Registraci k EET nenechávejte na poslední chvíli, radí Martin Janeček
Rozhovor s Martinem Janečkem, generálním ředitelem Finanční správy
FaktorS | 3.11.2016 | Rubrika: Data a peníze | Strana: 30 | Autor: Petr Musil
Zhruba měsíc zbývá do spuštění Elektronické evidence tržeb. Finanční správa se chystá mapovat terén a kontrolovat, jak systém šlape. Už v listopadu mohou podnikatelé testovat EET ve zkušebním provozu. „Registraci nenechávejte na poslední chvíli,“ radí jim šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček
* Registrace k elektronické evidenci tržeb probíhá už od září. Musejí se k ní hlásit rovnou všichni, nebo jen ti, na které EET v první fázi dopadne, tedy podnikatelé v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb?
Zákon neukládá povinnost se registrovat, respektive ji neukládá přímo. Pokud ale jako podnikatel chcete splnit to, co po vás zákon chce, tedy podávat přehled o hotovostních tržbách, registraci vlastně potřebujete. A máte pravdu, že podnikatelé se k ní mohou hlásit už od září. Jelikož se EET spustí k 1. prosinci, potřebujete nějaký čas na to, aby vám byl vygenerován přístup, abyste stihl pořídit potřebný hardware a software, případně jej aktualizovat. Proto mají podnikatelé možnost se o přístupové údaje hlásit už takhle brzy. Pokud má někdo více typů živností, je na něm, zda přihlásí všechny už nyní, nebo až s tím, jak budou nabíhat jednotlivé fáze on-line tržeb.
* Češi jsou proslulí tím, že všechno nechávají na poslední chvíli. Nebojíte se, že to tak dopadne i v tomto případě?
Toho se bohužel obávám. Podnikatelé by měli počítat s tím, že vyřízení registrace a zprovoznění potřebného zařízení, instalace či aktualizace softwaru nějakou dobu potrvá. Pokud se někdo rozhodne k EET přihlásit 30. listopadu, těžko bude schopen 1. prosince vydávat účtenky. Kromě toho už v listopadu bude možné si EET vyzkoušet v rámci testovacího provozu. Bylo by fajn, kdyby toho co nejvíce podnikatelů využilo.
* Kde a jak se mají podnikatelé registrovat?
K tomu existují dva kanály. Jeden z nich je datová schránka, prostřednictvím níž si o přístupové údaje požádáte. Druhá možnost je přijít na kterýkoli finanční úřad, kde řeknete, že chcete přístupové údaje k portálu elektronické evidence tržeb. Tam s vámi sepíší protokol, na jehož základě obdržíte obálku. V ní je identifikační číslo, které se rovnou zapíše do systému a následně se propojí s vaším daňovým identifikačním číslem. Je tam také přihlašovací jméno a heslo, kterými se do systému přihlásíte. Heslo si budete moci libovolně změnit.
* Když má někdo pochybnosti, zda se musí k EET registrovat, kdo mu poradí?
Máme portál Etržby.cz, kde podnikatelé najdou většinu potřebných informací. Pak je tam možnost vyplnit on-line formulář s dotazem a v neposlední řadě je v provozu také informační telefonní linka. U ní sedí pracovník finančního úřadu, který tazateli rád na všechny otázky odpoví.
* A pokud přesto podnikatel nebude vědět, jak má postupovat?
V těch úplně krajních případech se dá ještě požádat finanční * správu o závazné posouzení živnosti. Tam už by mělo být stoprocentně jasno, zda se na podnikatele povinnost k online tržbám vztahuje, či nikoli.
* Jak bude finanční správa kontrolovat, zda živnostníci splnili povinnost se zaregistrovat?
Každý si musí ujasnit, zda takovou povinnost vůbec má. I když provozujete hotel, on-line tržby třeba nebudete muset hlásit. Systém je namířen na hotovostní tržby. Pokud přijímáte platby kartou nebo jinak bezhotovostně, pak EET nepodléháte. Jinak v rámci náběhu systému chceme dotčené provozy obejít a víceméně monitorovat, zda a jak to funguje. Rozhodně nemáme v plánu nějaký hon na čarodějnice. Spíše chceme ukázat vlídnou tvář, živnostníkům radit, vnímat jejich případné výtky a také si tím vlastně zmapovat terén.
* Jak konkrétně to bude probíhat?
Pracovník finanční správy přijde na místo a uvidí, zda se tam vyskytuje příslušné zařízení, zda se vystavují účtenky a podobně. Ale určitě se nebudeme snažit někoho nachytat pomocí nějakého kontrolního nákupu. Jde především o to, zjistit, jestli pokladny jsou tam, kde mají být, zda dotyčný podnikatel vůbec projevil ochotu dodržovat zákon. Když uvidíme, že se někde něco prodává bez účtenek, nebo se provozovatel odmítne s našimi lidmi bavit, případně je bude chtít dokonce vyhodit, tak tam už vlídnost skončí.
* To znamená, že na problémy si podnikatelé mohou zadělat už na začátku.
Pochopitelně. Pokud se setkáme s nějakou iracionální reakcí na naši návštěvu, pak sankce samozřejmě může přijít. Nad tím nelze jednoduše mávnout rukou. Už jen s ohledem na ty poctivé.
* Jak dlouho vydrží vlídná tvář finanční správy?
Předpokládáme, že kolem dvou měsíců. Očekáváme, že v první vlně se k EET přihlásí až padesát tisíc subjektů, což bychom během této doby měli být schopni obejít.
* Jaké postihy vůbec za nerespektování zákona o evidenci tržeb hrozí?
