Rozhovor se Simonou Hornochovou v Ekonomice ČT 24
Zdroj: ČT 24 | Datum: 27.5.2015 21:05 | Pořad: Ekonomika ČT24
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Politici, zákony a běžní lidé. Trojčlenka dnešní Ekonomiky ČT 24. Já vás u ní vítám. Zavedení elektronické evidence tržeb má zpoždění. Podle ministra financí se první vlna stihne nejdřív v únoru příštího roku. V případě dalších průtahů hrozí Andrej Babiš zvýšením daní. V nových pokladnách spatřuje možnost, jak zatočit s daňovými úniky. Opozice trvá na tom, že opatření může být pro některé podnikatele likvidační. A téma dne: elektronickou evidenci tržeb, podrobněji probereme se Simonou Hornochovou, náměstkyní pro daně a cla z ministerstva financí. Hezký večer.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A také s Karlem Havlíčkem, předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků. I vám hezký večer.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Hezký večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní náměstkyně, v čem bude elektronická evidence nová? Vždyť zákonná povinnost platit dně ze všech příjmů spojených s podnikatelskou činností je tady už dnes. Není tedy problém spíš v kontrole?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Možná je problém v kontrole, každopádně je problém v kontrolní kapacitě finančních úřadů a v tom, v jakém množství se vyskytuje v České republice krácení daní. A tam skutečně, když si vezmeme, kolik máme jednotlivých prodejních míst a kolik máme kontrolních pracovníků na Finanční správě, tak my potřebujeme směřovat víc k elektronizaci té státní správy, abychom byli schopni skutečně takové množství jednotlivých míst odkontrolovat.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale opět to bude závislé na tom, aby lidé dodržovali zákon, který už teď je, dalo by se říci, k tomu samému nutí. A pokud ho nebudou dodržovat, tak to zjistíte opět pouze na místě kontrolou.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Samozřejmě, ale ty kontrolní možnosti správců daně budou podstatně větší.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to souvisí především s tím, že se přece jen zaměříte na větší kontrolu?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Určitě se zaměříme na větší kontrolu, musíme se zaměřit na kontroly v terénu. Protože ta evidence jako taková sama o sobě, jak říkáte, ten zákon platí už dneska, takže samospasitelná rozhodně není.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Havlíčku, právě v souvislosti s tím mě napadá, bude to vůbec změna pro podnikatele? Protože ti poctiví už dnes evidují své tržby a platí z nich daně. Ti nepoctiví, dokud na ně nepřijde kontrole, na tom budou vlastně stejně.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak já bych nerozděloval jenom na poctivé, nepoctivé, protože to, že třeba něska..., dneska nikdo nemá pokladnu nebo podobný systém, tak neznamená ještě, že je nepoctivý. Ale v každém případě pro valnou část podnikatelů z oblasti obchodu, ať už velkoobchod, nebo maloobchod a stejně tak pro ty, kteří podnikají v pohostinství a jsou to trošku větší provozovny, anebo i ty střední provozovny, tak de facto to zas tak velká změna není. Ale nepochybně bude to změna pro řády desítek tisíc těch úplně nejmenších, kteří dneska nemají vůbec nic, buď proto, že to po nich dosud, doposud nikdo nechtěl, možná i proto, že někteří se skutečně pohybovali v té šedé zóně a ne úplně zcela všechno přiznávali, ale v každém případě to ta změna pro ty menší bude, to ano.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady se dostáváme k pojmu drobný živnostník, který, kteří by se měli alespoň v prvních vlnách vyhnout elektronické evidenci tržeb. Co bude drobný živnostník? Kdo to je, podle čeho to budete určovat?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Upřímně řečeno, já nevím, kdo je drobný živnostník. Já vnímám ty diskuse taky, vnímám je zpovzdálí a přesně nevím, co znamenají. To, co my říkáme, my dnes máme definované v zákoně dvě etapy. Definujeme to prostřednictvím předmětu podnikání. To jedno jsou restaurace, stravovací provozy, ubytování a druhé maloobchod, velkoobchod.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo tedy mluví o drobných živnostnících? To vůbec něco, s čím vy byste počítali? To znamená, že tady není žádná skupina, která by měla být vyčleněná, nebo přece jen ti, řekněme, možná drobní živnostníci jako řemeslníci, mohli by být ušetřeni?