Předsednictví EU

Rada EU (Rada Evropské unie - The Council of the European Union)

Rada Evropské unie je formálním názvem orgánu sestávajícího se ze zástupců všech členských států na ministerské úrovni. Do roku 2002 byla označována jako Rada ministrů.

Na jednání Rady mohou ministry zastoupit státní tajemník, resp. náměstek ministra či velvyslanec při Stálém zastoupení při EU v Bruselu nebo jeho zástupce. Při hlasování může také ministr z jedné země zastoupit ministra z jedné další země. Předsedající ministr je nezastupitelný.
Jednání Rady se účastní EK, která se může účastnit debaty, avšak nehlasuje.

Hlavním sídlem Rady EU je při formálních jednáních Brusel. Některá zasedání se konají rovněž v Lucemburku. Neformální jednání (například neformální zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti – ECOFIN) probíhají na území předsednického státu.

Pravomoci a úkoly Rady

• Rada je legislativním orgánem ve všech třech pilířích EU; legislativní proces vykonává, v závislosti na proceduře společně s EP (viz čl. I-8).
• Rada koordinuje hlavní směry hospodářské politiky členských států.
• Rada uzavírá jménem EU a ES mezinárodní smlouvy s jinými zeměmi či mezinárodními organizacemi.
• Rada sdílí s EP rozpočtové pravomoci a přijímá rozpočet EU.
• Rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění SZBP, a to na základě všeobecných směrů, stanovených ER.
• Rada koordinuje aktivity členských států a přijímá opatření v oblasti justice a vnitra (JHA).

Formace Rady

Formálně existuje jedna Rada. Každá členská země je v Radě zastoupena na ministerské úrovni. Vzhledem k různým agendám, které projednává, se schází v 9 formacích:

• Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) , která je složená z ministrů zahraničních věcí, popř. z ministrů pro evropské záležitosti. Schází se každý měsíc. Plní roli výkonného orgánu EU v oblasti Společné bezpečnostní a zahraniční politiky.
• Rada pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN), která je složena z ministrů financí a hospodářství jednotlivých členských států Evropské unie.
• Rada pro justici a vnitřní záležitosti (JHA)
• Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a záležitosti spotřebitele
• Rada pro konkurenceschopnost
• Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku
• Rada pro zemědělství a rybolov (AGRIFIN)
• Rada pro životní prostředí
• Rada pro školství, mládež a kulturu

Předsednictví v Radě EU

Pod pojmem předsednictví EU se obecně rozumí předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie. Toto předsednictví se střídá po šesti měsících, což znamená, že v každém kalendářním roce se o něj dělí dvě země.

Každých šest měsíců se jednotlivé členské země Evropské unie střídají v předsednictví v Radě Evropské unie (tzv. rotační princip). To s sebou přináší řadu povinností, kterých se země musí ujmout. Institut předsednictví se opírá o obecný princip nestrannosti. Právě ten má představovat záruku, že členská země bude vykonávat předsednictví ku prospěchu celé Unie. Naplnit tento cíl jí pomáhají další instituce EU, s nimiž spolupracuje.

Funkce předsednictví v Radě EU lze rozdělit do čtyř základních kategorií:

• administrace a řízení práce Rady,
• vytyčení politických priorit,
• vyjednávání,
• reprezentace Rady.

Každá předsedající země na začátku svého funkčního období předloží Radě EU a Evropskému parlamentu program hlavních cílů, takzvaných priorit, kterých hodlá v průběhu svého předsednictví dosáhnout. Tyto cíle zpravidla vycházejí z aktuální situace a problémů, kterým EU v daném období čelí.

• Informace o jednotlivých předsedající zemích také naleznete na Euroskopu