CZ EN

Smyšlenky o regulaci vodárenství

Reakce MF:

Článek v Euru „Tučné zisky z moci úřední“ a upoutávka na něj v deníku E15 obsahují řadu nepřesností a smyšlenek, které je třeba uvést na pravou míru.

První z nich je mylné hledání souvislostí mezi běžnou kontrolní akcí v jedné vodárenské společnosti (SmVaK) a dílčí změnou pravidel cenové regulace. Takováto souvislost neexistuje a je produktem pouze fantazie. Stejně tak není přesné, že novelizovaná pravidla umožňují, že vodárenské firmy mohou každý rok zvedat zisk až o pět procent. Ony ho totiž mohou „zvednout“ o šest či osm procent, jestli to pravidla propočtu umožní a samozřejmě, jestli dosáhnou souhlasu smluvních partnerů – odběratelů.

Autorka dále mylně uvádí, že do přiměřeného zisku se dá započítat kromě infrastruktury i investice na nákup firmy. Pravda je taková, že v jednom případě se může objem použitého kapitálu jako základna pro výpočet přiměřeného zisku navýšit o rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a  výší vlastního kapitálu společnosti. Ovšem k nákupu muselo dojít již před 1. 1. 2012, rozdíl musí být snížen o již realizované výnosy z tohoto majetku a především uplatnění tohoto výjimečného postupu je možné až po předchozím souhlasu regulátora na základě žádosti. Žádná takováto žádost nebyla podána a analýzy potvrzují, že žádná žádost pravděpodobně již podána nebude.

Řada závěrů je vyvozována z dopisu ministra financí senátoru Víchovi, ale bez uvedení znění dotazů pana senátora a s vytržením částí odpovědí z kontextu celého dopisu. Jednalo se mimo jiné o potvrzení skutečnosti, že nebude navrhována úprava definice přiměřeného zisku, které je ovšem uvedena jinde, a to v zákoně o cenách. K takovémuto návrhu opravdu nedošlo a nikdy se o něm neuvažovalo. Přiměřený zisk je definován kromě jiného jako zisk, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Ekonomická teorie vysvětluje vážený průměr nákladů kapitálu (WACC), použitý i ve vodárenství, že obecně odpovídá příjmům, které investoři očekávají ze svých investic do podniku a tomu odpovídajícímu riziku. To je např. zakotveno v zákoně o elektronických komunikacích. Jde tedy o běžný standard a nikoliv o „pozoruhodnou novinku“, jak je napsáno v článku spolu se spekulací, že Ministerstvo financí prozřelo, když tento běžný argument a analogii z jiného odvětví použila kontrolovaná společnost ve svém odvolání.

Rozhodování o uložení pokuty v oblasti cenové regulace je záležitostí správního řízení a správního řádu. Základním principem zde upraveným je dvojstupňovitost rozhodování a možnost uplatňování opravných prostředků účastníky řízení.  Proto ke kontrole provedené v roce 2010 u společnosti SmVaK zmiňované v článku považujeme  za nezbytné poznamenat, že role MF je v článku chybně prezentována. U cenových kontrol je MF ve správním řízení odvolacím orgánem pro finanční ředitelství a musí respektovat zákonitosti dvoustupňového odvolacího procesu. Nejde proto o žádné „Kalouskovo klepání přes prsty příslušného FŘ“, ale důsledné posuzování zákonitosti provedené kontroly, u které podal kontrolovaný subjekt mnohačetné námitky v rámci odvolání, které byly shledány jako oprávněné.

Ondřej Jakob,
tiskový mluvčí Ministerstva financí

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.