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Bavíme se tady o těchhle těch dvou fázích, kde víme, tyhle dva podnikatelské sektory by měly být při spuštění a potom následně kvartál po spuštění ten druhý maloobchod, velkoobchod a potom je velká skupina dalších podnikatelských odvětví, o kterých se dneska nebavíme, které jsou odložené a které samozřejmě budou nebo nebudou předmětem evidence podle toho, jak se vyhodnotí ty první fáze. A jakým způsobem bude dál pokračovat ten projekt.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevzešlo to tedy od vás, že byste rádi, aby drobní živnostníci z toho byli alespoň zatím vyjmuti a v tom případě, kdo je drobný živnostník?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak vzešlo to od nás. Je to jeden z našich zásadních požadavků. Protože my jsme na elektronickou evidenci tržeb kývli. A nekývli jsme na ni nijak fanaticky, kývli jsme na ní proto, protože se nacházíme v 21. století a domnívat, že dříve či později zde nebude nějaký podobný systém, je prostě utopie. Za další jsme na to kývli proto, že jsme měli jasnou dohodu s ministerstvem financí o tom, že se daně nebudou zvyšovat. A korektně musím říct, že ministerstvo financí nezvýšilo daně, celková daňová kvóta se dokonce maličko snížila meziročně. Na druhou stranu ale jsme akceptovali to, že se daně budou vybírat. Nemůžeme tedy dneska hrát tu hru na všechny strany, tak se nebudou ani zvyšovat, ale nebudou se ani vybírat. Proto jsme se rozhodli, mimo jiné i proto, že jsme na to měli velký průzkum, který nám právě řekl to, že přibližně 40 % malých a středních firem s tím problém nemá žádný. A těch druhých 40, což jsou právě ti řemeslníci, drobné služby, ti, kteří jsou v pohybu, by s tím problém měli. Takže jsme šli...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě mi zbývá 20 % do 100.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
20 % jsou ti, kterým je to jedno...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
V tom průzkumu, nebo prostě ani nevěděli, že třeba elektronická evidence tržeb bude, tak o tuto skupinu samozřejmě velmi jde. Přičemž my netvrdíme nikdy dogmaticky, že nemůžeme sednout za jeden stůl a logicky o ní nediskutovat. Ale říkám...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo by to měl být drobný živnostník? Podle čeho by se to určovalo?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak zaprvé jsou to řemesla. Jsou to ti, kteří mají účtenku třeba 2, 3 účtenky za den. Prostě my chápeme to, když má někdo těch účtenek 100, 200, 500, tak pochopitelně asi je i rozumné, aby to dělal, mimo jiné i proto, aby si to sám kontroloval. Ale pokud někdo dneska lítá s kýblem, natírá, pokud někdo dělá kominíka, pokud někdo, já nevím, dělá kamnáře a udělá jedny kamna za 4 dny, já si nejsem jist a nejsem přesvědčen, že by měl prostě nosit v kapse ten přístroj a tiskárničku.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě totiž v souvislosti s tím napadlo, pokud by se to stanovovalo právě podle zakázek, podle objem..., obratu, jak to zjistíte, když do teď ten člověk třeba nepřiznával všechny své obchody?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Proč myslíte, že nepřiznával? To je otázka.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Já říkám třeba. Samozřejmě, že mohl...
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Mohl i nemusel. Ale zeptám se...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nemusel.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Opačně, když ten dotyčný to nebude chtít přiznat, tak to nepřizná stejně a ta tiskárnička nebo, nebo teda ten, ten přístroj mu v tom jaksi nedonutí ho k tomu...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsme zpátky u toho o čem jsme mluvili úplně na začátku.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Protože on se musí domluvit s tím spotřebitelem. Pokud spotřebitel řekne, mně vyhovuje cena 8 a ne cena 10, pak je to samozřejmě handl obou, já ho neobhajuji, já jenom musím říci, že i toto může někdy nastat a pak vám garantuji, že ten spotřebitel, když mu nabídne těch 8 místo těch 10, si řekne, že chce těch 8 a nechce prostě stejně tu účtenku, která, která z toho je.