Krize ohrožuje daňové ráje
Daňové ráje a odlišnosti v regulaci finančních center odmítajících transparentost a výměnu informací nejenom napomáhají, ale přímo podporují daňové úniky a vyhýbání se daňové povinnosti. Tento fakt negativně ovlivňuje daňovou suverenitu zemí, neboť snižuje jejich daňové výnosy.
Odhadovaný objem daňových úniků v celosvětovém měřítku v souvislosti s existencí daňových rájů není přesný. Odhaduje se ale, že hodnota aktiv spravovaných v offshorových destinacích byla před finanční krizi přibližně sedm až dvanáct bilionů dolarů a odhady nevybraných daňových příjmů se pohybují v rozmezí 200 až 300 miliard dolarů ročně.
Je vůbec možné dosáhnout pokroku v oblasti daňových rájů, která již několik desetiletí zůstávala jakousi třináctou komnatou, do které měly zakázaný vstup všechny daňové správy? Nicméně komnatou otevřenou a lákající všechny daňové poplatníky, kteří chtěli optimalizovat svoje daňové záležitosti pod rouškou maximální ochrany bankovního tajemství.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhla v boji proti daňovým rájům za uplynulé desetiletí významného pokroku. Vytvořila standardy pro daňovou transparentnost a výměnu daňových informací, které jsou základem modelových smluv o výměně daňových informací a o zamezení dvojího zdanění.
Rok 2009, hlavně měsíc březen, určitě vstoupí do historie, alespoň té daňové. Nejdříve pět nejvýznamnějších offshorových jurisdikcí, Lichtenštejnsko, Singapur, Hongkong, Andorra a Kajmanské ostrovy, oznámilo, že je připraveno zavést do svého právního systému možnost výměny daňových informací dle OECD standardu v průběhu roku 2009. Tento krok nečekaně rychle učinilo také Rakousko, Lucembursko a Švýcarsko v pátek 13. března, den před konáním schůzky ministrů financí zemí G20 v Horshamu.
Boj proti daňovým únikům je jednou z priorit nejenom českého předsednictví, ale také globálního protikrizového plánu zemí G20. Lídři největších ekonomik se shodují na tom, že je potřebné pracovat na architektuře nových ekonomických a finančních poměrů, ve kterých se nepočítá s existencí třináctých komnat, v nichž není zabezpečena dostatečná daňová transparentnot, dohled a regulace.
Absence transparentnosti, která významnou měrou představuje distorzi v globální ekonomice a otevřené soutěži v rámci volného trhu, představuje možná rizika k opakované finanční krizi.
Lze tedy očekávat, že se země G20 dohodnou na posílení standardu vzájemné administrativní spolupráce v daňových otázkách a budou vyžadovat, aby tento krok následovaly také ostatní země.
Objektivním měřítkem, zda se offshorová centra posouvají směrem k transparentnosti v daňových otázkách, by bylo například množství jimi uzavřených mezinárodních smluv upravujících administrativní spolupráci a výměnu informací dle OECD standardu.
Počkejme si tedy na první seznamy, které by mohly být možná zveřejněny po dubnovém summitu G20, a také, jaký postup zvolí G20 vůči zemím, které tento standard nesplňují.
Zdroj: 19.3.2009, Ekonom str. 49, autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí