Politici se o daních moc bavit nechtějí
* Ministerstvo financí v dubnu zahájilo veřejnou diskusi o reformě daňového systému. Jaký je ohlas? Zúčastnili se jí například politici, představitelé politických stran?
Zatím pouze zástupci dvou politických stran, z toho jedna je parlamentní.
* Přišli s připomínkami i experti na oblast daní, analytici?
Daňoví poradci zaslali věcné návrhy. Od analytiků a ekonomů jsme zaznamenali málo příspěvků, pouze v médiích, ne přímo MF.
* Kdo se tedy hlavně zúčastnil veřejné diskuse k reformě daní?
Asi polovina relevantních příspěvků přišla od občanů, velkou část zaslali zmínění daňoví poradci a dále zájmové skupiny jako ČMKOS nebo Komora auditorů. Minimální zájem jsme zaznamenali z akademické sféry.
* V této souvislosti – nechybí Česku odborná, skutečně politicky nezávislá ekonomická instituce, která by byla schopná dávat stanoviska, analýzy. Naše instituce, jako je Cerge – Národohospodářský ústav, se evidentně věnují jen školení a přípravě odborníků.
Určitě chybí.
* Z došlých návrhů a připomínek – čeho se lidé nejvíce v oblasti daní obávají, co nejvíce kritizují?
Lidé nejvíce kritizují oblast, která se jich konkrétně může dotknout. Například zrušení časového testu u cenných papírů. Málo se ale zamýšlejí nad zjednodušováním systému, aby správa daní byla skutečně jednoduchá, a tím levná i za cenu, že když vydělávám, přispěji na veřejné finance.
* Již půl roku funguje v daňové oblasti posun daňové zátěže z přímých na nepřímé daně. Jaký to má efekt pro ekonomiku a občany?
Je těžké hodnotit po půl roce čistý efekt této významné daňové změny, protože do ekonomického efektu se významnou měrou promítá inflace, globální nárůst cen potravin a energií, posilování kurzu koruny a opožděná korekce cen z důvodu klesající poptávky. Nepřímé daně jsou považovány za jednu z nejspravedlivějších daní, protože se sám můžu rozhodovat, v jaké celkové výši bude ode mne vybrána prostřednictvím spotřeby, kterou si určuji sám. Pro plátce daně (většina podnikatelských subjektů) je to pouze zúčtovací položka, protože si nárokují její vrácení – tedy neutrální daň. Proto je také považována za nejméně zasahující do ekonomického růstu země.
* Neohrozí eventuální zpomalení ekonomiky chystané daňové změny? Je optimální měnit daně, snižovat příjmy státu i v období, kdy se ekonomice tak nedaří, či je možné očekávat ropné šoky, zdražování surovin, pohyby měny?
Cílem druhé fáze reformy je zjednodušení systému a snížení administrativní zátěže. To by mělo být dalším stimulem k ekonomickému růstu.
* Berou se v potaz při úvahách o daňových reformách např. rostoucí náklady na veřejné zdravotnictví? Nebo se uvažuje čistě akademicky o optimálním daňovém systému a následné chybějící peníze by se prostě získaly tak, že by se zdravotnictví zprivatizovalo, tedy by se vytratila státní, veřejná odpovědnost?
Začíná se vždy u optimálního modelování systému, poté následují politické kompromisy a nakonec je to o tom, kde se vezmou chybějící peníze.
* Má na daně, daňový systém vliv příprava na euro či přechod na euro?
Nemá, jedná se o okrajový problém.
* Jaký bude následný osud připomínek?
Nové zákony by mohly platit od roku 2010. Během prázdnin by se do věcného záměru zákona zapracovaly připomínky z veřejné diskuse. Po schválení záměru vládou bude představeno paragrafované znění zákona, které MF rovněž zhruba na jeden měsíc podrobí veřejné diskusi. Naším cílem je, aby do konce roku návrh zákona projednala vláda. Na počátku roku 2009 by se měla reforma dostat do parlamentu.
Zdroj: Právo, 11.7.2008, rubrika: Trhy & ekonomika, autor: Jiří Vavroň