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude povinné vzít si účtenku? Bude to bez toho fungovat, když by to nebylo povinné?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Nebude povinné vzít si účtenku. Když se podíváte v různých okolních státech, kde ta evidence funguje, tak i tam, kde mají v zákoně povinnost dokonce sankcionovatelnou povinnost zákazníka vzít si účtenku, tak ty sankce ten stát neukládá, protože chce mít občany na své straně, chtějí, aby věřili tomu systému, chtějí, aby věřili tomu, že ty daně se prostě platit mají, aby pomáhali spíš tomu státu jaksi z hlediska přesvědčení, než že se budou bát, že vyjdou paní s dvěma taškami z obchodu...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebudou moct najít účtenku.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
A vzápětí je chytne celník bez účtenky a bude za to dostávat sankce, to si nikdo nepřeje.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Co výměnou za přistoupení na elektronickou evidenci tržeb, bude DPH u restaurací místo současných 21, 15, nebo dokonce 10 %?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Ministerstvo financí navrhuje 15 %, protože si myslíme, že to je spravedlivé, protože restaurace jsou v podstatě jediný obor, který si odečítá nižší DPH, než potom odvádí. Oni si odečítají 15, ale odvádí 21. A prodávají potraviny a prodejny potravin odvádí jenom 15. Takže tímto se srovná ta disproporce, která tady dneska existuje.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Po čemž už volají provozovatelé restaurací poměrně dlouho.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Určitě.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Schválně, kdy podnikatelé a živnostníci počítají s tím, že by reálně mohla být elektronická evidence zavedena, spuštěna?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak my jsme to teď v posledních dnech hodně intenzivně diskutovali, včera na Fóru malých a středních firem, dneska na setkání s restauratéry a zatím se bavíme o tom datu přibližně polovička února. Ale já tím chci říct, že to my nevnímáme jako nějaké dogma a jestliže to tady nebylo 25 let a posune se o 2, o 3, o 5 měsíců, o 6, tak se vůbec nic nestane. Já radši říkám, připravme to dobře, připravme to kvalitně, když už to má být a ať tam nenastane žádný kolaps a jestli bude únor, nebo jestli to bude květen, že to není tolik podstatné.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak máme květen 2015, co už je hotové? Už máte systém, na kterém to všechno pojede, už víte, co si budou muset podnikatelé pořídit, za kolik? Je to dostání na trhu v dostatečném množství? A tak dále. Je tohle všechno potřeba a je to reálné stihnout do onoho února?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Reálné stihnout to je. Máme zákon v tuto chvíli. Zítra by mělo být finální jednání legislativní rady vlády, kde jsme ladili v podstatě znění toho zákona tak, aby byl maximálně srozumitelný, protože je to nový zákon, nová povinnost, tak aby skutečně jasně vyplývala z těch paragrafů. Zákon by měla 3. června schválit vláda a měl by nastoupit do legislativního procesu. V tom okamžiku by zároveň měla schválit informaci, kterou jsme vládě předložili ohledně toho systému jako takového. A to nám potom umožní ten systém začít skutečně budovat.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě zaujalo vyjádření ministra Babiše, že pokud se to bude dál odkládat, či nebude, evidence tržeb, tak budou růst daně. Přijde mi to trochu jako vydírání. Skutečně je to teď tak, že víme, že ekonomika poroste a každý, každé procento růstu znamená 10-15 miliard navíc na daních prostě jenom proto, že ekonomika roste. Zvyšujou se ty výdaje natolik, že je nutné zvyšovat daně?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
To se obávám, že asi není otázka na mě, ale na politiky. Já si myslím, že diskuse o zvyšování výdajů právě probíhá. Takže dneska ještě stejně nedokážeme říct, jestli se budou nebo nebudou zvyšovat výdaje. Každopádně to, jestli zvýšíme daně nebo nezvýšíme, já se domnívám, že pořád jsme tady ve fázi, kdy věříme tomu, že ty daně se dají vybrat, dají se vybrat jak na základě těch stávajících nástrojů, které máme, tak na základě těchto nových, které Finanční správě dáváme. A já bych jako zatím nepřipouštěla diskusi za zvyšování daní.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Pojďme tedy na další téma.
