Sestavování státního rozpočtu
Rozhovor s Janem Gregorem, náměstkem ministra financí.
Zdroj: ČT 24 | 25.8.2011 | 18:30 | pořad: Interview ČT24
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý den, vítejte u Interview ČT 24. Náš dnešní host zažíná jednu velkou premiéru, je to totiž státní úředník, který sestavuje státní rozpočet na příští rok, takže určuje, kolik která ministerstva budou utrácet. A to všechno v situaci, kdy část ministrů nechodí na jednání vlády. Náměstek ministra financí Jan Gregor. Dobrý den.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý den.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pane náměstku, já s dovolením začnu po takové lidštější stránce. Jak jste se vlastně dostal k té funkci, které se říká "pan rozpočet" a která byla v podstatě dvě desetiletí rezervována pro nedávno zesnulého Eduarda Janotu?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak já musím říct, že to byla především otázka štěstí, protože na ministerstvu financí jsem zahájil pracovní kariéru v zásadě hned po studiích na vysoké škole ekonomické, dostal jsem nejprve příležitost se věnovat vyjednávání finančních podmínek vstupu České republiky do Evropské unie a poté tedy v roce 2001 mi tehdejší pan náměstek Janota svěřil vlastně vybudování odboru, který by se měl právě starat o evropské peníze. Takže to byla má cesta rozpočtovou sekcí a poté tedy v loňském roce jsem dostal nabídku od pana ministra Kalouska.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Eduard Janota byl nepostradatelný téměř pro každého ministra, s výjimkou tedy Vlastimila Tlustého, který byl v úřadu v podstatě jenom pár měsíců. Je hodně složité proniknout do tajů sestavování státního rozpočtu? Už jste proniknul?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Určitě ne. Pochopit proceduru tvorby státního rozpočtu trvá určitě několik rozpočtů, ale samozřejmě mám v záloze zejména pana ředitele Tyla, který je znalý státních rozpočtů. Takže společnými silami určitě jsme schopni dát panu ministrovi dát dobré zázemí.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
K tomu, co jsem říkal v úvodu, projevuje se nějak teď při sestavování rozpočtu ta poměrně napjatá situace ve vládě, že část ministrů na jednání vlády nechodí?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak já musím říct, že náš pan ministr ten mezičas využil k přemýšlení o státním rozpočtu, společně jsme ho diskutovali a ty základní parametry už byly odsouhlaseny na vládě v předchozích měsících, takže ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Nicméně ta debata se na vládě ještě určitě povede o jednotlivé kapitoly a zřejmě teď asi i vrcholí ten boj o to, kterým ministerstvům se ještě bude přidávat, kterým ministerstvům se ještě bude ubírat. Dokážete si třeba představit, že byste to na vládě obhajoval vy a nikoliv ministr financí?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak musím přiznat, že v posledních 14 dnech absolvoval pan ministr společně s námi jednání téměř se všemi rozpočtovými kapitolami. Došlo k několika zásadním úpravám, například u ministerstva vnitra nebo u ministerstva zemědělství či pro místní rozvoj v otázce spolufinancování evropských fondů. Nás aktuálně čeká dopracování celkové dokumentace státního rozpočtu a jeho předložení na vládu koncem srpna a v průběhu září budou probíhat diskuse na úrovni ministrů, v podstatě jakoby na vládě a tam předpokládám, že může dojít k nějakému dalšímu doladění.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže v tuhle chvíli je to takový mezičas v podstatě, kdy čekáte, co se stane v příštích týdnech?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak já předpokládám, že hlavní nastavení bilancí mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami už právě proběhlo tím jednáním pana ministra se svými kolegy a samozřejmě je tradicí, že na vládě státní rozpočet neprojde napoprvé, ale napodruhé, či napotřetí.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A když se ani neschválí v podstatě ten rámec státního rozpočtu, nebo když proti němu je třeba jedna strana, je to velký problém? Já teď samozřejmě narážím na Věci veřejné, protože se v podstatě pod ten návrh nechtěly podepsat.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak já předpokládám, že pro Českou republiku je státní rozpočet natolik zásadní dokument, že se podaří nalézt shodu mezi všemi koaličními partnery. Koneckonců by to byla cesta, jak rychle ohrozit ten nedávno velmi pozitivně zvýšení rating České republiky.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No a teď, kdybyste to měl čistě laicky popsat, protože jednotlivá ministerstva samozřejmě bojují o peníze, tak jak to vlastně funguje? To jdou lidé z těch ministerstev za vámi, říkají: Podívejte se, dám třeba příklad ministerstvo dopravy, které chce nějakých 10 miliard korun navíc i proto, aby mohlo v podstatě kofinancovat výstavbu dopravní infrastruktury. Podle čeho se pak ve finále rozhoduje?