vedlejších aktivit organizačních složek státu. Údaje o tocích u těchto jednotek jsou vykazovány a zaznamenávány na akruální bázi. Všechny tyto jednotky, stejně jako všechny územní samosprávné celky a většina institucionálních jednotek v rámci kapitol státního rozpočtu, sestavují úplnou rozvahu, kde se vykazují závazky a finanční i nefinanční aktiva.
• Hlavní slabiny současných finančních výkazů vládních jednotek jsou obecně tři: (1) nedostatek údajů o nefinančních aktivech a o některých finančních aktivech, zejména pokud jde o aktiva týkající se tří zvláštních kapitol státního rozpočtu (všeobecná pokladní správa, státní dluh a operace státních finančních aktiv),  (2) převažující oceňování aktiv a závazků v nominálních hodnotách; a (3) hotovostní záznam všech transakcí prováděných jednotkami používajícími rozpočtovou skladbu, tj. státní rozpočet, sedm státních mimorozpočtových fondů a kraje a obce.
• Ohledně těchto nedostatků je doporučeno, aby navržený výbor (pracovní skupina)³⁶ vytvořil strategické plány podrobně specifikující jak vyřešit tyto nedostatky. U tohoto úkolu je důležitá těsná spolupráce úřadů, a využití těch kroků, které již byly podniknuty k odstranění těchto slabých míst, například v kontextu národních účtů. Veškerá aktiva, která produkují ekonomické hodnoty, musí být podchycena a zavedena do rozvahy prezentované podle GFSM 2001³⁷. Strategický plán by měl stanovit konečné výsledky, specifikovat jaké údaje rozvahy musí být kompilovány a vytvořeny pro různé jednotky vládního sektoru. Měl by analyzovat to, co již v tomto ohledu bylo dosaženo a co je nutno udělat pro dosažení konečných výsledků. Je důležité, aby strategický plán představoval časový rozvrh těchto činností. Následující tabulka ukazuje nefinanční aktiva, finanční aktiva a závazky, o kterých musí být shromážděny informace podle metodiky GFSM 2001.

Nefinanční aktiva: Dlouhodobý majetek Budovy a stavby Obydlí Nebytové objekty Ostatní stavby Stroje a zařízení Dopravní zařízení Ostatní stroje a zařízení Ostatní dlouhodobý majetek Pěstovaná aktiva Nehmotný dlouhodobý majetek Zásoby Cennosti Nevyráběná aktiva Pozemky Podzemní zdroje Ostatní přírodní zdroje Nehmotná nevyráběná aktiva	Finanční aktiva a závazky: Domácí Oběživo a vklady Cenné papíry jiné než účasti Půjčky Účasti Pojistné technické rezervy Finanční deriváty Ostatní pohledávky Zahraniční Oběživo a vklady Cenné papíry jiné nez účasti Půjčky Účasti Pojistné technické rezervy Finanční deriváty Ostatní pohledávky

• Navržený výbor musí stanovit, jak vhodným způsobem vyřešit oceňování aktiv; zejména jaké skupiny aktiv musí být oceňovány a jaké metody by měly být použity. To je samozřejmě komplikovaná oblast a v některých případech může trvat několik let, než bude dosaženo plně uspokojivých výsledků. Mnohého se již v národních účtech ohledně oceňování aktiv dosáhlo; například spolupráce s Eurostatem ohledně oceňování nefinančních aktiv v účetnictví za reprodukční ceny³⁸. Vytvořené údaje by měly sdílet dotčené vládní jednotky. Je důležité, aby jednotky znaly hodnoty svých aktiv a způsob, jakým bylo ocenění vypočteno, tak aby mohly využít rozvahy při svém rozhodování a zlepšit metodiku. Navržený výbor by měl analyzovat, co je nutno v této oblasti udělat, vytvořit strategický plán, mít přehled o vývoji a projednávat a řešit technické a metodické záležitosti. Klíčové je zdokumentovat strategické plány a všechny analýzy a podělit se o ně se všemi ostatními dotčenými úřady.
• Je nutno věnovat pozornost některým otázkám ohledně oceňování, zejména finančních aktiv a závazků. Mise doporučila, aby MF ve spolupráci s ČSÚ připravilo metodologický popis oceňování aktiv a závazků, a bude-li potřeba, zaslalo tento popis divizi vládní finanční statistiky MMF k připomínkám. Příloha 19 této zprávy obsahuje příslušnou informaci o oceňování podle metodiky mezinárodních statistických standardů. Probíhají další práce v divizi vládní finanční statistiky, aby mohly být poskytnuty návody (postupy) pro kompilaci dat v systému GFSM 2001, přičemž prioritou je oceňování aktiv a závazků. Vzájemná součinnost s českou stranou v těchto záležitostech by byla vítaná.
• Pokud jde o třetí zásadní nedostatek vládních finančních výkazů, tj. zaznamenávání transakcí v rozpočtové skladbě na peněžní bázi, lze zvolit různé strategické plány. Nejsnazší je stanovit plán, podle kterého budou všechny důležité kategorie peněžních příjmů a výdajů upraveny tak, aby se přiblížily akruální bázi. To se skutečně v České republice již děje v kontextu národních účtů pro mnoho kategorií, jak bylo pojednáno v odstavcích 38-39 (například pro hlavní kategorie daní, sociální příspěvky, úroky³⁹, atd.). Tento přístup lze posílit několika způsoby tím, že se zlepší jak metodika, tak i techniky. Se znalostí dosavadního vývoje vládní finanční statistiky, jak v systému GFSM 2001, tak ESA 95 a dlouhodobých potřeb a požadavků účetnictví vládních jednotek, vnitřních i týkajících se mezinárodní spolupráce, vhodnější by bylo provést příslušné změny stávajících systémů účetnictví. Tyto změny by byly zaměřeny na implementaci nezbytných charakteristik potřebných k zajištění potřebných údajů pro lepší informovanost tvůrců fiskální politiky pokud jde o omezení likvidity, fiskální udržitelnost (zejména řízení dluhu a portfolia), a jako vstup do analýzy fiskální citlivosti. Doporučuje se tedy, aby navržený výbor analyzoval dlouhodobé výhody a nevýhody provedení nutných změn v systémech účetnictví tak, aby mohly lépe sloužit potřebám statistiky a tvorby makroekonomické politiky.
• Bude-li v České republice zvolen první přístup, tj. úprava hotovostních údajů pro jejich přiblížení k akruálním údajům, měly by být přijaty kroky k zlepšení metodiky a techniky. Tento úkol by měl být pokládán za probíhající projekt. Navržený výbor by se měl podílet na vývoji technik používaných pro všechny úpravy a diskutovat a řešit otázky techniky a metodiky. Všechny metody používané v tomto ohledu by měly být dokumentovány a publikovány.
• Kompilace fiskálních údajů podle GFSM 2001 pro vládní sektor, která by mohla začít okamžitě a souběžně s ostatními projekty, by posílila možnosti přiblížit se k akruálním datům. Některé předběžné pokusy s novým rámcem fiskálních údajů by mohly začít s pomocí údajů, které má k dispozici MF, na základě nejlepší snahy. Cílem restrukturalizace dostupných údajů pomocí rámce GFSM 2001 by byla konstrukce náhledu GFS na konsolidovaný vládní sektor. Poznámky ke kompilačním technikám, zejména úpravy údajů, převodní můstky spojující zdrojové údaje s kódy GFS (Přílohy 5-13 - pouze v originální anglické verzi), a ostatní metodické záležitosti by byly vhodné pro inspiraci budoucího myšlení ohledně plánů implementace GFSM 2001. Na základě této informace a zkušeností získaných během vynakládání nejlepší snahy by mohl být vypracován implementační plán týkající se toho, jak zlepšit shromažďování údajů o vládním sektoru. Toto by mohlo začít s údaji za roky 2001 nebo 2002 a poté být rozšířeno do následujících let. Jsou-li údaje k dispozici, lze podniknout pokus použít i historické údaje.
• Dále by mohly být předběžné údaje integrovány s rozvahami za vybrané roky. Při kompilaci rozvah se doporučuje začít s finančními závazky a postupovat k finančním aktivům než se začne s kompilací údajů o nefinančních aktivech. Posledním krokem by měl být odhad ostatních ekonomických toků, zejména přecenění.
• Již začaly práce na tvorbě převodních můstků mezi finančními výkazy vládních jednotek a kódy GFSM 2001 a ESA 95 (s peněžními a akruálními údaji - Přílohy 5-13 - pouze v originální anglické verzi). Tyto práce by mohly být dokončeny v relativně krátké době. Doporučuje se, aby software pro tvorbu statistických výstupů obsahoval propojení z účetních systémů na GFS bez potřeby administrativních zásahů. Je žádoucí vytvářet statistiku GFS ve stejném okamžiku jako standardní účetní nebo rozpočtové výkazy.
• Mise doporučuje, aby hlavní (elektronická) kopie finančních výkazů zahrnovala klasifikace GFS proti všem položkám podúčtů - jako v Přílohách 5-13 (pouze v originální anglické verzi). To by vhodně dokumentovalo vazby mezi kategoriemi účetnictví a statistiky, které by jinak byly zahrnuty v softwaru statistického výkaznictví. Bylo by také užitečné zveřejnit tuto informaci pro uživatele statistiky na vysvětlení způsobu, jak jsou údaje GFS vytvářeny a jejich vztah k rozpočtovým a účetním vstupům.
• Penzijní systémy státních zaměstnanců představují podle GFSM 2001 vznik závazků a to by se v údajích mělo odrazit. Závazky všech dalších částí programů sociální ochrany a podmíněné závazky by měly být vykázány v rámci položek memoranda.

Institucionální úvahy

• Kompilace a zpracování údajů podle metodiky GFSM 2001 by mělo být navrženo tak, aby poskytovalo lepší informace pro účely fiskální politiky (zejména pokud jde o omezení likvidity, fiskální udržitelnost a analýzy citlivosti). Tento úkol by tedy měl být prováděn souběžně se současným systémem kompilace fiskálních údajů bez ztráty informací ze současného systému. Žádný úřad v České republice v současnosti není zcela odpovědný za fiskální statistiku. Pro úspěšnou kompilaci a zpracování údajů podle GFSM 2001 by bylo žádoucí, aby byla celková odpovědnost za fiskální statistiku v tomto ohledu centralizována v rámci MF. To ale neznamená, že veškerá fiskální statistika bude muset být celá kompilována jedinou vládní jednotkou, ale že jeden úřad bude mít odpovědnost a pravomoc koordinovat fiskální statistiku kompilovanou na základě GFSM 2001. Tato centralizovaná jednotka odpovědná za fiskální statistiku by měla vytvořit, po konzultaci s příslušnými úřady, podrobný plán implementace a důkladně monitorovat pokrok při zlepšování shromažďování a zpracování údajů v souladu s GFSM 2001.
• Podobně by bylo vhodné zřídit meziinstitucionální výbor (pracovní skupinu) pro projednání a řešení technických a metodologických otázek ohledně kompilace fiskální statistiky. Tento výbor by měl spolupracovat s koordinační jednotkou a podávat jí zprávy. Statistické oddělení MMF je připraveno pomoci úřadům s těmito technickými diskusemi.

C. Další kroky

• Instituce mohou chtít reagovat na zjištění mise a vytyčenou cestu ke kompilaci a zpracování údajů podle metodiky GFSM 2001. V krátké době by bylo užitečné revidovat zjištění mise tak, aby bylo zajištěno, že základ strategických úvah je pro Českou republiku vhodný. Navržený výbor by mohl připravit plán pro zvážení strategie implementace GFSM 2001. V tomto plánu by mohla být začleněna doporučení z této zprávy; souhrn doporučení je obsažen ve shrnutí (pouze v originální anglické verzi).
• Instituce budou muset uvážit dopad na datové zdroje a pracovní priority pro strategické plány pro každou úroveň vládního sektoru. Mise zdůraznila, že všechny snahy implementovat GFSM 2001 by měly být podnikány souběžně s ostatními probíhajícími pracemi s fiskálními údaji tak, aby nedošlo ke ztrátě žádných potřebných údajů.
• Během nadcházejících měsíců může pokračovat technická práce na kompilaci a zpracování údajů GFS za vládní sektor, zejména dokončení převodních můstků spojujících finanční výkazy vládních jednotek s kódy GFSM 2001 a ESA 95. Po dokončení by MF mohlo připravit předběžné výkazy vládních operací a rozvahy pro různé subsektory vlády. Úplná integrace toků se stavy by mohla proběhnout pomocí údajů za konkrétní rok, aby byl zajištěn předběžný soubor fiskálních údajů GFSM 2001.
• Ve střednědobém horizontu by bylo žádoucí posílit fiskální údaje, zejména na straně rozvahy. Zpočátku by měly být pro kompilaci předběžných výsledků použity pouze současné dostupné údaje; avšak střednědobé plány by měly rozšířit datové zdroje a kompilační potřeby. Tento proces zabere určitý čas a vyžádá si technickou a politickou podporu a školení, související se změnami legislativy a účetnictví, kompilací a publikací dat.