Průměrný zaměstnanec odvede na sociálním a zdravotním pojištění zhruba o 40 % méně než živnostník. A to, pokud se do odvodu zaměstnance nezapočítá příspěvek zaměstnavatele, tedy většinou také podnikatele. Tvrdí to analýza Asociace malých a středních podniků. OSVČ bývají kritizovány za příliš nízké odvody. Podle asociace to ale není založeno na komplexních a přesných datech. Pane Havlíčku, vaše analýza, vás se tedy zeptám. Je skutečně správné počítat odvody OSVČ proti odvodům samotného zaměstnance a ne i toho, co za něj zaplatí zaměstnavatel?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak úplně třeba, je třeba říci, že není správné vůbec toto porovnávat. My jsme netvořili tuto analýzu, první analýzu nějak hrdě. My jsme ji dělali proto, protože po pravdě řečeno už se nedalo poslouchat to, co se na trhu vykládá. Protože kdejaký politik, kdejaký institucionální činitel začal srovnávat, ale to by tolik nevadilo, ale ono se to srovnávalo tak, že to byly naprosto smyšlená čísla. Takže řeknu jenom příklad, jeden poslanec v klidu prohlásil to, že osoby samostatně výdělečně činné platí 34násobně méně na dani z příjmu než zaměstnanci. Ve skutečnosti to je trojnásobek. To znamená, tím se mate veřejnost, tím se samozřejmě potom odrazují ti, kteří třeba chtějí jít podnikat, aby tam vůbec šli, protože radši řeknou, tohle já nemám zapotřebí, protože bude dennodenně dehonestován. Takže proto jsme to udělali. No a teďka...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nenaláká ho to naopak, budu platit míň?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Ne, protože samozřejmě musíme říct to B, kdyby to bylo jenom takhle, tak to ještě vypadá docela příjemně, ale ono se řekne to B, musíme si na ně posvítit. A mimo jiné ta analýza říká velmi nepříjemnou skutečnost, a to takovou, že nám rapidně za posledních 6 let klesá počet podnikatelů z hlavní činnosti a naopak roste počet podnikatelů z vedlejší činnosti. Já to přeložím to češtiny. Nemohu se uživit jako ten, který se tím živit má. A naopak ten, kdo bere nějaký plat, tak se dostává do situace, kdy ho zřejmě ten plat neuživí, takže paní učitelka musí vzít hadr a kýbl a musí se ještě jít živit jako OSVČ. To je prostě špatně. Pokud tenhle ten trend bude pokračovat, tak za 5, 6 let ta situace bude otočená a ti, kteří by měli fungovat jako živnostníci, to budou dělat jako jenom svoji druhou profesi. A to je to, čemu my se snažíme zabránit a na téhle té židli to říkám už, už 5 let.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní náměstkyně, jak to vychází ministerstvu? Jaké jsou příjmy od zaměstnanců a od OSVČ?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Já se omlouvám, ale nedokážu to úplně říct, protože ty čísla prostě nejsou jednoznačně k dispozici. Ty příjmy od zaměstnanců a od OSVČ tak, jak je vykazujeme ve Finanční správě, jsou poměrně dramaticky rozdílné. Zase na druhou stranu na stejný účet, kam se odvádí daň OSVČ, tak vlastně jde vyúčtování, přiznání zaměstnanců, kde se odčítají různé věci. Takže ono to strašně záleží na tom. A ta, ta kategorie OSVČ samozřejmě není jednotná. Jsou tam jak čistí podnikatelé, tak různí podnikatelé, kteří mají kombinaci, jak se závislou činností, tak s příjmy z pronájmů, s různými kapitálovými příjmy z obchodování a skutečně nemáme ta data natolik čistá, abychom toto dokázali z těch informací, které máme na Finanční správě, vytáhnout.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vůbec na pořadu dne skutečně možné, řekněme, navyšování odvodů OSVČ, tedy živnostníků?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
No minimálně na Ministerstvu financí to na pořadu dne není, protože my si skutečně myslím, že ta evidence tržeb tak, jak se tady o ní bavíme, je povinnost, kterou budeme muset těm OSVČ vysvětlit, oni budou muset začít evidovat tržba tak, jak jste říkala, my dneska vůbec nedokážeme říct, jaké má kdo mít ty tržby, kdo je malý, kdo je velký, kdo je střední. A tahle ta povinnost by měla narovnat to prostředí natolik, abychom se na ně dokázali seriózně podívat. Stejně tak dokážeme dostat serióznější čísla z těch serverů Finanční správy natolik, abychom dokázali potom nějakou analýzou vyčíslit, jaké ty poměry tam vlastně jsou. A podívat se na to systémově. Nevytrhávat to z kontextu, ale skutečně se podívat na systém zdanění fyzických osob jako takových. Ve všech těch důsledcích.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady mě napadá, pane Havlíčku, neměli by mít prostě zaměstnanci i živnostníci odvody prostě stejné, ale stejně tak stejné nároky? Protože liší se to, co dostávají od státu? Narážím tady dalo by se říci i na další aktuální věc, kdy lidovci by chtěli do měsíce předložit návrh na znovu zavedení slevy živnostníkům, a to slevy na dítě i na partnera, který je na rodičovské dovolené. Protože od roku 2013, tedy od vlády Petra Nečase ho nemají.