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak určitě v primární linii jde o názor, věcný názor kolegů z rozpočtové sekce. Máme vlastně 2 rozpočtové odbory, takže primárně jde o věcné expertní posouzení a v té poslední linii vždycky jde o politickou dohodu mezi jednotlivými ministry, takže ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ke které vy připravujete teda podklady, co by to způsobilo.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Přesně tak, na základě podkladů ministerstva financí.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Kdybychom šli tedy k faktickým věcem. V tuto chvíli máme nějaký rámec návrhu státního rozpočtu, je tam schodek 105 miliard korun. Když se zeptám na to, jestli by mohl být ještě ambicióznější, či nikoliv?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak já myslím, že ta konsolidační strategie vlády je nastavená jako přiměřená. Na příští rok předpokládáme, na rok 2012 předpokládáme deficit veřejného sektoru zhruba 3,5 procenta HDP. O nějakou drobnou miliardu by zřejmě bylo možné tento deficit ještě zlepšit, ale ještě nejsou dořešeny všechny důležité otázky, jako vámi zmíněná infrastruktura.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No a tak říkáte o několik miliard, že by bylo možné to v podstatě zlepšit. Tak kolik to je, je to těch 95 miliard, které chtěl Miroslav Kalousek, nebo by to šlo ještě víc s ohledem na to, že vlastně se zvyšují v tuhle chvíli příjmy jenom ministerstvům o, řekněme jenom povinné výdaje, které mají?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Já myslím, že tohle rozhodnutí bude učiněno, až na jednání vlády v druhé polovině září a jak jste zmiňoval, důležitá diskuse bude okolo výdajů do dopravní infrastruktury, kde samozřejmě ta vazba na evropské peníze a na evropské financování je velmi úzká.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, ale i s ohledem na to, jak je Česká republika a její ekonomika stavěná, je to výrazně proexportní ekonomika, která je v podstatě závislá na zahraničních firmách, na zahraničních bankách, tak nebylo by lepší v podstatě, kdyby se vláda spíš napřela do těch povinných výdajů, než řešit pořád jenom jakoby lehce otázku příjmů? Teď vyloženě mě zajímá názor odborníka.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak je pravdou, že mandatorní výdaje dlouhodobě trápí český státní rozpočet a v zásadě tvoří zhruba 60 procent výdajů státního rozpočtu. Pokud bychom k tomu připočítali platy státních zaměstnanců, tak dokonce jsme na 80 procentech, čili ten manévrovací prostor vlády je velmi malý a v zásadě do těch příštích let 2013 až 14 je třeba vyvinout konsolidační úsilí na úrovni 30 miliard. Čili my jsme pro tuto chvíli šli cestou snižování agend jednotlivých ministerstev a předpokládáme, že některé funkce státu budou muset být výrazně omezené.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A to?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak na příští roky to je určitě diskuse, která nás čeká příští rok.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ale je to tak, že se prostě půjde do těch povinných výdajů, s tím se prostě, s tím není možné nic udělat, abychom se dostali, řekněme k vyrovnanému rozpočtu?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak samozřejmě musíme najít rovnováhu mezi sociálním přístupem a úpravami v ostatních oblastech, takže to je vždycky diskuse, která nás čeká, dejme tomu v dubnu, květnu, kdy se nastavují základní parametry rozpočtu na další rok.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vy sestavujete rozpočet v poměrně zajímavé době, v době turbulencí, nedůvěry, dluhových krizí a podobně. Pamatujete na to, jak vláda Mirka Topolánka sestavovala rozpočet se schodkem 38 miliard a nakonec to bylo skoro 200. Je to něco, co třeba v tuhle chvíli máte taky někde vzadu v hlavě a říkáte si: Co když to naplánujeme takhle a bude to úplně jinak?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Samozřejmě. Když jste zmínil tu dluhovou krizi, tak určitě řízení dluhu je oblast, která je pro mě naprosto nová a musím říct, že mě do jisté míry stresuje. Například v loňském roce, když jsem nastoupil, tak jsme otevírali dluhopisový trh v eurech pro Českou republiku a finanční trhy jsou především o psychologii a já doufám, že Česká republika aktuálně bude schopna využít a v zásadě vzešla z té krize posílena v tom, že investoři začali rozlišovat dobré země, což bylo tedy i včera potvrzeno zvýšením ratingu České republiky. Takže na straně financování státu obavy příliš nemám, takže ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No dobře, ale ta nejistota se nepochybně musí nějak promítat asi do sestavování rozpočtu. Tak se zeptám, jak?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Určitě státní rozpočet předpokládáme na úrovni makroekonomické predikce ministerstva financí z července letošního roku. Samozřejmě nemůžeme nevnímat vývoj například německé ekonomiky a vlastně zhoršení vnímání a vlastně odhady, že ekonomika může jít vlastně do toho druhého W a to oživení se může zpomalit.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A dá se na to vůbec stíhat při tom, jak dlouho se vlastně státní rozpočet sestavuje? Když tady vezmeme harmonogram, tak teď se projednává na vládě, do konce září do sněmovny, poslanci by měli státní rozpočet schvalovat ke konci roku na prosincové schůzi. Dá se na to v průběhu třeba toho čtvrt roku, 4, 5 měsíců vůbec reagovat, na ty aktuální výkyvy?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Já myslím, že to ani není vhodné, že v zásadě vždy je státní rozpočet předkládán na základě červencové makroekonomické predikce. A samozřejmě ministerstvo financí je připraveno reagovat v průběhu realizace rozpočtu v roce 2012 na případné výkyvy. A pokud to bude možné, tak samozřejmě dosáhnout deficitu takového, jaký byl schválen.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A jaké vůbec máte možnosti třeba v okamžiku, kdy by došlo ke zpomalení růstu ekonomiky? Tak co se vlastně bude dít v okamžiku, kdy tam ta čísla nebudou sedět?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak v primární linii a stalo se to vlastně v roce 2010, i v roce 2011, bude ministerstvo financí navrhovat případná výdajová opatření vládě, popřípadě zavázání nároků z nespotřebovaných výdajů z předchozích let ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Což už tady bylo.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Což už tady taky bylo. Takže ta touha dosáhnout skutečně schválení deficitu je velmi silná.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže čistě prakticky, až se bude projednávat rozpočet ve sněmovně, tak v podstatě ministerstvo financí řekne: Podívejte se, na tato čísla se třeba nemůžeme spolehnout, tady já nevím, odhad růstu ekonomiky. Pokud to bude úplně jinak, tak uděláme ta a ta opatření, to je potřeba vyjmenovat a poslanci teprv tedy potom s tím mohou souhlasit, jestli tomu správně rozumím?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak ty základní parametry státního rozpočtu budou schvalovány už v prvním čtení a já předpokládám, že ta červencová predikce bude nadále v planosti. Diskutoval jsem to aktuálně s makroekonomy u nás na ministerstvu financí a nemáme prozatím žádná tvrdá data o tom, že by se tam ta predikce, ta prognóza měla výrazně odlišovat. Takže předpokládám, že se nacházíme v daleko lepší situaci, než v těch krizových letech 2008 a 2009.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Nicméně, pokud by se asi sešlo pár negativních faktorů, tak mohlo by se třeba stát, že ten naplánovaný schodek bude, já nevím, třeba 2x takový?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak určitě rizikový faktor jsou například i evropské peníze, protože v současné době máme poměrně složitou diskusi s Evropskou komisí a máme několik operačních programů pozastavených. A v případě, že by tento stav trval přes konec jakéhokoliv finančního roku, tak samozřejmě nám to zhorší to hotovostní saldo státního rozpočtu, takže ... A to riziko není malé, je na řádu desítek miliard. Takže například evropské peníze jsou největším rizikem aktuálně pro plnění státního rozpočtu.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Když jsem tady mluvil i o příjmech, tak není to tak dlouho, co tady seděl šéf České daňové správy, pan Knížek a mluvili jsme o tom, že se státu nedaří vybírat daně tak, jak si stát představoval a jak si naplánoval, a to zhruba o nějakých 10 procent. Jak tohle zohledňujete?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak vždycky v tom druhém pololetí běžného finančního roku už se snažíme bedlivě sledovat aktuální vývoj plnění státního rozpočtu a samozřejmě na jedné straně na příkladu letošního roku máme výpadek příjmů zhruba 6 miliard u ..., vlastně v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu u stavebního spoření. Určitě je ve hře i to nedostatečné plnění příjmů státního rozpočtu v daních. Na druhé straně předpokládáme, že ten zlepšený rating nám pomůže dále zefektivnit výdaje na řízení státního dluhu a i v některých ostatních položkách veřejné pokladní správy předpokládáme úsporu. Takže ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Je to nula k nule, nebo je tam ...?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Zatím se to jeví, že ta odchylka by mohla být v řádu několika málo miliard, ale určitě jsme připraveni s panem ministrem přijmout jakákoliv opatření, aby ten deficit byl dodržen.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ten státní rozpočet se musí připravovat v podstatě vždycky na základě už platných zákonů a nikoliv třeba jenom připravovaných reforem, nebo novel, které jsou teprve ve sněmovně. Jak je zohledněno, pane náměstku, v tuhle chvíli financování důchodové reformy, když v podstatě je zapotřebí upravit to, aby se mohly použít peníze z privatizace, aby se mohly použít peníze ze státních podniků na důchody?