nahoru

---

* V přílohách 18 a 19 je zachováno kontinuální číslování poznámek pod čarou. V originální anglické verzi začíná v každé příloze od 1.
1 První den mise byl dán úvod do metodologie GFSM 2001 a jejího vztahu s metodologií ESA 95. Tento úvod byl určen pro zástupce všech subjektů, kterých se přímo týká poskytování údajů pro VFS. 
2 Seznam schůzek, úřadů a jmen zástupců, kteří se schůzek účastnili, je uveden v příloze 22 (pouze v originální anglické verzi). 
3 Poslední den mise byly závěry prezentovány a projednány se stejnými představiteli, kteří se zúčastnili úvodu do metodologie GFSM 2001, předneseného první den mise. 
4 Viz seznam příloh na str. 4 (pouze v originální anglické verzi). 
5 Ústřední vládní sektor včetně mimorozpočtových fondů a zdravotních pojišťoven je kompilován podle zákona o rozpočtových pravidlech (č. 218/2000 Sb.) a dalších souvisejících zákonů. Státní fondy se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech (č. 218/2000 Sb.) a svými vlastními zákony (zákony č. 239/1992, 241/1992, 388/1991, 77/1969, 104/2000, 211/2000, 256/2000 Sb.). FNM se řídí zákonem č. 171/1991 Sb. a Pozemkový fond České republiky zákonem č. 569/1991 Sb. Zdravotní pojišťovny se řídí zákony č. 48/1997, 592/1992, 280/1992 a 551/1991 Sb. Orgány územní samosprávy se řídí zákonem č. 250/2000 Sb. (rozpočtová pravidla) a č. 128/2000 a č. 129/2000 Sb. 
6 Fondy sociálního zabezpečení patří do zvláštního subsektoru v ESA 95. 
7 Okresní úřady, které byly do roku 2000 součástí územních samosprávných celků,v letech 2001 a 2002 byly zahrnuty do státního rozpočtu jako kapitola obecné povahy a tudíž patřily do ústřední vládního sektoru, zanikly ke konci roku 2002 a část jejich majetku a zaměstnanců byla přesunuta především na kraje a na obecní úřady. 
8 K rozlišení mezi tržními a netržními výrobci se používá tzv. 50% kritérium, což znamená, že jestliže výrobní náklady jednotky (definované jistým způsobem) kryje více než 50 procenty vláda, měla by být jednotka zařazena do vládního sektoru. Viz ESA 95, odstavec 3.33. 
9 Je však správné zmínit, že Pokyny pro kompilaci dat (Compilation guidelines) pro nový rámec GFSM 2001 nebyly ještě zveřejněny. 
10 Místně řízené příspěvkové organizace jsou oprávněny půjčovat si na kapitálových trzích (s předchozím souhlasem zřizovatele) nebo přímo od zřizovatele. 
11 Č. 218/2000 Sb. 
12 FNM kryje, v souladu s uzavřenými dohodami, úroky na některé prospěšné půjčky, ztráty ČKA převzaté na základě příslušných usnesení vlády a ztráty z vytváření rezerv. 
13 Poplatky a odměny jsou jenom částí příjmů ČKA. 
14 Podobné argumenty se mohou vztahovat také na Českou inkasní a na podobné instituce, jež se zabývají nákupem a prodejem pohledávek. ČSÚ řadí v národních účtech České republiky ČF, Konpo a podobné jednotky do kategorie S.123 jako Ostatní finanční zprostředkovatele kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů - institucionálního sektoru finančních společností. Manuály SNA/ESA 95 a GFSM 2001definují finanční společnosti jako jednotky, které se zabývají především finančním zprostředkovatelstvím a poskytováním finančních služeb. Kategorie S.123 zahrnuje finanční společnosti, které získávají peníze na finančních trzích, ale ne ve formě úložek, a využívají je na nákup jiných druhů finančních aktiv. Příkladem jsou investiční společnosti, společnosti zabývající se finančním leasingem, společnosti zabývající se splátkovým obchodem a další společnosti poskytující spotřebitelské úvěry (odstavec 4.95, 1993 SNA). 
15 Do vládního sektoru by měly být také zahrnuty tři zvláštní university související s armádou, policií a dopravou. 
16 ZP se řídí zákony č. 48/1997, 592/1992, 280/1992 a 551/1991 Sb. 
17 Systém sociálního pojištění je součástí státního rozpočtu. Příspěvky na sociální pojištění jsou rozpočtovým příjmem a sociální dávky výdajem. Tento systém spravuje zvláštní jednotka uvnitř Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), ve zvláštních případech Ministerstvo obrany (MO) a Ministerstvo vnitra (MV), zčásti jsou také zapojeny Ministerstvo spravedlnosti (MS) a Ministerstvo financí (MF). 
18 Zaměstnavatelé platí dvě třetiny (9 %) a zaměstnanci jednu třetinu (4,5 %). 
19 Příspěvky na sociální zabezpečení a hlavní část sociálních plateb (dávky sociálního zabezpečení) spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), rozpočtová organizace zřízená MPSV (kapitola státního rozpočtu). 
20 Kraje předpokládané ústavou byly původně vytvořené jako geografické jurisdikce v roce 1997 podle zákona č. 347/1997 Sb. V dubnu 2000 Parlament schválil zákon č. 129/2000 Sb., kterým byly vytvořeny krajské vlády s volenými zástupci. Tento zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2001. 
21 Příloha 14 ukazuje, jak kategorie ESA 95 souvisejí s klasifikací GFSM 2001 a Příloha 15 ukazuje jak kategorie GFSM 2001 souvisejí s klasifikací ESA 95. 
22 Od té doby byly každý rok v klasifikaci provedeny malé změny.
23 Klasifikační systém GFSM 2001 je uvedený v Příloze 16. 
24 Čistá provozní bilance (příjmy minus výdaje) měří účinek transakcí vlády na čisté jmění (aktiva minus závazky). Čisté půjčky/výpůjčky měří v jakém rozsahu vláda buď poskytuje finanční prostředky ostatním sektorům hospodářství (čisté půjčky) nebo využívá finanční prostředky vytvořené jinými sektory (čisté výpůjčky). To se rovná vládnímu financování, které měří finanční dopad vládní činnosti na zbytek ekonomiky. 
25 Výkaz zisků a ztrát se skládá ze dvou účetních tříd. Třída nákladů (účtová třída 5) má 30 řádek a třída výnosů (účtová třída 6) 25 řádek. Rozdíl mezi těmito dvěma třídami udává čistý zisk/ztrátu před zdaněním. 
26 Například struktura rozvahy a struktura tvorby a užití fondů. 
27 Do vládního sektoru by měly být zahrnuty tři speciální vysoké školy související s armádou, policií a dopravou. 
28 Je zde vykázáno pouze 106 státních společností z 995. 
29 Příloha 18 poskytuje vodítka a body k příslušným informacím o metodice oceňování v mezinárodních statistických systémech. 
30 Tyto rozvahy by měly zahrnovat aktiva jako školy a nemocnice, vykázané v pořizovacích cenách. 
31 Viz odstavce 52 a 54. 
32 Veškerá zemědělská půda monitorovaná PF ČR je vykazována podrozvahově a oceňovaná za průměrnou cenu pozemků. Zákon č. 95/1999 Sb. určuje, jak by měla být půda oceňována, když se prodává (pozemky jsou oceněny body podle jejich kvality). Z toho vyplývá, že se pozemky neprodávají za tržní ceny. 
33 Metodika GFSM 2001 doporučuje, pokud je pozemek (již vykázaný v rozvaze) prodán za jinou cenu než je jeho účetní hodnota, aby cenový rozdíl byl vykázán na účtu přecenění. Nebyl-li tento pozemek před prodejem uveden v rozvaze, pak by měl být začleněn do rozvahy (v prodejní ceně) jako ostatní změny objemu. 
34 Metody ČKA pro ocenění aktiv a závazků jsou tyto: hmotná a nehmotná aktiva jsou vykazována v pořizovací ceně. Cenné papíry, investice a postoupené pohledávky jsou vykazovány v pořizovací ceně. Ostatní pohledávky a závazky, hotovost, kolky a poukázky jsou oceněny v nominálních hodnotách. Když hodnota dlouhodobého majetku poklesne, jeho zůstatková hodnota se v účetnictví sníží podle principu opatrnosti. Ocenění hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku se zvýší o výdaje vynaložené na dokončení technického zhodnocení. 
35 Odstavec 3.9: "Některé transakce se zdají být směnou, ale ve skutečnosti jde o kombinaci směny a transferu. V takových případech by skutečná transakce měla být rozložena do dvou transakcí, jedné, která je pouze směnou a druhé, která je pouze transferem. Například, jednotka vládního sektoru může prodat aktivum za cenu, která je jasně nižší než tržní hodnota aktiva. Prodej by se měl rozdělit na směnu za tržní cenu aktiva a transfer rovnající se rozdílu mezi skutečnou hodnotou transakce a tržní hodnotou aktiva." 
36 Viz odstavce 52 a 54. 
37 Bylo by samozřejmě žádoucí posílit systém účetnictví vládních jednotek tak, aby tato aktiva zachycoval. 
38 Tříletý projekt organizovaný Eurostatem ocenil vládní nefinanční aktiva reprodukční hodnotou. Výsledky tohoto projektu budou zveřejněny v roce 2004. Ačkoliv ocenění není v tržní hodnotě jak doporučuje GFSM 2001, jde o krok správným směrem. 
39 Pokud jde o akruální úrok, existuje několik slabých míst v dostupnosti údajů u územních samosprávných celků.

---

nahoru

Vybrané přílohy

Vládní sektor v České republice (podle ESA 95)

Instituce centrální vlády

1. Kapitoly státního rozpočtu (42 kapitol)

1.1 Kapitoly, jejichž rozpočty nemůže vláda měnit:

302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
303 Senát Parlamentu
309 Úřad veřejného ochránce práv
358 Ústavní soud
381 Nejvyšší kontrolní úřad

1.2 Vláda a ostatní kapitoly:

304 Úřad vlády České republiky
306 Ministerstvo zahraničních věcí
307 Ministerstvo obrany
312 Ministerstvo financí
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
314 Ministerstvo vnitra
315 Ministerstvo životního prostředí
317 Ministerstvo pro místní rozvoj
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
327 Ministerstvo dopravy a spojů
329 Ministerstvo zemědělství
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
334 Ministerstvo kultury
335 Ministerstvo zdravotnictví
336 Ministerstvo spravedlnosti

1.3 Autonomní kapitoly:

301 Kancelář prezidenta republiky
305 Bezpečnostní informační služba
308 Národní bezpečnostní úřad
321 Grantová agentura České republiky
328 Český telekomunikační úřad
341 Úřad pro veřejné informační systémy
343 Úřad pro ochranu osobních údajů
344 Úřad průmyslového vlastnictví
345 Český statistický úřad
346 Český úřad zeměměřický a katastrální
347 Komise pro cenné papíry
348 Český báňský úřad
349 Energetický regulační úřad
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
361 Akademie věd České republiky
372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
374 Správa státních hmotných rezerv
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

1.4 Zvláštní kapitoly:

380 Okresní úřady (2001 - 2002)
396 Státní dluh
397 Operace státních finančních aktiv
398 Všeobecná pokladní správa

2. Národní fond

3. Centrálně řízené příspěvkové organizace (více než z 50 % financovány ze SR)
Jednotky centrální vládní úrovně s individuálními rozpočty

4. Mimorozpočtové fondy

4.1 Státní fondy

1. Státní fond životního prostředí
2. Státní fond pro zúrodnění půdy
3. Státní fond kultury
4. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie
5. Státní zemědělský intervenční fond
6. Státní fond dopravní infrastruktury
7. Státní fond rozvoje bydlení

4.2 Privatizační fondy

8. Fond národního majetku
9. Pozemkový fond ČR

4.3 Zvláštní mimorozpočtové fondy

10. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF)
11. Česká konsolidační agentura
12. Veřejné vysoké školy

5. Fondy sociálního zabezpečení

5.1 Veřejné zdravotní pojišťovny (celkem 9)

Územní samosprávné celky

6. Územní samosprávné celky

6.1 Kraje (celkem 14)
6.2 Obce (celkem asi 6.300)
6.3 Místně řízené příspěvkové organizace (více než z 50 % financovány územními samosprávnými celky) 

nahoru

Mimorozpočtové fondy centrální vlády v České republice

Název mimorozpočtového fondu		Hlavní činnosti	Hlavní příjmy	Objem příjmů a výdajů1)	Systém účetnictví	Publikace dat
1	Státní fond životního prostředí	Financování ochrany a zlepšování životního prostředí a realizace státní politiky ochrany životního prostředí	Poplatky za znečištění vody, za znečištění ovzduší, poplatky za skládky odpadu a odvody za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu atd.	P: 3,2 mld. Kč V: 4,5 mld. Kč	Systém účetnictví pro organizační složky státu, územní samosprávné celky, státní fondy a příspěvkové organizace. Příjmy a výdaje se třídí v souladu s rozpočtovou skladbou (hotovost), úplná rozvaha, výkaz zisků a ztrát (pouze pro vedlejší hospodářskou činnost).	Výroční zpráva publikovaná 3 měsíce po skončení referenčního období
2	Státní fond pro zúrodnění půdy	Nevýznamné	Splátky starých pohledávek	P: 0,001 mld. Kč V: 0,000 mld. Kč
3	Státní fond kultury	Finanční podpora kulturních projektů	Příjmy z pronájmu, úroků atd.	P: 0,004 mld. Kč V: 0,009 mld. Kč
4	Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie	Finanční podpora filmových projektů	Příplatek ke vstupnému (kina) a příjmy z autorských práv atd.	P: 0,085 mld. Kč V: 0,082 mld. Kč
5	Státní zemědělský intervenční fond	Distribuce dotací zemědělským subjektům	Příjmy ze státního rozpočtu, tržby z obchodní činnosti atd.	P: 5,8 mld. Kč V: 8,7 mld. Kč
6	Státní fond dopravní infrastruktury	Poskytování prostředků pro financování dopravní infrastruktury	Příjmy z FNM, příjmy ze silničních daní a dálničních poplatků atd.	P: 43,0 mld. Kč V: 47,4 mld. Kč
7	Státní fond rozvoje bydlení	Poskytování prostředků pro financování programů bydlení	Příjmy z FNM. Možnost vydávat státní dluhopisy	P: 17,8 mld. Kč V: 3,4 mld. Kč
8	Fond národního majetku (FNM)	Hlavním úkolem je převod majetku na jiné osoby dle zákona č. 92/1991 Sb., vypořádání závazků vzniklých z procesu privatizace2 atd.	Příjmy z privatizace státního majetku	P: 129,0 mld. Kč V: 101,3 mld. Kč	Akruální účetnictví Úplná rozvaha a zvláštnívýkaz zisků a ztrát, přehled příjmů a výdajů na bázi hotovosti.
9	Pozemkový fond ČR	Jeho hlavní operace jsou spojené s procesem privatizace zemědělské půdy	Zisky z prodeje a nájmů pozemků.	P: 1,3 mld. Kč V: 1,9 mld. Kč
10	Podpůrný a záruční zemědělský a lesnický fond (PGRLF)	Transfery a půjčky zemědělským a lesnickým subjektům	Příjmy z dotací od Ministerstva zemědělství a prodeje cenných papírů	X	Podnikatelský subjekt (akciová společnost), akruální účetnictví. Úplná rozvaha a výkaz zisků a ztrát.	Výroční zpráva publikovaná 6 měsíců po skončení referenčního období
11	Česká konsolidační agentura	Povinna finalizovat všechny činnosti a transakce převzaté z KOB (ztráta z vypořádání, vypořádání majetkových škod a platba úroků z půjček nemocnicím)2)	Transfery ze státního rozpočtu a FNM	X	Finanční instituce nebankovního charakteru. Akruální účetnictví, úplná rozvaha a výkaz zisků a ztrát

PGRLF a ČKA nejsou zahrnuty v současné GFS, ale pokryty ESA 95.