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak já začnu nejdřív tou první částí, co jste se ptala, jestli by měli mít stejné. My jsme nikdy nestavěli živnostníky nad zaměstnance v tom slova smyslu, že bysme říkali, zvyšte to těm druhým a naopak nám to nechejme, nebo prostě nechceme to hrát touhle tou, touhle tou hrou. Jinými slovy, my říkáme, snižte, snižme to těm druhým. Čili, jestliže by se to mělo srovnávat, tak poté směrem dolů. To ale zase na druhou stranu člověk musí být racionální, tak asi je nerealizovatelné. Čili budeme muset zůstat v tomto rozpoložení, které na jednu stranu říká, ano, ve smyslu sociálního zdravotního, a to teď trošku zaokrouhlím, je to přibližně polovička, co platí OSVČ vůči zaměstnanci, ve smyslu daně z příjmu je to podle těch našich propočtů přibližně třetina, ale to se kompenzuje, to se kompenzuje tím, že ten podnikatel má nejistý život, nemá žádný komfort sociální, nemá proplacenou dovolenou, nemá prvních 14 dní zaplacenou nemocenskou a teď můžeme jít dál a dál a nemluvě o tom, že...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Koneckonců slyšeli jsme to v té reportáži docela výstižně.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak a teď k tomu, co navrhuje KDU-ČSL. To není nová věc. Tyto slevy zde existovaly už v minulosti, Nečasova vláda je zrušila a nutno říct, že přibližně v květnu minulého roku se to opět dostalo na přetřes. A byla diskuse nad tím, že by se to skutečně mohlo zavést. Jenomže paralelně s tím jelo i to, že by se zrušily slevy pro všechny ostatní paušalisty. Respektive pro paušalisty obecně. Říkám pro ty, kteří využívají paušál. My když jsme to dopočítali, tak jsme zjistili, že by se to negativně dotklo to zrušení slevy všeobecné přibližně 530 tisíc paušalistů, čili OSVČ, čili jsme velmi intenzivně začali s panem ministrem jednat a musím říct, že on tenkrát velmi korektně řekl, dobře, tak to necháme, to znamená 530 tisíc živnostníků na tom zůstane dobře, nebo nezhorší se jim to, ale poté teda toto nezavedeme opět, to znamená, padlo tam bohužel to pro ty živnostníky, kteří mají třeba pracující manželku nebo, nebo dítě. Zjednodušeně řečeno, vyhandlovalo se tedy to, že se 530 tisíc uspokojilo vůči těm přibližně 100 tisícům, kteří, kteří ne. Považoval jsem za nekorektní, aby týden poté jsme šli k Ústavnímu soudu a začali jsme na to opětovně otevírat, dali jsme si rok. Dneska to otevřelo KDU-ČSL. My bychom byli rádi, jedná se o 2,5 miliardy korun.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak s tím počítá ministerstvo financí?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Ministerstvo financí říká to, co jsem říkala před chvílí, že my tady máme skutečně určité poměrně nekonzistentní skupiny. Bavíme se o živnostnících, kteří čerpají výdajové paušály. Myslím si, že jsme tady seděli mnohokrát a diskutovali jsme nad tím, že ty výdajové paušály absolutně neodpovídají těm částkám teoretických nákladů v těch druzích živností tak, jak jsou, že jsou vysoké, že by se měly snižovat. My jsme říkali, nedělejme to, protože živnostníků se bude týkat evidence tržeb, skutečně pojďme si to prostředí napřed narovnat, potom dělat ty kroky. A potom někdo přijde a takhle si sáhne po té jedné výhodě, kterou si zase vytáhne, ne, že bychom narovnali ten systém, ne, že bychom...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
pak se ubírá, pak se to vrací...
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
...se podívali...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A vyvažuje.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Přesně tak. Jedná se o tu skupinu, která čerpá ty vysoké paušály. A to co říkal pan Havlíček, to byl seriózní návrh, protože ten paušál je paušalizovaný a sleva na poplatníka, ta obecná sleva taky. Takže jsme říkali, pojďme to tímto způsobem jakoby snížit tak, aby se nediskriminovaly ty rodiny s dětmi, kteří mají zároveň i manželku na mateřské dovolené, protože to jsou přesně ty slevy, které vlastně Nečasova vláda těm živnostníkům vzala právě proto, že to zasáhlo jenom tu menší skupinu a ne celou tu skupinu těch, těch jaksi paušalistů, kteří, která je podstatně širší.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Chápu to správně, že teď tedy vůbec ministerstvo financí nepočítá s tím, že by sahalo do paušálů, do těch výdajových paušálů živnostníků?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Myslíme si, že v tuto chvíli to skutečně by neměl být ten krok, který by měl být první. První by měla být evidence tržeb a teprve potom případně předhodnocení toho systému zdanění fyzických osob jako takových.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní náměstkyně Hornochová byla naším hostem. Stejně tak předseda představenstva Asociace malých a středních živnostníků Karel Havlíček. Oběma moc díky.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně pro daně a cla, ministerstvo financí
--------------------
Děkujeme.