Zhodnocení příspěvků z veřejné diskuse k výchozím tezím k reformě zdaňování příjmů

Na tiskové konferenci začátkem dubna letošního roku Ministerstvo financí představilo koncept reformy daňového systému s navrženou účinností od 1.1.2010. Současně otevřelo k tomuto konceptu téměř tříměsíční veřejnou diskusi s termínem ukončení 30. června 2008. Jejím cílem byla konfrontace záměrů Ministerstva financí s názory široké veřejnosti.

V rámci této diskuse, za kterou lze všem přispívajícím vyjádřit poděkování, obdrželo Ministerstvo financí řadu podnětů, které byly samostatně vyhodnoceny podle jednotlivých okruhů resp. právních norem.

Diskuse k části týkající se předložených tezí k reformě zdaňování příjmů se zúčastnilo celkem 59 osob, z toho 52 občanů a 7 institucí, kteří celkem předložili 195 podnětů (viz příloha - Počet účastníků a struktura podaných námětů). Za velmi překvapivé považujeme nízkou účast politických subjektů a žádnou účast politických stran na této významné možnosti podílet se na budoucí koncepci zdaňování příjmů v České republice. Z politických subjektů se diskuse zúčastnilo pouze sdružení Mladých křesťanských demokratů a předseda Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny PČR, z diskuse však nevzešly žádné návrhy reprezentující konkrétní představy jednotlivých politických stran. Je možné předpokládat, že se tak stalo i z důvodu, že Ministerstvem financí zvolená koncepce byla shledána za vyhovující, neboť řeší nejenom politiky často kritizované problémy zdaňování příjmů. V takovém případě pak už skutečně vzniká prostor pouze pro diskuse na odborné úrovni, jejichž cílem je zvolenou koncepci dále ekonomicky a systémově dopracovat.

K problematice zdaňování příjmů fyzických osob obdrželo Ministerstvo financí 139 podnětů a k problematice právnických osob 56 podnětů, z toho 51 ke zdaňování podnikatelských subjektů a 5 ke zdaňování neziskových organizací. Podněty se týkaly jak základních principů, ze kterých by nová právní norma měla vycházet, tak i jednotlivých konkrétních okruhů. Zejména bylo požadováno:

• rozdělení problematiky zdaňování příjmů právnických a fyzických osob do dvou zákonů,
• ustoupit od tzv. „superhrubé mzdy“,
• zavést automatickou valorizaci pevně stanovených daňových úlev a limitů,
• pokračovat v podpoře úlev souvisejících s podporou bydlení a některých dalších daňových priorit,
• zavést možnost výdajového paušálu u zaměstnanců
• ponechat 6ti- měsíční test pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů,
• navázat základ daně na výsledek hospodaření vykázaný podle mezinárodních účetních standardů,
• zavedení skupinového (koncernového) zdanění,
• snížit sazbu daně z příjmů právnických osob,
• rozšířit možnosti pro uplatnění daňových ztrát,
• zachovat osvobození dividend a převodů podílů na zisku nejméně ve stávajícím rozsahu,
• vyloučení zdaňování výnosů souvisejících s nezaplacenou pohledávkou,
• zjednodušit nakládání s majetkem pro účely stanovení základu daně (odpisy, zásahy do majetku - technické zhodnocení vers. oprava),
• uznat výdaje zaměstnavatele na zaměstnance, zejména související s jejich vzděláváním a stravováním,
• změkčit podmínky pro pravidlo tzv. nízké kapitalizace,
• zprostit obce a kraje povinnosti podávat daňová přiznání.

Každý příspěvek byl posuzován ve všech souvislostech, zejména však z hlediska možné využitelnosti při dalším dopracování materiálu, při respektování rozpočtových priorit vlády, zejména pro plnění Maastrichtských kritérií zachování potřebného rozpočtového výnosu daně bez výraznějšího následného poklesu. V neposlední řadě také z důvodu, zda neumožňuje neodůvodnitelnou optimalizaci daňové povinnosti nebo dokonce vyhýbání se dani.

Do skupiny reprezentující využitelné náměty rozhodně patří návrhy na zjednodušení:

• nakládání s majetkem,
• posuzování výdajů zaměstnavatele souvisejících se zaměstnanci, pravidel tzv. nízké kapitalizace
• uplatňování daňových ztrát.

Některé návrhy byly posouzeny jako parametrické (např. výše sazby daně), o kterých bude vždy rozhodovat aktuální politická reprezentace.

Ze souboru neakceptovaných návrhů lze uvést zejména tyto:

• zpracování dvou zákonů namísto jednoho,
• zavedení (skupinového) koncernového zdanění,
• zjišťování základu daně z příjmů z výsledku hospodaření vykázaného podle mezinárodních účetních standardů,
• zrušit povinnost podávat daňová přiznání v případě neziskových poplatníků z důvodů komplikování jejich hospodaření,
• znovuzavedení minimálního základu daně,
• odstranění limitu pro osvobození důchodů,
• ponechat daňové bonusy na vyživované děti a rozšířit je o bonus na manžela bez příjmů

Nejen v době probíhající veřejné diskuse Ministerstvo financí dále analyzovalo možnosti zjednodušení jednotlivých oblastí upravených současným zákonem o daních z příjmů s přihlédnutím k racionálním návrhům z veřejné diskuse. Výsledkem je další kvalitativní posun ve formování základních zásad a principů nové úpravy zdaňování příjmů, což jasně dokládají dále uvedené koncepty dopracování vybraných kapitol zdaňování příjmů v ČR:

• úplné osvobození dividend a podílů na zisku u jejich příjemců, právnických osob, a to bez stanovení limitů i bez časových testů, za podmínky důsledného zdanění těchto příjmů u jejich konečných příjemců, tj. fyzických osob,
• kompenzace zrušení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a nemovitostí (s výjimkou nemovitostí k bydlení) od daně z příjmů fyzických osob zavedením nového systému zdaňování kapitálových zisků osvobozujícího tyto příjmy do stanoveného limitu,
• po dohodě s MPSV a MZ dořešení problematiky stanovení základu daně u zaměstnanců, a to zejména z titulu dokončení procesu tzv. superhrubé mzdy a zavedení nového zaměstnaneckého výdajového paušálu,
• daňová uznatelnost veškerých výdajů zaměstnavatele na zaměstnance s podmínkou, že na straně zaměstnance budou v rámci sjednocených vyměřovacích základů podléhat veškeré jeho příjmy sociálnímu a zdravotnímu pojištění, s výjimkou případů „neadresných“ plnění, tj. kdy plnění nelze přiřadit jednoznačně určenému konkrétnímu příjemci u nichž pak budou od daně osvobozena,
• pro podporu zvýšení vzdělanosti společnosti bude umožněna daňová uznatelnost všech nákladů zaměstnavatele na vzdělávání zaměstnanců při zachování daňového osvobození příjmů vynaložených zaměstnavatelem na vzdělávání zaměstnanců,
• prohloubení podpory výzkumu a vývoje zvýhodněním přírůstku vynaložených výdajů na výzkum a vývoj,
• rozpracování systému významné daňové podpory veřejné prospěšnosti realizované na základě pravidel připravovaných novým občanským zákoníkem, určitá daňová zvýhodnění budou přiznána i vymezeným neziskovým poplatníkům,
• zavedení měsíčních daňových odpisů, snížení počtu odpisových skupin a umožnění odpisování ve skupině, přehodnocení systému uplatňování výdajů souvisejících se zásahy do majetku, kdy poplatník již nebude muset složitě zkoumat, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení.

Závěr:

Jak je zřejmé, Ministerstvo financí pečlivě posoudilo veškeré náměty k předloženým tezím k reformě zdaňování příjmů, které obdrželo z veřejné diskuse. V rámci přijatých závěrů vyhodnotilo některé náměty jako užitečné a bude s nimi dále pracovat. Vedle toho však připravilo soubor dalších koncepčních změn, které na jedné straně povedou ke zjednodušení budoucí právní úpravy zdaňování příjmů v České republice, a současně neumožní nežádoucí daňové optimalizace a nezaloží proto tlak na snižování inkasa daně z příjmů.

Příloha - tabulky