¹⁾ Objem příjmů a výdajů - očekávané výsledky 2002 včetně čistých půjček (splátky na příjmové straně a půjčky na výdajové straně). Nominální HDP 2002 (prognóza) přibližně 2 270 mld. Kč.
²⁾ FNM kryje v souladu s uzavřenými smlouvami úrok z některých půjček, ztráty ČKA vzniklé na základě příslušných vládních usnesení a ztráty z tvorby rezerv.

nahoru 

Zdravotní pojišťovny

Název ZP		Hlavní činnosti	Hlavní příjmy	Objem příjmů a výdajů1)	Účetní praxe	Distribuce dat
1.	Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)	Zdravotní pojišťovny nabízejí téměř totožné služby (odlišují se pouze v rozsahu hrazené preventivní péče), inkasují stejné pojistné, poskytují stejné pojistné krytí a mají uzákoněné jednotné kontrakty s poskytovateli zdravotní péče, neziskovými organizacemi.	Příjmy z pojistného a zákonem daných pokut, penále a přirážek k pojistnému. Plátcem pojistného za zákonem určené skupiny obyvatel je stát.	ZP celkem: P: 137,8 mld. Kč V: 137,1 mld. Kč	Akruální účetnictví (fondové), podle zvláštní vyhlášky pro ZP. Rozvaha a zvláštní statistické hlášení. Výkaz zisků a ztrát je sestaven pouze pro komerční činnosti.	Výroční zpráva publikovaná 6 měsíců po skončení referenčního období.
2-9.	Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny

Všechny ZP provozují velmi podobné činnosti a hradí náklady poskytovatelů zdravotní péče (všeobecní praktičtí lékaři, nemocnice atd.).
Jsou ve stoprocentním veřejném vlastnictví a pod veřejnou kontrolou.

nahoru 

Centrálně řízené příspěvkové organizace

Příklady centrálně řízených příspěvkových organizací, které by měly být zahrnuty ve vládním sektoru

Ministerstvo školství

1. Diagnostické ústavy dětí/mládeže (všechny ve vládním sektoru)
2. Pedagogická centra (všechna zahrnuta)

Ministerstvo kultury

1. Muzea (většinou zahrnuta)
2. Galerie (všechny zahrnuté)
3. Národní památníky (většinou zahrnuté)
4. Ústavy státní památkové péče (většinou zahrnuté)

Ministerstvo zdravotnictví

1. Lázně (všechny mimo sektor vlády)
2. Nemocnice (všechny mimo)
3. Krajské hygienické stanice (většinou zahrnuté)
4. Psychiatrické léčebny (většinou mimo)
5. Zdravotní záchranné služby (většinou mimo)

Akademie věd

1. Ústav jaderné fyziky
2. Ústav půdní biologie
3. Ústav pro jazyk český
4. Ústav pro soudobé dějiny
5. Ústav státu a práva
6. Ústav krajinné ekologie, atd. (většinou zahrnuty)

Ministerstvo zemědělství

1. Státní veterinární ústavy (většinou mimo)
2. Výzkumná střediska (např. zúrodnění půdy, veterinární medicíny, atd.) (všechna zahrnutá)

Ministerstvo průmyslu a obchodu

1. Český normalizační institut (mimo)
2. Czech Trade (organizace podporující vývoz) (zahrnutá)
3. Česká energetická agentura (zahrnutá)

Ministerstvo životního prostředí

1. Český geologický ústav (zahrnutý)
2. Český ekologický ústav (zahrnutý)
3. Český hydrometeorologický ústav (zahrnutý)

Ministerstvo práce a sociálních věcí

1. Institut bezpečnosti práce (mimo)

Ministerstvo zahraničních věcí

1. Ústav mezinárodních vztahů (zahrnutý)
2. Diplomatický servis (mimo)

Ministerstvo pro místní rozvoj

1. České centrála cestovního ruchu (zahrnuté)

Okresní úřady

1. Nemocnice (většinou mimo)
2. Domovy důchodců (všechny zahrnuté)
3. Domovy dětí a mládeže (všechny zahrnuté)
4. Dětská léčebná centra (všechna mimo)
5. Dětská psychologická centra (poradny) (všechna mimo)
6. Divadla (všechna zahrnuta)
7. Zámky (všechny zahrnuté)
8. Hvězdárny(všechny zahrnuté)
9. Muzea (všechna zahrnuta)
10. Knihovny (všechny zahrnuté)
11. Jesle (všechny zahrnuté)
12. Léčebny dlouhodobě nemocných(všechny zahrnuté)
13. Okresní hygienické stanice (většinou zahrnuté)
14. Okresní ústavy sociální péče (všechny zahrnuté)
15. Polikliniky (většinou zahrnuté)
16. Manželské poradny (všechny zahrnuté)
17. Ústavy pro léčení duševních nemocí(většinou mimo)
18. Ústavy pro hendikepované osoby (např. duševně retardované) (všechny zahrnuté)
19. Okresní zdravotní záchranné stanice (napůl zahrnuty, napůl mimo)

Místně řízené příspěvkové organizace

Příklady místně řízených příspěvkových organizací, které by měly být zahrnuty do vládního sektoru

Příspěvkové organizace

1. Domovy dětí a mládeže (většinou zahrnuté)
2. Domovy důchodců (většinou zahrnuté)
3. Divadla (většinou zahrnutá)
4. Gymnázia (všechna zahrnutá)
5. Kulturní domy (většinou zahrnuté)
6. Mateřské školy (většinou zahrnuté)
7. Polikliniky (napůl zahrnuté, napůl mimo)
8. Pedagogicko-psychologické poradny
9. Učňovské školy (všechny zahrnuté)
10. Školní jídelny (napůl zahrnuté, napůl mimo)
11. Ústavy sociální péče (všechny zahrnuté)
12. Základní školy (většinou zahrnuté)
13. Zvláštní školy (všechny zahrnuté)

nahoru

Klasifikace GFSM 2001 související s kategoriemi ESA

GFS TABULKA 1 KLASIFIKACE PŘÍJMŮ

GFS kódy	Kategorie příjmů	ESA kódy	Kategorie příjmů
1	PŘÍJMY
11	Daně
111	Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů
1111	Placené fyzickými osobami	D51A D51C D51D	Daně z příjmů jednotlivce nebo domácností Daně ze zisků z držby (fyzické osoby) Daně z výher z loterií nebo sázek (fyzické osoby)
1112	Placené společnostmi a ostatními podniky	D51B D51C	Daně z příjmů nebo zisků společností Daně ze zisků z držby (společnosti)
1113	Jinde nezařazené	D51C D51E	Daně ze zisků z držby (nepřiřaditelné) Ostatní daně z příjmů jinde nazařazené
112	Daně z objemu mezd a z pracovní síly	D29C	Daně z pracovní síly a z objemu mezd (D29a1) na str. 440)
113	Daně z majetku
1131	Daně z nemovitostí, pravidelné	D29A D59A	Daně z vlastnictví nebo užívání půdy, budov nebo ostatních staveb (D29b na str. 440) Běžné daně z kapitálu (vlastnictví a užívání pozemků a budov) (D59.1a na str. 440)
1132	Daně z čistého jmění, pravidelné	D59A	Běžné daně z kapitálu (čisté jmění) (D59.1b na str.440)
1133	Daň z pozůstalosti, daně dědické a darovací	D91A	Daně z kapitálových převodů (D91b na str. 440)
1134	Daně z finančních a kapitálových transakcí	D214C	Daně z finančních a kapitálových transakcí
1135	Ostatní jednorázové daně z majetku	D91B D91C	Daně z kapitálu (jednorázové) (D91a na str. 440) Ostatní kapitálové daně z majetku (jednorázové)
1136	Ostatní daně z majetku, pravidelné	D29A D59F D91C	Daně z pozemků, budov nebo jiných staveb (s výjimkou nemovit.) (D29b na str. 440) Ostatní běžné daně jinde nezařazené (D59.1c na str. 440) Ostatní kapitálové daně z majetku
114	Daně ze zboží a služeb (Z a S)
1141	Obecné daně ze zboží a služeb
11411	Daň z přidané hodnoty	D211 D29G	Daně typu daň z přidané hodnoty Neuhrazená DPH (systém plošného uplatňování sazby)
11412	Daně z prodeje	D2122D D214I	Všeobecné daně z prodeje placené z dovozu zboží (D2122a n str. 440) Všeobecné daně z prodeje nebo obratu (všeobecné daně z prodeje) (D214a na str. 440)
11413	Daně z obratu a ostatní obecné daně ze Z a S	D214I D59C	Všeobecné daně z prodeje nebo obratu (daně z obratu) (D214a na str. 440) Daně na výdaje (všeobecné) (D59.2b na str. 440)
1142	Spotřební daně	D2122C D214A	Spotřební daně a zvláštní daně (D2122b na str. 440) Spotřební daně a poplatky (jiné než D2122) (D214b na str. 440)
1143	Zisky ze státních fiskálních monopolů	D214J	Zisky fiskálních monopolů (D214e na str. 440)
1144	Daně ze zvláštních služeb	D2122E D.214E D.214F D.214G D.214H	Daně ze specifických služeb (D2122c na str. 440) Poplatky ze zábavních činností Daně z loterií, her a sázek Daně z pojistného Jiné daně na specifické služby (D214c na str. 440)
1145	Daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost	D214D	Poplatky při registraci aut
11451	Daně z motorových vozidel	D29B D59D	Daně z užívání fixních aktiv za účelem výroby (motor. vozidla) (D29d na str. 440) Platby domácností za získání licencí (motorová vozidla) (D59.2c na str. 440)
11452	Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost	D29E D29B D29F D59D	Daně za účelem získání licencí k podnikání nebo profesní licence (D29c na str. 440) Daně z užívání fixních aktiv za účelem výroby (s výjimkou motor. vozidel) (D29d na str. 440) Daně za znečištění (emise a vypouštění) (D29f na str. 440) Platby domácností za získání licencí (s výjimkou motor. vozidel) (D59.2c na str. 440)
1146	Ostatní daně ze zboží a služeb	D214L D29H D59F	Ostatní daně z výrobků jinde nezařazené Ostatní daně z výroby jinde nezařazené (D29i na str. 440) Ostatní běžné daně (D59.2e na str. 440)
115	Daně z mezinárodního obchodu a transakcí
1151	Cla a ostatní dovozní poplatky	D2121 D2122A D2122B	Dovozní cla Poplatky z dovážených zemědělských poduktů Peněžní vyrovnávací dávky uvalené na dovoz
1152	Vývozní daně	D214K	Vývozní cla a peněžní vyrovnávací dávky vybírané při vývozu
1153	Zisky vývozních nebo dovozních monopolů	D2122F	Zisky dovozních monopolů (D2122D na str. 440)
1154	Zisky ze směny (deviz)	D214J	Zisky fiskálních monopolů (D214e na str. 440)
1155	Daně ze směny (deviz)	D214J	Zisky fiskálních monopolů (D214e na str. 440)
1156	Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí	D29D D59E	Daně z mezinárodních transakcí (D29g na str. 440) Daně na mezinárodní transakce (D59.2d na str. 440)
116	Ostatní daně
1161	Placené výlučně z podnikání	D214B D29F	Daně vybírané pomocí kolků a nálepek (D29e na str. 440) Daně za znečištění (ne emise a vypouštění) (D29f na str. 440)
1162	Placené jinak než z podnikání nebo neidentifikovatelné	D59B D59C	Daně na hlavu (D59.2a na str. 440) Daně na výdaje (neobvyklé) (D59.2b na str. 440)
12	Sociální příspěvky
121	Příspěvky na sociální zabezpečení
1211	Příspěvky zaměstnanců	D6112	Skutečné soc. přísp. zaměstnanců (část soc. zabezpečení 2)
1212	Příspěvky zaměstnavatelů	D6111	Skutečné soc. přísp. zaměstnavatelů (část soc. zabezpečení 2)
1213	Příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných	D6113	Soc. příspěvky OSVĆ a nezaměstnaných (část sociálního zabezpečení 2)
1214	Příspěvky jinde nezařazené
122	Ostatní sociální příspěvky
1221	Příspěvky zaměstnanců	D6112	Skutečné soc. přísp. zaměstnanců (kromě části soc. zabezpečení 2)
1222	Příspěvky zaměstnavatelů	D6111	Skuteč. soc. přísp. zaměstnavatelů (kromě části soc. zabezpečení 2)
1223	Imputované příspěvky	D612	Imputované soc. přísp. (kromě části soc. zabezpečení)
13	Dotace
131	Od zahraničních vlád
1311	Běžné	D74Z	Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace od zahraničních vlád)
1312	Kapitálové	D92Z D99Z	Investiční dotace (přijaté od zahraničních vlád) Ostatní kapitálové transfery (přijaté od mezinárodních organizací)
132	Od mezinárodních organizací
1321	Běžné	D74Z	Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace přijaté od mezinárodních organizací)
1322	Kapitálové	D92Z	Investiční dotace (přijaté od mezinárodních organizací)
133	Od institucí vládního sektoru	D99Z	Ostatní investiční dotace (přijaté od mezinárodních organizací)
1331	Běžné	D73Z	Běžné transfery uvnitř sektoru vládních institucí
1332	Kapitálové	D92Z D99Z	Investiční dotace (od ostatních úrovní vlády) Ostatní kapitálové transfery (přijaté od ostatních úrovní vlády)
14	Ostatní příjmy
141	Příjmy z vlastnictví
1411	Úroky	D41Z	Úroky
1412	Dividendy	D421Z	Dividendy
1413	Čerpání z důchodů kvazispolečností	D422Z	Čerpání z důchodů kvazispolečností
1414	Příjmy z vlastnictví přisuzované pojištěncům	D44Z	Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům
1415	Nájemné	D45Z	Pachtovné
142	Prodej zboží a služeb
1421	Prodej realizovaný tržními institucemi
1422	Správní poplatky		V ESA95 nejsou k dispozici informace o prodeji o zboží a služeb
1423	Nahodilý prodej realizovaný netržními institucemi
1424	Imputovaný prodej zboží a služeb
143	Pokuty, penále a propadnutí	D75Z	Jiné běžné transfery (pokuty, penále a propadnutí z D.75Z)
144	Dobrovolné transfery jiné než dotace
1441	Běžné	D.3Z D75Z	Dotace Jiné běžné transfery (bez pokut, penále a popadnutí z D.75Z)
1442	Kapitálové	D91Z D92Z D99Z	Kapitálové daně (nezařazené jako dotace) Investiční dotace (nezařazené jako dotace) Ostatní kapitálové transfery (nezařaz. jako dotace)
145	Ostatní příjmy jinde nezařazené	P2Z D71Z D72Z D75Z	Mezispotřeba (prodej použitého voj. materiálu a ostat.) Čisté pojistné na neživotní pojištění Náhrady z neživotního pojištění Jiné běžné transfery

1) Strana 440 se vztahuje k Tabulce 9, Podrobné daňové příjmy podle sektorů, v příloze B nařízení Rady ES č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o evropském systému národních a regionálních účtů v Evropském společenství.

2) V GFSM 2001 jsou vykázány všechny sociální příspěvky, skutečné i imputované, s výjimkou příspěvků do penzijního systému pro státní zaměstnance, které se vykáží jako vznik závazků. V ESA 95 jsou zde vykázány všechny sociální příspěvky. To znamená, že příspěvky do penzijního systému státních zaměstnanců musí být v ESA 95 odděleny od ostatních programů, stejně jako od ostatních příspěvků státním zaměstnancům, které by měly být vykázány podle GFSM2001 jako položka 122.

GFS TABULKA 2 KLASIFIKACE VÝDAJŮ

Kódy GFS	Kategorie výdajů	Kódy ESA	Kategorie výdajů
2	VÝDAJE
21	Náhrady zaměstnancům	D.1 U
211	Mzdy a platy	D11U	Mzdy a platy (vylučuje mzdy a platy související s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
2111	Mzdy a platy v hotovosti		V účetním systému ESA 95 se nerozlišuje mezi platbami v hotovosti a v naturáliích V ESA 95 jsou zahrnuty mzdy a platy související s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet
2112	Mzdy a platy v naturáliích
212	Sociální příspěvky	D12U	Sociální příspěvky zaměstnavatele (s výjimkou příspěvků souvisejících s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
2121	Skutečné sociální příspěvky	D121U	Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatele (s výjimkou příspěvků souvisejících s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
2122	Imputované sociální příspěvky	D122U	Imputované sociální příspěvky zaměstnavatele (s výjimkou příspěvků souvisejících s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
22	Užití zboží a služeb	P2U	Mezispotřeba (s výjimkou finančních zprostředkovatelských služeb nepřímo měřených a výdajů na tvorbu nefinančních aktiv na vlastní účet)
23	Spotřeba fixního kapitálu	K1U	Spotřeba fixního kapitálu (je ošetřeno odlišně v GSFM 21 a ESA 95)
24	Úroky	D41U	Úroky ( finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené nejsou v GFSM 2001 odečteny od úrokových výdajů )
241	Nerezidentům	[D412U]	Úroky ostatním sektorům (část nerezidenti)
242	Rezidentům s výjimkou institucí vládního sektoru	[D412U]	Úroky ostatním sektorům (s výjimkou části nerezidentů)
243	Institucím vládního sektoru	[D411U]	Úroky ostatním institucím vládního sektoru
25	Dotace	D3U	Subvence
251	Veřejným společnostem		Subvence jsou v ESA 95 klasifikovány jako subvence na výrobky a subvence na výrobu. V GSFM 2001 jsou subvence klasifikovány podle typu institucionálních jednotek, které je přijímají.
2511	Nefinančním společnostem
2512	Finančním společnostem
252	Soukromým společnostem
2521	Nefinančním společnostem
2522	Finančním společnostem
26	Dotace
261	Zahraničním vládám
2611	Běžné	D74U	Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace placené zahraničním vládám)
2612	Kapitálové	D92U	Investiční dotace (placené zahraničním vládám)
		D99U	Ostatní kapitálové transfery (placené zahraničním vládám)
262	Mezinárodním organizacím
2621	Běžné	D74U	Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace placené mezinárodním organizacím)
2622	Kapitálové	D92U	Investiční dotace (placené mezinárodním organizacím)
		D99U	Ostatní kapitálové transfery (placené mezinárodním organizacím)
263	Jednotkám vládního sektoru
2631	Běžné	D73U	Běžné transfery uvnitř sektoru vládních institucí
2632	Kapitálové	D92U	Investiční dotace (placené ostatním úrovním vlády)
		D99U	Ostatní kapitálové transfery (placené ostatním úrovním vlády)
27	Sociální dávky
271	Dávky sociálního zabezpečení
2711	Dávky sociálního zabezpečení v hotovosti	D621U	Peněžité dávky sociálního zabezpečení
2712	Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích	D6311U	Refundace z naturálních dávek sociálního zabezpečení
		D6312U	Ostatní naturální dávky sociálního zabezpečení
272	Dávky sociální pomoci
2721	Dávky sociální pomoci v hotovosti	D624U	Výpomocné peněžité sociální dávky
2722	Dávky sociální pomoci v naturáliích	D6313U	Výpomocné naturální sociální dávky
		D.632U	Transfery individuálních netržních výrobků a služeb (Není jasné, proč jsou tyto položky označeny v příručce)
273	Sociální dávky zaměstnavatelů
2731	Sociální dávky zaměstnavatelů v hotovosti	D623	Nefondové sociální dávky zaměstnancům
2732	Sociální dávky zaměstnavatelů v naturáliích		V ESA 95 nejsou k dispozici!!!
28	Ostatní výdaje
281	Výdaje z vlastnictví jiné než úroky
2811	Dividendy (pouze veřejné podniky)		Není aktuální pro vládní sektor
2812	Čerpání z důchodů kvazispolečností (pouze veřejné společnosti)		Není aktuální pro vládní sektor
2813	Výdaje z vlastnictví přisuzované pojištěncům	D44U	Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům
2814	Nájemné	D45U	Pachtovné
282	Ostatní výdaje jinde nezařazené
2821	Ostatní běžné výdaje	D75U	Jiné běžné transfery
		D71U	Čisté pojistné na neživotní pojištění
		D72U	Náhrady z neživotního pojištění
		D29U	Ostatní daně z výroby
2822	Ostatní kapitálové výdaje	D91U	Kapitálové daně (neklasifikované jako dotace)
		D92U	Investiční dotace (neklasifikované jako dotace)
		D99U	Ostatní kapitálové transfery (neklasifikované jako dotace)

GFS TABULKA 3 KLASIFIKACE TRANSAKČNÍCH AKTIV A ZÁVAZKŮ

Kódy GFS	Kategorie výdajů	Kódy ESA	Kategorie výdajů
3	ZMĚNA ČISTÉHO JMĚNÍ VLIVEM TRANSAKCÍ (= 31 + 32 – 33)
31	Nefinanční aktiva
311	Fixní aktiva	P511	Čisté pořízení hmotných fixních aktiv
		P512	Čisté pořízení nehmotných fixních aktiv
3111	Budovy a stavby		Údaje o těchto kategoriích jsou k dispozici jako stavy, ale ne jako transakce
3112	Stroje a zařízení
3113	Ostatní fixní aktiva
312	Zásoby	P52U	Změny stavu zásob
313	Cennosti	P53U	Čisté pořízení cenností
314	Nevyráběná aktiva	P513U	Zvýšení hodnoty nefinančních nevyráběných aktiv
3141	Pozemky		Údaje o těchto kategoriích jsou k dispozici jako stavy, ale ne jakotransakce
3144	Nehmotná nevyráběná aktiva
32	Finanční aktiva
321	Domácí
3212	Oběživo a vklady	F2U	Oběživo a vklady (domácí)
3213	Cenné papíry jiné než účasti	F33U	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
3214	Půjčky	F4U	Půjčky (domácí)
3215	Účasti	F5U	Účasti (domácí)
3216	Pojistné technické rezervy	F6U	Pojistné technické rezervy (domácí)
3217	Finanční deriváty	F34U	Finanční deriváty (domácí)
3218	Ostatní pohledávky	F7U	Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
322	Zahraniční
3222	Oběživo a vklady	F2U	Oběživo a vklady (zahraniční)
3223	Cenné papíry jiné než účasti	F33U	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
3224	Půjčky	F4U	Půjčky (zahraniční)
3225	Účasti	F5U	Účasti (zahraniční)
3226	Pojistné technické rezervy	F6U	Pojistné technické rezervy (zahraniční)
3227	Finanční deriváty	F34U	Finanční deriváty (zahraniční)
3228	Ostatní pohledávky	F7U	Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)
323	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání	F1U	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
33	Závazky
331	Domácí
3312	Oběživo a vklady	F2Z	Oběživo a vklady (domácí)
3313	Cenné papíry jiné než účasti	F33Z	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
3314	Půjčky	F4Z	Půjčky (domácí)
3315	Účasti (pouze veřejné společnosti)	F5Z	Účasti (domácí)
3316	Pojistné technické rezervy	F6Z	Pojistné technické rezervy (domácí)
3317	Finanční deriváty	F34Z	Finanční deriváty (domácí)
3318	Ostatní závazky	F7U	Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
332	Zahraniční
3222	Oběživo a vklady	F2Z	Oběživo a vklady (zahraniční)
3323	Cenné papíry jiné než účasti	F33Z	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
3324	Půjčky	F4Z	Půjčky (zahraniční)
3325	Účasti (pouze veřejné společnosti)	F5Z	Účasti (zahraniční)
3326	Pojistné technické rezervy	F6Z	Pojistné technické rezervy (zahraniční)
3327	Finanční deriváty	F34Z	Finanční deriváty (zahraniční)
3328	Ostatní závazky	F7Z	Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)

 

GFS TABULKA 6 KLASIFIKACE STAVU AKTIV A ZÁVAZKŮ

Kódy GFS	Kategorie výdajů	Kódy ESA	Kategorie výdajů
6	ZMĚNA ČISTÉHO JMĚNÍ VLIVEM TRANSAKCÍ (= 31 + 32 – 33)
61	Nefinanční aktiva
611	Fixní aktiva	AN1	Nefinanční vyrobená aktiva
6111	Budovy a stavby	AN1111	Obydlí
		AN1112	Ostatní budovy a stavby
6112	Stroje a zařízení	AN1113	Stroje a zařízení
6113	Ostatní fixní aktiva	AN1114	Pěstovaná aktiva
		AN112	Nehmotná fixní aktiva
612	Zásoby	AN12	Zásoby
613	Cennosti	AN13	Cennosti
614	Nevyráběná aktiva	AN2	Nevyráběná aktiva
6141	Pozemky	AN211	Půda
6144	Nehmotná nevyráběná aktiva	AN22	Nehmotná nevyráběná aktiva
62	Finanční aktiva
621	Domácí
6212	Oběživo a vklady	AF2	Oběživo a vklady (domácí)
6213	Cenné papíry jiné než účasti	AF33	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
6214	Půjčky	AF4	Půjčky (domácí)
6215	Účasti	AF5	Účasti (domácí)
6216	Pojistné technické rezervy	AF6	Pojistné technické rezervy (domácí)
6217	Finanční deriváty	AF34	Finanční deriváty (domácí)
6218	Ostatní pohledávky	AF7	Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
622	Zahraniční
6222	Oběživo a vklady	AF2	Oběživo a vklady (zahraniční)
6223	Cenné papíry jiné než účasti	AF33	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
6224	Půjčky	AF4	Půjčky (zahraniční)
6225	Účasti	AF5	Účasti (zahraniční)
6226	Pojistné technické rezervy	AF6	Pojistné technické rezervy (zahraniční)
6227	Finanční deriváty	AF34	Finanční deriváty (zahraniční)
6228	Ostatní pohledávky	AF7	Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)
623	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání	F1U	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
63	Závazky
631	Domácí
6312	Oběživo a vklady	AF2	Oběživo a vklady (domácí)
6313	Cenné papíry jiné než účasti	AF33	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
6314	Půjčky	AF4	Půjčky (domácí)
6315	Účasti (pouze veřejné společnosti)	AF5	Účasti (domácí)
6316	Pojistné technické rezervy	AF6	Pojistné technické rezervy (domácí)
6317	Finanční deriváty	AF34	Finanční deriváty (domácí)
6318	Ostatní závazky	AF7	Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
632	Zahraniční
6322	Oběživo a vklady	AF2	Oběživo a vklady (zahraniční)
6323	Cenné papíry jiné než účasti	AF33	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
6324	Půjčky	AF4	Půjčky (zahraniční)
6325	Účasti (pouze veřejné společnosti)	AF5	Účasti (zahraniční)
6326	Pojistné technické rezervy	AF6	Pojistné technické rezervy (zahraniční)
6327	Finanční deriváty	AF34	Finanční deriváty (zahraniční)
6328	Ostatní závazky	AF7	Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)

nahoru

Klasifikace ESA95 transakcí a ostatních toků souvisejících s GFSM2001

TRANSAKCE SE ZBOŽÍM A SLUŽBAMI (PRODUKTY) [P]

Kódy ESA95		Kódy GSFM2001
P.1	Produkce
P.11	Tržní produkce	1421	Prodej realizovaný tržními institucemi
		1422	Správní poplatky
		1424	Imputovaný prodej zboží a služeb
P.119	Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené	-
P.12	Produkce pro vlastní konečné užití	-
P.13	Ostatní netržní produkce	1422	Správní poplatky
		1423	Nahodilý prodej realizovaný netržními institucemi
P.2	Mezispotřeba	22	Užití zboží a služeb
P.3	Výdaje na konečnou spotřebu	-
P.31	Výdaje na individuální spotřebu	-
P.32	Výdaje na kolektivní spotřebu	-
P.4	Skutečná konečná spotřeba	-
P.41	Skutečná individuální spotřeba	-
P.42	Skutečná kolektivní spotřeba	-
P.5	Tvorba hrubého kapitálu	31	Nefinanční aktiva
P.51	Tvorba hrubého fixního kapitálu	311	Fixní aktiva
P.511	Čisté pořízení hmotných fixních aktiv	3111	Budovy a stavby
		3112	Stroje a zařízení
		3113	Ostatní fixní aktiva
P.5111	Pořízení nových hmotných fixních aktiv	3111/3112/3113
P.5112	Pořízení použitých hmotných fixních aktiv	3111/3112/3113
P.5113	Prodej a předání použitých hmotných fixních aktiv	3111/3112/3113
P.512	Čisté pořízení nehmotných fixních aktiv	31132	Nehmotná fixní aktiva
P.5121	Pořízení nových nehmotných fixních aktiv	31132	Nehmotná fixní aktiva
P.5122	Pořízení použitých nehmotných fixních aktiv	31132	Nehmotná fixní aktiva
P.5123	Prodej a předání použitých nehmotných fixních aktiv	31132	Nehmotná fixní aktiva
P.513	Zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv	314	Nevyráběná aktiva
P.5131	Velké zlepšení nevyráběných nefinančních aktiv	314	Nevyráběná aktiva
P.5132	Náklady na převody vlastnictví nevyráběných nefinančních aktiv	314	Nevyráběná aktiva
P.52	Změny stavu zásob	312	Zásoby
P.53	Čisté pořízení cenností	313	Cennosti
P.6	Vývoz výrobků a služeb	-
P.61	Vývoz zboží	-
P.62	Vývoz služeb	-
P.7	Dovoz výrobků a služeb	-
P.71	Dovoz zboží	-
P.72	Dovoz služeb	-

 

ROZDĚLOVACÍ TRANSAKCE [D]

Kódy ESA95		Kódy GSFM2001
D.1	Náhrady zaměstnancům	21	Náhrady zaměstnancům
D.11	Mzdy a platy	211	Mzdy a platy
D.12	Sociální příspěvky zaměstnavatelů	212	Sociální příspěvky
D.121	Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů	2121	Skutečné sociální příspěvky
D.122	Imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů	2122	Imputované sociální příspěvky
D.2	Daně z výroby a z dovozu	-
D.21	Daně z produktů	-
D.211	Daně typu daně z přidané hodnoty (DPH)	11411	Daň z přidané hodnoty
D.212	Daně z dovozu a dovozní cla mimo DPH	-
D.2121	Dovozní cla	1151	Cla a ostatní dovozní poplatky
D.2122	Daně z dovozu bez DPH a dovozních cel	-
D.2122A	Poplatky z dovážených zemědělských produktů	1151	Cla a ostatní dovozní poplatky
D.2122B	Peněžní vyrovnávací dávky uvalené na dovoz	1151	Cla a ostatní dovozní poplatky
D.2122C	Spotřební daně	1142	Spotřební daně
D.2122D	Všeobecné daně z prodeje placené z dovozu zboží	11412	Daně z prodeje
D.2122E	Daně ze specifických služeb	1144	Daně ze zvláštních služeb
D.214	Daně z produktů bez DPH a dovozních daní	-
D.214A	Spotřební daně	1142	Spotřební daně
D.214B	Daně vybírané pomocí kolků a nálepek	1161	Placené výlučně z podnikání
D.214C	Daně z finančních a kapitálových transakcí	1134	Daně z finančních a kapitálových transakcí
D.214D	Poplatky při registraci aut	11451	Daně z motorových vozidel
D.214E	Poplatky ze zábavních činností	1144	Daně ze zvláštních služeb
D.214F	Daně z loterií, her a sázek	1144	Daně ze zvláštních služeb
D.214G	Daně z pojistného	1144	Daně ze zvláštních služeb
D.214H	Jiné daně na specifické služby	1144	Daně ze zvláštních služeb
D.214I	Všeobecné daně z prodejů nebo obratu (kromě daní typu DPH)	11412	Daně z prodeje
		11413	Daň z obratu a další obecné daně ze zboží a služeb
D.214J	Zisky fiskálních monopolů	1143	Zisky ze státních fiskálních monopolů
D.214K	Vývozní cla a peněžní vyrovnávací dávky vybírané při vývozu	1152	Vývozní daně
D.214L	Ostatní daně z výrobků jinde nezařazené	1146	Ostatní daně ze zboží a služeb
D.29	Ostatní daně z výroby	-
D.29A	Daně z vlastnictví nebo užívání půdy, budov nebo ostatních staveb	1131	Daně z nemovitostí, pravidelné
		1136	Ostatní daně z majetku, pravidelné
D.29B	Daně z užívání fixních aktiv za účelem výroby	11451	Daně z motorových vozidel
		11452	Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.29C	Daně z pracovní síly a z objemu mezd	112	Daně z objemu mezd a z pracovní síly
D.29D	Daně z mezinárodních transakcí	1156	Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí
D.29E	Daně za účelem získání licencí k podnikání nebo profesní licence	11452	Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.29F	Daně za znečištění	1161	Placené výlučně z podnikání
		11452	Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.29G	Neuhrazená DPH (systém plošného uplatňování sazby)	11411	Daň z přidané hodnoty
D.29H	Ostatní daně z výroby jinde nezařazené	1146	Ostatní daně ze zboží a služeb
D.3	Dotace	25	Dotace
D.31	Dotace na produkty	-
D.311	Dovozní dotace	-
D.319	Ostatní dotace na produkty	-
D.39	Ostatní dotace na výrobu	-
D.4	Důchod z vlastnictví	-
D.41	Úroky	1411	Úroky (příjmové)
		24	Úroky (výdajové)
D.42	Rozdělované důchody společností	-
D.421	Dividendy	1412	Dividendy
D.422	Čerpání důchodů z kvazispolečností	1413	Čerpání důchodů z kvazispolečností
D.43	Reinvestované zisky z přímých zahraničních investic	-
D.44	Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům	1414	Příjmy z vlastnictví přisuzované pojištěncům
D.45	Pachtovné	1415	Nájemné (ostatní příjmy)
		2814	Nájemné (ostatní výdaje)
D.5	Běžné daně z důchodu, jmění a jiné	-
D.51	Daně z důchodu	111	Daně z příjmu, zisku a kapitálových výnosů
D.51A	Daně z příjmu jedntotlivce nebo domácností	1111	Placené fyzickými osobami
D.51B	Daně z příjmů nebo zisků společností	1112	Placené společnostmi a ostatními podniky
D.51C	Daně ze zisků z držby	1111	Placené fyzickými osobami
		1112	Placené společnostmi a ostatními podniky
D.51D	Daně z výher z loterií nebo sázek	1111	Placené fyzickými osobami
D.51E	Ostatní daně z příjmu jinde nezařazené	1113	Jinde nezařazené
D.59	Ostatní běžné daně	-
D.59A	Běžné daně z kapitálu	1131	Daně z nemovitostí, pravidelné
		1132	Daně z čistého jmění, pravidelné
D.59B	Daně na hlavu	1161	Placené výlučně z podnikání
D.59C	Daně na výdaje placené podle celkových výdajů osob nebo domácností	11413	Daně z obratu a ostatní obecné daně ze zboží a služeb
		1162	Placené jinak než z podnikání nebo neidentifikovatelné
D.59D	Platby domácností za získání licencí	11451	Daně z motorových vozidel
		11452	Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.6	Sociální příspěvky a dávky	-
D.61	Sociální příspěvky	-
D.611	Skutečné sociální příspěvky	-
D.6111	Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů	-
D.61111	Povinné skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů	1212	Příspěvky zaměstnavatelů (část sociální zabezpečení)
		1222	Příspěvky zaměstnavatelů (ostatní sociální příspěvky)
		d	Důchod1
D.61112	Dobrovolné skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů	1212/1222/d
D.6112	Skutečné sociální příspěvky zaměstnanců	-
D.61121	Povinné skutečné sociální příspěvky zaměstnanců	1211	Příspěvky zaměstnanců (část sociální zabezpečení)
		1221	Příspěvky zaměstnanců (ostatní sociální příspěvky)
		d	Důchod1
D.61122	Dobrovolné skutečné sociální příspěvky zaměstnanců	1211/1221/d
D.6113	Skutečné sociální příspěvky OSVČ a nezaměstnaných	-
D.61131	Povinné skutečné sociální příspěvky OSVČ a nezaměstnaných	1213	Příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných
		1221	Příspěvky zaměstnanců (ostatní sociální příspěvky)
D.61132	Dobrovolné skutečné sociální příspěvky OSVČ a nezaměstnaných	1213/1221
D.612	Imputované sociální příspěvky	1223	Imputované příspěvky
		d	Důchod1
D.62	Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery	-
D.621	Peněžité dávky sociálního zabezpečení	2711	Dávky sociálního zabezpečení v hotovosti
D.622	Soukromé fondové sociální dávky	-
D.623	Nefondové sociální dávky zaměstnancům	2731	Sociální dávky zaměstnavatelů v hotovosti
D.624	Výpomocné peněžité sociální dávky	2721	Dávky sociální pomoci v hotovosti
D.63	Naturální sociální transfery	-
D.631	Naturální sociální dávky	-
D.6311	Refundace z dávek sociálního zabezpečení	2712	Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
D.6312	Ostatní naturální dávky sociálního zabezpečení	2712	Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
D.6313	Výpomocné naturální sociální dávky	2712	Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
D.632	Transfery individuálních netržních výrobků a služeb	2821	Ostatní běžné výdaje
D.7	Ostatní běžné transfery
D.71	Čisté pojistné na neživotní pojištění	145	Ostatní příjmy jinde nezařazené
		2821	Ostatní běžné výdaje
D.72	Náhrady z neživotního pojištění	145	Ostatní příjmy jinde nezařazené
		2821	Ostatní běžné výdaje
D.73	Běžné transfery uvnitř sektoru vládních institucí	1331	Dotace od institucí vládního sektoru, běžné
		2631	Dotace institucím vládního sektoru, běžné
D.74	Běžná mezinárodní spolupráce	1311	Dotace od zahraničních vlád, běžné
		1321	Dotace od mezinárodních organizací, běžné
		2611	Dotace zahraničním vládám, běžné
		2621	Dotace mezinárodním organizacím, běžné
D.75	Jiné běžné transfery	143	Pokuty, penále a propadnutí
		1441	Dobrovolné transfery jiné než dotace, běžné
		145	Ostatní příjmy jinde nezařazené
		2821	Ostatní běžné výdaje
D.8	Úprava o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů	-
D.9	Kapitálové transfery	-
D.91	Kapitálové daně	1442	Dobrovolné transfery jiné než dotace, kapitálové
		2822	Ostatní kapitálové výdaje
D.92	Investiční dotace	1312	Dotace od zahraničních vlád, kapitálové
		1322	Dotace od mezinárodních organizací, kapitálové
		1332	Dotace od institucí vládního sektoru, kapitálové
		1442	Dobrovolné transfery jiné než dotace, kapitálové
		2612	Dotace zahraničním vládám, kapitálové
		2622	Dotace mezinárodním organizacím, kapitálové
		2632	Dotace institucím vládního sektoru, kapitálové
		2822	Ostatní kapitálové výdaje
D.93	Ostatní kapitálové transfery	1312/1322/1332/ 1442 – 2612/2622/2632/2822 (viz D.92)

¹ V GFS jsou zaznamenány všechny sociální příspěvky, skutečné nebo imputované, s výjimkou příspěvků do penzijního systému pro státní zaměstnance, které jsou zaznamenány jako vznik závazků, v ESA jsou všechny sociální příspěvky zaznamenány zde. To znamená, že v ESA musí být příspěvky do penzijního systému státních zaměstnanců odděleny od ostatních programů, stejně jako ostatní příspěvky na penzijní programy státních zaměstnanců, které by měly být zaznamenány v GFS jako položka 122.

TRANSAKCE S FINANČNÍMI NÁSTROJI [F]

Kódy ESA95		Kódy GSFM2001
F.1	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání	323	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
F.11	Měnové zlato
F.12	Zvláštní práva čerpání
F.2	Oběživo a vklady	3212/3222	Oběživo a vklady
F.21	Oběživo
F.22	Převoditelné vklady
F.29	Ostatní vklady
F.3	Cenné papíry jiné než účasti	-
F.33	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty	3213/3223	Cenné papíry jiné než účasti
F.331	Krátkodobé cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty
F.332	Dlouhodobé cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty
F.34	Finanční deriváty	3217/3227	Finanční deriváty
F.4	Půjčky	3214/3224	Půjčky
F.41	Krátkodobé půjčky
F.42	Dlouhodobé půjčky
F.5	Účasti	3215/3225	Účasti
F.51	Účasti, mimo účasti v investičních fondech
F.511	Kótované akcie, mimo účasti v investičních fondech
F.512	Nekótované akcie, mimo účasti v investičních fondech
F.513	Jiné účasti
F.52	Účasti v investičních fondech
F.6	Pojistné technické rezervy	3216/3226	Pojistné technické rezervy
F.61	Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění a na rezervách penzijních fondů
F.611	Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění
F.612	Čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů
F.62	Předplacené pojistné a rezervy na nevyrovnané nároky
F.7	Ostatní pohledávky a závazky	3218/3228	Ostatní pohledávky
F.71	Obchodní úvěry a zálohy
F.79	Ostatní pohledávky a závazky

 

OSTATNÍ POLOŽKY AKUMULACE [K]

Kódy ESA95		Kódy GSFM2001
K.1	Spotřeba fixního kapitálu	23	Spotřeba fixního kapitálu
K.2	Čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv	314	Nevyráběná aktiva
K.21	Čisté pořízení půdy a jiných hmotných nevyráběných aktiv	3141	Pozemky
		3142	Podzemní zdroje
		3143	Ostatní přírodní zdroje
K.211	Pořízení půdy a jiných hmotných nevyráběných aktiv	3141/3142/3143	Viz výše
K.212	Prodej a předání půdy a jiných hmotných nevyráběných aktiv	3141/3142/3143	Viz výše
K.22	Čisté pořízení nehmotných nevyráběných aktiv	3144	Nehmotná nevyráběná aktiva
K.221	Pořízení nehmotných nevyráběných aktiv	3144	Nehmotná nevyráběná aktiva
K.222	Prodej a předání nehmotných nevyráběných aktiv	3144	Nehmotná nevyráběná aktiva
K.3	Ekonomický vznik nevyráběných aktiv	514	Nevyráběná aktiva
K.4	Ekonomický vznik vyrobených aktiv	511	Fixní aktiva
K.5	Přirozený růst nepěstovaných biologických zdrojů	5143	Ostatní přírodní zdroje
K.6	Ekonomický zánik nevyráběných aktiv	514	Nevyráběná aktiva
K.61	Vyčerpání přírodních ekonomických aktiv	-
K.62	Ostatní ekonomický zánik nevyráběných aktiv	-
K.7	Ztráty z katastrof	51	Nefinanční aktiva
K.8	Konfiskace bez náhrady	51	Nefinanční aktiva
K.9	Ostatní změny objemu nefinančních aktiv jinde neuvedené	51	Nefinanční aktiva
K.10	Ostatní změny objemu finančních aktiv a závazků jinde neuvedené	52	Finanční aktiva
		53	Závazky
K.11	Nominální zisky/ztráty z držby	4	Čisté jmění a jeho změny
K.111	Neutrální zisky/ztráty z držby	4	Čisté jmění a jeho změny
K.112	Reálné zisky/ztráty z držby	4	Čisté jmění a jeho změny
K.12	Změny v zatřídění a ve struktuře	5	Čisté jmění a jeho změny
K.121	Změny v sektorovém zatřídění a ve struktuře	5	Čisté jmění a jeho změny
K.122	Změny v zatřídění aktiv a závazků	5	Čisté jmění a jeho změny
K.123	Monetizace/demonetizace zlata	5	Čisté jmění a jeho změny
K.124	Změny v zatřídění aktiv a závazků s výjimkou monetizace/demonetizace zlata	5	Čisté jmění a jeho změny

 

FINANČNÍ AKTIVA/ZÁVAZKY (AF)

