Výkon vlastnických práv
Ministerstvo financí vykonává vlastnická práva ve společnostech, ve kterých stát drží majetkový podíl určený k následné privatizaci. Menší část z nich je označována jako tzv. strategické společnosti. Jedná se o subjekty, které mají značný význam pro ekonomiku ČR a zaujímají významné, některé z nich monopolní místo na trhu, kde konkurenční prostředí dosud vyžaduje regulační opatření ze strany státu.
Ostatní, tzv. nestrategické společnosti představují cca 30% z celkové nominální hodnoty akcií v držení Ministerstva financí. Větší význam z hlediska privatizace mají pouze společnosti, u kterých Ministerstvo financí drží 10 a více procent akcií.
Specifické pro dokončení privatizace je držení tzv. zlaté akcie. Zejména u společností, kde bývalý FNM ČR neměl žádný jiný majetkový podíl, si stát touto akcií se zvláštními právy zajišťuje přednostní hlasovací právo veta např. s cílem zachování předmětu podnikání (po smluvní dobu) či obchodní známky privatizované společnosti. Vlastnická práva však v těchto společnostech vykonávají jednotlivá “zakladatelská ministerstva” (průmyslu a obchodu, zemědělství, zdravotnictví, kultury a životního prostředí), se kterými byl v roce 1999 zahájen proces postupné přeměny akcií se zvláštními právy na akcie kmenové, což umožní po předchozím souhlasu zakladatelských ministerstev jejich následnou privatizaci.
Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení FNM ČR v § 3 stanovil, že ke dni zrušení FNM ČR (tj. k 31.12.2005) zanikají zvláštní práva spojená s výkonem hlasovacího práva spojeného s akciemi, pro které tato zvláštní práva určily stanovy akciových společností, a rovněž ustanovení stanov akciových společností, která určují akcie se zvláštními právy spojenými s výkonem hlasovacího práva, pozbývají platnosti dnem zrušení FNM ČR.
Související problematika
Od r. 1999 kladla vláda a bývalý FNM ČR zvýšený důraz na výkon akcionářských práv ve společnostech s rozhodujícím, nebo významným podílem státu, kde musí řešit následující problémy:
-
nedostatečná rychlost postupu restrukturalizace a revitalizace problematických průmyslových odvětví (zejména společností v oblasti hutní a strojírenské výroby) a následného vyhledávání strategických partnerů a investorů
-
posilovaní hodnoty nebo zajišťování ekonomické stability společností (petrochemie, důlní průmysl, letecká doprava)
-
nezbytnost pokrytí existujících rizikových úvěrů hlavně v bankovním, ale i v nebankovním sektoru
-
začleňování společností do globálních sítí (telekomunikace, radiokomunikace)
-
neobchodovatelnost akcií řady společností
-
špatná hospodářská situace v podnicích, konkurzy a likvidace
-
nedořešené restituční nároky
-
přes postupně se zdokonalující právní rámec v oblasti “corporate governance” pomalá a často rozporuplná jeho aplikace při konkursech a likvidacích, spravedlivém vyrovnání věřitelů, realizaci pohledávek (dražby apod.)
-
pomalá a často neefektivní práce soudů
Převzato ke dni 31.12.2005, zdroj: FNM