Existují tři stupně sankcí: pokuta do 50 tisíc, do 500 tisíc a pak uzavření provozovny. Nejnižší sankce je za to, když podnikatel nevyvěsí tabulku, že se v jeho provozovně fiskalizuje. Pokuta do 500 tisíc korun se bude udělovat tehdy, když někdo ten systém bude zcela bojkotovat. V extrémních případech může následovat uzavření provozovny. Ale to už bude připadat v úvahu jen tehdy, když někdo nebude ochoten zjednat nápravu.
* Není tedy třeba obávat se případů, o kterých jsme slyšeli v Chorvatsku, že někam „vtrhli“ lidé z finanční správy a uzavřeli cukrárnu, protože prodavač nevystavil účtenku na zmrzlinu?
Určitě ne. Jak jsem říkal, tohle je až zcela krajní řešení pro případy, kdy někdo ten systém sabotuje a nehodlá své chování dát do souladu se zákonem. Přesněji to ukáže praxe.
* Je možné, že se živnostníci budou snažit dopad EET oddálit a měnit typ živnosti tak, aby na ně on-line tržby spadly až v poslední fázi. Jak na tohle budete reagovat?
Nám je typ živnosti úplně jedno. Pro nás je důležitý skutečný stav, který uvidíme na místě. Pokud nám budete tvrdit, že to není hospoda, ale truhlárna, tak nás to nebude zajímat. To je stejné, jako když někdo provozuje živnost bez oprávnění – pokud vykonáváte nějakou soustavnou podnikatelskou činnost, ale děláte to načerno, pak to děláte nelegálně. To je ten samý princip.
* Někdo se rozhodne, že nebude přijímat hotovostní platby. Má povinnost to hlásit?
Nemá. Celá EET spočívá v tom, že buď přijímáte hotovost, a pak hlásíte, nebo hotovost nepřijímáte, a pak nic on-line hlásit nemusíte. Takže ten subjekt zkrátka jen přestane odesílat data v momentě, kdy už žádnou hotovostní platbu nepřijme.
* Nepřivolá tím ale na sebe kontrolu?
Ano, může. Ale kontrola k němu může přijít nezávisle na tom, zda je, nebo není registrován v elektronické evidenci tržeb.
* Zákon také počítá s účtenkovou loterií. Kdy bude zavedena?
Zákon o EET na ni pamatuje. Zda a kdy bude zavedena, záleží v tuto chvíli na rozhodnutí vlády, respektive ministerstva financí. Jakmile ministerstvo rozhodne, že se nějaké účtenky slosují, pak předpokládám, že účtenková loterie proběhne. Ale nemyslím si, že by to mělo být třeba hned v únoru.
* Radíte tedy lidem, aby si účtenky brali už od prosince?
Na to vám skutečně nedokážu odpovědět. My jako finanční správa máme za úkol zajistit funkčnost systému elektronické evidence tržeb a vymáhat dodržování příslušného zákona. Jestli a jak ministerstvo financí o účtenkové loterii rozhodne, zda do ní budou zahrnuty i účtenky vydané 1. prosince, skutečně nevím. Nicméně na našem webu bude k dispozici rozhraní, kde si můžete ověřit, zda je vaše účtenka zaevidována v systému EET.
* Zanedlouho také nabude účinnost zákon o prokazování původu majetku. Finanční správa prý již vytipovala asi 50 tisíc lidí, u kterých se dají určité nesrovnalosti předpokládat. Budou se tyto případy prošetřovat?
To bylo myšleno tak, že ona množina, na kterou zákon potenciálně dopadá, je přibližně takto velká. Což ovšem neznamená, že všichni jsou zloději. Jsem přesvědčen, že u většiny bude nabytí majetku v pořádku. Někdo třeba něco zrestituoval, zdědil, nebo jsou to manažeři, právníci a podobně. Rozhodně se nechystáme na 50 tisíc lidí kvůli prokázání původu jejich majetku.
* K čemu ten zákon vůbec je?
Má vyslat signál těm, kteří disponují velkým majetkem, ale nezdanili řádně své příjmy, že z něho nějakou daň nakonec zaplatí. My se dnes vlastně nemůžeme nikoho ptát, jak ke svému majetku přišel. Tento zákon nám tu pravomoc dává.
* Na základě čeho budete konat? Hodláte pročítat starší novinové články?
Ano, třeba i to. Dalším zdrojem jsou daňová přiznání. Když vidíte, že nějaký podnikatel dlouhodobě vykazuje ztrátu, ale přesto má někde dvě tři vily, je to signál například pro Kobru, aby to prověřila.
* Kritici zákona ale namítají, že půjde o nástroj, jak si závistiví sousedé budou mezi sebou vyřizovat účty. Neobáváte se, že spontánně znovu povstanou uliční výbory?
Tohle téma se zde samozřejmě s oblibou zvedá. Málokdo ví, že spoustu anonymních udání dostáváme už dnes. Když vidíme, že je to jen špína plná zla, odložíme to. Pokud z toho naopak vyplynou nějaké závažné informace, budeme se tím zabývat. Tohle se ostatně může dít a děje už dnes. Nemyslím si tedy, že by se měla vzedmout kvůli zákonu o prokazování původu majetku nějaká udavačská vlna.
* Jak velký daňový výnos od tohoto zákona očekáváte?
V zásadě s žádným nepočítáme. Cílem tohoto zákona není získat dodatečné příjmy do rozpočtu. Nejkrásnější by bylo, kdyby se z těchto daní nevybrala ani koruna. To by byl signál, že u nás lidé přicházejí k majetku legálně, a není tedy třeba je dodatečně zdaňovat.