Kódy ESA95		Kódy GSFM2001
AN1	NEFINANČNÍ VYROBENÁ AKTIVA	-
AN.11	Fixní aktiva	611	Fixní aktiva
AN.111	Hmotná fixní aktiva	6111	Budovy a stavby
AN.1111	Obydlí	61111	Obydlí
AN.1112	Ostatní budovy a stavby	61112+61113
AN.11121	Nebytové budovy	61112	Nebytové objekty
AN.11122	Ostatní stavby	61113	Ostatní stavby
AN.1113	Stroje a zařízení	6112	Stroje a zařízení
AN.11131	Dopravní prostředky	61121	Dopravní zařízení
AN.11132	Ostatní stroje a zařízení	61122	Ostatní stroje a zařízení
AN. 1114	Pěstovaná aktiva	61131	Pěstovaná aktiva
AN. 11141	Základní stádo	61131	Pěstovaná aktiva
AN.11142	Trvalé porosty	61131	Pěstovaná aktiva
AN.112	Nehmotná fixní aktiva	61132	Nehmotná fixní aktiva
AN.1121	Biologický průzkum	61132	Nehmotná fixní aktiva
AN.1122	Počítačové programové vybavení (software)	61132	Nehmotná fixní aktiva
AN.1123	Původní kulturní a umělecká díla	61132	Nehmotná fixní aktiva
AN.1129	Ostatní nehmotná fixní aktiva	61132	Nehmotná fixní aktiva
AN.12	Zásoby	612	Zásoby
AN.121	Materiál a polotovary	61221	Materiál a polotovary
AN.122	Nedokončená produkce	61222	Nedokončená výroba
AN.1221	Nedokončené pěstitelské produkty	61222	Nedokončená výroba
AN.1222	Ostatní nedokončená produkce	61222	Nedokončená výroba
AN.123	Hotové produkty	61223	Hotové produkty
AN.124	Obchodní zboží	61224	Obchodní zboží
AN.13	Cennosti	613	Cennosti
AN.131	Drahé kovy a drahokamy	613	Cennosti
AN.132	Starožitnosti a jiné umělecké předměty	613	Cennosti
AN.139	Ostatní cennosti	613	Cennosti
AN.2	NEVYRÁBĚNÁ AKTIVA	614	Nevyráběná aktiva
AN.21	Hmotná nevyráběná aktiva	-
AN.211	Půda	6141	Pozemky
AN.2111	Zastavěná půda	6141	Pozemky
AN.2112	Obdělávaná půda	6141	Pozemky
AN.2113	Půda pro rekreaci a přidružené vodní plochy	6141	Pozemky
AN.2119	Ostatní půda a přidružené vodní plochy	6141	Pozemky
AN.212	Podzemní zdroje	6142	Podzemní zdroje
AN.2121	Ložiska uhlí, ropy a zemního plynu	6142	Podzemní zdroje
AN.2122	Ložiska kovových nerostů	6142	Podzemní zdroje
AN.2123	Ložiska nekovových nerostů	6142	Podzemní zdroje
AN.213	Nepěstované biologické zdroje	6143	Ostatní přírodní zdroje
AN.214	Vodní zdroje	6143	Ostatní přírodní zdroje
AN.22	Nehmotná nevyráběná aktiva	6144	Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.221	Patenty	6144	Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.222	Nájemní a jiné smlouvy o převodu	6144	Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.223	Nakoupená dobrá pověst (goodwill)	6144	Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.229	Ostatní nehmotná nevyráběná aktiva	6144	Nehmotná nevyráběná aktiva

 

FINANČNÍ AKTIVA/ZÁVAZKY (AF)

Kódy ESA95		Kódy GSFM2001
AF.1	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání	623	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
AF.11	Měnové zlato
AF.12	Zvláštní práva čerpání
AF.2	Oběživo a vklady	6212/6222 6312/6322	Oběživo a vklady
AF.21	Oběživo
AF.22	Převoditelné vklady
AF.29	Ostatní vklady
AF.3	Cenné papíry jiné než účasti	-
AF.33	Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty	6213/6223 6312/6323	Cenné papíry jiné než účasti
AF.331	Krátkodobé cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty
AF.332	Dlouhodobé cenné papíry jiné než účasti,mimo finanční deriváty
AF.34	Finanční deriváty	6217/6227 6317/6327	Finanční deriváty
AF.4	Půjčky	6214/6224 6314/6324	Půjčky
AF.41	Krátkodobé půjčky
AF.42	Dlouhodobé půjčky
AF.5	Účasti	6215/6225 6315/6324	Účasti
AF.51	Účasti, mimo účasti v investičních fondech
AF.511	Kótované akcie
AF.512	Nekótované akcie
AF.513	Jiné účasti
AF.52	Účasti v investičních fondech
AF.6	Pojistné technické rezervy	6216/6226 6316/6326	Pojistné technické rezervy
AF.61	Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění a penzijních fondů
AF.611	Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění
AF.612	Čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů
AF.62	Předplacené pojistné a rezervy na nevyrovnané nároky
AF.7	Ostatní pohledávky a závazky	6218/6228 6318/6328	Ostatní pohledávky domácí / zahraniční Ostatní závazky domácí / zahraniční
AF.71	Obchodní úvěry a zálohy
AF.79	Jiné pohledávky a závazky

 

nahoru 

Systém klasifikace GFSM 2001

 

PŘEHLED I - PŘEHLED VLÁDNÍCH OPERACÍ

	TRANSAKCE MAJÍCÍ VLIV NA ČISTÉ JMĚNÍ:
1	Příjmy
11	Daně
12	Sociální příspěvky
13	Dotace
14	Ostatní příjmy
2	Výdaje
21	Náhrady zaměstnancům
22	Užití zboží a služeb
23	Spotřeba fixního kapitálu
24	Úroky
25	Dotace (podnikům a společnostem)
26	Dotace (institucím vládního sektoru a do zahraničí)
27	Sociální dávky
28	Ostatní výdaje
HPB	Hrubá provozní bilance (1+2+23)
ČPB	Čistá provozní bilance (1-2)
	TRANSAKCE S NEFINANČNÍMI AKTIVY:
31	Nefinanční aktiva
311	Fixní aktiva
312	Zásoby
313	Cennosti
314	Nevyráběná aktiva
ČPV	Čisté půjčky/výpůjčky (1-2-31)
	TRANSAKCE S FINANČNÍMI AKTIVY A ZÁVAZKY (FINANCOVÁNÍ):
32	Finanční aktiva
321	Domácí
322	Zahraniční
323	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
33	Závazky
331	Domácí
332	Zahraniční

 

TABULKA 1 - KLASIFIKACE PŘÍJMŮ

1	PŘÍJMY
11	Daně
111	Daně z příjmu, zisku a kapitálových zisků
1111	Placené fyzickými osobami
1112	Placené společnostmi a ostatními podniky
1113	Jinde nezařazené
112	Daně z objemu mezd a z pracovní síly
113	Daně z majetku
1131	Daně z nemovitostí, pravidelné
1132	Daně z čistého jmění, pravidelné
1133	Daně z pozůstalosti, dědické a darovací
1134	Daně z finančních a kapitálových transakcí
1135	Ostatní jednorázové daně z majetku
1136	Ostatní daně z majetku, pravidelné
114	Daně ze zboží a služeb
1141	Obecné daně ze zboží a služeb
11411	Daň z přidané hodnoty
11412	Daně z prodeje
11413	Daň z obratu a ostatní všeobecné daně ze zboží a služeb
1142	Spotřební daně
1143	Zisky ze státních fiskálních monopolů
1144	Daně ze zvláštních služeb
1145	Daně z používání zboží a z povolení používat zboží a provozovat činnost
11451	Daně z motorových vozidel
11452	Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
1146	Ostatní daně ze zboží a služeb
115	Daně z mezinárodního obchodu a transakcí
1151	Celní a ostatní dovozní poplatky
1152	Vývozní daně
1153	Zisky vývozních nebo dovozních monopolů
1154	Zisky ze směny (deviz)
1155	Daně ze směny (deviz)
1156	Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí
116	Ostatní daně
1161	Placené výlučně z podnikání
1162	Placené jinak než z podnikání nebo neidentifikovatelné

 

TABULKA 1 - KLASIFIKACE PŘÍJMŮ

12	Sociální příspěvky
121	Příspěvky na sociální zabezpečení
1211	Příspěvky zaměstnanců
1212	Příspěvky zaměstnavatelů
1213	Příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných
1214	Příspěvky jinde nezařazené
122	Ostatní sociální příspěvky
1221	Příspěvky zaměstnanců
1222	Příspěvky zaměstnavatelů
1223	Imputované příspěvky
13	Dotace
131	Od zahraničních vlád
1311	Běžné
1312	Kapitálové
132	Od mezinárodních organizací
1321	Běžné
1322	Kapitálové
133	Od institucí vládního sektoru
1331	Běžné
1332	Kapitálové
14	Ostatní příjmy
141	Příjmy z vlastnictví
1411	Úroky
1412	Dividendy
1413	Čerpání z důchodů kvazispolečností
1414	Příjmy z vlastnictví přisuzované pojištěncům
1415	Nájemné
142	Prodej zboží a služeb
1421	Prodej realizovaný tržními institucemi
1422	Správní poplatky
1423	Nahodilý prodej realizovaný netržními institucemi
1424	Imputovaný prodej zboží a služeb
143	Pokuty, penále a propadnutí
144	Dobrovolné transfery jiné než dotace
1441	Běžné
1442	Kapitálové
145	Ostatní příjmy jinde nezařazené

 

TABULKA 2 - EKONOMICKÁ KLASIFIKACE VÝDAJŮ

2	VÝDAJE
21	Náhrady zaměstnancům
211	Mzdy a platy
2111	Mzdy a platy v hotovosti
2112	Mzdy a platy v naturáliích
212	Sociální příspěvky
2121	Skutečné sociální příspěvky
2122	Imputované sociální příspěvky
22	Užití zboží a služeb
23	Spotřeba fixního kapitálu
24	Úroky
241	Nerezidentům
242	Rezidentům s výjimkou institucí vládního sektoru
243	Institucím vládního sektoru
25	Dotace
251	Veřejným společnostem
2511	Nefinančním společnostem
2512	Finančním společnostem
252	Soukromým společnostem
2521	Nefinančním společnostem
2522	Finančním společnostem
26	Dotace
261	Zahraničním vládám
2611	Běžné
2612	Kapitálové
262	Mezinárodním organizacím
2621	Běžné
2622	Kapitálové
263	Institucím vládního sektoru
2631	Běžné
2632	Kapitálové

 

TABULKA 2 - EKONOMICKÁ KLASIFIKACE VÝDAJŮ

27	Sociální dávky
271	Dávky sociálního zabezpečení
2711	Dávky sociálního zabezpečení v hotovosti
2712	Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
272	Dávky sociální pomoci
2721	Dávky sociální pomoci v hotovosti
2722	Dávky sociální pomoci v naturáliích
273	Sociální dávky zaměstnavatelů
2731	Sociální dávky zaměstnavatelů v hotovosti
2732	Sociální dávky zaměstnavatelů v naturáliích
28	Ostatní výdaje
281	Výdaje z vlastnictví jiné než úroky
2811	Dividendy (pouze veřejné společnosti)
2812	Čerpání z důchodů kvazispolečností (pouze veřejné společnosti)
2813	Výdaje z vlastnictví přisuzované pojištěncům
2814	Nájemné
282	Ostatní výdaje jinde nezařazené
2821	Ostatní běžné výdaje
2822	Ostatní kapitálové výdaje

 

TABULKY 3 až 6 - KLASIFIKACE TOKŮ A STAVŮ AKTIV A ZÁVAZKŮ

Kódy GFS pro klasifikaci rozvahy	TABULKA 3 Klasifikace transakcí s aktivy a závazky	TABULKA 4 Klasifikace zisků z držby aktiv a závazků	TABULKA 5 Klasifikace objemových změn aktiv a závazků	TABULKA 6 Klasifikace aktiv a závazků
ČISTÉ JMĚNÍ A JEHO ZMĚNY	3	4	5	6
Nefinanční aktiva	31	41	51	61
Fixní aktiva	311	411	511	611
Budovy a stavby	3111	4111	5111	6111
Obydlí	31111	41111	51111	61111
Nebytové objekty	31112	41112	51112	61112
Ostatní stavby	31113	41113	51113	61113
Stroje a zařízení	3112	4112	5112	6112
Dopravní zařízení	31121	41121	51121	61121
Stroje a zařízení	31122	41122	51122	61122
Ostatní fixní aktiva	3113	4113	5113	6113
Pěstovaná aktiva	31131	41131	51131	61131
Nehmotná fixní aktiva	31132	41132	51132	61132
Zásoby	312	412	512	612
Strategické zásoby	3121	4121	5121	6121
Ostatní zásoby	3122	4122	5122	6122
Materiál a polotovary	31221	41221	51221	61221
Nedokončená výroba	31222	41222	51222	61222
Hotové produkty	31223	41223	51223	61223
Obchodní zboží	31224	41224	51224	61224
Cennosti	313	413	513	613
Nevyráběná aktiva	314	414	514	614
Pozemky	3141	4141	5141	6141
Podzemní zdroje	3142	4142	5142	6142
Ostatní přírodní zdroje	3143	4143	5143	6143
Nehmotná nevyráběná aktiva	3144	4144	5144	6144
Finanční aktiva	32	42	52	62
Domácí	321	421	521	621
Oběživo a vklady	3212	4212	5212	6212
Cenné papíry jiné než účasti	3213	4213	5213	6213
Půjčky	3214	4214	5214	6214
Účasti	3215	4215	5215	6215
Pojistné technické rezervy	3216	4216	5216	6216
Finanční deriváty	3217	4217	5217	6217
Ostatní pohledávky	3218	4218	5218	6218
Zahraničí	322	422	522	622
Oběživo a vklady	3222	4222	5222	6222
Cenné papíry jiné než účasti	3223	4223	5223	6223
Půjčky	3224	4224	5224	6224
Účasti	3225	4225	5225	6225
Pojistné technické rezervy	3226	4226	5226	6226
Finanční deriváty	3227	4227	5227	6227
Ostatní pohledávky	3228	4228	5228	6228
Měnové zlato a zvláštní práva čerpání	323	423	523	623
Závazky	33	43	53	63
Domácí	331	431	531	631
Oběživo a vklady	3312	4312	5312	6312
Cenné papíry jiné než účasti	3313	4313	5313	6313
Půjčky	3314	4314	5314	6314
Účasti (pouze veřejné společnosti)	3315	4315	5315	6315
Pojistné technické rezervy	3316	4316	5316	6316
Finanční deriváty	3317	4317	5317	6317
Ostatní závazky	3318	4318	5318	6318
Zahraniční	332	432	532	632
Oběživo a vklady	3322	4322	5322	6322
Cenné papíry jiné než účasti	3323	4323	5323	6323
Půjčky	3324	4324	5324	6324
Účasti (pouze veřejné společnosti)	3325	4325	5325	6325
Pojistné technické rezervy	3326	4326	5326	6326
Finanční deriváty	3327	4327	5327	6327
Ostatní závazky	3328	4328	5328	6328
Poznámky:
Tvorba kapitálu ve vlastní režii	3M1
Náhrady zaměstnancům	3M11
Užití zboží a služeb	3M12
Spotřeba fixního kapitálu	3M13
Ostatní daně z výroby minus výrobní dotace	3M14
Čisté finanční jmění				6M1
Dluh (v tržní hodnotě)				6M2
Dluh (v nominální hodnotě)				6M3
Nedoplatky				6M4
Závazky z dávek sociálního zabezpečení				6M5
Ostatní závazky				6M6
Mezinárodní rezervy a prostředky v zahraniční měně				6M7
Nekapitalizované zbraňové systémy a nosiče zbraní				6M8

 

TABULKA 7 - KLASIFIKACE VÝDAJŮ PODLE FUNKCÍ VLÁDY

7	CELKOVÉ VÝDAJE
701	Všeobecné veřejné služby
7011	Zákonodárné, výkonné a další normotvorné orgány, záležitosti finanční, rozpočtové, daňové, zahraniční kromě zahraniční pomoci
70111	Zákonodárné, výkonné a další normotvorné orgány
70112	Finanční, rozpočtové a daňové záležitosti
70113	Zahraniční záležitosti kromě zahraniční pomoci
7012	Zahraniční ekonomická pomoc
70121	Ekonomická pomoc adresným příjemcům
70122	Ekonomická pomoc směrovaná přes mezinárodní organizace
7013	Všeobecné služby
70131	Všeobecné personální služby
70132	Rámcové plánovací a statistické služby
70133	Ostatní všeobecné služby
7014	Badatelský výzkum
7015	Cíůený výzkum a vývoj v oblasti všeobecných veřejných služeb
7016	Všeobecné veřejné služby jinde neuvedené
7017	Transakce v oblasti veřejného (státního) dluhu
7018	Transfery obecného charakteru mezi různými úrovněmi státní a veřejné správy
702	Obrana
7021	Vojenská obrana (správa a provoz)
7022	Civilní obrana
7023	Zahraniční vojenská pomoc
7024	Cílený výzkum a vývoj v oblasti obrany
7025	Obrana jinde neuvedená
703	Veřejný pořádek a bezpečnost
7031	Policejní ochrana
7032	Požární ochrana
7033	Soudy a státní zastupitelství
7034	Vězeňská správa a vězeňský provoz
7035	Cílený výzkum a vývoj v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti
7036	Veřejný pořádek a bezpečnost jinde neuvedená
704	Ekonomické záležitosti
7041	Všeobecné ekonomické, komerční a pracovní záležitosti
70411	Všeobecné ekonomické a komerční záležitosti
70412	Všeobecné pracovní záležitosti
7042	Zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivost
70421	Zemědělství
70422	Lesnictví
70423	Rybářství a myslivost
7043	Paliva a energie
70431	Uhlí a ostatní tuhá paliva
70432	Ropa a zemní plyn
70433	Jaderné palivo a ochrana před ionizujícím zářením
70434	Ostatní paliva
70435	Elektrická energie
70436	Energie jiná než elektrická
7044	Těžba a zpracovatelský průmysl
70441	Těžba nerostných surovin kromě paliv
70442	Průmyslová výroba
70443	Stavebnictví
7045	Doprava
70451	Silniční doprava
70452	Vodní doprava
70453	Drážní doprava
70454	Letecká doprava
70455	Potrubní a ostatní doprava
7046	Pošty a telekomunikace
7047	Ekonomická oblast ostatní
70471	Velkoobchod a maloobchod včetně skladování
70472	Ubytování a stravování
70473	Turistický ruch
70474	Víceúčelové projekty rozvoje
7048	Cílený výzkum a vývoj v ekonomické oblasti
70481	Cílený výzkum a vývoj v oblasti všeobecných ekonomických, komerčních a pracovních záležitostí
70482	Cílený výzkum a vývoj v oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivosti
70483	Cílený výzkum a vývoj v oblasti paliv a energetiky
70484	Cílený výzkum a vývoj v oblasti těžby, průmyslové výroby a stavebnictví
70485	Cílený výzkum a vývoj v oblasti dopravy
70486	Cílený výzkum a vývoj v oblasti pošt a telekomunikací
70487	Cílený výzkum a vývoj v oblasti obchodu, turistického ruchu, víceúčelových projektů
7049	Ekonomické záležitosti jinde neuvedené

 

TABULKA 7 - KLASIFIKACE VÝDAJŮ PODLE FUNKCÍ VLÁDY

705	Ochrana životního prostředí
7051	Odstraňování pevných odpadů
7052	Odstraňování odpadních vod
7053	Kontrola a snižování znečištění
7054	Ochrana přírody
7055	Cílený výzkum a vývoj v oblasti ochrany životního prostředí
7056	Ochrana životního prostředí jinde neuvedená
706	Bydlení a společenská infrastruktura
7061	Rozvoj bydlení
7062	Územní rozvoj obecně
7063	Zásobování vodou
7064	Pouliční osvětlení
7065	Cílený výzkum a vývoj v oblasti rozvoje bydlení a společenské infrastruktury
7066	Rozvoj bydlení a společenské infrastruktury jinde neuvedený
707	Zdraví
7071	Léčiva a zdravotnické prostředky
70711	Léčiva
70712	Ostatní zdravotnické výrobky
70713	Léčebné a protetické prostředky
7072	Ambulantní zdravotní péče
70721	Ambulantní lékařská péče všeobecná
70722	Ambulantní lékařská péče specializovaná (kromě stomatologické péče)
70723	Ambulantní stomatologická péče
70724	Ambulantní zdravotní péče ostatní
7073	Ústavní zdravotní péče
70731	Ústavní zdravotní péče všeobecná
70732	Ústavní zdravotní péče specializovaná
70733	Služby zdravotnických středisek a středisek péče v mateřství
70734	Služby sanatorií, kojeneckých ústavů, zotavoven a léčeben pro dlouhodobě nemocné apod.
7074	Veřejné zdravotnické služby
7075	Cílený výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví
7076	Zdravotnické služby jinde neuvedené
708	Rekreace, kultura a náboženství
7081	Rekreační a sportovní služby
7082	Kulturní služby
7083	Rozhlasové a televizní vysílání a vydavatelské služby
7084	Náboženské a ostatní společenské služby
7085	Cílený výzkum a vývoj v oblasti rekreace, kultury a náboženství
7086	Rekreační, kulturní a náboženské služby jinde neuvedené
709	Vzdělávání
7091	Preprimární a primární vzdělávání
70911	Preprimární vzdělávání
70912	Primární vzdělávání
7092	Sekundární vzdělávání
70921	Nižší sekundární vzdělání
70922	Vyšší sekundární vzdělávání
7093	Postsekundární vzdělávání nižší než terciární
7094	Terciární vzdělávání
70941	První stupeň terciárního vzdělávání
70942	Druhý stupeň terciárního vzdělávání
7095	Vzdělávání nedefinované podle úrovně
7096	Vedlejší služby ke vzdělávání
7097	Cílený výzkum a vývoj v oblasti vzdělávání
7098	Vzdělávání jinde neuvedené
710	Sociální věci
7101	Nemoc a invalidita
71011	Nemoc
71012	Invalidita
7102	Stáří
7103	Pozůstalí
7104	Rodina s dětmi
7105	Nezaměstnanost
7106	Bydlení
7107	Sociální pomoc jinde neuvedená
7108	Cílený výzkum a vývoj v oblasti sociálních věcí
7109	Sociální věci jinde neuvedené

 

TABULKA 8 - KLASIFIKACE TRANSAKCÍ S FINANČNÍMI AKTIVY A ZÁVAZKY PODLE SEKTORŮ

8	ZMĚNA ČISTÉHO FINANČNÍHO JMĚNÍ VLIVEM TRANSAKCÍ (=82-83)
82	Finanční aktiva (=32)
821	Domácí (=321)
8211	Vládní sektor
8212	Centrální banka
8213	Ostatní peněžní ústavy
8214	Finanční instituce jinde nezařazené
8215	Nefinanční instituce
8216	Domácnosti a neziskové instituce poskytující služby domácnostem
822	Zahraniční (=322)
8221	Vládní sektor
8227	Mezinárodní organizace
8228	Finanční instituce jiné než mezinárodní organizace
8229	Ostatní nerezidenti
823	Měnové zlato a zvláštní práva čerpání (=323)
83	Závazky (=33)
831	Domácí (=331)
8311	Vládní sektor
8312	Centrální banka
8313	Ostatní peněžní ústavy
8314	Finanční instituce jinde nezařazené
8315	Nefinanční instituce
8316	Domácnosti a neziskové instituce poskytující služby domácnostem
832	Zahraniční (=332)
8321	Vládní sektor
8327	Mezinárodní organizace
8328	Finanční instituce jiné než mezinárodní organizace
8329	Ostatní nerezidenti

nahoru

Oceňování finančních aktiv a závazků ve statistice vládních financí (GFS)

Systém GFS popisovaný v GFSM 2001 je integrovaný statistický systém, který umožňuje popsat a plně analyzovat účinky politických rozhodnutí a konkrétních ekonomických událostí. Fiskální statistika je prezentovaná v analytickém rámci, který integruje ekonomické toky a stavy konzistentním měřením každého toku a stavu. Pro dosažení této konzistentnosti GFSM 2001 doporučuje používat soubor účetních pravidel. Jedním z těchto pravidel je oceňování všech ekonomických toků, stejně jako aktiv, závazků a čistého jmění v běžných tržních cenách.

Tato poznámka k metodice oceňování finančních aktiv a závazků nejprve zkoumá co znamená pojem běžné tržní ceny a potom vymezuje některé metody oceňování, které lze použít pro odhad běžných tržních hodnot, pokud nejsou k dispozici.

Běžné tržní ceny

Všechny toky a stavy by měly být oceňovány částkami, za které se zboží, aktiva s výjimkou hotovosti, služby, práce nebo fixní investice směňují nebo by mohly být směňovány za hotovost. Tyto hodnoty se uvádějí jako běžné tržní ceny. Toky by měly být oceňovány v cenách běžných v okamžiku vytvoření, transformace, směny nebo zániku ekonomické hodnoty. Stavy by měly být oceňovány v běžných cenách ke dni sestavení rozvahy (odstavec 3.73 GFSM 2001).

Toky v peněžním vyjádření mohou být zaznamenány ve své skutečné hodnotě, protože u této hodnoty se předpokládá, že jde o běžnou tržní hodnotu. Hodnoty stavů, které se týkají držby hotovosti, jsou také známy přímo.

Toky vyjádřené v zahraniční měně se převedou na svoji hodnotu v národní měně v kursu, který převažuje v době, kdy tyto probíhají, a stavy se převedou v kursu převažujícím v období sestavování rozvahy. Pro rozlišení finančních služeb od hodnot transakcí by se měl použít střední bod mezi nákupním a prodejním kursem. Ocenění nákupu nebo prodeje na úvěr v národní měně se může lišit od hodnoty následné hotovostní platby v měně zahraniční, protože mezitím došlo ke změně devizového kursu. Obě transakce by měly být oceněny v běžné tržní ceně v období, kdy se uskutečnily a zisk nebo ztráta z držby následkem změny devizového kursu by měl být zaznamenán v období, ve kterém k němu došlo (odstavec 3.78 GFSM 2001). Zisk nebo ztráta z držby by měla být zaznamenána v GFSM 2001 jako ostatní ekonomické toky.

Vládní jednotky mohou pořizovat nebo odprodávat finančních aktiva na netržní bázi, což je součást jejich fiskální politiky. Mohou například půjčovat peníze za úrokovou sazbu nižší než je sazba tržní nebo nakupovat majetkové podíly za zvýšenou cenu. Tyto transakce vyvolávají transfer. Lze-li určit tržní hodnotu, pak by tato transakce měla být oceněna za tuto tržní hodnotu. Rozdíl mezi tržní hodnotou a převáděnou částkou by měl být zaznamenán jako transfer (možná subvence), který je výdajem (odstavec 9.12 GFSM 2001).

Běžná tržní hodnota by měla zahrnovat veškeré přepravní a vedlejší pořizovací náklady a všechny náklady na převod vlastnictví nefinančních aktiv, ale nikoliv finančních. Náklady na převod vlastnictví jsou vyloučeny z běžné tržní hodnoty finančních aktiv částečně proto, že finanční aktiva a závazky protistrany se vztahují ke stejnému finančnímu nástroj a měly by mít stejnou hodnotu (odstavec 7.22 GFSM 2001). Náklady na převod vlastnictví u finančních aktiv a závazků by měly být klasifikovány jako transakce ve finančních službách.

Metody ocenění

Pro aktiva a závazky obchodované na aktivních trzích existují běžné tržní ceny a měly by se používat při vykazování těchto aktiv a závazků v rozvaze. Běžné tržní ceny ostatních aktiv a závazků je nutno odhadnout. U některých neobchodovaných finančních aktiv a závazků je takovou vhodnou náhradou tržní ceny nominální hodnota . Pro ostatní aktiva a závazky existuje několik možností ocenění.

Systém národních účtů 1993 (1993 SNA) (odstavce 3.70-3.86 a 13.25-13.35) doporučuje podle pořadí preferencí následující metody ocenění:

• Hodnoty by měly být skutečnými směnnými hodnotami.
• Hodnoty by měly být přebírány z trhů, kde se stejné nebo podobné položky běžně obchodují v dostatečném množství a v postačujících podmínkách. U nefinančních aktiv, stejně jako u finančních aktiv a závazků musí být hodnoty odhadovány pomocí tržních transakcí, které probíhají ke dni sestavení rozvahy. Nepeněžní transakce u existujícího zboží lze často ocenit za tržní cenu podobného nového zboží, upravenou o spotřebu fixního kapitálu a další jevy, např. nepředvídané škody, které mohly nastat u aktiva od doby, kdy bylo vytvořeno.
• Neexistuje-li žádný vhodný trh, ze kterého lze analogicky převzít hodnoty, lze ocenění odvodit od cen, které jsou stanoveny na obdobném trhu. Je však nutno provést úpravy pokud jde o kvalitu a další rozdíly.
• U nefinančních aktiv mohou být stavy a toky oceňovány odhadovanými sníženými běžnými pořizovacími cenami nebo výrobními náklady, tj. zůstatkovými reprodukčními cenami. Snížení by mělo zahrnovat všechny změny, které se odehrály u položky od té doby, co byla nakoupena nebo vyrobena (jako je spotřeba fixního kapitálu, zisky nebo ztráty z držby, amortizace vyčerpání přírodního zdroje, degradace, nepředvídané morální opotřebení a výjimečné ztráty).
• Všechna aktiva a závazky mohou být zaznamenány za diskontovanou současnou hodnotu očekávaných budoucích výnosů.

