CZ EN

Ivan Fuksa v Impulsech Václava Moravce

Václav Moravec, moderátor:
*Stravenky a jejich zdaňování, tedy výhodné zdanění, zůstanou zřejmě zachovány. Návrh premiéra a předsedy ODS, Mirka Topolánka, na zrušení stravenek v Poslanecké sněmovně zřejmě neprojde. Proti je například místopředsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová:

Po vyslyšení všech argumentů, které zazněly ve prospěch zachování té výhody pro stravenky a závodní stravování, se přikláním tedy k zamítnutí toho návrhu.

*Prozrazuje v rozhovoru pro Radio Impuls místopředsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová. Připomeňme, že se návrhme na zrušení stravenek přišel premiér, předseda ODS, Mirek Topolánek, po reportáži České televize. Podle ní za zachováním daňového zvýhodnění stravenek v reformě veřejných financí stála korupce. Nejen o stravenkách, změnách daní, vysoké inflaci bude řeč v následujících minutách. Pozvání k rozhovoru přijal po čase první náměstek ministra financí z ODS, Ivan Fuksa. Vítejte v Radiu Impuls, hezký dobrý den.

Ivan Fuksa, host:
Dobré odpoledne.

*Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky posluchačům Radia Impuls, kteří své dotazy psali a posílali formou sms zpráv na číslo 774 999 888. Ptejte se dál prvního náměstek ministra financí, Ivana Fuksy, na čísle 774 999 888. Pane náměstku, když jste byl před půl rokem hostem Impulsů, tak jste označil za strašení odhady odborů a ČSSD, že se celoroční inflace v České republice letos vyšplhá nad 6 procent. Jste ochoten připustit, že jste se loni v listopadu mýlil?

Tak nezbývá mi nic jiného než připustit, že jsem se mýlil, ale mýlili se všichni ekonomové, makroekonomové, mýlilo se Ministerstvo financí, mýlila se Česká národní banka, ale já si myslím, že se mýlila drtivá většina národních bank po celém světě, protože nikdo nečekal to, co se odehraje v posledním čtvrtletí minulého roku. To znamená, to jsou všechno podstatné efekty, které neovlivňovala ještě reforma veřejných financí.

*A ten mix, že nakonec reforma veřejných financí a zdražování cen potravin, což je celosvětový trend, vedou k tomu, že je rekordní inflace 7,5 procenta?

Tak já si myslím, že máme-li hovořit o dopadu reformy, tak je zapotřebí porovnat inflaci v prosinci a v lednu letošního roku. Stále leden i únor jsme přes 7 procent a ten rozdíl mezi loňským rokem a letošním rokem 2008, kdy teda platí pravidla už vloni schválené reformy veřejných financí, tak jsou to tři procenta. My jsme tehdy predikovali, že minimálně zvýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 procent se obvykle projevuje mezi 60-70 procent navýšení. Nikdy se to neprojeví těmi celými 4 procenty. My jsme vloni predikovali zhruba 3,7 procent, 2,7 procenta, no a ve finále porovnáme-li dnes tato skutečná čísla, která jsou platná, tak jsou to 3 procenta.

*Ale připouštíte, promiňte, připouštíte, že ta reforma přišla v nevhodný čas, když se podíváme na ten inflační skok, kterého jsme teď svědky?

Nikdo neví, kdy bude vhodný a kdy bude nevhodný čas, nikdo nedokázal načasovat například hypoteční krizi ve Spojených státech, nikdo dodneška neví, jaký bude mít dopad či nebude, spíše všichni hovoří, že nebude mít dopad na ekonomiku v České republice. Co je podstatné, vláda si vzala na svoji zodpovědnost zvýšení inflace díky daňové reformě a my jsme predikovali zhruba do 4 procent, od 2,7 do 4, ono jsou to 3 procenta. Já si myslím, že to je velmi přesný odhad Ministerstva financí.

*V lednu i v únoru, jak jsem říkal, se vyšplhala meziroční inflace na rekordních 7,5 procenta. Počítáte s tím jako Ministerstvo financí, že budete muset tu celoroční inflaci, její výši ještě zásadně korigovat nebo zůstanete na zhruba 5,5 procentech?

Tak koriguje ji Ministerstvo financí, koriguje ji Česká národní banka. Nyní se v současné době shodujeme na čísle přes 5 procent. Zároveň všichni předikujeme, že nejhorší bude letošní první čtvrtletí, potom by mělo následovat jakési ustálení a možná ve druhém nebo třetím nebo možná až ve čtvrtém kvartálu bychom se měli dostat na stabilní čísla, na která jsme byli zvyklí v loňském roce. Já si myslím, že nikdo toto neumí v tuto chvíli predikovat a taky důsledkem toho je to, že lidé z České národní banky jsou nervózní a každý týden se diskutuje o úrokových sazbách, o jakékoliv reakci na tyto změny.

*Vy osobně jako první náměstek ministra financí máte obavy, že v případě, že by Česká národní banka v této chvíli, v následujících týdnech a měsících sahala k dalšímu zvyšování úrokových sazeb, tak podváže rozvoj ekonomiky a zpomalení ekonomického růstu bude ještě větší, než se čeká?

Tak já si myslím, že poslední měsíce jsme byli svědky mnoha změn a ty změny jsou zatím, řekl bych, velmi šetrné ze strany České národní banky. Je to po čtvrt bodech procentních a pokud by, já neočekávám, že by Česká národní banka přistoupila k nějakým radikálním změnám, nějakým radikálním navyšováním, protože i poslední vystoupení viceguvernéra Světové banky, které proběhlo tady v Praze minulý týden, tak všichni hovoří o jakémsi ostrovu stability, Česká republika a veškeré ty negativní dopady z vnější silné ekonomiky na naši poměrně malou ekonomiku, takže už máme za sebou. Jsou to nejenom ty potraviny, které se skutečně projevily, ale hypoteční krize, která se zatím neprojevila. Ta se projevila jenom zhroucením, v uvozovkách jenom zhroucením všech světových burz, ale to z toho důvodu …

*Včetně…

Včetně české…

*Pražské burzy, ano.

Pražské, byl jen ten efekt, že všichni znervózněli, stahovali peníze do Ameriky a dnes se to zase vrátilo do starých kolejí, skoro do starých kolejí.

*Kvůli vysoké inflaci vláda navrhuje přidání penzistům a to od srpna o necelých 500 korun. Podle opozičních sociálních demokratů by kabinet měl přidat víc. Tady jsou slova předsedy poslaneckého klubu ČSSD, Michala Haška, z úterních Impulsů:

Aby kompenzovala dopady své nepovedené reformy, tak podle našeho názoru by to mělo být minimálně na úrovni někde 600-700 korun průměrného zvýšení penze v České republice.

*Sociální demokraté přišli s návrhem na jednorázový důchod v letošním roce, který by činil 6 tisíc korun. Šéf poslanců ČSSD, Michal Hašek, ještě dodává:

Čili těch 6 tisíc byl jednorázový důchod, který by tlumil ty negativní efekty v roce 2008 a to zvýšení řádově, jak jsem říkal, o ty částky kolem 600-700 korun by pak nastoupilo v té další fázi, to znamená, to by se zvýšilo penzistům nejpozději od 1. ledna příštího roku.

*Prozrazuje v rozhovoru pro Radio Impuls předseda poslaneckého klubu ČSSD, Michal Hašek. Má první náměstek ministra financí Ivan Fuksa, host dnešních Impulsů, spočítáno, jak velké zatížení pro státní pokladnu by byl ten jednorázový šestitisícový důchod, který navrhují sociální demokraté? Počítali jste to?

Tak v tuto chvíli jsme to nepočítali, my jsme počítali variantu, o které začalo hovořit někdy před měsícem Ministerstvo financí a do detailu spočítalo Ministerstvo práce a sociálních věcí to zmiňované navyšování, o kterém se diskutovalo poslední měsíc. Dělá to zhruba asi 6,5 miliardy korun. To jsou věci, to je částka, kterou lidově řečeno umíme, nicméně já osobně jsem zastáncem, nejsem zastáncem jednorázového navýšení, ale skutečně přirozenou reakcí na zachování hladiny a to si myslím, že by bylo spravedlivé, aby to navýšení bylo pravidelné v každém měsíci takto…

*To je o tu pětistovku, což je vládní návrh, který teď…

To je o tu pětistovku…

*Jde do Poslanecké sněmovny. Proč, pokud byste měl odpovědět penzistům, proč když je tady vysoká inflace v letošním roce, proč nepřistoupíte přece jenom na významnější, ještě větší navýšení penzí měsíčně než v průměru pětistovka?

Tak alfa a omega všeho je deficit veřejných rozpočtů, konvergenční program a to je to, s čím jezdíme skládat účty do Evropské unie a toto má dopad, plnění nebo respektive neplnění konvergenčního programu má širokosáhlé dopady, neplnění, negativní dopady na celou ekonomiku včetně i na příliv velkých peněz do jednotlivých dotačních titulů. Prostě pro nás kritérium je splnění, respektování deficitů veřejných rozpočtů z konvergenčního programu a v této první fázi bych dokonce i doporučoval býti trošku opatrní, nicméně můžeme se bavit a i taková ta diskuse se vede, jak by se tato věc mohla znova otevřít ke konci roku.