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak vlastně v souvislosti s důchodovou reformou bylo přistoupeno k úpravám zejména daně z přidané hodnoty, takže na té příjmové stránce se jedná o dopad na řádu zhruba 20 miliard korun. Samozřejmě při vědomí toho, že vlastně vyvedením prostředků z prvního pilíře penzijního systému do druhého bude docházet k výpadku na řádu 20 až 27 miliard korun, takže tato 2 opatření jdou ruku v ruce a my vlastně v bilanci státního rozpočtu s nimi počítáme.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Naše ekonomika si evidentně ten růstový vrchol už prožila, pak následovala krize, teď nás možná čeká nějaká její druhá fáze. Vláda Mirka Topolánka se pokusila udělat nějaké reformy, o nějaké reformy se teď snaží i vláda Petra Nečase. Mezitím jsme taky měli období vlády úředníků. Jak se stihli, nebo dá se to nějak vysvětlit, jak se projevily ty dopady těch reforem, které zaváděla, ať už vláda Mirka Topolánka nebo o které se snaží v tuhle chvíli vláda Petra Nečase při sestavování státního rozpočtu?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak důchodovou reformu jsme probrali, co se týče zdravotnické reformy, tak ta probíhá v podstatě ve dvou fázích. V té první fázi se nepředpokládají výraznější finanční dopady, jde o úpravu definice, umožnění nadstandardů. V těch dalších fázích samozřejmě povedeme s kolegy ze zdravotnictví diskusi o úpravě pojistného systému ve zdravotnictví. Prozatím ve státním rozpočtu je například platba za státního pojištěnce zafixována na stejné výši po dobu rozpočtového výhledu. Takže tam se ten dopad projeví až v druhé fázi zdravotnické reformy. A co se týče těch dalších věcí, tak tam vlastně v těch budoucích letech spoléháme na krácení agend jednotlivých resortů.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Některé státy, když jsou v krizi, tak neprovádějí reformy, ale v podstatě jen škrtají, protože i reformy jsou drahé a nákladné. Dá se teda reformovat v době krize, nebo se nedá reformovat v době krize? Je teď pro ty reformy podle vašeho názoru nejvhodnější doba, nebo to bude hodně tvrdé a o to tvrdší, že se nenacházíme v úplně optimální situaci?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak samozřejmě já si dovolím zjednodušený náhled právě z pohledu ratingových agentur, které zlepšily náhled na Českou republiku právě z důvodu zamýšlených reforem. Takže to je jeden z hlavních důvodů, proč Česká republika se vymyká z toho trendu okolních zemí.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No ne, že byste mi úplně odpověděl na tu otázku, když jsem se ptal na to, jestli by ty reformy v podstatě nemohly rok počkat, jestli teď nebudou dražší a jestli nebudou míň sociálně nebo víc sociálně únosnější, nebo neúnosnější pro lidi, než by to bylo třeba za rok, za dva.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak samozřejmě ta hlavní reforma, která má dopad jednak na rozpočet i na občany samotné, je důchodová. O té diskutujeme mnoho desítek let a je dobře, že se našla politická konstelace na to, aby mohla být konečně rozhodnutá a realizována a samozřejmě tam mám takovou osobní obavu, že v době krize v podstatě se může najít nižší procento občanů, kteří budou schopni vyčlenit ze svého rozpočtu ty 2 procenta, které budou muset přispívat do druhého pilíře. Takže samozřejmě mohla by být i lepší doba, nicméně je zároveň nejvyšší čas.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vraťme se na úplný začátek, kdy jsem mluvil o tom, v jaké situaci vlastně státní rozpočet sestavujete, v okamžiku, kdy se tady hádají koaliční strany. Je třeba ve hře i záloha rozpočtového provizoria, nebo to je možnost, kterou si nikdo vůbec nepřipouští?
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Tak já myslím, že na ministerstvu financí si tuto možnost určitě nepřipouštíme. Je to až, vždycky až to poslední, poslední řešení spíš v dobách válek a v podobných situacích. Takže to nepředpokládám.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tomu sice rozumím, ale už několikrát tady byla situace, kdy něco podobného hrozilo v okamžiku, kdy padne vláda, kdy jsou nejasné politické síly.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Určitě, ale jak jsem zmínil už na začátku, pevně doufám, že státní rozpočet je natolik závažný dokument, že ta shoda bude, byť i s komplikacemi nakonec nalezena.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jan Gregor, náměstek ministra financí, "pan rozpočet". Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.
Jan GREGOR, náměstek ministra financí
--------------------
Děkuji moc. Na shledanou.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A vám, divákům čtyřiadvacítky, díky za pozornost, mějte se dobře a klidný večer.