Oceňování finančních aktiv a závazků

Nejkomplexnějším zdrojem informací o oceňování závazků (a tedy finančních aktiv) je průvodce Statistika zahraničního dluhu: Průvodce pro kompilátory a uživatele (External Debt Statistics: Guide for Compilers and Users (dále jako průvodce). Ačkoliv je zaměřen na oceňování dluhových nástrojů poskytuje také určitá vodítka k nedluhovým nástrojům. Protože oceňování závazků je stejné jako oceňování odpovídajících finančních aktiv, odkazy by měly chápány stejně pro aktiva.

V souhrnu průvodce doporučuje, aby všechny dluhové nástroje byly oceňovány k referenčnímu datu za nominální hodnotu a u obchodovaných dluhových nástrojů také v tržní hodnotě. Naopak GFSM 2001 (odstavec 7.85) a 1993 SNA (odstavec 10.14) doporučují, aby finanční aktiva a závazky byly oceňovány v běžných tržních cenách, protože to je cena, za kterou by dlužník mohl splatit svůj závazek ke dni sestavení rozvahy tím, že odkoupí dluhopis zpět. Výjimkou jsou neobchodované dluhové cenné papíry stejně jako půjčky, oběživo, vklady a obchodní úvěr, kde nominální hodnota je vhodnou náhradou za tržní hodnotu. GFSM 2001 také doporučuje, aby dodatečné informace o nominální hodnotě dluhu byly zaznamenány jako záznamová položka.

Obchodované dluhové nástroje

U obchodovaných dluhových nástrojů lze jak tržní, tak i nominální hodnotu určit z hodnoty dluhu při vzniku a následných ekonomických toků, s tou výjimkou, že tržní ocenění zohledňuje všechny změny v tržní ceně nástroje, zatímco nominální hodnota ne.

Tržní hodnota obchodovaného dluhového nástroje by měla být stanovena jako tržní cena tohoto nástroje, která převažuje ke dni sestavení rozvahy. Ideálním zdrojem cenových pozorování pro oceňování je trh, např. burza, na kterém se identické nástroje obchodují ve značném objemu a jejich tržní ceny se v pravidelných intervalech kótují. Takové trhy poskytují údaje o cenách, které lze pro výpočet celkové tržní hodnoty různých nástrojů násobit ukazateli množství.

U dluhových nástrojů, které jsou běžně obchodované, ale pro které nelze tržní cenu promptně stanovit, lze pro odhad tržní hodnoty použít tržní úrokovou míru a pomocí ní určit současnou hodnotu očekávaného toku budoucích plateb spojených s cenným papírem. Rámeček 1 (Rámeček 2.2 v průvodci (uvedený níže)) vysvětluje tuto a další metody odhadování tržní hodnoty. Ačkoliv se výše uvedené metodě dává přednost, u nekótovaných cenných papírů lze použít cenu vykázanou pro účetní nebo regulační účely a pro dluhopisy s hlubokým disážiem nebo nulovým kuponem by mohly kompilátoři použít emisní cenu plus amortizaci diskontu.

Pokud údaje o tržní ceně nejsou pro obchodované nástroje k dispozici, existují dvě obecné metody pro odhad tržní hodnoty nebo, jak se někdy nazývá, spravedlivé hodnoty:

• Diskontování budoucích peněžních toků na současnou hodnotu pomocí tržní úrokové míry,
• Pomocí tržních cen podobných finančních aktiv a závazků.

První obecnou metodou je ocenit finanční aktiva a závazky tak, aby tržní hodnota vycházela ze současné, nebo časově diskontované hodnoty budoucích peněžních toků. Toto je osvědčený přístup k oceňování jak v teorii, tak i praxi. Tržní hodnotu finančního aktiva nebo závazku vypočítává jako sumu současných hodnot všech budoucích peněžních toků. Tržní hodnota je dána následující rovnicí:

kde (peněžní tok) t udává peněžní tok v budoucím období (t), n udává počet budoucích období, pro které se očekávají peněžní toky, a i udává úrokovou míru, která se použije pro diskontování budoucího peněžního toku v období t.

Tuto metodu je relativně snadné použít při oceňování finančního aktiv nebo závazků, jestliže 1. budoucí peněžní toky jsou s určitostí známé nebo je lze odhadnout a 2. tržní úroková míra nebo řada tržních úrokových měr jsou měřitelné.

Přímé odvození tržní hodnoty od tržní hodnoty podobného finančního nástroje je osvědčená technika používaná tehdy, když tržní cena není přímo pozorovatelná. Například tržní cena obligace splatné za 5 let může být vyjádřena tržní cenou veřejně obchodované obligace mající srovnatelné riziko nezaplacení. V jiných případech může být vhodné použít tržní cenu podobného finančního nástroje, ale s některými úpravami tržní hodnoty pro zohlednění rozdílu v likviditě nebo riziku mezi nástroji.

V některých případech může mít finanční aktivum nebo závazek některé charakteristiky několika dalších finančních nástrojů, ačkoliv jeho charakteristiky nejsou obecně podobné žádnému z těchto nástrojů. V takovém případě lze použít informace o tržních cenách a dalších rysech (například typ nástroje, odvětví emitenta, splatnost, úvěrové hodnocení, atd.) obchodovaných nástrojů při odhadu tržní hodnoty nástroje.

* Banka pro mezinárodní zúčtování, Sekretariát Commonwealthu, Eurostat, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Sekretariát pařížského klubu, Konference Spojených národů pro obchod a rozvoj, Světová banka, listopad 2001: External Debt Statistics: Guide for Compilers and Users, Washington, D.C., str. 391.

Neobchodované dluhové nástroje

Průvodce a GFSM 2001 doporučují, aby dluhové nástroje, které se neobchodují na organizovaných nebo jiných finančních trzích, jako půjčky, oběživo,vklady a obchodní úvěry, byly oceňovány v nominální hodnotě, protože jde o vhodnou náhradu za hodnotu tržní. Nominální hodnota by mohla být nižší než částka původně poskytnutá, pokud zde došlo ke splátkám jistiny, prominutí dluhu nebo ostatním ekonomickým tokům, jaké vznikají například z indexace, které ovlivňují hodnotu nesplacené částky. Nominální hodnota by mohla být vyšší než částka původně poskytnutá například z důvodu nárůstu úroků, nebo ostatních ekonomických toků.

U dluhových nástrojů, u kterých nevzniká úrok, například vzniklé, ale nezaplacené (akruální) daně, dividendy a nájemné, je nominální hodnotou dlužná částka. U nedoplatků se nominální hodnota rovná hodnotě chybějících plateb (úroky a jistina) a všem následným ekonomickým tokům jako je nárůst dodatečných úroků nebo penále z původní dlužné částky nebo nedoplatků.

Jestliže existuje neobvykle dlouhá doba před tím, než je dluh splatný (například obchodní úvěr, ze kterého nevzniká žádný explicitní úrok), pak by hodnota jistiny měla být snížena o částku, která odráží dobu do splatnosti a příslušnou existující smluvní sazbu, přičemž implicitní úrok by měl narůstat až do provedení skutečné platby (průvodce odstavec 52).

U neobchodovaných instrumentů, kde je nominální hodnota nejistá, je možné ji vypočíst jako budoucí platby úroků a jistiny diskontované v příslušné smluvní úrokové sazbě.

V GFSM 2001 mají být neobchodované dluhové nástroje, s výjimkou půjček, oběživa a vkladů a obchodních úvěrů oceněny v tržních cenách. Cenné papíry jiné než účasti, u kterých nejsou tržní hodnoty k dispozici, by měly být oceněny v emisní ceně navýšené o vzniklý, ale nezaplacený (akruální) úrok, kde částka úroku je určena úrokovou sazbou předpokládané v původní emisní ceně, tj. v nominální hodnotě.

Půjčky, které začnou být obchodovatelné na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány jako cenné papíry jiné než účasti, a měly by být oceněny na základě tržních cen stejným způsobem jako ostatní typy cenných papírů jiných než účasti.

Závazky penzijních fondů a pojišťoven by měly být oceněny tržní hodnotou. Penzijní programy mohou být programy s definovaným dávkami nebo definovanými příspěvky. Závazky ze systému s definovanými dávkami představují současnou hodnotu penzijních dávek, kterou přislíbil zaměstnavatel svému zaměstnanci, platné k tomuto datu. Závazky ze systému s definovanými příspěvky představují současnou tržní hodnotu aktiv penzijního fondu. U neživotního pojištění je závazkem hodnota všech plateb pojistného placených předem a současná hodnota částek očekávaných k výplatě při vypořádávání nároků, včetně sporných, ale platných nároků.

Nedluhové nástroje

Průvodce a GFSM 2001 doporučují, aby nedluhové nástroje byly oceňovány v tržní hodnotě. U majetkových cenných papírů kótovaných na organizovaných trzích a pohotově obchodovatelných, by hodnota cenných papírů v oběhu měla vycházet z tržních cen. U majetkových cenných papírů neobchodovaných na burzách cenných papírů (popř. obchodovaných nepravidelně), by tržní hodnota měla být odhadnuta pomocí cen srovnatelných kótovaných akcií nebo hodnot čistých aktiv podniků, jsou-li jejich rozvahy sestaveny na základě tržní hodnoty. Protože však existují možné velké rozdíly mezi rozvahou a tržními hodnotami, nejedná se o upřednostňovanou metodu.

Závěr

Mezinárodní statistické standardy doporučují, aby byly toky, stejně jako aktiva, závazky a čisté jmění oceňovány v tržních cenách. Toky by měly být oceňovány v cenách běžných v období, kdy vzniknou a stavy by měly být oceňovány v cenách platných ke dni sestavení rozvahy. Tržní ceny jsou k dispozici pro aktiva a závazky obchodovaná na aktivních trzích. U dluhových cenných papírů, pro které tržní cena není promptně zjistitelná, lze použít současnou hodnotu očekávaného toku budoucích plateb za použití tržní hodnoty pro obchodované cenné papíry a smluvní úrokové sazby pro neobchodované cenné papíry. U ostatních aktiv a závazků musí být tržní hodnoty odhadnuty, některé možné metody ocenění byly uvedeny v této části.

nahoru

Začlenění České konsolidační agentury do sektoru vlády

Uplynutím lhůty vymezené zákonem o bankách skončila existence Konsolidační banky Praha, s.p.ú. (KOB). K 1. září 2001 vznikla Česká konsolidační agentura (ČKA), která je její nástupnickou institucí nebankovního charakteru, z tohoto důvodu nesmí již přijímat vklady a poskytovat úvěry; nadále však hospodaří s majetkem státu a stát také ručí za její závazky, přičemž ČKA je povinna dokončit veškeré aktivity a obchody, které převzala od KOB.

Na základě rozhodnutí ČSÚ (po předcházejících konzultacích s Eurostatem), byla ČKA dnem svého vzniku zařazena do sektoru vlády, přičemž dceřinné společnosti ČKA zůstaly v sektoru finančních institucí. ČKA má silné vazby na některé složky centrální vlády, především na státní rozpočet a Fond národního majetku ČR (FNM). Ze státního rozpočtu jsou hrazeny ztráty ČKA, majetková újma za převzaté úvěry na družstevní bytovou výstavbu a úroky z úvěrů poskytnutých nemocnicím. FNM hradí dle uzavřených dohod úroky za některé zvýhodněné úvěry, ztráty ČKA vzniklé na základě příslušných vládních usnesení (ztráty z nabytí majetkových účastí, ztráty z úvěrů, ztráty z restrukturalizace některých podniků) a ztráty z tvorby rezerv.

Ztráty ČKA jsou generovány především tvorbou rezerv a opravných položek a dále ztrátami z prodeje majetkových účastí. Dle metodologie ESA 95 však tvorba opravných položek k pochybným pohledávkám a ani tvorba rezerv nejsou považovány za skutečný výdaj, ale pouze za účetní zápisy, které jsou vnitřní záležitostí jednotky, a proto se nikde v systému ESA 95 neobjevují.

Z pohledu ESA 95 tedy zdroje ČKA představují především transfery ze státního rozpočtu a FNM na úhradu jejích ztrát a příjmy z poplatků a provizí. Transfery na úhradu ztrát ČKA jsou vždy zachycovány v roce, ve kterém ztráta vznikla a ne v roce, kdy byla peněžně uhrazena. Transfery ze státního rozpočtu a FNM jsou na úrovni centrální vlády plně konsolidovány, tj. vyloučeny z příjmů ČKA a výdajů daného segmentu, čímž nemají dopad na výši deficitu centrální vlády.

V případě tržních transakcí prováděných ČKA jsou nákupy a následné prodeje pohledávek a cenných papírů považovány za finanční transakce, které nemají vliv na saldo hospodaření a promítají se pouze jako přeměna jednoho finančního aktiva na jinou formu finančního aktiva na finančním účtě. Pokud jsou transakce prováděny na netržním principu, jsou tyto transakce spojeny s kapitálovým transferem na výdajové straně (z ČKA do sektoru finančních či nefinančních institucí), který vyjadřuje rozdíl mezi odhadem tržní ceny aktiva při nákupu (prodeji) a cenou pořizovací (prodejní) tohoto aktiva. Náklady ČKA dále představují zejména úroky, poplatky a provize, mzdy a platy vč. sociálních příspěvků; přičemž tvorba opravných položek k pochybným pohledávkám a tvorba rezerv nejsou z pohledu ESA 95 považovány za skutečný výdaj.

FNM prostřednictvím ČKA (ta zde vystupuje pouze jako finanční manažer) financuje stabilizační program České Finanční, s.r.o., která je dceřinnou společností ČKA a dále i ztráty vzniklé další dceřinné společnosti KONPO, s.r.o. Vzhledem k tomu, že dceřinné společnosti ČKA jsou klasifikovány jako finanční nebankovní instituce, úhrada jejich ztrát zvyšuje každoročně deficit centrální vlády.

Začlenění ČKA má nejen podstatný vliv na vládní deficit, ale i dluh vládního sektoru. Dluh ČKA se skládá z přijatých úvěrů, emitovaných cenných papírů a depozit, které si uložily ostatní sektory u ČKA. Ostatní závazky na straně pasiv ČKA nejsou do dluhu ČKA zahrnuty v souladu s definicí dluhu podle ESA 95.

nahoru