*Chcete tím tedy říci penzistům, že když to státní pokladna unese, tak to mimořádné navýšení, ta mimořádná valorizace by pouze byla prvním krokem a ke konci roku by mohl přijít další krok?

Je to tak, nicméně ale všechno souvisí se vším, to znamená, my se bavíme o výdajích z rozpočtu a ty výdaje musíme někde ušetřit. Na to je nabalena další část reformy, nejenom té ze strany Ministerstva financí, ale především z Ministerstva sociálních věcí a tato vláda doposud velmi razantně a tvrdě prosazuje to, že je zapotřebí pomoci těm, kteří nemůžou, což jsou postižení a důchodci a na druhé straně je zapotřebí velmi zpřísnit podmínky pro ty, co pracovat můžou a nepracují. Půjde se s dalším balíkem návrhů na zpřísnění podmínek pro ty, co nepracují a tam samozřejmě stát může ušetřit veliké peníze a takové peníze by si potom postižení a staří lidé zasloužili.

*Je tu jedna z úvah, že další mimořádná valorizace, případ, že by ta inflace byla tak vysoká, že byste s ní přišli a předložili ji do Poslanecké sněmovny koncem roku?

Nebude-li to ohrožovat konvergenční program a bude-li politická vůle na to realizovat úspory v jiné části.

*Odbory se chystají proti důsledkům reformy veřejných financí a vysoké inflaci protestovat, chtějí tlačit na rychlejší růst reálných mezd a reálných platů. Tady jsou slova předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha:

Budeme teda se bránit dalším krokům, které vláda připravuje, ať už v oblasti zdravotnictví, veřejných služeb, pochopitelně budeme chtít, aby byl kompenzován ten dopad do životní úrovně, to znamená ta vysoká inflace nárůstem reálných mezd a reálných platů. Jsme připraveni organizovat demonstrace i stávku, ale za předpokladu, že bude šance, která bude potvrzena z odborových svazů, že ty akce budou skutečně masové.

*Prozrazuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch v rozhovoru pro Radio Impuls. Nakolik jsou, pane náměstku, na místě obavy, že ten tlak odborů může roztočit inflační spirálu?

Tak, já si myslím, že jsou velmi vážné, protože už jenom odbory si v mnoha silných firmách dokázaly vynutit velmi výrazné navýšení mezd a to skutečně může roztočit tu spirálu inflace. Samozřejmě, že celá ekonomika nebo ekonomika je velmi výrazně držena spotřebou, že je zapotřebí, aby lidé utráceli, ale všechno má své meze a já si myslím, že skutečně ta míra inflace a to navyšování mezd musí, jsou to spojené nádoby a nemělo být mezi těmi dvěma čísly nějaký velký výrazný rozdíl.

*Nemáte v té souvislosti obavy z toho, jak budete jako Ministerstvo financí, což teď asi předpokládám, začínáte nebo práce jsou už plném proudu, sestavovat rozpočet na příští rok, že ať už jde o požadavky odborů, že zkrátka ta vysoká inflace, pokud bude kolem 5,5, 6 procent v letošním roce, tak vám zamotá hlavu při sestavování rozpočtu na příští rok? Upřímně.

Tak, může nám zamotat hlavu, nicméně v tuto chvíli nikdo nedokáže přesně predikovat, jakým způsobem se budou projevovat daňové výnosy, za první dva měsíce si můžeme říct, že jsme poměrně optimističtí a že ta ekonomika je zdravá a že by takovéto věci mohla unést, ale . . .

*Můžete nám prozradit, s jakým číslem deficitu státního rozpočtu pracujete v tom prvním nástřelu státního rozpočtu na příští rok?

Tak, já spíš, já nebudu ani tak hovořit o číslech konkrétně stovek miliard, ale spíše bych hovořil o saldu deficitu a ten v této fázi, zatím se bavíme o deficitu okolo, v rozmezí od 1,7 do 2,4 procenta, ale máme i smělejší plány. My bychom se rádi dostali na nulu někdy okolo roku 2012 nebo po roce 2012, to byly první takové predikce, nicméně viděli jsme, jakým způsobem dopadl deficit loňského roku, velmi optimisticky, dá se říct až nečekaně optimisticky a . . .

*Když to přepočítáte na miliardy, to znamená 60, 50 v roce příštím, kolik by mohl být deficit státního rozpočtu, váš návrh, se kterým přijdete na vládu a do Poslanecké sněmovny?

Tak, budeme muset snižovat, nemůžeme si dovolit v příštím roce udělat větší deficit, než byl v loňském roce a totéž platí i o letošní rok, přestože ta čísla úplně taková nejsou. Dokázal bych si představit, zase ze mě taháte číslo. . . .

*Protože to je mým úkolem, pane náměstku, tak ho řekněte.

Dokázal bych si představit něco v rozmezí 40, 50 miliardami.

*To je číslo, na kterém teď pracujete?

To bych si dokázal představit.

*Hostem u mikrofonu je první náměstek ministra financí z ODS Ivan Fuksa. Už jen 6 dní zbývá do chvíle, kdy mají poslanci probírat návrh předsedy ODS premiéra Mirka Topolánka na daňové zvýhodnění stravenek, zda zrušit či nezrušit. V případě, pane náměstku, že byste byl poslancem, zvedl byste ruku pro zrušení daňového zvýhodnění stravenek?

Tak, určitě bych zvedl ruku, v každém případě ale je zapotřebí říct zcela na rovinu to, co si málokdo uvědomuje, o jaké zrušení daňového zvýhodnění. Tento prvek má dvojí zvýhodnění jak na straně poskytovatele, to znamená zaměstnavatele, tak i na straně příjemce. Všichni argumentují tím, že ve světě nebo v Evropě takovéto mechanizmy běžně existují, ale je tam vždy zvýhodnění na jedné straně, buď teda, že si nebude moci zaměstnavatel mít toto zvýhodnění, anebo na druhé straně, že zaměstnavatel bude mít to zvýhodnění, ale pro zaměstnance to bude počítáno do daňového základu, protože je to brané jako příjem. My v současné době máme zvýhodnění na obou dvou stranách, je to mírná anomálie. Na druhou stranu . . .

*Smířil jste se s tím, že ve Sněmovně, protože jak se jasně ukazuje návrh novely zákona o dani z příjmů, ruší zvýhodnění stravenek tím, že zaměstnavatelé už nebudou moci odečítat část příspěvku na stravenky od daňového základu, to je ten návrh, který je v Poslanecké sněmovně a který bude Sněmovna za 6 dní probírat. S návrhem nesouhlasí opozice, proti jsou odbory, ale i zaměstnavatelé, proti hodlá hlasovat například místopředsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

V reformě veřejných financí to byl jeden z návrhů, na kterém byla shoda, no a to by mělo tedy zůstat zachována jako určitá dohoda pro zaměstnance, když už jsme to tedy jednou takto schválili. Já osobně po vyslyšení všech argumentů, které zazněly ve prospěch zachování té výhody pro stravenky a závodní stravování se přikláním tedy k … toho návrhu.

*Prozradila v rozhovoru pro Radio Impuls místopředsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová. Smiřujete se s tím, že s největší pravděpodobností ten návrh premiéra Mirka Topolánka neprojde?

Tak já spíš očekávám, že se odehraje ta loňská diskuse, která byla velmi optimistická a nakonec to skončilo zamítnutím s doporučením, takže je možné, že se to odehraje stejně.

*Nemůže ten případ rušení, nerušení stravenek, jejího daňového zvýhodnění podle vás, jako podle prvního náměstka ministra financí ukázat, jak obtížné bude prosazení zásadní novely daňového systému v Poslanecké sněmovně a že narazíte?

Já si myslím, že to bude velmi obtížné to prosazovat.

*Že narazíte?

V každém případě narazíme, minimálně u opozice narazíme velmi tvrdě, nicméně bude to velmi složité, ale tato koalice, která prosazovala i ve velmi složitých situacích vloni tu první fázi reformy, tak přece nakonec to dokázala a já věřím tomu, že i v letošním roce tu druhou fázi opět v Poslanecké sněmovně dokážeme prohlasovat.

*Základní fakta. Ministerstvo financí chystá druhou fázi reformy daní, podle deníku Mladá fronta Dnes se počítá se vznikem jednoho úřadu pro výběr daní, cel i sociálního pojištění. Je to z vašeho pohledu největší změna nebo jsou změny jiné?

Tak to, co asi zajímá občany, jsou jednotlivé daňové sazby. Okolo nich proběhla v loňském roce velká bitva, ty jsou dané do roku 2010 a očekávám, že o těchto sazbách se už diskutovat nebude.

*Na sazbu daní tedy nebudete sahat?

Na sazbu daní nedoporučujeme sahat. Samozřejmě jsou tam různé slevy na dani, o kterých bylo přislíbeno, že se bude diskutovat. Věřím tomu, že ta diskuse tak, jak je připravena, tak proběhne a budeme se bavit i o rozšíření daňového základu. Naší prioritou je to, abychom stanovili systém, který za prvé bude jednoduchý, který bude principiálně neměnný, ale bude mít proměnlivé sazby do budoucna, aby dokázal, aby podnikatel věděl, na jakém principu ten mechanismus daňový funguje, ale aby zároveň dokázal dýchat se stavem ekonomiky. Jestliže ekonomika se bude dostávat do velkých potíží, tak aby se vědělo, s kterou, s něčím se bude moci hýbat. Nesmí se měnit princip. Ten musí zůstat. No, to je jedna věc. druhá věc je samozřejmě jednoduchost pro daňového poplatníka…

*Ano, to jsou daňové výjimky a to jste tady minule byl velmi odvážný, řekl jste: kéž by se podařilo zrušit třetinu, alespoň třetinu daňových výjimek. Dohromady v České republice jich jsou zhruba čtyři stovky, jste tehdy říkal, pokud se nemýlím. Tak kolik navrhujete, třetinu?

Tak opět předkládáme pro politickou diskusi všechny výjimky s jednotlivými dopady na státní rozpočet a bude samozřejmě na vůli nebo bude o tom rozhodovat Poslanecká sněmovna a koalice, co si vybere.

*Kolik navrhujete vy ke zrušení jako Ministerstvo financí?

Tak já znova říkám, dáváme celou škálu, jako jsme dávali vloni.

*Úplně všechny výjimky?

Ne, tak úplně všechny samozřejmě ne…

*Tak nám řekněte, z těch čtyř stovek, kolik jich dáváte?

To číslo je poměrně velké.

*Velké znamená? Tři sta?

Skutečně je tam celý seznam včetně těch dopadů na…

*Je to zhruba 300 z těch čtyř stovek?

Tak, asi tak.

*A budete rádi, když vám projde sto?

No, jo, tak.

*Tak znamená co?

Ano.

*Děkuji za to číslo prvnímu náměstku ministra financí, Ivanu Fuksovi, hostu dnešních Impulsů. Posluchači se vás ptali nejen na ty stravenky, což už jsme probrali a také na změny daní, což jste tady řekl zcela jasně. Další otázky se týkaly skandálů s takzvanými lichtenštejnskými daňovými úniky, kterými se zabývají vyšetřovatelé na třech kontinentech a které se pravděpodobně týkají i českých firem. Připomínám, že celou věc odhalilo Německo. Dostanete onu disketu a nebo CD, zkrátka kde jsou ty firmy, které využívají těch lichtenštejnských daňových úniků?

Tak máme samozřejmě o ty informace zájem, tak, jak bylo prezentováno stanovisko našeho ministra, v této fázi, v tomto týdnu nebudeme o to žádat, čekáme, až německá strana nám tento seznam nabídne, nicméně čtvrtek, pátek i náš pan ministr bude jednat v Bruselu a já očekávám, že se potká s ministrem financí z Německa a tuto věc určitě budou řešit a je to seznam, o který všichni stojí, protože to dokáže cosi říct o daňových únicích.

*Jen pro úplnost, jde o seznam milionářů, kteří skrývají své zisky v daňových rájích, konkrétně právě v Lichtenštejnsku. Znamená to, že není to tak, jak referovaly Hospodářské noviny, že Ministerstvo financí odmítá požádat Němce o informace, které by umožnily rozkrýt údaje o lichtenštejnských kontech a že jste svým způsobem v tomto příliš málo akční, řekněme to slušně? Tato informace by se mohla napasovat na tento týden a důležité bude to, jak Vy osobně si myslíte, že nakonec ono CD, seznam těch milionářů, pokud tam jsou i čeští milionáři, kteří by využili případně daňových úniků v Lichtenštejnsku, že se ocitnou ve spárech českého Ministerstva financí?

Já, ať bych teď pominul popis té cesty, která by šla do České republiky, tak se vyjádřím k tomu závěru, že já očekávám, že s drtivou pravděpodobností ten seznam tady skončí v České republice.

*Říká první náměstek ministra financí z ODS, Ivan Fuksa. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a někdy příště na shledanou.

Děkuji, hezký večer a na shledanou.


Zdroj: Internetové stránky Rádia Impuls - pořad Impulsy Václava Moravce - ze dne 12.3.2008

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.